[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2021, č. j. MV-165537-6/SO-2020

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2021, č. j. MV-165537-6/SO-2020, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 9 800 Kč, a to do rukou jeho zástupkyně JUDr. Ireny Strakové, advokátky.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-7235-6/DP-2020 ze dne 1. 9. 2020. Tímto rozhodnutím bylo zastaveno řízení o prodloužení doby platnosti povolení žalobce k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – OSVČ.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2. Žalobce především namítá, že z důvodu pozastavení zákonných lhůt s ohledem na epidemiologickou situaci ve spojení s vyhlášeným nouzovým stavem ke dni 12. 3. 2020, bylo posunuto i datum k podání daňového přiznání za rok 2019 až ke dni 31. 8. 2020. Žalobce je v této souvislosti přesvědčen, že argument žalované, že jedním z důvodů, pro který nepřihlédla k dokladům doloženým současně s odvoláním, neobstojí. Datum vydání příslušných dokumentů nekoresponduje s datem jejich obdržení, právě s ohledem na omezenou činnost úřadů, které tyto dokumenty vydávají. Žalobce uvádí, že tyto doklady byly obdrženy až po návratu zmocněného zástupce z X.
3. Žalobce namítá, že žalovaná nezohlednila celkovou situaci v České republice a skutečnost, kdy konkrétně žalobce podal daňové přiznání za rok 2020. Tato skutečnost ji byla známa až po podání odvolání, které obsahovalo požadované doklady a bez dalšího dokazování, pouze na základě data vydání příslušného dokladu prokazujícího pravidelný měsíční příjem, nepřihlédla k tomuto důkazu ve smyslu § 82 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Namítá rovněž, že žalovaná na prvním stupni, při posuzování žádosti žalobce dostatečně nezohlednila tento stav a  urychleně řízení svým rozhodnutím zastavila.
4. Žalobce navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.
5. Žalovaný ve vyjádření k obsahu žaloby popírá oprávněnost žaloby a navrhuje její zamítnutí.

III.

Posouzení žaloby

6. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
7. Žaloba je důvodná.
8. Podle § 82 odst. 2 správního řádu odvolání musí obsahovat náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
9. Jak vyplývá ze správního spisu, odvolání žalobce ze dne 12. 11. 2020 bylo pouze blanketní a není z něj patrné, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, tzn. nejsou v něm specifikovány důvody, ze kterých bylo toto odvolání podáno. Odvolání tedy nemá všechny náležitosti uvedené v § 82 odst. 2 správního řádu.
10. Vzhledem k tomu, že odvolání je podáním ve smyslu § 37 správního řádu, a s ohledem na § 93 odst. 1 správního řádu, podle nějž se pro řízení o odvolání použijí obdobně ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části správního řádu, je třeba uzavřít, že nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Tak ovšem žalovaný (resp. správní orgán prvního stupně před předáním odvolání odvolacímu orgánu) nepostupoval. Žalovaný pouze mlčky prodloužil lhůtu k doplnění důvodů odvolání a po uplynutí této lhůty, přestože k doplnění odvolacích důvodů nedošlo, o odvolání rozhodl, jakoby všechny potřebné náležitosti splňovalo. Ostatně již samotný fakt, že žalovaný lhůtu k doplnění odvolání poskytl svědčí o tom, že i žalovaný si byl vědom skutečnosti, že podané odvolání všechny zákonné náležitosti nesplňovalo.
11. Ve svém rozhodnutí vycházel soud z konstantní judikatury zdejšího soudu i z judikatury Nejvyššího správního soudu, například z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009-53, a ze dne 11. 3. 2010, č.j. 9 As 61/2009-63, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2010, č. j. 10 Ca 53/2009-28 (všechny dostupné na www.nssoud.cz).
12. Jak z této judikatury vyplývá, je ve správním řádu činěn u odvolání rozdíl mezi zákonností a věcnou správností odvoláním napadeného rozhodnutí. Věcnou správnost odvolací orgán přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Z tohoto důvody jsou logicky kladeny požadavky na uvedení konkrétního odůvodnění odvolání (odvolacích námitek). Odvolací orgán toto odůvodnění nezná a nemůže ho sám dovozovat. Na druhou stranu nemůže odvolací orgán napadené rozhodnutí ani přezkoumat, aniž by odvolací důvody znal. Například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009- 53, k tomuto uvádí: „Dle § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat vedle náležitostí dle § 37 odst. 2 správního řádu i údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Nemá-li odvolání některou z těchto náležitostí, postupuje správní orgán dle § 37 odst. 3 správního řádu. Rozhodne-li správní orgán, aniž by bylo odvolání doplněno, je jeho postup vadný a v rozporu s procesními předpisy.“.
13. Zdejší soud k tomu dodává, že podle § 68 odst. 3 správního řádu v odůvodnění rozhodnutí se mimo jiné uvede informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s námitkami účastníků. Pokud odvolací orgán rozhodl věcně o odvolání, které žádné námitky neobsahovalo, aniž by se pokusil o odstranění nedostatků odvolání, absentuje v odůvodnění rozhodnutí jedna z jeho esenciálních součástí (tj. reakce na odvolatelovy námitky) a její absence brání věcnému přezkumu rozhodnutí odvolacího orgánu, neboť není vůbec seznatelný postoj odvolacího orgánu k odvolatelovým výhradám, jež v posuzované věci zůstaly v důsledku vadného procesního postupu odvolacího orgánu nevyjeveny, tudíž je odvolací orgán nezná. Přitom je zjevné, že podal-li odvolatel odvolání, musel tak činit proto, že vůči rozhodnutí prvního stupně nějaké výhrady, jež jí brání se s tímto rozhodnutím ztotožnit a akceptovat je, chová.
14. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto napadené rozhodnutí zrušil bez jednání pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.).

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

15. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto napadené rozhodnutí zrušil bez jednání pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.).
16. V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), tedy zajistí, aby byl žalobce poučen o tom, že jeho odvolání neobsahuje předepsané náležitost a vyzve jej k jejich doplnění. K tomu mu bude stanovena přiměřená lhůta. V návaznosti na další procesní aktivitu žalobce pak žalovaný o jeho odvolání znovu rozhodne.
17. Vzhledem k tomu, že zdejší soud dospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, nebylo možno zabývat se námitkami uplatněnými v žalobě, neboť na jejich důvodnost či nedůvodnost lze usuzovat jen ve vztahu k rozhodnutí způsobilému k přezkumu a teprve poté, co je věcně posoudí žalovaný. Jinými slovy, soud je tu od toho, aby úvahy žalovaného přezkoumával, nikoli aby je vytvářel za něj.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V řízení měl plný úspěch žalobce, a proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 9 800 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku do rukou jeho zástupkyně.
19. Náklady řízení o žalobě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč [položka 18 bod 2 písm. a) sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích] a z odměny za zastoupení advokátem, jež náleží za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) ve výši 3 100 Kč za úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) na základě § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Dále k nákladům řízení patří i 2 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu).
20. Pro úplnost soud konstatuje, že do náhrady nákladů řízení nezahrnul soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žaloby, neboť tomuto návrhu nebylo vyhověno. Nejednalo se tak o náklad důvodně vynaložený.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. ledna 2022

Mgr. Milan Tauber v.r.

předseda senátu