USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci

navrhovatele:  Přípravný výbor pro konání místního referenda ve městě Milovice,

jednající zmocněnkyní D. B.,

bytem X

proti

odpůrci:  město Milovice,

 sídlem nám. 30. června 508, Milovice - Mladá,

o návrzích na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, a na vyhlášení místního referenda,

takto:

1. Návrh na konání místního referenda na území města Milovice podaný navrhovatelem dne 17. 5. 2022 a doplněný dne 6. 6. 2022 o otázkách:

1. „Souhlasíte se zachováním stavu a způsobem využití Hakenova stadionu na pozemku p. č. 1751/6 v k. ú. Milovice nad Labem tak, jak byl schválen v územním plánu města v roce 2016 jako plocha veřejného prostranství a veřejné zeleně, za použití všech zákonných pravomocí orgánů města?“             
2. „Souhlasíte s tím, aby pozemek ve vlastnictví města Milovice p. č. 1751/6 v k. ú. Milovice nad Labem, na kterém leží Hakenův stadion, zůstal v majetku města?“

nemá nedostatky.

2. Návrh na vyhlášení místního referenda se odmítá.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Navrhovatel předložil dne 17. 5. 2022 městskému úřadu Milovice podle § 12 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. (dále jen „zákon o místním referendu“) návrh na konání místního referenda o otázkách:             
   1. „Souhlasíte se zachováním stavu a způsobem využití Hakenova stadionu na pozemku p. č. 1751/6 v k. ú. Milovice nad Labem tak, jak byl schválen v územním plánu města v roce 2016 jako plocha veřejného prostranství a veřejné zeleně, za použití všech zákonných pravomocí orgánů města?“              
   2. „Souhlasíte s tím, aby pozemek ve vlastnictví města Milovice p. č. 1751/6 v k. ú. Milovice nad Labem, na kterém leží Hakenův stadion, zůstal v majetku města?“             
2. Přípisem ze dne 30. 5. 2022 a následně přípisem ze dne 20. 6. 2022 byl navrhovatel vyzván podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu k odstranění nedostatku návrhu spočívajícího v absenci dostatečného počtu uznatelných podpisů oprávněných osob podporujících konání referenda na podpisové listině.
3. Navrhovatel podal dne 27. 6. 2022 návrh (doplněný podáním ze dne 30. 6. 2022), kterým se podle § 91a odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu domáhá určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky. Dále se domáhá podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu vyhlášení místního referenda, jež by se mělo konat společně s volbami do Zastupitelstva města Milovice ve dnech 23. a 24. 9. 2022.

Obsah návrhu a vyjádření odpůrce

4. Navrhovatel uvedl, že vedení města Milovice iniciovalo přípravu změny územního plánu, v jejímž rámci bylo navrženo zastavění prostranství nazývaného Hakenův stadion, a to soukromým investorem. Navrhovatel shromáždil ke dni 17. 5. 2022, kdy podal návrh na konání místního referenda, celkem 1 938 podpisů osob podporujících místní referendum o této otázce. Městský úřad po přezkoumání návrhu dospěl k závěru, že údaje uvedené jednotlivými petenty na podpisových arších mají nedostatky a 422 podpisů vyřadil. Přípisem ze dne 31. 5. 2022 (správně má být 30. 5. 2022 – pozn. soudu) vyzval navrhovatele k odstranění nedostatků, které spočívaly v duplicitě podpisů, chybě ve jménu, datu narození, bydlišti, státní příslušnosti nebo zletilosti apod. Například petent L. K. uvedl čitelně všechny údaje, pouze u křestního jména použil zkratku „Lad.“, jelikož se celé jméno do kolonky nevešlo. Údajně nebylo nalezeno 97 osob a 104 podpisů městský úřad vyhodnotil jako nečitelných, čímž měl zřejmě na mysli uvedení jména. Navrhovateli nebylo zřejmé, jak má nedostatky odstranit, neboť u jednotlivých položek byla uvedena např. poznámka „TB“ (míněno patrně „TP“ – pozn. soudu), z čehož nelze usoudit, jestli jde osobu bez trvalého bydliště v Milovicích. Navrhovateli není jasné ani to, co znamená poznámka „nenalezen“. Je tak označen např. Ing. V., jenž je přitom zastupitelem města. Z poznámky nečitelné, není zřejmé, jaký údaj má být nečitelný. Navrhovatel obešel všechny petenty, které znal a údaje, které městský úřad měl za nečitelné, doplnil hůlkovým písmem vedle záznamu o podpisu. Domnívá se též, že městský úřad také asi 25 podpisů vyškrtl duplicitně, neboť je nezapočetl sám výbor. Navrhovatel podnikl kroky k odstranění nedostatků a shromáždil i další hlasy, takže bylo ve stanovené lhůtě vráceno 2 176 podpisů. Dne 21. 6. 2022 byl navrhovatel znovu vyzván přípisem ze dne 20. 6. 2022 k odstranění nedostatků návrhu. V tomto případě, ale městský úřad vrátil navrhovateli pouze kopie petičních archů, což odůvodnil tím, že pojal podezření ze spáchání trestného činu, a proto předal originály Policii České republiky. Navrhovatel byl znovu vyzván k odstranění nedostatků návrhu, avšak nesdělil, jak mají být provedeny opravy na arších, které nebyly dosažitelné. Vady byly povšechně „vyčísleny“ a uvedeny v přílohách výzvy. Na poznámky, jimiž mělo být usnadněno čtení údajů, však nebyl brán zřetel. Navrhovatel poukázal na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/2014-99, č. 3148/2015 Sb. NSS, a zdůraznil, že návrh byl podán z toho důvodu, že originály podpisových archů jsou nedosažitelné a nelze je tedy opravit, doplnit ani předložit Zastupitelstvu města Milovice.
5. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, a odmítnutí návrhu na konání místního referenda. Za nespornou považuje mj. skutečnost, že podmínkou podání návrhu na konání místního referenda bylo předložení podpisů 1 773 oprávněných osob. Odpůrce popsal postup městského úřadu při přezkoumání návrhu, přičemž zdůraznil, že výzvou ze dne 30. 5. 2022 byly řádně specifikovány nedostatky u každého jednotlivého podpisu tak, že byl vždy uveden arch, na kterém se podpis nachází, i typ vady. Dne 6. a 7. 6. 2022 byly předloženy podpisové archy s údajně odstraněnými vadami podpisů a dále i nově vyhotovené podpisové archy. Městský úřad provedl jejich kontrolu, přitom však pojal podezření, že odstraňování nedostatků proběhlo protiprávním způsobem, neboť vytknuté vady nebyly odstraněny rukou oprávněných osob uvedených na podpisových arších. Dle názoru odpůrce musí být patrné, že petent byl znovu kontaktován a změna údajů proběhla s jeho vědomím. Jelikož tomu tak v desítkách případů nebylo, bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda. Policejnímu orgánu byly jako důkaz předány mj. i originály podpisových archů. Nicméně i přesto městský úřad postupoval podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu a vyzval znovu navrhovatele druhou výzvou ze dne 21. 6. 2022 ke zhojení vad návrhu, přičemž navrhovatele informoval i o podání trestního oznámení. Při druhém přezkoumání návrhu nebylo uznáno 500 z celkem 2 176 předložených podpisů.
6. Odpůrce uvedl, že postupoval v souladu se zákonem a rozhodovací praxí soudů, přičemž nemá žádný zájem na tom, zda referendum bude či nebude vyhlášeno ani na jeho termínu. Při přezkoumání návrhu byly nedostatky podpisů rozděleny do devíti skupin, z nichž je zjevné, jaká vada byla navrhovateli vytýkána. Městský úřad tedy postupoval v souladu se závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2014, č. j. 12 A 3/2014-98. Odpůrce nesouhlasí s tvrzením, že navrhovateli nebylo zřejmé, jak vytýkané vady odstranit, neboť byl řádně poučen nejen výzvou ze dne 30. 5. 2022, ale při jejím předání i pověřenou úřední osobou, která způsob odstranění vad vysvětlila zmocněnkyni navrhovatele. Tvrzení, že nebylo zřejmé, jak nedostatky odstranit, navíc vyvrací i veřejné vystupování zmocněnkyně navrhovatele na sociálních sítích [facebooková skupina Milovice – to o čem se (ne)mluví]. Neopodstatněné je i tvrzení ohledně nejasnosti zkratky TP. Osoby, které uvedly jinou adresu ve městě Milovice než jejich trvalé bydliště nacházející se též ve městě Milovice, byly při absenci jiných vad započítány. Ve výzvě ze dne 30. 5. 2022 bylo uvedeno, že 96 osob má chybně uvedené bydliště (není osobou trvale žijící v Milovicích nebo uvedl neúplnou adresu). Každý z těchto podpisů byl navíc identifikován v detailní tabulce, která byla připojena ke každé z obou výzev. Obě výzvy tak obsahují informace o nedostatcích tak, aby je bylo možné odstranit. Odpůrce navíc započetl některé podpisy, které byly dosti hraniční a u nichž existuje důvodná pochybnost, zda splňují všechny náležitosti, a to jednak u podpisů, u nichž je zřejmé, že byly parafovány toutéž osobou (rodinným příslušníkem). Tyto podpisy městský úřad nevyřadil, neboť není soudním znalcem z oboru písmoznalectví. Dále akceptoval i podpisy, u nichž nebyla uvedena adresa petenta, ale pouze znak označující, že adresa je totožná s petentem uvedeným o řádku výše. Ohledně skupiny podpisů označených jako „nenalezené“ uvedl odpůrce, že v těchto případech se pomocí dostupných údajů nepodařilo danou osobu identifikovat v registru obyvatel. K identifikaci je potřebná kombinace dvou údajů, a to jména a příjmení a data narození (petiční archy neobsahují údaj o rodném čísle či čísle dokladu). Pakliže zadaná kombinace nezobrazila žádný záznam, byl podpis zařazen do této skupiny. Odpůrce nedisponuje tolika zaměstnanci, aby mohl být podpis zkontrolován zadáním kombinace všech možných údajů. Namítá-li navrhovatel, že nebyl započten podpis u dvou jím uvedených osob, uvedl odpůrce, že navrhovatel neprokázal minimální počet podpisů oprávněných osob nezbytný k iniciaci místního referenda. I přesto, že do potřebného počtu chybělo 97 podpisů, navrhovatel namítá nezapočtení pouze dvou z 500 neuznaných podpisů. V případě podpisu „Lad.“ K. nejde o osobní jméno a navíc je třeba zohlednit, že po městském úřadu nelze požadovat, aby u každého neuznaného podpisu zkoušel z vlastní vůle doplnit libovolná jména. Podle odborné příručky Miloslavy Knappové odpovídá zkratce Lad. nejméně 5 jmen (např. i Ladomér), ale je třeba navíc počítat i se jmény užívaným kterémkoliv ze 27 států Evropské unie. Navrhovatel má za prokázané, že ke kontrole použil registr obyvatel, v níž se údaj Lad. nevyskytuje. V případě podpisu V. V. odpůrce uvedl, že skutečnost, že jde o člena Zastupitelstva města Milovice je nerozhodná. Zastupitel nebyl úředním osobám provádějícím kontrolu znám, neboť nežijí v Milovicích. Při zadání kombinace údajů do registru obyvatel nebyl záznam o tomto petentovi nalezen. Podle navrhovatele není pravdivé ani tvrzení o tom, že nebylo započteno 25 podpisů, které byly shledány duplicitními jak navrhovatelem, tak i městským úřadem. Jelikož navrhovatel neuvedl výslovně, o jaké podpisy mělo z jeho pohledu jít, vyvrátil odpůrce toto tvrzení pouze u jednoho podpisu zmíněného navrhovatelem na archu č. 2.
7. Dále odpůrce vysvětlil důvody, které ho vedly k podání trestního oznámení, jež se týkalo možné manipulace s podpisovými archy. Vychází ze zjištění, že dne 6. a 7. 6. 2022 byly městskému úřadu předloženy (opravené) podpisové archy, do nichž bylo dle jeho názoru zasaženo v rozporu s požadavky zákona a judikatury správních soudů. Podle názoru Krajského soudu v Plzni, který byl jako obiter dictum uveden v jeho usnesení ze dne 3. 2. 2022, č. j. 57 A 4/2022-24, může totiž úpravy či doplnění nečitelných údajů na petičním archu učinit vlastnoručně pouze petent poté, co ho vyhledá někdo z členů přípravného výboru. Městský úřad tak při kontrole podpisů vyřazených z důvodu nečitelnosti či neúplnosti vyžadoval opravu petentem nikoliv přípravným výborem. Tvrzení navrhovatele o tom, že změny prováděl s vědomím petentů je nepravdivé, což plyne např. z úprav u petenta na archu č. 209, u něho jsou i po opravě uvedeny nesprávné údaje o jménu. Dále navrhovatel příkladmo zmínil pochybnosti ohledně úprav dvou podpisů uvedených na arších č. 172 a 28 a poukázal na tabulku, která je přílohou jeho vyjádření a v níž jsou všechny změny v arších uvedeny. Podle odpůrce byly úpravy prováděny jinou osobou než petenty. Pokud jde o namítanou nedostupnost originálů podpisových archů, odpůrce uvedl, že postupoval v souladu s § 158 odst. 2 písm. c) [míněn patrně odst. 3 písm. c)] zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) a vzhledem k charakteru trestné činnosti předal originály podpisových archů policejnímu orgánu k dalším opatřením. Současně však postupoval i podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu a předal navrhovateli úplné kopie podpisových archů společně s novou výzvou k odstranění nedostatků. Navrhovatel byl na skutečnost, že jde o kopie, výslovně upozorněn při předání výzvy. Podle odpůrce neplyne ze zákona, že by bylo nutné vrátit navrhovateli originály petičních archů. Pokud by navrhovatel znovu předložil vrácené kopie petičních archů doplněné o zhojené nedostatky (přiložením nových petičních archů nebo opravou údajů rukou petenta), tak by je městský úřad akceptoval, byť by se nejednalo o originály. Podpisy, které byly již dříve shledány platnými, nelze při opakovaném přezkoumání „zneplatnit“, a proto by se kontrola zaměřila jen na doplnění či změny petičních archů. Navrhovatel tedy za této situace disponoval všemi podklady nezbytnými k odstranění vad či k prokázání, že městský úřad při opakovaném přezkoumání neuznal dříve již uznané podpisy.
8. Navrhovatel shrnul, že návrh na konání místního referenda předložený městskému úřadu trpěl řadou vad. Navrhovatel po částečném odstranění vad po první výzvě předložil městskému úřadu podpisovou listinu obsahující o 97 podpisů oprávněných osob méně, než vyžaduje zákon o místním referendu. Tento počet byl pro navrhovatele dosažitelný v náhradní lhůtě, která mu byla stanovena k odstranění vad výzvou z 20. 6. 2022. Navrhovatel však nepředložil žádný nový podpis.
9. Pokud jde o návrh na vyhlášení místního referenda soudem, odpůrce zdůraznil, že k němu není navrhovatel aktivně legitimován, neboť jím lze podle § 91a s. ř. s. ve spojení s § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu brojit proti nevyhlášení místního referenda zastupitelstvem obce. I v případě, že by soud shledal, že návrh na konání místního referenda neměl nedostatky, nemohla nastat fikce bezvadnosti návrhu podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu, neboť neuplynula 30denní lhůta od podání návrhu a nebyla splněna ani podmínka, aby proběhlo zasedání zastupitelstva po uplynutí této lhůty. Fikce bezvadnosti by nastala až dne 7. 7. 2022. Po tomto dni se však nekonalo žádné zasedání zastupitelstva. Ohledně posuzování předčasnosti návrhu na vyhlášení místního referenda odpůrce odkázal na usnesení volebního senátu NSS ze dne 23. 4. 2019, č. j. Ars 6/2018-28, č. 3906/2019 Sb. NSS, dle něhož předčasně podané návrhy ve věcech místního referenda nelze meritorně posuzovat.

Skutková zjištění soudu

10. Ze správního spisu plyne, že navrhovatel předložil Městskému úřadu Milovice dne 17. 5. 2022 návrh na konání místního referenda o otázkách uvedených v bodu 1 tohoto rozsudku. Návrh obsahuje náležitosti dle § 10 odst. 1 zákona o místním referendum. V odůvodnění se uvádí, že Hakenův stadion je důležité zachovat jako trvale nezastavitelnou plochu, která je místem pro společenské a kulturní akce ve městě. Cílem referenda je umožnit občanům města rozhodnout, zda bude Hakenův stadion zachován a podpořen jeho rozvoj. K návrhu byla připojena podpisová listina čítající celkem 207 archů s náležitostmi uvedenými v § 11 odst. 1 zákona o místním referendu. (Jeden podpisový arch byl předložen dodatečně o den později.) Mezi účastníky je nesporné, že podpisové archy obsahují celkem 1 938 podpisů.
11. Městský úřad Milovice vyzval navrhovatele přípisem ze dne 30. 5. 2022 k odstranění nedostatků návrhu, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Uvedl, že po kontrole podpisů na podpisových arších zjistil, že 2 podpisy jsou duplicitní, 88 podpisů neobsahuje jméno osoby, 9 podpisů neobsahuje datum narození osoby, 96 osob má chybně uvedené bydliště (petent není trvale žijící osobou v Milovicích nebo uvedl neúplnou adresu např. ve zkratce, bez čísla popisného aj.), 12 osob není občanem EU a nemá právo volit, 3 osoby jsou nezletilé a nemají právo volit, 97 osob nebylo nalezeno, 11 osob uvedlo neúplné údaje (chybí více údajů např. jméno i datum narození současně) a 104 podpisů je nečitelných a není možné u nich ověřit splnění zákonem stanovených náležitostí. Celkem tedy bylo vyřazeno 422 podpisů, neboť u nich nebyly uvedeny náležitosti dle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu. Jelikož bylo předloženo pouze 1 516 platných podpisů, ačkoliv jich bylo třeba 1 773, nebyla splněna podmínka podle § 8 odst. 2 zákona o místním referendu. K výzvě byla připojena tabulka o šesti listech obsahující bližší popis „neuznaných“ podpisů s uvedením čísla archu, na němž se podpis nachází, a důvodu neuznání. Zmocněnkyně navrhovatele převzala dne 31. 5. 2022 výzvu společně s originálem návrhu a všemi podpisovými archy.
12. Dne 6. 6. 2022 znovu předložil navrhovatel Městskému úřadu Milovice návrh s původními podpisovými archy obsahujícími u některých (ne však všech) podpisů, jichž se týkaly vytýkané nedostatky, opravené či doplněné údaje o oprávněných osobách. Opravy a doplnění byly mimoto vyznačeny i do tabulky, která tvořila přílohu výzvy k odstranění nedostatků návrhu ze dne 30. 5. 2022. Nad rámec již dříve předložených 207 archů předložil navrhovatel 27 „nových“ podpisových archů s podpisy shromážděnými dodatečně po vrácení návrhu. (Jeden podpisový arch byl předložen dodatečně dne 7. 6. 2022.) Celkem tedy bylo k návrhu po opravách předloženo 234 podpisových archů.
13. Městský úřad Milovice následně znovu vyzval navrhovatele přípisem ze dne 20. 6. 2022 k odstranění nedostatků návrhu, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Uvedl, že bylo předloženo celkem 2 176 podpisů. Po kontrole podpisových archů však zjistil, že 12 podpisů je duplicitních, 97 podpisů neobsahuje jméno osoby, 10 podpisů neobsahuje datum narození osoby, 106 osob má chybně uvedené bydliště (petent není trvale žijící osobou v Milovicích nebo uvedl neúplnou adresu např. ve zkratce, bez čísla popisného aj.), 13 osob není občanem EU a nemá právo volit, 5 osob je nezletilých a nemají právo volit, 124 osob nebylo nalezeno, 12 osob uvedlo neúplné údaje (chybí více údajů např. jméno i datum narození současně) a 121 podpisů je nečitelných a není možné ověřit splnění zákonem stanovených náležitostí. Celkem tedy bylo vyřazeno 500 podpisů, neboť u nich nebyly uvedeny náležitosti dle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu, a jsou tedy neplatné. Podle městského úřadu tak bylo předloženo pouze 1 684 platných podpisů [v přílohové tabulce se nicméně uvádí, že platných podpisů bylo jen 1 676 (2 176 - 500 = 1 676)]. I v tomto případě byla k výzvě připojena tabulka (7 listů) obsahující bližší popis „neuznaných“ podpisů s uvedením čísla archu, na němž se podpis nachází, a důvodu neuznání. Navrhovatel byl zároveň upozorněn na skutečnost, že originály podpisových archů byly s ohledem na zákonnou oznamovací povinnosti předány Policii České republiky k prošetření možného spáchání trestného činu. Z tohoto důvodu byly vráceny pouze kopie podpisových archů. Zmocněnkyně navrhovatele převzala výzvu dne 31. 5. 2022 společně s kopiemi návrhu a podpisových archů.
14. Písemným podáním ze dne 27. 6. 2022 požádal navrhovatel městský úřad o poučení, jak odstranit závady návrhu na konání referenda, pokud jsou petiční archy a návrh petičnímu výboru nedostupné. Městský úřad na tuto žádost odpověděl přípisem ze dne 27. 6. 2022, v němž uvedl, že není oprávněn udílet navrhovateli závazné pokyny stran postupu při zhojení vad. Jelikož ale navrhovatel disponuje seznamem podpisů, které nebyly uznány, nic mu nebrání v tom, aby opětovně vyhledal dané petenty a zajistil jeho podpisy na nový podpisový arch, případně na volné řádky kopií podpisových archů. Nedostatek lze odstranit i zajištěním podpisů petentů, kteří dosud podpisový arch nepodepsali. Přípis byl zaslán zmocněnkyni navrhovatele elektronicky prostřednictvím emailu.

Posouzení návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky

15. Pokud jde o návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, konstatuje soud, že byl podán osobou oprávněnou [§ 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu] a je včasný, neboť byl podán dne 27. 6. 2022, tj. ve lhůtě deseti dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad dne 21. 6. 2022 [§ 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu]. Návrh splňuje formální a obsahové náležitosti, soud jej proto meritorně projednal v intencích § 91a a § 93 s. ř. s.
16. Podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.
17. Podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.
18. Klíčovou otázkou, která je mezi účastníky sporná, je, zda navrhovatel předložil společně s návrhem podpisovou listinu obsahující dostatečný počet podpisů oprávněných osob podporujících konání referenda. Oba účastníci uvádí, že potřebný počet podpisů oprávněných osob podporujících konání místního referenda v Milovicích činil 1 773 (§ 8 odst. 2 zákona o místním referendu). Soud má proto tuto skutečnost za nespornou.
19. Navrhovatel primárně namítá, že městský úřad nedostatečně a nesprávně označil nedostatky návrhu, resp. podpisů uvedených na petičních arších. Navrhovateli tak nebylo zřejmé, jak se s nedostatky vypořádat, resp. jak je odstranit.
20. Je třeba uvést, že zákon výslovně nestanoví nezbytné náležitosti výzvy k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu. Z citovaného ustanovení plyne pouze to, že výzva musí obsahovat přinejmenším označení zmocněnce, jemuž je určena, označení návrhu, jehož se týká, a lhůtu k odstranění nedostatků ne kratší než sedm dnů. Z povahy věci je však zřejmé, že výzva musí obsahovat i dostatečně konkrétní označení vytýkaných nedostatků. K této otázce se vyjádřil NSS v usnesení č. j. Ars 4/2014-99, na nějž se v návrhu odvolává navrhovatel. NSS uvedl (bod 40), že „[z] výzvy k odstranění vad návrhu proto musí být určitě a jasně seznatelné vady jednotlivých podpisů uvedených na podpisových listinách. Vzhledem k tomu, že ústavně zaručené právo podílet se na správě veřejných věcí (čl. 21 odst. 1 Listiny) se vztahuje i na iniciaci místního referenda (viz výše), obecní úřad či magistrát si musí být při „vyškrtávání“ jednotlivých podpisů naprosto jist existencí zákonného důvodu pro vyškrtnutí podpisu a musí jej u každého jednotlivého vyškrtnutého podpisu srozumitelným způsobem specifikovat. Iniciátor referenda (přípravný výbor) musí být na základě formulace jednotlivých vad uvedených ve výzvě schopen se rozhodnout o svém následném postupu. Musí mít možnost vyhodnotit, zda se jedná o takovou vadu, kterou lze odstranit kontaktováním osoby, jejíž podpis byl vyškrtnut (např. v důsledku nesprávně uvedené adresy či v důsledku neuvedení křestního jména), a vyžádáním si nových podpisů těchto osob (takový postup zejména v menších obcích podle mínění Nejvyššího správního soudu připadá v úvahu) s vyloučením rizika duplicitního podpisu, nebo zda se jedná o vadu neodstranitelnou (např. podpis fiktivní osoby, trvalý pobyt mimo obvod obce), a je tudíž třeba se pokusit o sběr podpisů od dalších, dosud nepodepsaných, osob, popř. zda je vada vytknuta neoprávněně a je na místě se bránit soudní cestou“ (důraz doplněn soudem).
21. Soud dospěl k závěru, že městský úřad uvedenému požadavku na dostatečnou míru specifikace nedostatků, jež se týkaly podpisů oprávněných osob a u nich uvedených údajů, dostál. Obě dvě výzvy, jež byly navrhovateli řádně doručeny, totiž obsahují zcela konkrétní specifikaci nedostatků, jež městský úřad při přezkoumání návrhu na konání referenda, resp. podpisových archů zjistil, a počet podpisů oprávněných osob, jichž se každý takto specifikovaný typ nedostatků týká. Za klíčovou má však soud skutečnost, že k oběma výzvám byly připojeny jako přílohy podrobné tabulky obsahující výčet všech podpisů, které nebyly uznány jako platné. U každého z nich je uvedeno číslo archu, na němž se podpis nachází, spolu se jménem a příjmením oprávněné osoby (v případě nečitelných údajů o jménu či příjmení byl uveden pouze znak „?“), čímž lze bez větších potíží identifikovat všechny podpisy, u nichž byly shledány nedostatky. Vedle toho je v tabulce (ve sloupci označeném poznámka) u každého takto identifikovaného podpisu uveden i důvod neuznání podpisu. Jde sice o zkratkovité označení (duplicita, jméno, datum narození, TP, občanství, nezletilost, nenalezeno, neúplné, nečitelné), nicméně tato označení lze jednoznačně ztotožnit s označením jednotlivých typů nedostatků, které jsou uvedeny v textu obou výzev k odstranění nedostatků návrhu (viz body 11 a 13).
22. Městský úřad rozčlenil neuznané podpisy do devíti skupiny podle typu zjištěné vady. Šlo o (1) duplicitní podpisy (zkratka duplicita), (2) podpisy neobsahující jméno osoby (zkratka jméno), (3) podpisy neobsahující datum narození osoby (zkratka datum narození), (4) podpisy osob u nichž bylo chybně uvedené bydliště - petent není trvale žijící osobou v Milovicích nebo uvedl neúplnou adresu např. ve zkratce, bez čísla popisného aj. (zkratka TP), (5) podpisy osob, které nejsou občanem EU (zkratka občanství), (6) podpisy nezletilých osob (zkratka nezletilý), (7) podpisy osob, které podle údajů uvedených v petičním archu nebylo možno identifikovat (nalézt) v elektronických registrech (zkratka nenalezeno), (8) podpisy osob, jež uvedly v petičním archu neúplné údaje (více údajů) např. jméno a datum narození současně (zkratka neúplné) a (9) podpisy, u nichž jsou údaje nečitelné a není možné u nich ověřit splnění zákonem stanovených náležitostí (zkratka nečitelné). Ke každému podpisu individuálně označenému v příloze výzvy městský úřad pomocí uvedených zkratek přiřadil konkrétní typ nedostatku, který se k uvedenému podpisu vztahoval. Navrhovateli tak bylo velmi detailně a návodně sděleno, jaký konkrétní nedostatek byl u každého neuznaného podpisu zjištěn. Na základě této informace se mohl navrhovatel v každém individuálním případě rozhodnout, jakým způsobem nedostatek odstraní, např. tak, že bude oprávněnou osobu kontaktovat za účelem doplnění či opravy údaje (do stávajících podpisových archů), tak, že namísto zpochybněného podpisu zajistí nový uznatelný podpis (třeba i jiné) oprávněné osoby, anebo i prostým uvedením údaje, který považoval městský úřad za nečitelný, v čitelné podobě.
23. Pokud jde o zkratku „TP“ (nikoliv TB, jak uvedl navrhovatel), ta, jak explicitně plyne z obou výzev, označuje podpisy osob, které nemají trvalý pobyt evidovaný v Milovicích, případně uvedly neúplnou adresu. Nejde, jak se mylně domníval navrhovatel, o osoby, které mají trvalý pobyt v Milovicích evidovaný na jiné adrese, než kterou uvedly do podpisového archu. Pokud jde o zkratku „nenalezeno“, je pravdou, že u tohoto údaje chybí bližší konkretizace, podle jakých údajů a v jakém registru byl petent vyhledáván, nicméně je zřejmé, že jde o případy, kdy podle údajů uvedených na petičním archu nebylo možné ověřit totožnost oprávněné osoby v příslušných registrech (zejm. registr obyvatel). Soud v této souvislosti poznamenává, že nemožnost ztotožnění osoby prostřednictvím elektronického registru je podstatným nedostatkem, který je překážkou, aby podpis takto identifikované osoby mohl být uznán. Pokud by totiž měl být takový podpis započítán, pak by nic nebránilo tomu, aby na petičních arších byly např. uváděny údaje zcela smyšlených osob fingovaně podporujících návrh, aniž by měl kdokoliv reálnou možnost jejich skutečnou existenci (a bydliště) ověřit. Pokud jde o podpisy označené zkratkou „nečitelné“, jde zjevně o kategorii podpisů osob, u nichž jsou sice údaje kompletně vyplněny, avšak jeden nebo i více údajů nezbytných k ověření totožnosti a bydliště takové osoby jsou nečitelné. I v tomto případě platí analogicky to, co bylo shora uvedeno u osob, které nebyly nalezeny. Čitelné uvedení údajů o oprávněné osobě je nezbytným předpokladem k ověření existence a místa bydliště oprávněné osoby.
24. Soud proto nemůže dát navrhovateli za pravdu v tom, že zjištěné nedostatky podpisů na podpisových arších městský úřad nedostatečně konkretizoval. Naopak městský úřad přehledně vady kategorizoval a u každého podpisu výslovně uvedl, jaká vada je vytýkána. Nejde proto o případ neúčinné výzvy, která není způsobilá vyvolat jakékoliv účinky, jak tomu bylo v případě posuzovaném v rozsudku NSS č. j. Ars 4/2014-99, na který odkazoval navrhovatel.
25. Soud se proto zabýval otázkou, zda výzva ze dne 20. 6. 2022, jež byla vydána jako druhá v pořadí, a je tedy relevantní z hlediska posouzení, zda má návrh nedostatky (srov. např. usnesení soudu ze dne 26. 9. 2012, č. j. 50 A 17/2012-63, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 2. 2022, č. j. 57 A 4/2022–24), je věcně správná, a tedy důvodně vytýká navrhovateli nedostatky návrhu na konání referenda, resp. podpisových archů.
26. V dané věci je z výzvy ze dne 20. 6. 2022 zřejmé, že odpůrce z celkového počtu 2 176 shromážděných podpisů zpochybnil celkem 500 podpisů. Nezpochybněno tedy zůstalo 1 676 podpisů (městský úřad ze soudu neznámého důvodu uvedl počet 1 684 platných odevzdaných podpisů). Aby tedy byl návrh úspěšný, postačovalo by, aby alespoň 97 podpisů bylo vyloučeno nedůvodně. Navrhovateli lze v této souvislosti vytknout, že se pohříchu omezil na veskrze obecné námitky či spíše jen pochybnosti o správnosti postupu odpůrce a konkrétní tvrzení vznesl jen ve vztahu k podpisům dvou osob. To však na druhou stranu nezbavuje soud povinnosti zabývat se i obecně či stručně formulovanými námitkami, kterými navrhovatel míří na podstatu sporu.
27. Klíčovou námitku spatřuje soud v tvrzení navrhovatele, podle něhož městský úřad poté, co mu byl dne 6. 6. 2022 podruhé předložen (upravený) návrh, nebral zřetel na „poznámky usnadňující přečtení údajů, které úřad prve nedokázal přečíst.“ Této námitce soud musí přisvědčit.
28. Z dokumentace předložené soudu plyne, že k návrhu na konání místního referenda podanému dne 17. 5. 2022 navrhovatel přiložil podpisové archy obsahující celkem 1 938 podpisů. Z tohoto počtu městský úřad vyřadil, resp. označil za nesplňující náležitosti podle 11 odst. 2 zákona o místním referendu, celkem 422 podpisů, jež specifikoval v příloze výzvy z 30. 5. 2022. Navrhovatel na tuto výzvu zareagoval tak, že přímo do podpisových archů anebo (zároveň) do tabulky, která mu byla doručena jako příloha výzvy ze dne 30. 5. 2022, uvedl údaje, které městský úřad označil za nečitelné, případně opravil zjevně nesprávné údaje či doplnil chybějící údaje (zejm. datum narození, chybějící jméno, oprava adresy bydliště). Takto upravený návrh pak dne 6. 6. 2022 navrhovatel znovu předložil městskému úřadu.
29. Městský úřad však namísto, aby podpisy, k nimž byly doplněny chybějící či nečitelné údaje, znovu přezkoumal, postupoval tak, že k dodatečně provedeným úpravám nikterak nepřihlédl. To je patrné ze skutečnosti, že všechny podpisy vyřazené ve výzvě z 30. 5. 2022 prakticky beze změny převzal i do výzvy z 20. 6. 2022 a znovu je vyřadil, aniž by zkoumal, zda jsou u nich po úpravách uvedeny všechny náležitosti podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu a zda jde o podpis existujících oprávněných osob. Takový postup se soudu jeví přinejmenším jako svévolný a odporující smyslu a účelu shromažďování podpisů oprávněných osob podporujících konání místního referenda.
30. Soud nezpochybňuje, že městský úřad byl oprávněn přezkoumávat náležitosti podpisových archů, jakož i úplnost a čitelnost údajů uvedených u podpisů jednotlivých oprávněných osob podporujících konání referenda. NSS v rozsudku č. j. Ars 4/2014-99 konstatoval, že § 12 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 6 až 8 zákona o místním referendu připouští možnost kontroly podpisových listin. Doplnil ale, že „[k] možnosti kontroly konkrétních podpisů na podpisových arších je proto třeba přistupovat s respektem k uvedeným ústavním východiskům iniciace referenda a k účelu ustanovení § 8 odst. 2 zákona o místním referendu, které stanoví minimální počet potřebných podpisů podporujících návrh přípravného výboru. … Účelem stanovení hranice počtu potřebných podpisů ve smyslu § 8 odst. 2 zákona o místním referendu je zejména demonstrovat dostatečný zájem občanů obce o předmětnou otázku a zabránit tak konání referenda, o něž by nebyl zájem. […] Legitimním cílem omezení základního politického práva v podobě iniciace místního referenda je zabránění zbytečnému vynakládání prostředků na přípravu a konání místního referenda, k němuž by beztak téměř nikdo pro nezájem o předkládanou věcnou otázku nepřišel, avšak nic jiného.“
31. Z uvedeného plyne, že primárním účelem přezkoumání návrhu je ověření, zda návrh na konání místního referenda má ve veřejnosti resp. mezi oprávněnými osobami dostatečnou podporu a zda se týká věci podstatného lokálního významu. Pouhá lustrace petentů, kontrola chyb v psaní či čitelnosti údajů uváděných na petičních arších jednotlivými oprávněnými osobami není účelem ani cílem přezkoumání návrhu. Vycházeje z uvedených premis se soud nemůže ztotožnit s názorem odpůrce, že nebyl oprávněn přihlédnout k úpravám, jež byly provedeny v petičních arších, poté co byl vyzván k odstranění nedostatků návrhu výzvou z 30. 5. 2022.
32. V daném případě se městský úřad zhostil úkolu přezkoumání návrhu velmi důkladně a pečlivě. Přezkoumal všechny předložené podpisy na podpisových arších a přitom, a to již v první výzvě ze dne 30. 5. 2022, vytkl navrhovateli jak velmi závažné nedostatky údajů připojených k podpisům oprávněných osob (např. trvalé bydliště mimo území odpůrce, nedostatek občanství, nezletilost apod.), tak i takové vady, které bylo možné odstranit doplněním údajů, nebo jen zjevné chyby v psaní, použití zkratek či nečitelné údaje, které bylo možné (v mnoha případech) při větší snaze „rozluštit“.
33. Odpůrce má zcela jistě pravdu v tom, že doplnění či poznámky uvedené v petičních arších v reakci na první výzvu městského úřadu byly zcela zjevně provedeny rukou jiných osob než petentů. Ostatně navrhovatel to ani nepopírá, neboť sám v návrhu uvedl, že „obešel všechny petenty, které znal[,] a jejich údaje, které považoval úřad za nečitelné[,] doplňoval hůlkovým písmem vedle záznamu o podpisu.“ Soud však na rozdíl od odpůrce nepovažuje takový postup za protiprávní. Účelem uvedení údajů o jménu, příjmení, datu narození a adrese oprávněné osoby je její jednoznačná identifikace tak, aby nemohla být zaměněna s jinou osobou. Tyto údaje tedy slouží k ověření toho, zda jde o podpis existující osoby, která má právo hlasovat v místním referendu, a naopak nejde o osobu, u níž jsou dány překážky pro výkon hlasovacího práva v referendu. Zároveň brání možnosti vícečetného uvádění podpisu téže osoby. Ke splnění tohoto účelu přitom není nezbytné, aby byly údaje uváděny vlastní rukou oprávněné osoby. Jak uvedl i Krajský soud v Plzni v odpůrcem zmiňovaném usnesení č. j. 57 A 4/2022-24, „text zákona ‚vlastnoručnost‘ výslovně vyžaduje pouze stran připojovaného podpisu, k ostatním vyplňovaným údajům v tomto směru mlčí. Zároveň ‚uvedení svých údajů‘ je z pohledu soudu možné interpretovat i tak, že oprávněná osoba činí přímý pokyn jiné osobě (například manželovi či jiné osobě blízké), aby na podpisový arch vyplnila její údaje. Svou vůli pak jednoznačně deklaruje připojením vlastnoručního podpisu.“ Zákon tedy umožňuje, aby údaje o oprávněné osobě vepsala do podpisového archu jakákoliv osoba, např. člen přípravného výboru nebo osoba podílející se na shromažďování podpisů, za podmínky, že oprávněná osoba připojí svůj vlastnoruční podpis.
34. Nevyžaduje-li § 11 odst. 2 zákona o místním referendu, aby (s výjimkou vlastního podpisu) byly údaje o oprávněné osobě podporující návrh napsány již při prvotním sběru podpisů vlastní rukou petenta, pak podle názoru soudu není důvodu vyžadovat, aby provedl petent vlastní rukou případné opravy či doplnění těchto údajů na petičním archu při odstraňování nedostatků návrhu. Z hlediska účelu údajů, tj. identifikace oprávněné osoby, totiž postačí, pokud tyto údaje jsou uvedeny či doplněny kýmkoliv, např. členem přípravného výboru. Zákon výslovně ani implicitně nezapovídá takový postup, aby členové přípravného výboru (či spolupracující osoby) kontaktovali osobně, telefonicky či jiným obdobným způsobem oprávněné osoby, jichž se nedostatky údajů týkají, a doplnili za ně chybějící údaj, případně jen sami učinili u podpisu vysvětlující poznámku usnadňující čitelnost údaje uvedeného oprávněnou osobou na podpisovém archu. Takový postup nejenže není v rozporu s účelem na uvedení povinných náležitostí podpisu, ale, a to je podstatné, zároveň ani nezvyšuje riziko zneužití údajů oprávněné osoby a „zfalšování“ jejího podpisu. K tomu by mohlo dojít snad jen v případě, že by údaje o oprávněné osobě byly změněny natolik, že by došlo k její plné záměně s jinou osobou. Takový případ však v dané věci u žádného podpisu nenastal, přičemž případná záměna by byla jistě z obsahu podpisového archu na první pohled patrná, a obecní (městský) úřad provádějící přezkoumání návrhu by na ni měl možnost reagovat další výzvou k odstranění nedostatků. V případě dílčích doplnění (jména, části adresy apod.) či uvedení čitelné verze jména je jen velmi málo pravděpodobné, že by se osoba provádějící jen dílčí úpravy či doplňující poznámky „trefila“ do jiné osoby než původní oprávněné osoby.
35. V této souvislosti lze ve shodě s rozsudkem NSS poukázat na skutečnost, že samo ověření projevu vůle oprávněné osoby je v případě přezkoumání petičních archů iluzorní a kontrola se soustředí fakticky jen na existenci oprávněné osoby podle příslušných datových evidencí (rozsudek NSS č. j. Ars 4/2014-99, bod 34). To ostatně v dané věci demonstroval i odpůrce ve vyjádření k návrhu tím, že uvedl, že v tomto případě městský úřad zcela rezignoval na ověření pravosti podpisů některých oprávněných osob, i když z objektivních důvodů o nich měl v určitých případech pochybnosti. Soud si proto klade otázku, z jakého důvodu by mělo být vyžadováno, aby údaje do podpisového archu mohla doplnit výlučně jen oprávněná osoba, pokud zjevně ani v tomto případě by nebyl městský úřad schopen splnění tohoto požadavku přezkoumat? Odpovědí je, že žádný takový důvod soud nenalezl.
36. Soud se proto neztotožňuje s názorem Krajského soudu v Plzni vysloveným v usnesení č. j. 57 A 4/2022-24, o které odpůrce opírá svůj výklad. Krajský soud v Plzni pouze jako obiter dictum uvedl, že „v případě opravy nečitelných údajů soud nepovažoval za formalismus žádat vlastnoruční opravu. Při prvotním připojení vlastnoručního podpisu oprávněná osoba tímto popisem stvrdila, že údaje uvedené v předcházejících kolonkách jsou správné. Jakýkoli následný zásah do podpisového archu a údajů konkrétní oprávněné osoby, vyjma jejího úplného vyškrtnutí členem přípravného výboru, by tak dle soudu měl skutečně probíhat vlastnoručně poté, co ji někdo ze členů přípravného výboru vyhledá na (čitelné) adrese, popřípadě vyškrtnutím a zcela novým uvedením na novém řádku s novým vlastnoručním podpisem.“ Mimo to, že nejde o nosný důvod, o který by Krajský soud v Plzni opřel rozhodnutí, má soud za to, že daný závěr nepřiměřeně zdůrazňuje autentifikační význam vlastnoručně psaných údajů o oprávněné osobě, aniž by k tomu byl relevantní důvod a aniž by tomuto účelu mohly vlastnoručně psaná doplnění či úpravy sloužit. Domníval-li se Krajský soud v Plzni, že požadavek na „vlastnoruční“ psaní úprav údajů v podpisovém archu může posloužit k zvýšení právní jistoty a možnosti ověření totožnosti oprávněných osob, jde podle soudu o lichý předpoklad. Pokud zákon o místním referendu nezakotvuje mechanismus ověření pravosti podpisu oprávněné osoby, stěží může být tohoto cíle dosaženo požadavkem na vlastnoruční psaní změn v souvisejících údajích. To platí tím spíše, že se dosavadní praxe staví odmítavě k možnosti písmoznaleckého ověření pravosti podpisu oprávněných osob. Výklad Krajského soudu v Plzni naopak podle soudu klade zákonem nepředvídané překážky dosažení účelu, jemuž slouží shromažďování podpisů oprávněných osob, a to doložení dostatečného zájmu veřejnosti o dané téma. Tím je bez zákonného důvodu omezováno ústavně zaručené právo občanů podílet se přímo na správě věcí veřejných podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveř. pod č. 2/1993 Sb.
37. Soud tedy učinil dílčí závěr, že městský úřad postupoval nesprávně, pokud v rámci přezkoumání upraveného (doplněného) návrhu na konání místního referenda, který mu byl předložen dne 6. 6. 2022, nepřihlédl k úpravám a doplněním údajů o oprávněných osobách, které navrhovatel provedl na základě první výzvy k odstranění nedostatků.
38. Soud se detailně seznámil s obsahem obou výzev městského úřadu ze dne 30. 5. 2022 a 20. 6. 2022, originály podpisových archů, včetně provedených úprav a doplnění, jakož i s obsahem tabulky s doplněnými údaji, již navrhovatel předložil městskému úřadu dne 6. 6. 2022 společně s upraveným návrhem. Dospěl přitom k závěru, že u valné většiny podpisů byly nedostatky vytýkané ve výzvě ze dne 30. 5. 2022 odstraněny do té míry, že městský úřad mohl uplatnit svoji přezkumnou pravomoc a měl možnost podle doplněných údajů (či poznámek vysvětlujících nečitelný text) posoudit, zda jde o oprávněnou osobu či nikoliv. Převážně jde totiž pouze o uvedení jména a (nebo) příjmení, adresy bydliště či data narození v čitelné podobě. Dále jde o případy, kdy byly odstraněny chyby v psaní, chybná diakritika či transkripce cizích jmen. Stejně tak byly doplněny neúplné údaje, typicky v případech, kdy oprávněná osoba uvedla pouze příjmení bez jména anebo uvedla jméno pouze ve formě zkratky. Konečně jde i o případy, kdy byly doplněny (zčásti nebo zcela) chybějící údaje data narození. Konkrétně jde o doplnění u podpisů, které městský úřad uvedl v tabulce připojené k výzvě ze dne 30. 5. 2022 pod následujícími pořadovými čísly (viz první sloupec tabulky; pozn. změny a úpravy však byly vpisovány nejen do tabulky, ale i přímo do podpisových archů):

39. Jde o 95 podpisů oprávněných osob, u nichž byly navrhovateli první výzvou z 30. 5. 2022 vytknuty určité nedostatky. Navrhovatel odstranil tyto nedostatky v tom smyslu, že doplnil chybějící údaje, opravil zjevně nesprávný text nebo jen uvedl již dříve uvedený údaj v čitelné podobě. (Navíc je třeba uvést, že v mnoha případech, které městský úřad označil za nečitelné, bylo možné údaj o jméně, příjmení či adrese, přečíst i bez doplňujícího vysvětlení, byť mohlo jít o těžce čitelný text.)
40. V každém případě měl městský úřad po doplnění dostatek údajů k tomu, aby ověřil existenci a místo bydliště takto identifikovaných osob pomocí elektronických evidencích (registr obyvatel) či jiných prostředků (v krajním případě i osobním kontaktováním těchto osob). Pokud to městský úřad neučinil a nezabýval se přezkoumáním upravených podpisů s mylným odůvodněním, že k doplněním a úpravám nemůže přihlížet, neboť je neprovedly oprávněné osoby, nemůže jít tato pasivita k tíži navrhovatele. Podpis oprávněné osoby lze vyřadit, resp. označit za neplatný pouze za předpokladu, že městský úřad dá zároveň navrhovateli prostřednictvím výzvy podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu možnost zjištěné nedostatky odstranit. Pokud to městský úřad neučinil a nevytkl navrhovateli případné nově zjištěné vady, nemůže se již dovolávat toho, že podpisy jsou zatíženy jednou vytknutými nedostatky, které navrhovatel dostatečně odstranil tak, že napsaný text přestal být nečitelným anebo byly doplněny chybějící či opraveny nesprávné údaje. Současně však platí, že za situace, kdy odpůrce neprovedl opakovaný přezkum upravených podpisů a nevytkl navrhovateli případné nově zjištěné nedostatky, není již úkolem soudu, aby sám iniciativně přezkoumával, zda podpisy dotčené úpravami splňují všechny zákonem stanovené náležitosti. Navrhovateli by totiž tím způsobem bylo upřeno právo na odstranění případných zjištěných nedostatků prostřednictvím výzvy podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu.
41. Lze tedy shrnout, že při vydání výzvy z 20. 6. 2022 městský úřad bezdůvodně a protiprávně vyřadil jako neplatné minimálně shora (bod 38) uvedených 95 podpisů, u nichž byly nedostatky vytýkané ve výzvě z 30. 5. 2022 navrhovatelem řádně odstraněny. Přičteme-li těchto 95 podpisů k 1 676 podpisům, které nebyly uvedeny ve výzvě z 20. 6. 2022, pak navrhovatel předložil 1 771 podpisů, což je o dva méně, než bylo nezbytným předpokladem k vyhlášení místního referenda.
42. Soud však nadto musí konstatovat, že při zkoumání obsahu obou výzev zjistil ještě další podstatnou nezákonnost postupu městského úřadu, kterou nemohl bez dalšího opomenout. Z obsahu obou výzev je totiž zřejmé, že městský úřad v rámci přezkoumání návrhu po podání upraveného návrhu postupoval nad rámec přezkumné pravomoci, která je mu v této fázi posouzení návrhu dána, neboť ve výzvě ze dne 20. 6. 2022 identifikoval jako vadné i 18 podpisů oprávněných osob, které původně ve výzvě ze dne 30. 5. 2022 jako vadné vůbec neoznačil. Takový postup je nepřípustný, neboť, jak upozornil ve vyjádření k návrhu i odpůrce, po obdržení opraveného návrhu na konání místního referenda sice může obecní (městský) úřad vydat znovu výzvu k odstranění vad návrhu podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, avšak v nové výzvě již může být vytýkána pouze nedokonalost odstranění vad vytčených již v návrhu původním a případné vady nově vzniklé v důsledku provedené opravy (srov. usnesení soudu ze dne 26. 9. 2012, čj. 50 A 17/2012-63, č. 2759/2013 Sb. NSS). Konkrétně se toto pochybení týká podpisů, jež jsou v tabulce, která je přílohou výzvy ze dne 20. 6. 2022, uvedeny pod následujícími pořadovými čísly:

43. I shora uvedené podpisy tedy městský úřad vyřadil neprávem. Přitom je zvlášť zarážející, že městský úřad původně u velké části těchto podpisů neshledal žádné vady, tedy neoznačil je ani za nečitelné či neúplné ani neshledal, že by šlo o neoprávněnou osobu. Poté co ale navrhovatel u těchto podpisů učinil poznámku, aby vyloučil nečitelnost údajů či další pochybnosti, městský úřad bez jakéhokoliv odůvodnění najednou označil podpisy za nečitelné, neúplné a případně osoby za nedohledatelné v elektronické evidenci. Takový postup nelze označit jinak než jako zjevnou svévoli.
44. Soud proto dospěl k závěru, že po přičtení této další skupiny neoprávněně neuznaných podpisů navrhovatel shromáždil celkem 1 789 podpisů oprávněných osob podporujících návrh místního referenda, což je z hlediska § 8 odst. 2 zákona o místním referendu již dostatečný počet.
45. Navrhovatel uplatnil argumentaci týkající se konkrétních oprávněných osob pouze ve vztahu ke dvěma oprávněným osobám. V prvním případě šlo o petenta, který na archu č. 145 namísto úplného jména uvedl pouze zkratku Lad. V tomto případě, jde o natolik běžně používanou zkratku, že její použití v podstatě vylučuje možnost záměny oprávněné osoby. Argumentaci, že tato zkratka by mohla představovat např. křestní jméno Ladomér či jména používaná v jiných státech Evropské unie soud považuje soud za absurdní. Obdobně totiž přistupuje judikatura i k použití domáckých forem křestních jmen (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/2014-99, bod 43). Postup městského úřadu byl v tomto případě přemrštěně formalistický a odporující účelu § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, kterým není primárně snaha o „vyřazení“ podpisů, ale ověření skutečnosti, že o otázku je mezi občany obce skutečný a dostatečný zájem (srov. rozsudek NSS č. j. Ars 4/2014-99, bod 38). Použití běžně užívané a srozumitelné zkratky ve jménu oprávněné osoby tedy nelze považovat za nedostatek náležitostí podpisu oprávněné osoby ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o místním referendu. Městský úřad měl možnosti přes použití zkráceného jména prověřit, zda je osoba tohoto jména evidována v registru obyvatel a zda má bydliště na území města Milovice. Pochybil proto, pokud daný podpis neuznal pouze z důvodu použití zkratky, aniž by existenci oprávněné osoby reálně ověřil.
46. V druhém případě šlo o podpis na archu č. 222 osoby „V. V.“, přičemž tento podpis byl předložen až na dodatečně vyhotoveném podpisovém archu v rámci „druhého kola“ přezkoumání návrhu. I v tomto případě městský úřad podle soudu pochybil, pokud zkoumal náležitosti podpisu přísně formalisticky tak, že se zabýval pouze lustrací osoby pod jménem V. (bez diakritiky), aniž by se, pokud taková osoba nebyla v elektronických evidencích nalezena, zabýval alespoň nejpravděpodobnější možnou variantou jména „V.“ s čárkou nad i. Městský úřad měl vynaložit alespoň minimální úsilí k dohledání oprávněné osoby, neboť ani v tomto případě drobná chyba v použití diakritiky nepředstavuje nedostatek náležitosti podpisu oprávněné osoby. Na druhou stranu na přezkoumání tohoto podpisu nemá žádný vliv skutečnost, že má jít o člena Zastupitelstva města Milovice. Při odhlédnutí od skutečnosti, že v obci může žít více osob stejného jména, je zřejmé, že se nikterak neliší rozsah přezkoumání podpisu petenta, ať jde o člena zastupitelstva nebo „obyčejného“ občana. I kdyby snad úřední osoby přezkoumávající návrh o této skutečnosti věděli, nic to nemění na tom, že byly oprávněny provést kontrolu správnosti údajů, které byly uvedeny na podpisovém archu, a to ve shora uvedených intencích. Pakliže navrhovatel tuto skutečnost zmiňoval proto, že členové zastupitelstva obce musí splňovat též podmínky pro výkon volebního práva v této obci (zletilost, trvalý pobyt atp.), soud konstatuje, že v daném případě byl podpis (nesprávně) vyloučen pro nemožnost osobu dohledat a otázkou volebního práva dané osoby se městský úřad vůbec nezabýval.
47. Je třeba zdůraznit, že přípravný výbor má jen velmi omezené možnosti jak zkontrolovat správnost údajů, které uvádějí oprávněné osoby na petiční archy. Nemá oprávnění například požadovat po oprávněných osobách průkaz totožnosti ani nemá přístup do registru obyvatel či jiných evidencí, aby správnost údajů (zpětně) ověřil. Musí se proto spolehnout na to, že oprávněné osoby uvádějí věcně správné, úplné a čitelné údaje. V určitých případech může být na první pohled zřejmé, že podpis nemůže být uplatněn (např. u zjevně fiktivních jmen, neexistujících adres, zcela nečitelných textů apod.) a v takových případech má přípravný výbor podpis sám vyřadit. Ve většině případů však nemá reálnou možnost, jak uvedené údaje ověřit. Tomu by měl odpovídat způsob přezkoumání návrhu městským úřadem, jehož povinností je při kontrole podpisové listiny postupovat primárně tak, aby byl šetřen smysl a účel zákona o místním referendu, kterým je (v mezích zákona) zajištění realizace ústavně zaručeného práva na přímý podíl občanů na veřejné moci. Výkon tohoto práva by neměl být znesnadňován rigidním postupem orgánů místní samosprávy a formalistickým požadavkem na uvedení formálně bezchybných údajů o petentovi, zejména v těch případech, kdy je zcela či alespoň s vysokou mírou pravděpodobnosti zřejmé, o jakou oprávněnou osobu jde, resp. jaké je formálně správné znění jejích údajů. Po městském úřadu se nepožaduje, aby zadával jakékoliv myslitelné kombinace jmen a dat narození. Měl by se ale zabývat tou nejpravděpodobnější alternativou, která se jeví zjevnou či vysoce pravděpodobnou. V případě jména V.je vysoce pravděpodobné, že jde o chybu v interpunkci, neboť v populaci se nejčastěji vyskytují osoby jména V. Bylo proto na místě posoudit, zda nejde o petenta tohoto jména. To platí obdobně i u obecně užívaných zkratek jmen Lad., Jos. apod. Je zřejmé, že se s velmi vysokou pravděpodobností jedná o osoby jména Ladislav, resp. Josef. Ostatně je zcela neúčelné zadávat do vyhledávání v registru obyvatel doslovně jména ve formě zkratky Lad. či Jos., neboť takové vyhledávání zjevně nemůže vést k žádnému výsledku. Soudu proto není zřejmé, co městský úřad tímto zcela formalistickým a neúčelným postupem sledoval. Nemluvě o tom, že soudu je z vlastní úřední činnosti známo, že matriční úřady mohou vyhledávat občany i pomocí adresy bydliště, nikoliv jen použitím kombinace jména, příjmení a data narození [srov. např. § 10 odst. 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů].
48. Soud tedy dospěl k závěru, že v případě obou shora uvedených podpisů nebyly dány důvody k jejich vyřazení pouze z toho důvodu, že jde o zkratku jména nebo byla uvedena zjevně nesprávná interpunkce. I tyto dva podpisy je třeba při absenci jiných vad započítat mezi uznané podpisy oprávněných osob podporujících referendum. Výsledkem je tedy závěr o tom, že navrhovatel shromáždil 1 791 řádně uplatněných podpisů, a splnil tedy podmínku přípustnosti návrhu podle § 8 odst. 2 zákona o místním referendu.
49. Soud v této souvislosti pouze poznamenává, že se mu prima facie jeví, že s obdobnou mírou formalismu přistoupil městský úřad i ke zkoumání řady dalších obdobných podpisů, u nichž byly použity zkratky jména. Jde např. o podpisy uvedené v tabulce, která tvoří přílohu výzvy z 20. 6. 2022, pod pořadovými čísly 284, 322, 323, 329 a 388. I v těchto případech bylo použito zkrácené formy jména, nicméně i u nich lze s vysokou pravděpodobností dovodit, o jaké jméno jde (pozn. v mnoha případech navrhovatel doplnil zkratku jména na základě první výzvy městského úřadu o údaj o celém jménu, tyto podpisy však již byly započítány shora). Jelikož však v případě těchto konkrétních podpisů nebylo nic namítáno, soud neměl důvod činit definitivní závěr o tom, zda došlo k pochybení. Stejně se soud při absenci námitek nezabýval dalšími podpisy (zejména těmi, u nichž označil městský úřad některé údaje za nečitelné), u nichž mohl mít prima facie vážné pochybnosti o tom, zda jejich označení za nečitelné není spíše účelové až svévolné.
50. Soud rozhodně neříká, že by podaný návrh a přiložené podpisové archy byly prosty jakýchkoliv vad. Naopak v mnoha případech městský úřad oprávněně poukázal na zjevné nedostatky podpisů oprávněných osob (nezletilost, absence trvalého pobytu apod.). Odpůrce, resp. městský úřad, pokud v návrhu opakovaně deklaroval svoji nestrannost, by si však měl uvědomit, že účelem přezkoumání návrhu není kontrola gramatiky a správného psaní, ale posouzení, zda má návrh mezi občany dostatečnou podporu. A tímto prizmatem, by měl také přistupovat k přezkoumání petičních archů bez přehnaného formalismu a rigidity.
51. Konečně navrhovatel namítal, že mu bylo znemožněno odstranit nedostatky návrhu označené ve výzvě z 20. 6. 2022 z toho důvodu, že mu spolu s touto výzvou byly předány pouze kopie petičních archů nikoliv jejich originály. Soud považuje postup odpůrce, jenž namísto vrácení petičních archů navrhovateli předal jejich originály policejnímu orgánu, za velice nestandardní. V prvé řadě je třeba uvést, že žádné ustanovení trestního řádu ani jiného předpisu odpůrci, resp. městskému úřadu takovou povinnost neukládá. Ustanovení § 158 odst. 3 písm. c) trestního řádu, na které odpůrce zřejmě odkazuje, dává toliko policejnímu orgánu pravomoc za účelem objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, obstarávat potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály. Není však přímo povinností oznamovatele předložit policejnímu orgánu takové podklady spolu s trestním oznámením. Samozřejmě mohou nastat případy, kdy je nezbytné např. v zájmu zajištění důkazu a jeho ochrany před znehodnocením předat originály spisů či listin policejnímu orgánu. O potřebnosti obstarání takových podkladů by si však měl učinit úsudek primárně policejní orgán, není to městský úřad ani odpůrce, kdo by měl hodnotit, zda originály podpisových archů jsou nezbytné k prošetření a objasnění podezření ze spáchání trestného činu. A to tím spíše, že § 12 odst. 2 věta třetí zákona o místním referendu ukládá městskému úřadu naopak povinnost po přezkoumání návrhu jej vrátit (včetně podpisové listiny) zmocněnci přípravného výboru. Pokud městský úřad postupoval tak, že originály podpisových archů předal bez výslovné žádosti policejnímu orgánu, aniž by se mohl důvodně domnívat, že hrozí jejich znehodnocení navrhovatelem, nabízí se spíše úvaha o možné snaze znesnadnit navrhovateli další postup směřující k vyhlášení místního referenda.
52. Na druhou stranu musí soud uvést, že navrhovateli nebylo postupem městského úřadu zcela zabráněno v tom, aby si učinil podložený úsudek o tom, zda se po vydání výzvy z 20. 6. 2022 pokusit znovu o odstranění vytýkaných vad návrhu anebo zda se má domáhat práva soudní cestou, což nakonec učinil. Navrhovateli byly společně výzvou z 20. 6. 2022 a její přílohou obsahující konkrétní vytýkané nedostatky předány i fotokopie všech podpisových archů, což ani navrhovatel nerozporuje. Mohl se tedy na základě těchto podkladů racionálně rozhodnout, zda jsou mu nedostatky návrhu vytýkány důvodně, či nikoliv. Navrhovateli lze zčásti přisvědčit v tom, že postupem městského úřadu mohla být otřesena jeho právní jistota, zvláště pokud nebyl výslovně poučen o tom, jak lze odstranit vytýkané nedostatky při nedostupnosti originálů petičních archů. Ve výzvě je totiž obsaženo jen prakticky bezobsažné sdělení o tom, že „případná oprava či doplnění musí opět splňovat náležitosti § 10 a § 11 zákona.“ Při absenci výslovné zákonné úpravy mohl navrhovatel obtížně předvídat, jakou formu a způsob odstranění nedostatků městský úřad požaduje. Nicméně v zásadě bylo možné a nic mu nebránilo v tom, aby se stejně jako po první výzvě z 30. 5. 2022 znovu pokusil shromáždit dodatečně nové podpisy oprávněných osob, odstranit nedostatky znovu doplněním relevantních údajů o oprávněných osobách nebo odstranit vady způsobem požadovaným městským úřadem. I přes nestandardní postup městského úřadu mohl navrhovatel přikročit znovu k odstraňování vytýkaných vad návrhu, pokud by se výzvě hodlal podvolit.
53. Soud však musí zároveň konstatovat, že celá shora uvedená úvaha je v tuto chvíli již jen akademická, neboť v důsledku podání návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá vady, který soud shledal důvodným, již nutnost odstraňování vytýkaných vad návrhu odpadla.

