USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: Thi Lien Nguyen, se sídlem Evropská 540/12, Cheb, zast. Mgr. Pavlem Rybářem ml., advokátem, se sídlem Slovenská 2136, Sokolov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2021, č. j. 13481/21/5200‑10422‑706955, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu Plzni ze dne 29. 4. 2022, č. j. 77 Af 11/2021 ‑ 123,

takto:

1. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Finanční úřad pro Karlovarský kraj (dále jen „správce daně“) rozhodnutím ze dne 10. 8. 2020, č. j. 764837/20/2403‑50521‑405197, žalobkyni doměřil daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek za zdaňovací období roku 2015 ve výši 6.711 Kč, daňový bonus ‑13.404 Kč a současně jí uložil zákonnou povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 4.023 Kč; dále rozhodnutím ze dne 10. 8. 2020, č. j. 764930/20/2403‑50521‑405197, žalobkyni doměřil daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek za zdaňovací období 2016 ve výši 201.965 Kč, daňový bonus ‑13. 404 Kč a uložil jí zákonnou povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 43.073 Kč.

[2]               Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí správce daně.

[3]               Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) jako nedůvodnou zamítl žalobu žalobkyně, kterou se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí.

[4]               Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nyní brojí proti napadenému rozsudku kasační stížností. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. 6. 2022, č. j. 4 Afs 181/2022 ‑ 37, mimo jiné vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.

[5]               Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatelky dne 27. 6. 2022 (viz doručenka na čl. 37 spisu Nejvyššího správního soudu). Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala stěžovatelce plynout dne 28. 6. 2022 a uplynula dne 12. 7. 2022 (úterý). Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradila.

[6]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[7]               Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

[8]               O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. července 2022

Mgr. Petra Weissová

předsedkyně senátu