[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Šebka a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., v právní věci

žalobce:  město Chropyně

sídlem náměstí Svobody 29, Chropyně

zastoupen JUDr. Petrem Ritterem, advokátem

sídlem Riegrova 12, Olomouc

proti

žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno

za účasti: Gardenline s.r.o.

  sídlem Na Vinici 948/13, Litoměřice

  zastoupena Mgr. Martinem Horákem, advokátem

  sídlem Jandova 208/8, Praha

o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 21.4.2020, č.j. ÚOHS-11851/2020/321/VJu, sp.zn. ÚOHS-R0028/2020/VZ,

takto:

I.    Žaloba se zamítá.

II.   Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

I. Shrnutí podstaty věci

1. Žalovaný prvostupňovým rozhodnutím ze dne 30.1.2020, č.j. ÚOHS-03541/2020/531/MKi, rozhodl (výrokovou částí I.) tak, že zadavatel (žalobce) nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Přírodní park Chropyně“, zadávané v užším řízení, pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky tím, že postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), neboť součástí zadávacích podmínek neučinil výhradu, že nepřipustí v užším řízení zahájeném odesláním předběžného oznámení k uveřejnění podle § 58 odst. 2 ZZVZ podání žádosti o účast, a tedy nepřipustí účast v zadávacím řízení, těm dodavatelům, kteří nevyjádřili předběžný zájem podle § 58 odst. 5 ZZVZ, avšak následně nepřipustil účast v zadávacím řízení dodavateli (osobě zúčastněné na řízení), který předběžný zájem podle § 58 odst. 5 ZZVZ nevyjádřil, v důsledku čehož byl postup zadavatele (žalobce) nepředvídatelný, a proto netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě výrokovou částí II. prvostupňového rozhodnutí žalovaný podle § 263 odst. 2 ZZVZ zrušil zadávací řízení. Výrokovou částí III. prvostupňového rozhodnutí žalovaný správní řízení v části týkající se postupu žalobce v rozporu se zásadou rovného zacházení vymezenou v § 6 odst. 2 ZZVZ zastavil, neboť podle něj nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Výrokovou částí IV. prvostupňového rozhodnutí žalovaný správní řízení o návrhu osoby zúčastněné na řízení, o němž bylo původně vedeno samostatné správní řízení, zastavil, neboť žádost osoby zúčastněné na řízení, návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se v důsledku zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku stala zjevně bezpředmětnou. Výrokovou částí V. prvostupňového rozhodnutí žalovaný až do pravomocného skončení správního řízení před žalovaným ve věci návrhu osoby zúčastněné na řízení na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a ve věci možného porušení zásady transparentnosti vymezené v § 6 odst. 1 ZZVZ uložil žalobci zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Výrokovou částí VI. prvostupňového rozhodnutí žalovaný uložil žalobci povinnost uhradit náklady řízení.
2. Žalobou napadeným (druhostupňovým) rozhodnutím předseda žalovaného výrokové části I., II., IV., V. a VI. prvostupňového rozhodnutí potvrdil a žalobcův rozklad zamítl; rozklad v části napadající výrokovou část III. prvostupňového rozhodnutí pak zamítl pro jeho nepřípustnost.

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

3. Žalobce namítá, že v předběžném oznámení zadávacího řízení uvedl, že výzva k podání žádosti o účast bude odeslána pouze těm dodavatelům, kteří projevili předběžný zájem; žalobce má tedy za to, že jednoznačně vymezil, že jako zadavatel nebude akceptovat žádosti o účast těch zadavatelů, kteří předběžný zájem neprojevili. Jestliže žalobce užil v předběžném oznámení výraz „pouze“ ve vztahu k dodavatelům, kteří projevili předběžný zájem, je podle sémantického výkladu tohoto výrazu patrné, že s uchazeči, kteří předběžný zájem neprojevili, jednat nebude.
4. Žalobce tedy navrhuje napadené rozhodnutí zrušit. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

5. Žalovaný setrvává na závěrech obsažených v napadeném a jemu předcházejícím prvostupňovém rozhodnutí, žalobní námitky přitom podle žalovaného míjí podstatu sporu; žalobce v předběžném oznámení pouze uvedl, že ti dodavatelé, kteří neprojevili předběžný zájem, neobdrží výzvu k podání žádosti o účast, to však podle žalovaného nezbavuje ty dodavatele, kteří neobdrželi výzvu k podání žádosti o účast, práva na účast v zadávacím řízení podáním žádosti o účast, neboť žalobce si tuto možnost předem transparentně nevymínil. Zatímco § 58 odst. 4 ZZVZ vskutku předpokládá, že nabídku může podat pouze účastník zadávacího řízení, který byl vyzván k podání nabídky, § 58 odst. 5 ZZVZ dopadající na žalobcův postup explicitní omezení okruhu dodavatelů, kteří mohou podat nabídku, neobsahuje. Výklad žalovaného nadto sleduje otevření zadávání veřejných zakázek účinné hospodářské soutěži.
6. Žalovaný tedy navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

IV. Posouzení věci

7. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.) a je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).
8. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
9. Podle § 39 odst. 1 ZZVZ postupuje zadavatel v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ.
10. Podle § 58 odst. 1 ZZVZ užší řízení zadavatel zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast. Podle § 58 odst. 2 ZZVZ může zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) ZZVZ užší řízení zahájit také odesláním předběžného oznámení podle § 34 ZZVZ k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu dodavatelů. V takovém případě zadavatel předběžným oznámením splní povinnosti, pro jejichž splnění tento zákon jinak vyžaduje odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení. Pokud je užší řízení zahájeno odesláním předběžného oznámení, může být předběžný zájem dodavatele podle § 58 odst. 5 ZZVZ vyjádřen jakoukoliv formou. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Výzva k podání žádosti o účast musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Výzvu k podání žádosti o účast odešle zadavatel nejdříve 35 dní po odeslání předběžného oznámení k uveřejnění a nejpozději 12 měsíců po odeslání předběžného oznámení k uveřejnění.
11. Je pravdou, že podle § 47 odst. 1 písm. a) ZZVZ se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 ZZVZ. Zároveň však podle § 47 odst. 1 písm. b) ZZVZ platí, že dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy podá žádost o účast. ZZVZ výslovně neupravuje situaci, kdy žádost o účast podá dodavatel, který podle § 58 odst. 5 ZZVZ neprojevil předběžný zájem, současně však umožňuje obě varianty, kterak se dodavatel může stát účastníkem (užšího) zadávacího řízení, tj. vyjádřením předběžného zájmu (§ 47 odst. 1 písm. a/ ZZVZ) a podáním žádosti o účast (§ 47 odst. 1 písm. b/ ZZVZ).
12. Správním spisem prochází předběžné oznámení, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek 29.1.2019 a z něhož plyne, že dnem jeho odeslání (28.1.2019) bylo zahájeno užší řízení. Předmětem veřejné zakázky o předpokládané hodnotě 3 290 000 Kč bez DPH bylo vybudování přírodního parku včetně souvisejících zařízení (kupříkladu vybudování parkoviště). V oddílu V. bodu V.1) předběžného oznámení žalobce uvedl: „…dle § 58 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů je užší řízení zahájeno odeslání[m] předběžného oznámení. Dodavatel[é] mohou sdělit svůj předběžný zájem o veřejnou zakázku. Dle zákona předběžný zájem dodavatel[e] může být vyjádřen jakoukoli formou. Zadavatel pro zachování transparentnosti doporučuje dodavatelům, aby svůj předběžný zájem doručili elektronicky na adresu… obálka označená nápisem “Vyjádření předběžného zájmu pro výše uvedenou zakázku” nebo prostřednictvím datové schránky – ID: ti3p69t a to do 07. 03. 2019 do 9:00 hodin. Poté bude odeslána výzva k podání žádosti o účast pouze těm dodavatelům, kteří projevili předběžný zájem a dojde k uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele…”.
13. Z poslední věty citovaného textu vyplývá (pouze) pravidlo, že výzvu k podání žádosti o účast obdrží (od zadavatele) pouze ti dodavatelé, kteří projevili předběžný zájem. Toto pravidlo ostatně odpovídá kogentnímu pravidlu podávanému již z § 58 odst. 5 ZZVZ; zadavatel je povinen vyzvat ty účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem. Právě vyjádřením předběžného zájmu se dodavatelé stali účastníky zadávacího řízení (podle § 47 odst. 1 písm. a/ ZZVZ). Z limitace okruhu adresátů výzvy k podání žádosti o účast (jak podle předběžného oznámení, tak podle § 58 odst. 5 ZZVZ) však nelze dovodit nemožnost podání žádosti o účast u těch dodavatelů, kteří neprojevili předběžný zájem, a tudíž nelze dovodit nemožnost takových dodavatelů stát se účastníkem zadávacího řízení teprve podáním žádosti o účast (v tomto případě podle § 47 odst. 1 písm. b/ ZZVZ).
14. Správním spisem prochází dokument „Strukturovaná data podání“, podle kterého vyjádřilo předběžný zájem šest dodavatelů, byť z pořadových čísel v příloze tohoto dokumentu je zřejmé, že bylo podáno (vyjádřeno) sedm předběžných zájmů. To odpovídá také seznamu adresátů výzev k podání žádosti o účast a k prokázání kvalifikace z 15.4.2019. Na rozdíl od dokumentu „Strukturovaná data podání“ byla mezi dodavatele, kteří vyjádřili předběžný zájem a kteří byli vyzváni k podání žádosti o účast, zahrnuta také Správa a údržba silnic Kroměřížska, s.r.o. Z obou podkladů je však především podstatné, a nečiní to sporným žalobce ani žalovaný, že osoba zúčastněná na řízení předběžný zájem ve smyslu § 58 odst. 5 ZZVZ nevyjádřila. Podle výzvy k podání žádosti o účast a k prokázání kvalifikace z 15.4.2019 byla lhůta pro podání žádosti o účast stanovena do 13.5.2019 9:00 hodin. Přestože osoba zúčastněná na řízení nevyjádřila předběžný zájem a neobdržela tak výzvu k podání žádosti o účast, žádost o účast podala. Žádost o účast ze 7.5.2019 byla žalobci doručena 13.5.2019 v 8:13 hodin. Žalobce tuto žádost o účast neakceptoval, což osobě zúčastněné na řízení sdělil přípisem v den přijetí žádosti o účast.
15. Za situace, kdy ZZVZ nestanoví, jak postupovat v případě, že žádost o účast podá dodavatel, který podle § 58 odst. 5 ZZVZ neprojevil předběžný zájem, a současně kdy příslušné pravidlo, jež by tuto situaci řešilo, nevyplývalo ani z předběžného oznámení, bylo namístě, aby zadavatel poté, co osoba zúčastněná na řízení nevyjádřila předběžný zájem a neobdržela tak výzvu k podání žádosti o účast, avšak žádost o účast přesto podala, v rámci postupu podle § 39 odst. 1 ZZVZ vyšel ze zásad podávaných z § 6 ZZVZ (shodně by byl ostatně povinen postupovat i tehdy, hodlal-li by příslušné pravidlo, jež by tuto situaci řešilo, upravit v zadávacích podmínkách, především v předběžném oznámení).
16. Podle § 6 odst. 1 ZZVZ zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle náhledu zdejšího soudu je imperativ otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži jedním z klíčových interpretačních vodítek ZZVZ (odst. 1/ preambule směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES). To zdejší soud vede k závěru, že v případě výkladové nejasnosti zadávacích podmínek, eventuálně v případě sporu, jak postupovat v případě, že konkrétní jasné řešení nelze dovodit ani ze ZZVZ, ani ze zadávacích podmínek, je třeba dát přednost takovému výkladu, který při zadávání veřejných zakázek co nejméně omezuje hospodářskou soutěž (který je prosoutěžní). Je to přitom právě zásada transparentnosti, která „…v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě k zajištění konkurence mezi dodavateli slouží rovněž zásada transparentnosti (srov. přiměřeně rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 - 152, publ. pod č. 1771/2009 Sb. NSS, případně obdobně stanovisko generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C-231/03, Coname, bod 92, podle které „transparentnost má zaručit nenarušenou hospodářskou soutěž a přispět k otevření vnitrostátních trhů.“)… požadavek transparentnosti není splněn tehdy, jsou-li v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Doplnil, že tento závěr je v souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora EU…“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 199/2021-71 ze dne 17.8.2021). Zásada transparentnosti se tedy projevuje již v průběhu zadávacího řízení tím, že na zadavatele dopadá povinnost stanovit zadávací podmínky mimo jiné korektně, srozumitelně a samozřejmě v souladu s kogentními právními normami obsaženými v ZZVZ, které upravují zadávací řízení tak, aby bylo dodavatelům zřejmé, jaké kroky bude zadavatel v dílčích fázích zadávacího řízení realizovat, ale také se projevuje v samotných jednotlivých dílčích krocích zadavatele v průběhu zadávacího řízení.
17. Právě uvedené vede ve vztahu k nyní posuzované věci ke dvěma závěrům:

1) podmínky průběhu zadávacího řízení a podmínky účasti v zadávacím řízení stanovené zadavatelem, které omezují potenciální okruh dodavatelů, nelze vykládat extenzivně, a tudíž stanovil-li žalobce v předběžném oznámení, že v souladu s § 58 odst. 5 ZZVZ výzvu k podání žádostí o účast odešle pouze těm účastníkům zadávacího řízení, kteří projevili předběžný zájem, pak situaci, kdy žádost o účast podá dodavatel, který v souladu s § 58 odst. 5 ZZVZ neprojevil předběžný zájem, nelze – na základě extenzívního výkladu zadávacích podmínek – řešit na témže principu, tj. že taková žádost „nebude akceptována“;

2) při postupu podle § 39 odst. 1 ZZVZ v zákonem (ani zadávacími podmínkami) výslovně neřešených situacích, tj. při postupu respektujícím § 6 ZZVZ, je třeba upřednostnit takový výklad jednotlivých ustanovení ZZVZ, který nevede k bezdůvodnému omezování účasti dodavatelů v zadávacím řízení (výklad směřující k omezování účasti dodavatelů v zadávacím řízení je namístě pouze tehdy, sleduje-li omezení okruhu dodavatelů legitimní cíl, jenž má v ZZVZ oporu; takovým cílem je kupříkladu podpora dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením v rámci institutu vyhrazených veřejných zakázek dle § 38 ZZVZ).

18. Jestliže je užší řízení spolu s otevřeným řízením druhem zadávacího řízení, kterého lze pro zadání veřejné zakázky užít vždy, měl by být tento druh zadávacího řízení také otevřen co nejširšímu okruhu dodavatelů. Z ničeho neplyne, že by „nutným“ prvním „sítem“ pro dodavatele mělo být již vyjádření předběžného zájmu. Zákonodárce navíc výslovně umožnil vyjádření předběžného zájmu v jakékoli formě. Nadto až ve fázi po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast podle § 58 odst. 3 ZZVZ dochází k posuzování kvalifikace účastníků zadávacího řízení a případnému vyloučení z účasti v zadávacím řízení těch účastníků zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace. Pak není dán ani žádný rozumný důvod, proč by měla být možnost podat žádost o účast limitována předchozím vyjádřením předběžného zájmu podle § 58 odst. 5 ZZVZ. Byť si již zdejší soud (senát, který nyní ve věci rozhoduje) přivykl pracovat s konceptem „racionálního zákonodárce“ obezřetně, je namístě i jednoduše připomenout, že zákonodárce pouze ve vztahu k podání samotných nabídek stanovil podmínku, že nabídka může být podána pouze těmi účastníky zadávacího řízení, kteří byli zadavatelem vyzváni k podání nabídky (§ 58 odst. 4 ZZVZ a čl. 28 odst. 2/ zadávací směrnice), ale ve vztahu k podání žádosti o účast tuzemský ani unijní zákonodárce (čl. 26 odst. 5/ zadávací směrnice) podmínku obligatorního vyjádření předběžného zájmu při zahájení užšího řízení odesláním předběžného oznámení nestanovil; i to shora předestřený náhled podporuje.
19. Pohled Ministerstva pro místní rozvoj (provozovatele Národního elektronického nástroje) přitom není podstatný; jestliže ministerstvo ve sdělení žalovanému z 22.7.2019 uvedlo, že Národní elektronický nástroj (elektronický nástroj ve smyslu § 213 ZZVZ) „…je nastaven tak, že v případě, že dodavatel nevyjádřil předběžný zájem v dané lhůtě, nemá zaktivněnou „ikonu“ pro další fázi zadávacího řízení, tedy ikona pro podání „žádosti o účast“ se nezobrazí. Pro doplnění uvádíme, že účastníkem zadávacího řízení se stává dodavatel, který vyjádřil předběžný zájem v souladu s § 47 odst. 1 písm. a) zákona v okamžiku, kdy vyjádří předběžný zájem dle § 58 odst. 5 zákona nebo § 129 odst. 4 zákona. Dodavateli, který není účastníkem zadávacího řízení, NEN v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními volbu „podání žádosti o účast“ nenabízí a nelze pokračovat dále v zadávacím řízení…“, pak zdejší soud jen dodává, že nemožnost podání žádosti o účast v elektronickém nástroji prostřednictvím příslušné ikony elektronického nástroje samozřejmě nemůže být argumentem ani proti pravidlu podávanému z § 39 odst. 1 ZZVZ, ani proti možnosti dodavatele stát se účastníkem zadávacího řízení podle § 47 odst. 1 písm. b) ZZVZ, a tudíž ani proti závěrům, k nimž dospěl žalovaný.
20. Zdejší soud tedy na posouzení věci nahlíží shodně jako žalovaný. Žalovaný podle zdejšího soudu aplikoval správný právní předpis, v jeho mezích správnou právní normu, přitom pochybení, jež by mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, se nedopustil ani při její aplikaci na zjištěný skutkový stav. Zdejší soud tak neshledal žalobní argumentaci důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil ani žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Proto zdejší soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

V. Náklady řízení

21. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Úspěšný byl žalovaný, tomu však podle obsahu soudního spisu nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, náhradu žádných nákladů řízení ani nepožadoval, a proto bylo rozhodnuto, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.
22. Osobě zúčastněné na řízení nevznikly náklady související s povinností uloženou zdejším soudem podle § 60 odst. 5 s.ř.s., k náhradě jiných nákladů zdejší soud neshledal žádný důvod, a proto osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 12. května 2022

David Raus v.r.

předseda senátu