č. j. 52 A 39/2022-25

 

 

USNESENÍ

 

 

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci

 

navrhovatele:  Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Opatovice nad Labem

 

zastoupen:             Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem

                                  sídlem Údolní 33, 602 00 Brno  

proti

odpůrci:  obec Opatovice nad Labem, sídlem Pardubická 160,

                                   533 45 Opatovice nad Labem

 

zastoupen:   Mgr. Robinem Mlynářem, advokátem

   sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice

 

v řízení o návrhu na určení, že návrh na vyhlášení místního referenda nemá nedostatky

 

takto:

 

  1. Návrh se odmítá.

 

  1. Navrhovateli se vrací uhrazený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel podal dne 4. 7. 2022 nadepsanému krajskému soudu návrh na určení, že návrh na vyhlášení místního referenda [správně „návrh na konání místního referenda“ dle § 8 odst. 1 písm. b) zák. č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů; dále jen „zákon o místním referendu“] v obci Opatovice nad Labem doručený odpůrci dne 9. 5. 2022 o otázce: „Požadujeme, aby orgány obce Opatovice učinily v samostatné působnosti veškeré možné kroky k tomu, aby zabránily výstavbě průmyslové, výrobní, logistické, montážní nebo skladové haly na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X a stp. č. X, vše v k. ú. Opatovice nad Labem“ nemá nedostatky. Uvedený návrh byl podán ve věci tzv. předběžné ochrany místního referenda podle § 91a odst. 1 písm. a) zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).  
  2. Dle § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu má přípravný výbor právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 91a s. ř. s.), jestliže nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2 téhož zákona.
  3. Dle § 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu je třeba podat soudu návrh na určení, že návrh přípravného výboru na konání místního referenda nemá nedostatky [§ 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s.], do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad.
  4. Dle § 53 zákona o místním referendu, lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
  5. Uvedené ustanovení § 53 o počítání lhůt je zakotveno v hlavě IX. zákona o místním referendu, která je nadepsána rubrikou „Společná ustanovení“. Veškeré lhůty podle zákona o místním referendu mají proto hmotněprávní povahu, tj. úkon musí být učiněn u příslušného orgánu, nikoliv pouze předán k přepravě držiteli poštovní licence. Ustanovení § 53 zákona o místním referendu používá obecné označení „příslušný orgán“, jež v sobě zahrnuje nejen orgány obce, nýbrž i soud, poskytující ochranu návrhu přípravného výboru. Ustanovení § 53 zákona o místním referendu má jako lex specialis pro počítání lhůt přednost před právní úpravou lhůt obsaženou v § 40 s. ř. s.
  6. Krajský soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2012, sp. zn. III. ÚS 1890/09 (dostupné na www.usoud.cz), jímž byla potvrzena ústavnost zastávaného výkladu hmotněprávní povahy lhůt v zákonu o místním referendu a potvrzeno vyloučení aplikace ustanovení § 40 odst. 1 až 4 s. ř. s.: „Krajský soud v napadeném rozhodnutí odkázal na analogii se zákonem o volbách do Parlamentu České republiky (č. 247/1995 Sb.), zákonem o volbách do zastupitelstev krajů (č. 130/2000 Sb.) a zákonem o volbách do Evropského parlamentu (č. 62/2003 Sb.), jež obsahují zcela shodná ustanovení, jakým je § 53 odst. 1 zákona o místním referendu. Hmotněprávní charakter lhůty dle ust. § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu odůvodňuje krajský soud teleologicky tím, že ve věcech volebních je třeba klást zvýšený důraz na právní jistotu, jíž hmotněprávní běh lhůty vyhovuje lépe. Krajský soud přiměřeně odkazuje na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, týkající se výkladu volebních zákonů. Výklad zákona, jak jej podává krajský soud, nelze považovat za interpretační exces, který by byl racionálně neobhajitelný a nacházel se ve zjevném rozporu s obecně uznávanými zásadami právní logiky a argumentace. Nejde o výraz interpretační libovůle, který by představoval porušení základního práva navrhovatele na spravedlivý proces.“
  7. Uvedený výklad byl aprobován rovněž navazující judikaturou Nejvyššího správního soudu, lze odkázat např. na usnesení ze dne 4. 6. 2014, č. j. Ars 2/2014 – 19 (rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz): „[16] Nejvyšší správní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že lhůta na podání návrhu k příslušnému orgánu je v souladu s § 53 lhůtou hmotněprávní, úkon tedy musí být učiněn u příslušného orgánu v dané lhůtě, kterou nelze prominout (stejný názor zastává i komentářová literatura, srov. Rigel, Filip: Zákon o místním referendu s komentářem a judikaturou. Praha: Leges, 2011, str. 210-211). [18] „[p]odobně jako v zákonné úpravě voleb, jde o lhůtu, jejíž konec je podle zvláštního zákona určen podle hodin a nevztahuje se na ni pravidlo o posunu. [19.] Podobně jako v předchozím rozhodování ve věcech místního referenda Nejvyšší správní soud navazuje na svou ustálenou judikaturu ve volebních věcech, konkrétně usnesení ze dne 13. listopadu 2013, č. j. Vol 152/2013 – 18, v němž judikoval, že „Návrh ve věcech volebních lze podat do deseti dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí (§ 87 odst. 1 volebního zákona). Lhůta určená podle dnů je přitom zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin (§ 97a odst. 3 volebního zákona), přičemž lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání (§ 97a odst. 4 téhož zákona). Protože konec lhůty pro podávání volebních stížností je stanoven podle hodin, nevztahuje se na tento typ řízení ani pravidlo, podle něhož připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (viz § 40 odst. 3 s. ř. s.).“ (dále srov. Vol 151/2013- 20)“
  8. V dané věci navrhovatele byla výzva odpůrce k odstranění vad doručena navrhovateli dle jeho tvrzení dne 22. 6. 2022. Tuto skutečnost, tedy že opětovná výzva k odstranění vad návrhu přípravného výboru zn. X ze dne 16. 6. 2022 byla doručena D. CH., zmocněnci navrhovatele, dne 22. 6. 2022, ověřil krajský soud v podkladech předložených odpůrcem (doručenka ze dne 22. 6. 2022).  Podle § 57 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 53 zákona o místním referendu uplynula lhůta k podání návrhu soudu v sobotu dne 2. 7. 2022 v 16.00 hodin.  
  9. Návrh na určení, že návrh přípravného výboru na konání místního referenda nemá nedostatky [§ 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s.], byl doručen nadepsanému krajskému soudu prostřednictvím datové schránky až dne 4. 7. 2022 v 15.42 hodin, tedy návrh byl podán opožděně, neboť byl podán po uplynutí lhůty k podání návrhu podle § 57 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 53 zákona o místním referendu.
  10.            Včasnost návrhu je podmínkou řízení, kterou soud zkoumá ex officio. Vzhledem k tomu, že návrh je opožděný, musel jej soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout (výrok I.).
  11.            S ohledem na odmítnutí návrhu před prvním jednáním ve věci rozhodl soud podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon soudních poplatcích“), o vrácení uhrazeného soudního poplatku navrhovateli v plné výši.
  12.            O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., když žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh, jímž se zahajuje řízení, odmítnut (výrok III.).

Poučení:

Rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 27. července 2022

 

JUDr. Petra Venclová, Ph.D. v. r.

předsedkyně senátu