USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci 

žalobce:  P. F.

zastoupený advokátem JUDr. Lubomírem Rokytou

sídlem Slezské nám. 14, 743 01  Bílovec

proti

žalovanému:  Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

o nezahájení přezkumného řízení žalovaným

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 20. 7. 2022 žalobce brojil proti přípisu žalovaného č. j. MSK 76349/2022 ze dne 15. 6. 2022, jímž bylo žalobci sděleno, že žalovaný neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení ve vztahu k bloku na pokutu na místě nezaplacenou ze dne 1. 3. 2022 – blok série BA/2017, č. A 0621252. Žalobce se v petitu žaloby domáhal toho, aby soud rozhodl o zahájení přezkumného řízení, které žalovaným zahájeno nebylo.
2. Zatímco žalobce rubrikoval svou žalobu jako žalobu proti rozhodnutí, text jeho petitu odpovídal žalobě proti omisivnímu zásahu. Soud však neodstraňoval tento rozpor, neboť žaloba by byla v obou případech nepřípustná.
3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
4. V projednávané věci je třeba akcentovat, že žalobce se domáhá zahájení přezkumného řízení. Přezkumné řízení je však koncipováno toliko jako dozorčí prostředek nadřízených správních orgánů. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o prostředek dozorčí, nikoliv opravný, není na jeho zahájení nebo vydání rozhodnutí v tomto řízení právní nárok. Přezkumné řízení slouží k ochraně objektivního práva, nikoliv k ochraně subjektivních práv. Jak trefně uváděla již prvorepubliková doktrína „dozorčí právo (…) vykonává se tedy z moci úřední. Řádné provádění dohlédacího práva může sice fakticky jíti k duhu i občanům (stranám), avšak to jsou pouhé reflexy, nikoli zamýšlený účel dozorčího práva, jež se vykonává i přes protest všech zájemníků. Proto strany nemají nároku na výkon tohoto práva. Jejich podání jsou pouhá upozornění (denunciace).“ (HOETZEL, Jiří: Československé správní právo. Část všeobecná. Praha: Melantrich 1934, s. 335).
5. Protože je přezkumné řízení dle § 94 a násl. správního řádu projevem dozorčího práva, sledujícího ochranu objektivního práva, a nikoli ochranu subjektivních veřejných práv, jeho nezahájením nemůže být vůbec dotčena právní sféra soukromých osob, a nelze se zahájení přezkumného řízení domáhat jakýmkoli žalobním typem dle soudního řádu správního.
6. Správní soudy již dříve nevyhověly jak žalobám na přezkum sdělení o nezahájení přezkumného řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 55/2007-71 ze dne 14. 2. 2008, publ. pod č. 1831/2009 Sb. r. NSS), tak i žalobám domáhajícím se zahájení přezkumného řízení na půdorysu ochrany proti nezákonnému zásahu (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 7 Ca 81/2009-70 ze dne 4. 3. 2011).
7. Krajský soud proto žalobu usnesením odmítl.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   

Ostrava 28. července 2022

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu