č. j. 55 A 32/2022 - 67

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové v právní věci

žalobce: S. M.,

státní příslušník Ruské federace,

  bytem X,

zastoupený advokátem Mgr. Michalem Benčokem,

se sídlem Mariánská 995/62, Praha,

proti

žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,

se sídlem náměstí Hrdinů 1643/3, Praha,

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2022, č. j. MV-31050-4/SO-2022,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.             

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 10. 1. 2022, č. j. OAM-289-27/DP-2021. Tímto rozhodnutím ministerstvo podle § 44a odst. 4 ve spojení s § 46a odst. 2 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 176/2019 Sb. (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítlo žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území dle § 42a tohoto zákona, neboť bylo zjištěno, že by žalobce mohl při svém dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
  2. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze žalobu věcně projednat, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť žaloba byla podána opožděně.
  3. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákona jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně. 
  4. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.
  5. Podle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců musí být žaloba proti správnímu rozhodnutí podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
  6. V reakci na podanou žalobu si soud vyžádal u žalované kopii doručenky k napadenému rozhodnutí, neboť správní spis tuto doručenku neobsahoval, pouze byla na napadeném rozhodnutí vyznačena právní moc k 1. 3. 2022. Soudu byla předložena doručenka, z níž má soud za prokázané, že napadené rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno do datové schránky dne 1. 3. 2022.  Zároveň je ve správním spise založena plná moc ze dne 19. 9. 2021, jíž žalobce v daném řízení zmocnil ke svému zastupování Mgr. Michala Benčoka. K tomu soud dodává, že zjištění plynoucí z doručenky odpovídá tvrzení obsaženému v žalobě, tedy že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 1. 3. 2022.
  7. Dle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s., lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.
  8. Dle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
  9. Z citovaného § 40 odst. 4 s. ř. s. nevyplývá, že by pro zachování lhůty pro podání žaloby bylo nutno podat žalobu k věcně i místně příslušnému soudu. Platí tedy obecné pravidlo, podle nějž k zachování lhůty postačuje podání žaloby i jinému než věcně či místně příslušnému soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008-112).
  10. V projednávané věci žalobní lhůta počala běžet následující den po doručení napadeného rozhodnutí, tedy ve středu dne 2. 3. 2022. Posledním dnem třicetidenní lhůty byl čtvrtek
    31. 3. 2022. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději dne 31. 3. 2022 předal soudu, zaslal soudu prostřednictvím držitele poštovní licence, případně předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil, neboť jeho zástupce žalobu odeslal Městskému soudu v Praze prostřednictvím datové schránky až dne
    3. 4. 2022, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání založeného na
    č. l. 10 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována.
  11. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, soud ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl (výrok I).
  12. Protože žaloba byla odmítnuta, soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
  13. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl rovněž o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobci vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích; výrok III).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 23. června 2022

Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r.

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. N.