[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci

žalobce:  S. G., nar. X

   státní příslušník Ruské federace

bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Čižinským

sídlem Havlíčkovo náměstí 189/2, Praha 3

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7

o žalobě proti nečinnosti správního orgánu

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou a doručenou soudu dne 10. 1. 2022, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty vedeném pod sp. zn. OAM-69770/ZM-2021. Žalobce po soudu žádá, aby žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí o jeho žádosti ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
2. Žalobce uvádí, že žádost o vydání zaměstnanecké karty podal již dne 13. 9. 2021, přičemž žalovaný o žádosti dosud nerozhodl, ač má ve věci rozhodnout do 60 dnů. Žalobce se proto dne 6. 12. 2021 obrátil na Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) se žádostí o přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného. Komise ovšem na tuto žádost nereagovala. Žalobce tak má za to, že žalovaný nesplnil svou povinnost vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě a navíc byly bezvýsledně vyčerpány i prostředky na ochranu proti nečinnosti. Na základě výše uvedeného se tak domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o jeho žádosti od 30 dnů ode dne právní moci rozsudku.
3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žaloba není důvodná, neboť v daném případě nebyl a není nečinný. Žalovaný vydal dne 3. 11. 2021 předkládací zprávu č. j. OAM-69770-9/ZM-2021, kterou byla žádost žalobce povolena. Dne 16. 2. 2022 žalobce převzal průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty (biometrickou kartu) a ve stejný den předkládací zpráva nabyla právní moci. Žalovaný poukázal rovněž na to, že žaloba byla podána v době, kdy již bylo ve věci rozhodnuto, čehož si musel být žalobce vědom, neboť stav řízení o žádosti mohl sledovat na webových stránkách žalovaného. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

4. Ze správního spisu soud zjistil, že žalovanému byla dne 24. 9. 2021 doručena žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 274/2021 Sb. (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) se všemi souvisejícími přílohami (pracovní smlouva, potvrzení o dosaženém vzdělání, doklad o zajištění ubytování, doklad o trestní zachovalosti, fotografie aj.). Žalovaný si na základě žádosti obstaral výpisy z příslušných rejstříků a evidencí. Dne 14. 10. 2021 bylo žalovanému doručeno oznámení o převzetí zastoupení žalobce zástupcem, který žalobce zastupuje i v tomto soudním řízení, součástí oznámení byla i žádost o sdělení informace o stavu řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty. Součástí správního spisu je dále předkládací zpráva o vydání zaměstnanecké karty ze dne 3. 11. 2021, v níž žalovaný konstatuje, že se navrhuje zaměstnaneckou kartu žalobci vydat, pokud žalobce bude postupovat podle požadavků vycházejících z § 44 odst. 1 a 3 zákona o pobytu cizinců a pokud v době předání průkazu o povolení k pobytu nevyjdou najevo nové skutečnosti, které by byly důvodem pro zamítnutí žádosti nebo zastavení řízení. Dne 29. 11. 2021 převzal zástupce žalobce listinu nazvanou „Výzva k osobní účasti na úkonu o vydání povolení dlouhodobému pobytu“, žalobce tuto výzvu převzal dne 3. 12. 2021.  Dne 29. 12. 2021 rozhodla Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o návrhu na provedení opatření proti nečinnosti správního orgánu ve věci řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty k povolení výkonu povolání na území České republiky tak, že návrhu nevyhověla. V tzv. rozdělovníku je uveden i zástupce žalobce, doručenka však ve spise založena není.   Na formuláři žádosti o vydání zaměstnanecké karty v části T je uvedeno, že žalobce zaměstnaneckou kartu č. 001196838 převzal dne 16. 2. 2022, což je stvrzeno podpisem žalobce, a v položce S na témže formuláři je podpisem úřední osoby žalovaného z téhož dne stvrzeno, že žalobci byla zaměstnanecká karta předána.

Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu

5. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené, včetně bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany, jež měl žalobce k dispozici ve správním řízení.
6. Soud o žalobě rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním žaloby bez nařízení jednání, nevyjádřil, a proto se má za to, že i on souhlasil.

Posouzení žalobních bodů

7.           Podstatou posuzované věci je rozhodnout, zda je žalovaný v řízení o žádosti žalobce nečinný.
8.           Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
9.           V souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. posuzoval soud žalobu na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
10.       Podle § 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců, o žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky.
11.       Podle § 169t odst. 7 písm. a) zákona o pobytu cizinců platí, že v případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti.
12.       Skutečnost, že vydáním rozhodnutí o žádosti o zaměstnaneckou kartu je nutno rozumět až okamžik, kdy došlo k převzetí průkazu k povolení pobytu (nikoli okamžik vydání předkládací zprávy), vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2018, č. j.  1 Azs 408/2017-24. V něm Nejvyšší správní soud vysvětlil, že vydáním rozhodnutí o žádosti o zaměstnaneckou kartu nelze rozumět vydání předkládací zprávy ani interního pokynu k udělení víza k pobytu nad 90 dnů. Totožný právní názor zaujal Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 22. 8. 2017, č. j. 9 Azs 128/2017-32, bod 44. Předkládací zpráva je toliko interní zprávou, resp. interním pokynem mířícím dovnitř organizační struktury žalovaného, která nemá z povahy věci žádné právní důsledky navenek. Teprve projev vůle žalovaného směrem k žalobci, který je mu řádně oznámen, může představovat rozhodnutí o jeho žádosti s právními účinky z hlediska běhu zákonných lhůt pro rozhodnutí o žádosti. Žalovaný se tak mýlí, pokud uvádí, že o žádosti žalobce bylo rozhodnuto již vydáním předkládací zprávy žalovaným.
13.       Ovšem o žádosti žalobce bylo přesto již rozhodnuto, neboť žalobce si prokazatelně dne 16. 2. 2022 převzal průkaz k povolení pobytu, což potvrdil i svým podpisem na žádosti o zaměstnaneckou kartu. Ačkoli žalobce v žalobě uvedl, že nebylo v den podání žaloby o jeho žádosti rozhodnuto, tak následně dne 16. 2. 2022 žalobce průkaz k povolení pobytu převzal, tj. jeho žádost byla vyřízena. Žalobce zároveň poté, co mu bylo zasláno vyjádření žalovaného, který upozorňoval na skutečnost, že si žalobce již průkaz k povolení pobytu převzal, nijak nezpochybňoval pravost podpisu nebo převzetí příslušného průkazu. Soud tak nemá důvod o pravosti podpisu žalobce, resp. o skutečnosti, že si průkaz převzal, pochybovat. V den převzetí průkazu k povolení pobytu se tak stala podaná žaloba nedůvodnou a nemohlo by jí být vyhověno, ani kdyby bylo prokázáno, že byl žalovaný ke dni podání žaloby nečinný. Jelikož v případě žaloby proti nečinnosti správního orgánu nevydává soud deklaratorní rozhodnutí o případné nečinnosti, ale posuzuje skutkový a právní stav ke dni vydání svého rozhodnutí, nezbývalo soudu nic jiného, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť případná nečinnost žalovaného netrvá. Žalobce o této skutečnosti musel vědět, přesto však ani v reakci na vyjádření žalovaného žalobu zpět nevzal.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

14. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný v době rozhodování soudu nečinný nebyl, protože o žádosti žalobce již pravomocně rozhodl, podaná žaloba musela být jako nedůvodná zamítnuta (§ 81 odst. 3 s. ř. s.).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který byl naopak plně procesně úspěšný, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení, které by se vymykaly běžné úřední činností, nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 7. června 2022

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu