[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci
žalobkyně: Ing. D. L.
zastoupena Mgr. Danielem Grimmem, advokátem sídlem 702 00 Ostrava, Janáčkova 1089/20
proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2018 č. j. MSK 97392/2018, o přestupku
takto:
- Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí Městského úřadu Kopřivnice č. j. 28044/2018/ČEBO ze dne 1. 6. 2018 ve věci přestupku hrubé urážky dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích.
- Žalobkyně v žalobě podrobně rozvedla svou argumentaci ohledně námitek, že skutkový stav žalovaný nesprávně posoudil, že z provedených důkazů nevyplývá, že by předmětnou skladbu a sekačku na trávu pouštěla s úmyslem dopustit se schválnosti a že její jednání nemá charakter hrubého jednání, které je způsobilé narušit občanské soužití. Rozvedla rovněž své námitky, že
správní orgány hodnotily provedené důkazy ryze účelově, nepodařilo se jim vyvrátit její obhajobu a rozhodnutí jsou založena na vykonstruovaných a subjektivních domněnkách svědků, kteří jsou proti ní zaujatí.
- Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal především na žalobou napadené rozhodnutí, v rámci něhož odůvodnil, proč neshledal v úvaze a postupu správního orgánu I. stupně nedostatky. V rámci napadeného rozhodnutí objasnil motiv žalobkyně k jí za vinu dávanému jednání. Objasnění toho pak vysvětluje, proč je v jejím jednání spatřován přestupek schválnosti. Řádně se vypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně, popř. odkázal na rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaný poznamenal, že v rámci žalobních bodů žalobkyně namítá prakticky totéž, co učinila v rámci odvolání.
- Rozsudkem ze dne 31. 10. 2019 č. j. 19 A 32/2018-37 soud rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2018 č. j. MSK 97392/2018 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Rozsudek zdejšího soudu napadl žalovaný kasační stížností. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 2. 2022 uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
- Krajský soud opětovně přezkoumal dle ust. § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení, v mezích žalobních bodů, vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím Městského úřadu Kopřivnice ze dne 1. 6. 2018 č. j. 28044/2018/ČEBO byla žalobkyně uznána vinnou 1), že v průběhu letních prázdnin 2017 nejméně do 18. 8. 2017 na své zahradě u domu č. p. X v P. úmyslně hlasitě a opakovaně dokola pouštěla čtyřminutovou skladbu J. S. Bacha a k tomu motorovou sekačku, kterou nechala běžet naprázdno, 2) že v odpoledních hodinách dne 18. 8. 2017 na své zahradě u domu č. p. X v P. úmyslně slovně napadla výrazy „zkurvení estébáci“ M. R., nar. X a B. B., nar. X, tedy ad 1) úmyslně narušila občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustila schválnosti, ad 2) jinému ublížila tím, že ho hrubě urazila, čímž spáchala ad 1) přestupek proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o přestupcích a ad 2) přestupek proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Za spáchání uvedených přestupků byla žalobkyni ve společném řízení uložena pokuta ve výši 3 000 Kč a dále povinnost uhradit náklady řízení 1 000 Kč a dále bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 7. 2018 č. j. MSK 97392/2018 zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
- Ve vztahu k přestupku uvedenému v odst. prvém výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se žalobkyně dopustila tím, že v průběhu letních prázdnin 2017 nejméně do 18. 8. 2017 na své zahradě u domu č. p. X v P. úmyslně hlasitě a opakovaně dokola pouštěla čtyřminutovou skladbu J. S. Bacha a k tomu motorovou sekačku, kterou nechala běžet naprázdno, soud nepřisvědčil námitce žalobkyně o nesprávně zjištěném skutkovém stavu věci v důsledku nesprávného hodnocení důkazů. Soud vycházel z ust. § 3 správního řádu, zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonů s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Při hodnocení provedených důkazů, zejména výpovědí slyšených svědků, soud neshledal procesní pochybení správních orgánů, které by bylo způsobilé přivodit nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. Ustanovení § 50 odst. 3 správního řádu správnímu orgánu ukládá povinnost i bez návrhu zjišťovat všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu v řízení z moci úřední správní orgán ukládá nějakou povinnost. Správní orgán přitom podklady pro rozhodnutí, zejména důkazy hodnotí podle své úvahy, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 50 odst. 4 správního řádu). Samotný postup správního orgánu při provádění dokazování pak upravuje § 51 a násl. správního řádu.
- U přestupku uvedenému v odstavci prvém výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně správní orgán I. stupně řádně odůvodnil na základě zjištění z provedených důkazů, závěr o tom, že se žalobkyně dopustila předmětného přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích tím, že v průběhu letních prázdnin roku 2017 nejméně do 18. 8. 2017 na své zahradě u domu č. p. X v P. úmyslně hlasitě a opakovaně dokola pouštěla čtyřminutovou skladbu J. S. Bacha a k tomu motorovou sekačku, kterou nechala běžet naprázdno. Správní orgán I. stupně uvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Výpovědi svědků manželů R., svědků B. B., M. L., L. Č., Š. F., M.L. a T. L. neobsahovaly žádné rozpory, které by svědčily o jejich nevěrohodnosti, rozhodně nepůsobily pomstychtivě a všichni svědci hovořili v tom smyslu, že situace je v místě jejich bydliště neúnosná a chtějí mít klid. Svědci manželé R. vypověděli, že jakmile si dne 18. 8. 2017 sedli na zahradu, vyběhla žalobkyně s notebookem a pouštěla čtyřminutovou skladu J. S. Bacha pořád dokola. Svědek R. k tomu doplnil, že jakmile žalobkyně neviděla žádnou reakci z jejich strany, tak pustila motorovou sekačku a tu nechala běžet naprázdno. Svědek B. B. popisoval situaci tak, že žalobkyně 18. 8. 2017 pouštěla hudbu už od rána, sekačku pouští schválně, zapne ji a sleduje, jak reaguje okolí. Svědek M. L. vypověděl, že když přišel dne 18. 8. 2017 domů z práce, linula se ze zahrady žalobkyně hudba J. S. Bacha, kterou žalobkyně pouští běžně, dělá to provokativně. Když nepouští hudbu, pouští naprázdno sekačku. Nastartuje ji a nechá ji běžet. Z výpovědi svědka L. Č. bylo zjištěno, že k chodu sekačky naprázdno dochází, když on a jeho rodina nebo sousedi sedí na zahradě, děje se to minimálně 1x týdně. Svědkyně Ing. Š. F. vypověděla, že vidí a slyší, že na dvoře žalobkyně stojí sekačka a běží naprázdno. Poté, co dojde benzín, žalobkyně palivo doleje a sekačku pustí znovu. Častěji k tomu dochází o víkendech, když sedí na zahradě. Z výpovědi svědka M. L. bylo zjištěno, že žalobkyně pouští pořád dokola tu samou čtyřminutovou skladbu od J. S. Bacha, tuto je schopna pouštět i 3 hodiny v kuse. Viděl také žalobkyni, jak přistoupila k sekačce, nastartovala ji, zadrátovala pohon a poté, co sekačka běžela naprázdno, vykonávala jinou činnost. Provádí to kdykoliv, když mají na zahradě posezení nebo když přijede návštěva. Svědkyně T. L. vypověděla, že pokaždé, když si sednou s rodinou na zahradu, musejí poslouchat skladbu od J. S. Bacha, která je pouštěna stále dokola, a to dost hlasitě. Několikrát viděla, že u jejich plotu na zahradě žalobkyně stála sekačka a běžela naprázdno. Měla zadrátovaný pohon a žalobkyně ležela na lehátku a pletla. Správní orgán vycházel rovněž z kamerového záznamu, na němž je zachyceno, jak po dobu čtyř minut běží motorová sekačka naprázdno. V čase 4:10 k ní přichází žalobkyně, odmotává drát držící pohon sekačky, čímž sekačku vypíná. Poté odchází do garáže pro kanystr s benzínem a tento poté nalévá do sekačky. Záznam je ukončen v čase 5:59, kdy žalobkyně po natankování od sekačky odchází.
- Ve shodě se správními orgány také soud zastává názor, že výpovědi svědků jsou věrohodné, a to bez ohledu na to, že vztahy mezi sousedy a žalobkyní jsou dlouhodobě špatné. Správní orgány logicky a přezkoumatelně vysvětlily, proč uvěřily výpovědím svědků a nikoliv verzi žalobkyně a s tímto hodnocením soud souhlasí. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, které tvoří nedílný celek. Skutkový stav byl prokázán bez důvodných pochybností výpověďmi uvedených svědků a kamerovým záznamem. Z těchto důkazů správní orgány bez důvodných pochybností vyvodily závěr, že v průběhu prázdnin roku 2017 nejméně do 18. 8. 2017 žalobkyně na své zahradě u domu č. p. X v P. úmyslně, hlasitě a opakovaně pouštěla čtyřminutovou skladbu J. S. Bacha a k tomu motorovou sekačku, kterou nechala běžet naprázdno, čímž úmyslně narušila občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustila schválnosti. Ve shodě se správními orgány i dle názoru soudu se dá pochopit, že žalobkyně má oblíbenou určitou skladbu, avšak nelze se ztotožnit s jejím tvrzením, že ji má ráda natolik, že si ji pouští stále a opakovaně. Jestliže tak činí i několik hodin, jak vyplynulo z výpovědí svědků, je nepravděpodobné, že by měla tak velkou potřebu pouštět si stále stejnou skladbu, což je nepochybně způsobilé vyvolat v lidech kolem averzi a je zřejmé, že právě proto, s cílem sousedy provokovat, žalobkyně tak činila. Žalovaný správně zdůraznil, že sousedské soužití je vždy založeno na vzájemné toleranci a respektu a je naprosto normální a přirozené, když za někým přijde návštěva či si někdo pustí hudbu nebo seká zahradu. Zcela jistě proti tomu nelze nic namítat. Není ovšem v pořádku, pokud tak činí schválně s cílem někoho naštvat, provokovat anebo mu něco „oplácet“. Všichni svědci shodně vypověděli, že se u žalobkyně nejedná o jednorázovou záležitost, ale že tak koná pravidelně, kdy sekačku nastartuje, zadrátuje pohon a poté ji nechá stát na dvoře a sekačka běží naprázdno. Soud se zcela ztotožňuje se závěry správních orgánů o naplnění formálního a materiálního znaku předmětného přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích a proto v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů.
- Co se týče přestupku uvedeného v odst. 2 výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tj. přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích, kterého se žalobkyně dopustila tím, že v odpoledních hodinách dne 18. 8. 2017 na své zahradě u domu č. p. X v P. úmyslně slovně napadla výrazy „zkurvení estébáci“ M. R. a B. B., tedy jinému ublížila tím, že ho hrubě urazila, soud neshledal žádné deficity v hodnocení provedených důkazů. Správní orgány vycházely z výpovědí manželů R., svědka B. a svědka L., svědkyně L. a dále z internetových stránek Archivu bezpečnostních složek, kde jsou publikovány seznamy spolupracovníků STB, z nichž správní orgán ověřil, že osoby Ing. M. R. ani B. B. v databázi nejsou uvedeny. I ve vztahu k přestupku uvedeného ve výroku druhém správní orgán I. stupně řádně odůvodnil, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. V hodnocení provedených důkazů soud neshledal procesní pochybení správních orgánů, které by bylo způsobilé přivodit nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. Správní orgány své povinnosti zjistit přesně a úplně stav věci a za tím účelem si opatřit podklady pro vydání rozhodnutí, dostály a postupovaly zcela v souladu s § 3 správního řádu. Soud souhlasí se správními orgány, že výraz „zkurvení estébáci“, který žalobkyně vyřkla vůči Ing. R. a panu B., je bezesporu způsobilý zasáhnout jejich čest a oni se jím důvodně cítili uraženi na své cti. Ing. R. uvedl, že takové nařčení své osoby a osoby pana B. považuje za nehorázné nařčení. Je nepochybné, že předmětný výraz lze jednoznačně přiřadit k těm, který může jiného hrubě urazit. Co se týká hodnocení formálního a materiálního znaku předmětného přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích soud zcela souhlasí se závěry správních orgánů o naplnění formálního a materiálního znaku předmětného přestupku, a proto v podrobnostech zcela odkazuje na odůvodnění jejich rozhodnutí, zejména rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
- Ze všech shora uvedených důvodů soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
- O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava dne 21. 6. 2022
Mgr. Jarmila Úředníčková
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.