č. j. 31 A 38/2020 - 42

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců Mgr. Tomáše Blažka a JUDr. Jany Kábrtové v právní věci

 žalobce:  O. M.

 zastoupený JUDr. Emilem Flegelem, advokátem

 se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha

 proti

 žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje

 se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 30 Hradec Králové

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2020, č. j. KUKHK-23708/DS/2020-5/RČ,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení a obsah žaloby

  1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové č.j.: MMHK/101378/2020 ze dne 1. 7. 2020, kterým byly zamítnuty námitky proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení řidiče.
  2. Žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí žalovaného včas podanou žalobou.
  3. Předně žalobce namítal, že se žalovaný nevypořádal s jeho odvolací námitkou, že spisový materiál neobsahuje výpis bodového hodnocení odvolatele, a tak postrádá elementární podklad pro učinění závěru, že odvolatel dosáhl celkového 12 bodů. Tuto odvolací námitku správní orgán zcela ignoroval a nijak na ni nereagoval.
  4. Dále žalobce namítal, že v příkazovém bloku č. x není uvedena forma zavinění, tedy zda se jednalo o úmysl nebo nedbalost. Slova úmysl i nedbalost jsou v příkazovém bloku přeškrtnuta. Tím správní orgán vyjádřil závěr, že ve věci není žádné zavinění dáno, a to ani nedbalostní, a tedy se o přestupek nejedná, neboť přestupkem je dle ust. § 15 „PřZ“ pouze zaviněné jednání. Jestliže správní orgán vydávající rozhodnutí formou příkazového bloku žádné zavinění neshledal, jedná se o rozhodnutí vnitřně rozporné a nicotné. Předmětný příkazový blok tedy postrádá zákonné náležitosti dle ust. § 91 odst. 2 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Formu zavinění je na příkazovém bloku třeba vyplnit vždy, pokud je obviněným fyzická nepodnikající osoba a zavinění je shledáno.
  5. V příkazovém bloku č. x není dále uvedeno, o jaký přestupek se má jednat a ke které právní kvalifikaci je přiřazen (jak je právně kvalifikován). V řádku 6 „pokuta uložena za přestupek dle §“ a „zák. č.“ je zákon specifikován jako „361/20.“. Žádný zákon č. 361/20 Sb., v právním řádu ČR neexistuje a není tak jasné, podle jakého zákona byla pokuta uložena.
  6. Napadené rozhodnutí je též nepřezkoumatelné, neboť žalovaný nijak konkrétně nereagoval na vznesené odvolací námitky a nevysvětlil, z jakého důvodu je pokládá za mylné či vyvrácené.
  7. Žalobce dále v odvolání namítal: „K příkazovým blokům č. xx a č. xxx odvolatel uvádí, že ačkoliv příkazový blok č. xx měla vydat Městská policie Trutnov, jako místo spáchání přestupku je uvedena obec Libeč a příkazový blok č. B 0584952 měla vydat Městská policie Žamberk, ale jako místo spáchání přestupku je uvedena obec Líšnice. Strážník obecní policie nemůže řešit údajný přestupek na místě, kde k tomu nemá pravomoci. Jelikož předmětné příkazové bloky byly zjevně vydány mimo katastrální území obce příslušné městské policie, jedná se o nicotný právní akt.“ K tomu žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl: „Dále odvolací správní orgán uvádí, že působnost Městské policie Žamberk je kromě obce Žamberk i v obci Líšnice a jiných a rovněž tak působnost Městské policie Trutnov je i v obci Libeč.“ I zde je dána nepřezkoumatelnost citovaného odůvodnění, když žalovaný neuvedl, z jakých důkazů či podkladů vychází a jak k uvedenému závěru dospěl.
  8. Žalobce tedy namítá především vadu nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, jež je dána tím, že se žalovaný nevypořádal s některými odvolacími body vůbec a se zbytkem nepřezkoumatelným způsobem, když neuvedl, proč pokládá námitky žalobce za mylné či vyvrácené, ani jak a na základě čeho ke svým závěrům dospěl. Závěrem žalobce navrhl zrušit žalované rozhodnutí a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

