59 A 30/2022 - 19

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobce: X

bytem X

 

proti

žalovanému: Městský úřad Český Dub

  sídlem nám. Bedřicha Smetany 1, Český Dub

  

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

  

 

takto:

  1. Žaloba se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 4. 2022 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, u něhož je dle žaloby vedeno řízení o dodatečném povolení stavby stavebníků X a X, v jehož rámci již zdejší soud rozhodoval rozsudkem ze dne 12. 1. 2021, č. j. 59 A 45/2020-62. Tímto rozsudkem soud zrušil tehdejší odvolací rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 3. 4. 2020, sp. zn. X, jakož i prvostupňové rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2019, č. j. X, a věc se proto vrátila před žalovaného, jakožto stavební úřad rozhodující v I. stupni. Řízení však řádně nepokračovalo, proto se žalobce dne 16. 4. 2021 a posléze také dne 8. 9. 2021 obrátil na Krajský úřad Libereckého kraje, který jako nadřízený orgán upozorňoval na nečinnost žalovaného. Dle informací žalobce žalovaný na dotaz nadřízeného orgánu na stav řízení ani neodpověděl. Poslední aktivitou žalovaného v řízení je výzva k seznámení s podklady rozhodnutí ze dne 17. 9. 2021, dle níž se měli účastníci vyjádřit ve lhůtě 10 dnů. Dle žalobce tak mělo být v řízení rozhodnuto nejpozději ve druhé polovině listopadu 2021. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby soud žalovanému uložil vydat rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby ve třicetidenní lhůtě.

 

  1. Ze správního spisu předloženého žalovaným plyne, že dne 25. 9. 2014 oznámil žalovaný stavební úřad stavebníkům, X a X, zahájení řízení o odstranění nepovolené přístavby na pozemku p. č. X k rodinnému domu č. p. X na pozemku p. č. st. X, vše v k. ú. X, obci X. Dne 23. 10. 2014 požádali stavebníci o vydání dodatečného stavebního povolení na přístavbu rodinného domu. Řízení o dodatečném povolení stavby dospělo až k vydání rozhodnutí žalovaného o dodatečném povolení stavby ze dne 17. 10. 2019, které v odvolacím řízení potvrdil Krajský úřad Libereckého kraje žalobcem zmíněným rozhodnutím ze dne 3. 4. 2020. Zdejší soud nicméně rozsudkem ze dne 12. 1. 2021, č. j. 59 A 45/2020-62, zrušil rozhodnutí správních orgánů obou stupňů a řízení se tak vrátilo do jeho prvostupňové fáze před nyní žalovaný stavební úřad. Zrušující rozsudek soudu nabyl právní moci dne 15. 1. 2021, jak je soudu známo z jeho činnosti a rovněž zachyceno ve správním spise.

 

  1. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve znění pozdějších předpisů.

 

  1. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s., ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

 

  1. Podle § 80 odst. 1 a 2 s. ř. s., žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout.

 

  1. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.

 

  1. Podle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ.

 

  1. Předmětné řízení o dodatečném povolení stavby podléhá právnímu režimu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jakož i zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který zakotvuje obecnou úpravu řízení před správními orgány. Správní orgány jsou proto v tomto typu řízení mj. povinny rozhodovat ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu. V kontextu ustanovení § 80 odst. 1 s. ř. s. je proto třeba uzavřít, že lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby je příslušnou právní úpravou stanovena, což je významné z hlediska správného určení počátku běhu lhůty pro podání žaloby. Ta začíná svůj běh v návaznosti na marné uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí.

 

  1. V nejtypičtějším případě je třeba lhůtu pro vydání rozhodnutí ve správním řízení počítat ode dne, kdy bylo řízení zahájeno. V nynější věci tomu tak není, neboť zde již bylo žalovaným i Krajským úřadem Libereckého kraje, jakožto odvolacím orgánem, meritorně rozhodnuto. Rozhodnutí žalovaného i odvolacího orgánu však byla zrušena shora zmíněným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 1. 2021, č. j. 59 A 45/2020-62, který nabyl právní moci dne 15. 1. 2021. Dle konstantní správní judikatury počala v takovém případě žalovanému běžet nová lhůta pro vydání rozhodnutí, a to ode dne právní moci zrušujícího rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 5 Ans 6/2009-82, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 25. 11. 2011, č. j. 2 Ans 11/2011-95; judikatura správních soudů dostupná na www.nssoud.cz). Původní rozhodnutí žalovaného bylo odklizeno ke dni 15. 1. 2021, kdy nabyl právní moci zrušující rozsudek zdejšího soudu, a dále bylo na žalovaném, aby ve věci rozhodl ve lhůtě, jejíž běh s ohledem na zrušující rozsudek soudu nově započal.

 

  1. Pokud jde o délku lhůty pro vydání rozhodnutí, lze ji dle přesvědčení soudu označit za šedesátidenní, a to s odkazem na složitost případu dle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. Správní spis je protkán řadou obsáhlých vyjádření, navíc dle jeho obsahu a shora označeného rozsudku zdejšího soudu ze dne 12. 1. 2021 přichází do úvahy možný odkaz účastníka řízení na civilní soud v důsledku námitky ohledně sporného průběhu hranice pozemků. S případnými závěry civilního soudu by se pak musel žalovaný vypořádat, přičemž uvedené skutečnosti napovídají o nadstandardní složitosti případu.

 

  1. Je-li dnem rozhodným pro počátek běhu lhůty pro vydání rozhodnutí 15. 1. 2021, přičemž lhůta je šedesátidenní, měl žalovaný vydat rozhodnutí do úterý 16. 3. 2021. Do konce lhůty nebyl žalovaným učiněn žádný procesní úkon, konec lhůty tedy nebyl posunut např. v důsledku přerušení řízení. K němu žalovaný přistoupil až dne 13. 5. 2021, tedy po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí. Takový postup již na uplynutí zmíněné lhůty nemohl mít vliv.

 

  1. Jestliže lhůta pro vydání rozhodnutí marně uplynula dne 16. 3. 2021, uplynula lhůta pro podání nečinnostní žaloby v souladu s § 80 odst. 1 s. ř. s. dne 16. 3. 2022. Žaloba podaná dne 11. 4. 2022 je z tohoto důvodu opožděná, přičemž zmeškání lhůty nelze s ohledem na § 80 odst. 2 s. ř. s. prominout. Z uvedených důvodů soud žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

 

  1. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. Žaloba byla odmítnuta, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalobcem uhrazený soudní poplatek v celkové výši 2 000 Kč soud žalobci vrací dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec 2. června 2022  

 

 

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu