ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Jana Svatoně CSc., ve věci kárného navrhovatele předsedy Okresního soudu ve Vyškově JUDr. Mgr. Aleše Vylama, proti kárně obviněnému JUDr. Petru Doleželovi, soudci Okresního soudu ve Vyškově, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 20. 1. 2022

takto:

Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele

se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření

která byla uzavřena v sídle Okresního soudu ve Vyškově dne 20. 1. 2022 mezi kárným navrhovatelem, předsedou Okresního soudu ve Vyškově, JUDr. Mgr. Alešem Vylamem a kárně obviněným soudcem Okresního soudu ve Vyškově JUDr. Petrem Doleželem

a 

JUDr. Petr Doležel

nar. X

soudce Okresního soudu ve Vyškově

je vinen

podle § 19 odst. 1 kárného zákona

že

ve věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 

4 C 253/2019 vyhlásil rozsudek dne 16. 9. 2021, a ačkoli byla lhůta k jeho vyhotovení a vypravení předsedou soudu prodloužena do 10. 12. 2021, vydal pokyn, aby bylo v systému ISAS vyznačeno v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř. prodloužení lhůty až do 14. 1. 2022, předložil rozsudek soudní kanceláři k vypravení až dne 17. 1. 2022 a způsobil tak nedůvodné průtahy v řízení

4 C 143/2018 vyhlásil rozsudek dne 9. 9. 2021, a ačkoli byla lhůta k jeho vyhotovení a vypravení předsedou soudu prodloužena do 10. 12. 2021, vydal pokyn, aby bylo v systému ISAS vyznačeno v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř. prodloužení lhůty až do 14. 1. 2022, předložil rozsudek soudní kanceláři k vypravení až dne 17. 1. 2022 a způsobil tak nedůvodné průtahy v řízení

6 C 216/2016 vyhlásil rozsudek dne 27. 9. 2021, a ačkoli byla lhůta k jeho vyhotovení a vypravení předsedou soudu prodloužena do 23. 12. 2021, vydal pokyn, aby bylo v systému ISAS v rozporu s § 158 odst. 4 o. s. ř. vyznačeno prodloužení lhůty až do 14. 1. 2022, předložil rozsudek soudní kanceláři k vypravení až 19. 1. 2022 a způsobil tak nedůvodné průtahy v řízení

tedy

zaviněně porušil povinnost odeslat stejnopis rozsudku účastníkům, popřípadě jejich zástupcům ve lhůtě třiceti dnů, případně prodloužené předsedou soudu až o dalších šedesát dnů dle § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, povinnost rozhodovat bez průtahů podle § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů, a povinnost vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů podle § 80 odst. 1 téhož zákona,

čímž spáchal

kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002Sb.,

a za to se mu ukládá

podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.

kárné opatření

snížení platu o 20% na dobu 5 měsíců.

Odůvodnění:

[1]               Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl doručen návrh kárného navrhovatele na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce Okresního soudu ve Vyškově, JUDr. Petra Doležela, ze dne 20. 1. 2022. V tomto návrhu bylo kárně obviněnému vytýkáno, že jako soudce Okresního soudu ve Vyškově nedodržel ve třech (ve výroku rozhodnutí specifikovaných) případech lhůtu pro odeslání stejnopisu vyhotovení rozsudku účastníkům dle § 158 odst. 4 o. s. ř., přestože mu byla tato lhůta předtím předsedou soudu opakovaně prodlužována. Rovněž mu bylo vytýkáno, že dle jeho pokynu bylo ve všech případech v informačním systému pro administrativu okresních soudů (dále jen „ISAS“) vyznačeno další prodloužení lhůt, ačkoli tomu tak ve skutečnosti nebylo.

[2]               Spolu s podaným návrhem byl kárnému senátu předložen dokument s názvem „Dohoda o vině a kárném opatření“ ze dne 20. 1. 2022. Obsahuje dohodu uzavřenou mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným týkající se skutků spočívajících v tom, že kárně obviněný jako soudce Okresního soudu ve Vyškově zavinil ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeným jednáním neodůvodněné průtahy a porušení § 158 odst. 4 o. s. ř. Kárně obviněný a kárný navrhovatel shodně prohlásili, že se skutek stal a je kárným proviněním na základě § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.

[3]               Za tyto skutky navrhl kárný navrhovatel, ve shodě s kárně obviněným a se zohledněním judikatury kárných senátů v obdobných věcech, kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 5 měsíců.

[4]               Při jednání dne 21. 6. 2022 kárný senát posoudil předloženou dohodu o vině a kárném opatření a neshledal k ní výhrad. Přítomní účastníci potvrdili, že dohoda vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli. Předseda kárného senátu proto uzavřel, že další dokazování se provádět nebude (§ 314q odst. 5 trestního řádu). Kárný senát se zaměřil na posouzení, zda je dohoda správná a přiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu a výše navrženého kárného opatření.

[5]               Kárný senát se zabýval nejprve tím, zda byl návrh podán v rámci otevřených lhůt, vyplývajících z ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. Dospěl přitom k závěru, že objektivní i subjektivní lhůta byly v daném případě bezpečně dodrženy. Kárný návrh byl podán již několik týdnů poté, kdy bylo v systému ISAS dle pokynu kárně obviněného vyznačeno v rozporu se skutečností prodloužení lhůt k vypravení rozsudků (nejzazší řádně prodloužený termín k vypravení byl stanoven do 10. 12. 2021 resp. 23. 12. 2021).