  1. Žalovaný konstatoval, že po prostudování všech pokutových bloků dospěl k závěru, že popisy jednání v nich jsou vyplněny řádně a jsou dostatečným podkladem pro ověření oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pro záznam bodů. Příkazové bloky jsou vypsány přezkoumatelným způsobem. Ačkoliv se nejedná někdy o precizní citaci zákonných ustanovení, není pochyb o tom, jak byla jednání žalobce právně kvalifikována. Lze konstatovat, že popsaná specifikace přestupkového jednání splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech na příkazovém bloku na místě uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se odvolatel jako přestupce dopustil, a kdy a kde se tak stalo. Zákonem požadované údaje jsou na příkazovém bloku na místě identifikovány dostatečně a znemožňují, aby nastaly jakékoli pochybnosti o tom kdy, kde, jakou osobou a jaký přestupek byl spáchán.
  2. K námitce nedostatku pravomocí strážníka žalovaný uvedl, že Libeč spadá do rámce obvodu města Trutnov; strážník tedy vykonával činnost v územní působnosti obce, která obecní policii zřídila. V případě Městské policie Žamberk byla uzavřena veřejnoprávní smlouva mezi městem a obcí Líšnice.
  3. K příkazovému bloku č. B 0634522 žalovaný uvedl, že správní orgán si vyžádal kopii uvedeného bloku, na které je seznatelný popis přestupku, právní kvalifikace § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zák. č. 361/2000 Sb. Forma zavinění nedbalost (při vypisování bloku v terénu nepřesné přeškrtnutí zvolené varianty), v oznámení přestupku ze dne 14. 8. 2019 uvedena forma zavinění nedbalost. Dále žalovaný uvádí, že ve spisovém materiálu výpis z bodového hodnocení řidiče ke dni 6. 5. 2020.
  4. Žalobu navrhl jako nedůvodnou zamítnout.
  1.       Posouzení věci krajským soudem
  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). O věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky ust. § 51 s.ř.s.
  2. Vzhledem k tomu, že námitky žalobce směřovaly pouze na formální náležitosti bloku č. B0634522 a procesní náležitosti (oprávnění k vydání) bloků č. B 1974190 a č. B 0584952, omezil se soud v přezkumu pouze na tyto žalobní námitky.
  3. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 12. 5. 2020 bylo žalobci doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Na to podal žalobce námitky, ve kterých se domáhal, aby bylo doplněno dokazování o veškeré pokutové bloky, na základě kterých došlo k záznamům bodů.
  4. Soud ve správním spisu ověřil založení kopie pokutového bloku č. B0634522 ze dne 13. 8. 2019 s popisem skutku „držení za jízdy hovorové zařízení“, pokuta uložena za přestupek dle § 125c/1 f 1 zák. č. 361/20 Sb. ve znění p.p.; škrtnuty jsou obě formy zavinění, v oznámení přestupku ze dne 14. 8. 2019 je pak uvedena forma zavinění nedbalost. Dle sdělení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 25. 5. 2020 žalobce nepodal žádný podnět k provedení přezkumného řízení a ani jiným způsobem neuplatňoval svůj nesouhlas s uloženou pokutou.
  5. Ve správním spisu je dále založena kopie pokutového bloku č. B 0584952 ze dne 27. 9. 2017, s místem přestupku obec Lišnice, včetně razítka Městské policie Žamberk, z jejíhož vyjádření plyne, že vůči pokutě nebyly vzneseny žádné námitky ani nebyl podán podnět k přezkumnému řízení či k obnově řízení. Založena je i kopie bloku č. B 1974190 ze dne 30. 4. 2020, místo spáchání přestupku Libeč, s razítkem Městské policie Trutnov.
  6. Dne 1. 7. 2020 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o námitkách proti záznamům bodů s tím, že tyto námitky zamítl. Odvolací orgán vydal dne 1. 9. 2020 napadené rozhodnutí.
  7. Již na úvod krajský soud poukazuje na důsledné rozlišování na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Předměty těchto řízení jsou zcela odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci); srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 96/2008-44 ze dne 6. srpna 2009, též rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. srpna 2012 č. j. 11 A 107/2011-31.
  8. Žalobce předně namítal, že spisový materiál neobsahuje výpis bodového hodnocení odvolatele. Soud ověřil, že správní spis výpis z bodového hodnocení řidiče obsahuje. Dle kopie založené ve správním spise byl tento výpis zaslán rovněž žalobci spolu s oznámením o dosažení 12 bodů. Tato námitka je proto nedůvodná.
  9. Dále žalobce napadal pokutový blok č. B0634522, konkrétně pokud jde o neuvedenou formu zavinění a zkratku zákona. K tomu soud odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu vyslovené v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39. Nejvyšší správní soud v rozsudku uvedl, že: „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.“  Soud nespatřuje označení zákona za lomítkem pouhým rokem 20 za zpochybňující, podle kterého zákona byl daný přestupek hodnocen. Jde o běžně užívané zkratky letopočtů, které v případě, že neexistují identické zákony z let 1920 a 2020 nezpůsobují dle soudu interpretační obtíže.
  10. K výše uvedenému soud poznamenává, že pachatel přestupku svým podpisem pokutového, resp. příkazového bloku stvrzuje informace na bloku uvedené dle § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. Jelikož se jedná o neformální a zjednodušené řízení, neobsahuje pokutový, resp. příkazový blok, snad kromě ustanovení zákona (které si lze snadno ověřit), žádné informace, které by zásadně ztěžovaly pachateli přestupku pochopení jeho obsahu a důsledků. Stran námitky týkajících se kolonky č. 7 pokutového bloku [„7. Forma zavinění: úmysl/nedbalost (nehodící se škrtněte)“] soud konstatuje, že na bloku skutečně není řádně vyznačeno, zda se jednalo o jednání úmyslné, či nedbalostní. Na způsobilost bloku být relevantním podkladem pro bodový záznam to však nemá žádný vliv, žalobci rozhodně nebylo kladeno za vinu úmyslné jednání (viz shodně též rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 30 A 89/2019 – 68 ze dne 14. 7. 2021).
  11. Tak, jak byl pokutový blok č. B0634522 vyplněn v případě žalobce (viz výše) považuje krajský soud za zcela souladné s výše nastíněnými kritérii, neboť je z bloku jasně seznatelné, kdy a kde byl spáchán přestupek, skutek je popsán dostatečně konkrétně tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a nechybí ani právní kvalifikace porušené právní povinnosti a ustanovení, dle kterého byla ukládána pokuta.
  12. Pokud jde o napadené pokutové bloky č. B 1974190 a č. B 0584952, i u nich platí, že námitky žalobce měly směřovat již k řízení, ve kterém byly pokuty uděleny. Tam mohl zpochybnit pravomoc úřední osoby a dožadovat se po správním orgánu dokazování. Nyní nebyl správní orgán povinen provádět dokazování ke každé námitce žalobce, zvlášť k takové, kde byla zřejmá její neopodstatněnost. Takový závěr si mohl správní orgán učinit sám i z vlastní úřední činnosti, kdy mu bylo zřejmé, že pravomoci jednotlivých policistů se vztahovaly i na vydání pokutových bloků v dané lokalitě, tedy je považoval za způsobilé podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Krajský soud se s takovými závěry ztotožňuje (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 172/2018 – 42 ze dne 22. května 2019).
  13. Krajský soud dále odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu usnesení č. j. 1 As 21/2010-65, které potvrdilo ustálenou judikaturu správních soudů, dle které je blokové řízení o přestupku specifickým druhem správního řízení. Povaha blokového řízení tedy vylučuje, aby osoba, která udělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, následně zpochybňovala závěry učiněné v tomto řízení. K otázce podpisu pokutového bloku jakožto souhlasu s projednáním přestupku v blokovém řízení a jeho následkům krajský soud plně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 - 16, který tuto problematiku, i s důsledky plynoucími z projednání věci v blokovém řízení, podrobně rozebírá. Nesouhlasil-li žalobce se zjištěnými přestupky či s jejich projednáním v blokovém řízení, mohl tuto možnost odmítnout a vyčkat klasického správního řízení. Jedná se však zcela o volbu dotčeného přestupce.
  14. Již správní orgán I. stupně si od policie vyžádal jednotlivé pokutové bloky, přičemž jejich náležitostmi se žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí zabýval. Žalovaný tedy způsobilost pokutových bloků posoudil a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů do evidenční karty řidiče. Postup žalovaného (pokud jde o rozsah otázek, kterým ve správním řízení věnoval pozornost) byl pak též souladný se závěry shora uvedené judikatury Nejvyššího správního soudu. Správní orgány tedy v nyní projednávané věci postavily najisto, že údaje uvedené v oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupky odpovídají skutečnostem uvedeným v pravomocných rozhodnutích ve formě pokutových bloků, na jejichž podkladě byly body zaznamenány. Správní orgány ověřily, že všechny skutky byly s žalobcem projednány v blokovém řízení, že ve všech případech bylo řízení pravomocně ukončeno řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a že žalobce pokuty za přestupkové jednání uhradil, pokutové bloky převzal a vše stvrdil svým podpisem. Námitka žalobce o nezpůsobilosti pokutových bloků je proto rovněž nedůvodná.
  15. Krajský soud uzavírá, že žádné z uvedených námitek žalobce tedy přisvědčit nemohl.

V. Závěr a náklady řízení

  1. S ohledem na shora uvedené proto krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve smyslu ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s.
  2. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad rámec běžné úřední činnosti vznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 25. května 2022

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

 předsedkyně senátu