Návrh na vyhlášení místního referenda

54. Pokud jde o návrh na vyhlášení místního referenda podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s., soud dospěl k závěru, že byl podán předčasně [§ 57 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu].
55. Přestože soud ve věcech místního referenda, odlišně od jiných druhů řízení ve správním soudnictví, neprovádí přezkum rozhodnutí zastupitelstva obce založený na kasačním principu, nýbrž za splnění zákonem daných podmínek „vstupuje“ do pozice zastupitelstva obce tím, že sám rozhoduje po posouzení podmínek dle § 13 zákona o místním referendu a přímo vyhlašuje místní referendum, tedy sám nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce, bylo třeba nejprve posoudit zákonem dané podmínky, za nichž je soudní moc oprávněna takto zasáhnout do práva obce jako územního samosprávného celku vyhlásit místní referendum.
56. Právo domáhat se vyhlášení místního referenda u soudu má přípravný výbor za podmínky, že zastupitelstvo obce nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b). Tato podmínka plyne z § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu.
57. Soud si je vědom povinnosti restriktivního výkladu právních předpisů omezujících možnosti vyhlášení místního referenda, který ostatně vyplývá přímo ze článku 22 Listiny základních práv a svobod, podle kterého zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. V otázce splnění podmínek řízení o návrhu na samotné vyhlášení místního referenda je ovšem soud limitován požadavkem zákonodárce, aby se nejprve sešlo zastupitelstvo, které by návrh na vyhlášení místního referenda projednalo (či jej mělo projednat, ale z libovolných důvodů tak neučinilo), a teprve nerozhodne-li zastupitelstvo o vyhlášení místního referenda, nastupuje pro přípravný výbor možnost soudní ochrany a pro využití této ochrany mu začíná běžet lhůta podle § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu. To je výrazem základního principu dělby moci a úlohy moci soudní. Podle soudu má být tedy tím, kdo využije své zákonem dané kompetence primárně odpůrce, resp. zastupitelstvo odpůrce jako orgán územně samosprávného celku.
58. V projednávané věci, jak již bylo shora uvedeno (body 20 až 24), nejde o situaci, kdy by byla vydána právně neúčinná výzva k odstranění vad podání (srov. rozsudek NSS č. j. Ars 4/2014-99, bod 47). Nemohla tedy nastat fikce bezvadnosti návrhu ve smyslu § 12 odst. 3 zákona o místním referendu. Protože se doposud nekonalo zasedání zastupitelstva, které by mohlo o vyhlášení referenda rozhodnout, není splněna podmínka, aby soud rozhodnutí zastupitelstva nahrazoval. Správní soud je oprávněn vstoupit do pozice zastupitelstva až poté, co se konalo zasedání zastupitelstva, na němž nebylo vyhlášeno místní referendum. Teprve pak soud posuzuje, zda referendum vyhlásí, či návrh zamítne (srov. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2014, č. j. 67 A 5/2014-53, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 11. 2009 č. j.  30 Ca 115/2009-70, č. 2006/2010 Sb. NSS).

Závěr a náklady řízení

59. Z důvodů shora uvedených rozhodl soud tak, že určil, že návrh na konání místního referenda o předložených otázkách (viz bod 1) ve městě Milovice nemá nedostatky (§ 91a odst. 3 s. ř. s.).
60. Návrh na vyhlášení místního referenda soud pro předčasnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
61. Odpůrce bude po právní moci tohoto usnesení (která nastává dle § 93 odst. 5 věta druhá s. ř. s. již vyvěšením tohoto usnesení na úřední desce soudu) postupovat v souladu s § 12 odst. 4 zákona o místním referendu a to tak, že bezvadný návrh přípravného výboru předloží Rada města Milovice k projednání Zastupitelstvu obce Milovice na jeho nejbližším zasedání. Zastupitelstvo bude postupovat podle § 13 zákona o místním referendu. Soud v této souvislosti pouze poznamenává, že v tomto řízení o určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, nezkoumal přípustnost navržených otázek (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 2. 2019, č. j. Ars 7/2018-29, č. 3877/2019 Sb. NSS). Touto otázkou se bude zabývat při rozhodování o návrhu zastupitelstvo odpůrce, přičemž jeho závěr by měl být patřičně odůvodněn, resp. alespoň z podkladů předložených radou odpůrce s návrhem by měly důvody rozhodnutí vyplývat. V případě nevyhlášení místního referenda o předložených otázkách zastupitelstvem na jeho nejbližším zasedání se může navrhovatel domáhat ochrany u soudu návrhem podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu.
62. Soud v souladu s § 91a odst. 3 s. ř. s. nenařídil ve věci jednání, neboť při rozhodování vycházel ze spisové dokumentace, kterou zčásti předložil odpůrce a zčásti byla vyžádána u policejního orgánu (originály podpisových archů). Tyto podklady představují dostatečný podklad pro rozhodnutí. Soud neprovedl pro nadbytečnost důkaz listinami předloženými navrhovatelem (odkaz na seznam zastupitelů) ani důkazy navrženými odpůrcem (svědeckou výpovědí úřední osoby, emaily, příspěvky na sociálních sítích, podacím lístkem), neboť veškeré skutečnosti podstatné pro posouzení věci zjistil ze shromážděné spisové dokumentace, jejíž součástí jsou i všechny ostatní účastníky předložené listiny a navržené důkazy.
63. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s., podle nějž nemá v řízení o ochraně ve věcech místního referenda žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Usnesení soud doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Praha 20. července 2022

Mgr. Jan Čížek, v. r.

předseda senátu