[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

1. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně vedené žalovaným pod č. j. OAM-11518/DP-2020, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 14 342 Kč, a to do rukou jejího zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1.         Žalobkyně v podané žalobě navrhovala, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout ve stanovené lhůtě o její žádosti o změnu účelu jejího dlouhodobého pobytu vedené pod č. j. OAM‑11518/DP‑2020 (dále jen „žádost“) a dále povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2.         V podané žalobě žalobkyně namítá porušení § 71 odst. 3 správního řádu, podle kterého má být rozhodnutí vydáno ve lhůtě 30 dní ode dne podání žádosti, a to pokud jej nelze vydat bezodkladně.

3.         Žalobkyně uvádí, že žádost o změnu účelu svého dlouhodobého pobytu podala u žalovaného dne 3. 6. 2020. Dne 15. 10. 2020 podala návrh na provedení opatření proti nečinnosti. Nadřízený orgán tomuto návrhu vyhověl a dne 4. 11. 2020 přikázal žalovanému, aby o žádosti žalobkyně rozhodl ve lhůtě 30 dní. Žalobkyně zdůrazňuje, že dle jí známých informací do dne podání žaloby nebylo ve věci rozhodnuto.

4.         S ohledem na výše popsané má žalobkyně za to, že žalovaný je ve věci nečinný. Současně poukazuje na to, že bezvýsledně vyčerpala prostředky stanovené správním řádem (návrh na provedení opatření proti nečinnosti).

5.         Žalobkyně navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost ve věci rozhodnout v soudem stanovené lhůtě a uložil mu povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

6.         Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvádí, že s žalobou nesouhlasí, protože v řízení nebyl a není nečinný. Dodává, že potom, co dne 3. 6. 2020 podala žalobkyně žádost o změnu účelu povolení k dlouhodobému pobytu, žalovaný pro účely řízení zkoumal, zda žalobkyně splňuje zákonem stanovené podmínky. Žalovaný shrnuje, že nebyl nečinný, když prováděl a provádí všechny nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně, a to již od jejího podání. Žalobu považuje za nedůvodnou, když z časového sledu provedených úkonů je zcela zřejmé, že řízení o žádosti žalobkyně probíhalo řádně a žalovaný byl a je v řízení činný.

7.         Žalovaný navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

III.

Posouzení žaloby

8.         Městský soud v Praze k žádosti žalobkyně nařídil ve věci ústní jednání na 29. 11. 2021. Žalovaný se podáním doručeným soudu dne 22. 11. 2021 z ústního jednání omluvil z důvodu zvýšeného množství podaných žalob ve vazbě na omezené personální kapacity oddělení. Zároveň žalovaný souhlasil, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně (prostřednictvím svého zástupce) setrvala při jednání na svém návrhu i argumentaci.

9.         Při vlastním posouzení žaloby vyšel soud z následující právní úpravy.

10.     Dle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

11.     Dle § 81 odst. 2 s. ř. s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

12.     Žaloba je důvodná.

13.     V projednávané věci se žalobkyně podanou žalobou domáhala ochrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobkyně o změnu účelu svého dlouhodobého pobytu ze dne 3. 6. 2020 vedené pod č. j. OAM-11518/DP‑2020. Dne 15. 10. 2020 uplatnila žalobkyně opatření proti nečinnosti.

14.     Ze správního spisu předloženého žalovaným soud zjistil, že dne 4. 11. 2020 rozhodla Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) jako věcně příslušný správní orgán podle § 170a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) o návrhu žalobkyně na provedení opatření proti nečinnosti správního orgánu ve věci řízení o žádosti o změnu účelu povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR tak, že přikázala žalovanému dle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu, aby do 30 dnů od doručení opatření proti nečinnosti ve věci o žádosti žalobkyně vydal rozhodnutí. Své rozhodnutí odůvodnila tím, že o žádosti žalobkyně mělo v souladu s § 71 odst. 3 správního řádu rozhodnuto ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího podání a tato lhůta nebyla žalovaným dodržena.

15.     Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 10. 12. 2012 č. j. 2 Ans 14/2012‑41 uvedl, že přijme-li nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti, je tím presumován fakt, že správní orgán byl nečinný, a správní soud již není oprávněn tento závěr přehodnocovat.

16.     Při rozhodování o důvodnosti podané žaloby soud vyšel se zřetelem k citovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu z toho, že ve věci bylo vydáno výše specifikované opatření Komise proti nečinnosti a žalovaný neosvědčil, že by z jeho strany následovaly úkony směřující k vydání rozhodnutí o žádosti žalobkyně nebo jinému (procesnímu) rozhodnutí ve věci. To platí tím spíše za situace, kdy poslední listinu v předloženém správním spisu představuje právě výše citované opatření proti nečinnosti, přičemž žalovaný v průběhu soudního řízení ani nedoložil žádné své následné úkony a omezil se toliko na velmi obecná tvrzení o své aktivitě ve správním řízení.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

17.     Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto uložil žalovanému povinnost ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně vedené žalovaným pod č. j. OAM-11518/DP-2020. Lhůtu pro vydání rozhodnutí soud stanovil s ohledem na znění § 71 odst. 3 správního řádu, která pro rozhodnutí o žádosti žalobkyně určuje třicetidenní lhůtu.

18.     O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, tj. 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast u jednání) a paušální náhrada za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se podle § 57 odst. 2 s. ř. s. odměna za zastupování o 21 % z částky 10 200 Kč, tedy o 2 142 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. listopadu 2021

Mgr. Milan Tauber v.r.

předseda senátu