[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci

žalobce: P. J.,

 bytem ,

zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem,

sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 6,

proti
žalovanému:  Ministerstvo dopravy, 

sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1,

o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 29. 4. 2022, č. j. MD-25956/2021-160/7,

 takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2022, č. j. MD-25956/2021-160/7, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
3. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 25. 10. 2021, č. j. MHMP 1703718/2021/StM, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, porušením § 4 písm. c) tohoto zákona. Toho se měl dopustit tím, že dne 1. 10. 2020 kolem 13:46 hodin odvolatel jako řidič motorového vozidla tovární značky Audi, registrační značky X, v Praze 13, ul. K Hájům u domu č. p. 34, ve směru jízdy z centra nerespektoval dopravní značení s nejvyšší dovolenou rychlostí vyobrazenou číslicí 30, když jel rychlostí 80 km/h (po odečtu přípustné odchylky měřicího přístroje). Za to mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců a povinnost nahradit náklady řízení v částce 1 000 Kč.
2. Žalobce namítá, že žalovaný v rozhodnutí mj. uvedl, že odvolatel odvolání nedoplnil. Tvrzení o nedoplnění odvolání je však nepravdivé, neboť žalobce odvolání doplnil podáním doručeným přes zmocněnce dne 13. 12. 2021 správnímu orgánu. K tomu poukázal na doručenku příslušné datové zprávy. Dále namítl, že v doplnění uvedl celou řadu odvolacích důvodů, kterými se žalovaný nezabýval, a proto je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné.
3. Žalovaný navrhl napadené rozhodnutí zrušit a ve svém vyjádření sdělil, že bylo zjištěno, že Magistrát hl. m. Prahy, odbor agend řidičů skutečně dne 13. 12. 2021 obdržel od tehdejšího zástupce doplnění odvolání.
4. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Ze správního spisu vyplývá, že rozhodnutí správního orgánu I. st. č. j. MHMP 1703718/2021-StM, bylo dne 27. 10. 2021 doručeno do datové schránky dřívějšího zástupce žalobce. Dne 11. 11. 2021 podal žalobce podáno odvolání, výzvou ze dne 19. 11. 2021 doručenou dne 24. 11. 2021 byl žalobce vyzván k odstranění nedostatků podání do 10 dnů od doručení výzvy.
6. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Vzhledem k tomu, že odvolání bylo třeba doplnit, vyzval správní orgán I. st. žalobce k doplnění, k čemuž stanovil 10denní lhůtu, jednalo se tedy o lhůtu přiměřenou. Současně byl žalobce informován o tom, že pokud nebude odvolání doplněno, bude předáno odvolacímu správnímu orgánu i bez doplnění. Dle výzvy měl žalobce odvolání doplnit dne 6. 12. 2021, avšak tomuto dni se tak nestalo. Správní orgán I. st. proto spis téhož dne postoupil ve stávajícím rozsahu žalovanému spolu se sdělením, že na předmětnou výzvu k doplnění nebylo z jeho strany reagováno.
7. Odvolání bylo doplněno až podáním ze dne 13. 12. 2021 doručeným správnímu orgánu I. st. téhož dne. Na doplnění odvolání správní orgán I. st. nereagoval a nevyrozuměl o něm žalovaného, proto se doplněnými námitkami odvolání žalovaný nevypořádal. Žalobce odvolání ve stanovené lhůtě sice nedoplnil, ale žalovaný o odvolání rozhodl až 29. 4. 2022, tedy po více jak 4 měsících, co bylo doplnění odvolání doručeno správnímu orgánu I. st.. Bylo tak zcela v dispozici správního orgánu I. stupně, aby o podání doplnění odvolání informoval odvolací správní orgán a ten by o doplnění odvolání věcně rozhodl. Jelikož takto správní orgán I. stupně neučinil, bylo žalobci odepřeno právo na spravedlivý proces – právo na vypořádání jeho odvolacích námitek v doplnění odvolání ze dne 13. 12. 2021, kterými se žalovaný z důvodu absence jejich znalosti nezabýval. Lhůta k odstranění vady odvolání dle správního řádu nemá povahu nepřekročitelné koncentrace řízení, nepřekročitelným okamžikem pro doplnění odvolání je okamžik vydání rozhodnutí o odvolání. Takový výklad je sice zneužitelný a po správních orgánech vyžaduje flexibilní spolupráci, ale pokud by ze strany účastníka, resp. jeho zástupce, bylo prokázáno zneužití takového práva, je zneužití práva důvodem pro odepření ochrany na spravedlivý proces. Jinak řečeno, pokud by účastník bez relevantního důvodu doplnil odvolání v natolik krátké době před vydáním rozhodnutí o odvolání, že by správní orgán I. st. nebyl schopen vyrozumět odvolací orgán, absence vypořádání se s takto účelově pozdě uplatněnými odvolacími námitkami odvolacím správním orgánem by nebylo vadou, která by vedla ke zrušení správního rozhodnutí soudem.
8. Soud proto na základě uvedeného napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a), c) s. ř. s. zrušil pro vadu spočívající v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí z důvodu absence vypořádání se s odvolacími námitkami žalobce a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (NSS č. j. 7 As 264/2017-50).
9. Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně rozhodnout, že se účastníku náhrada nákladů nepřiznává (§ 60 odst. 7 s. ř. s.). Nezákonný postup žalovaného byl vyvolán obstrukcí předchozího právního zástupce, který v 1. i 2. řízení u správního orgánu I. stupně podal blanketní odvolání a odvolání doplnil až po výzvě správního orgánu I. stupně, přičemž žalobce byl ve správním řízení zastoupen advokátem, kterému muselo být zřejmé, jaké jsou zákonné lhůty k podání odvolání. Žalobce tak činil ve správním řízení opakovaně úkony za účelem marného uplynutí prekluzivní lhůty. Ve výše uvedeném soud shledává důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 60 odst. 7 s. ř. s., proto jinak úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.).

V Praze dne 23. 8. 2022

Mgr. Kamil Tojner v. r.

soudce