[6]               V souzené věci došlo k souběhu dvou kárných provinění, a to zaviněné nečinnosti soudce, který zapříčinil průtahy v řízení tím, že nevyhotovil písemné vyhotovení rozsudku ve třech věcech v zákonem stanovených lhůtách, prodloužených navíc předsedou soudu na jejich maximální možnou délku, a dále vydáním pokynu k záznamu v systému ISAS o tom, že je lhůta k vypracování rozsudku dále prodloužena, což bylo v rozporu jak s § 158 odst. 4 o. s. ř., tak se skutečností, že předseda soudu žádnou lhůtu k vypracování rozsudku do 14. 1. 2022 resp. do 19. 1. 2022 neprodloužil. Fakticky se tak jedná o vícečinný souběh kárných provinění, projednávaný ve společném řízení (§ 88 odst. 4 zákona o soudech a soudcích).

[7]               Jako závažnější kárný soud hodnotí, a je si této skutečnosti vědom i kárně obviněný, zásah do informačního systému a zanesení objektivně nepravdivých údajů do něj. ISAS, jakožto informační systém, slouží mj. k evidenci některých procesně významných skutečností, jež se odehrály soudním řízení. Je zásadním nástrojem dohledu, kontroly a řízení rozhodovací činnosti soudu; jeho prostřednictvím oprávněné osoby čerpají informace o chodu soudu (výkonu soudnictví) za účelem jejich dalšího použití s legitimním očekáváním jejich pravdivosti. Jsou‑li ale evidované údaje objektivně nepravdivé, vede to nutně ke snížení, potenciálně až k eliminaci, informační hodnoty systému jako takového. Oprávněné osoby jsou pak při čerpání informací z informačního systému uváděny v omyl, v jehož důsledku např. nepřijmou potřebná organizační nebo kontrolní opatření. Jednání soudce, jež má za cíl zavedení nepravdivého údaje do informačního systému, tak směřuje ke snížení informovanosti zejména vedení soudu, vede k maření efektivity kontrolní činnosti a zamezuje přijetí nápravných opatření (shodně rozhodnutí ze dne 23. 11. 2021, č. j. 13 Kss 4/2021 ‑ 165).

[8]               Pokud jde o průtahy při vyhotovování rozsudku, vytýkané jednání bezpochyby dosahovalo intenzity kárného provinění. Je‑li rozhodování v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách považováno za součást práva na spravedlivý proces, nelze nedůvodné průtahy v řízení, spočívající v této věci v nezákonných prodlevách při vyhotovování písemného rozsudku hodnotit jinak, než jako zaviněné porušení povinnosti soudce a jako jednání způsobilé přinejmenším narušit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, jak to má na mysli ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit (shodně rozhodnutí ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 ‑ 74 nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 ‑ 68).

[9]               Užívání dohody o vině a kárném opatření jako institutu kárného řízení vycházejícího z přiměřeného použití dohody o vině a trestu (§ 314o a násl. trestního řádu) je již zaběhlou praxí kárných senátů Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců. V rozhodnutí jednoho z nich ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018 ‑ 199, bod 12, se uvádí: „Kárný soud považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je‑li předsedou soudu, u nějž soudce působí. (…) Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i „manažerská práce“ se soudcem ze strany vedení soudu tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení, sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem.“

[10]            Kárný senát přihlédl ke konkrétním důvodům, které kárně obviněný předkládal ke zdůvodnění, proč se kárného provinění dopustil. Reflektoval stanovisko kárně obviněného, že bezprostředním důvodem nedodržení zákonných lhůt k vypravení rozsudků byla situace vyplývající z faktického zajišťování vyřizování agendy souběžně ve více soudních odděleních. To plyne i z vyjádření kárného navrhovatele při ústním jednání, který souběžným působením kárně obviněného ve dvou senátech vysvětloval postupné prodlužování lhůt k vypravení rozhodnutí. Při úvaze o přiměřenosti sjednaného kárného opatření zohlednil kárný senát i stanovisko soudcovské rady Okresního soudu ve Vyškově ze dne 4. 2. 2022, které zdůrazňuje vedle odborných schopností a flexibility kárně obviněného i jeho ochotu přijímat i rozpracovanou agendu z jiných senátů, ale i připravenost v době nedostatku soudců působit vedle občanskoprávního, opatrovnického či dědického úseku i na úseku trestním. Z osobního spisu kárně obviněného jakož i z vlastní evidence pak kárný senát ověřil, že proti kárně obviněnému nebylo v posledních pěti letech vedeno kárné řízení.

[11]            Jelikož dohoda o vině a kárném opatření, kterou strany uzavřely, vyhovovala zákonným kritériím, kárný soud ji schválil a rozhodl o vině a kárném opatření v souladu s ní. Dospěl k závěru, že dohoda vychází z pochybení kárně obviněného, bere v úvahu podstatné okolnosti věci a obsahuje kárné opatření nevybočující z mezí přiměřeného.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2022

Mgr. David Hipšr

předseda kárného senátu