USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci

žalobce: O. P.

nar. X, státní příslušnost Afghánistán

  bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

  sídlem Nad Štolou 3, Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod č. j. OAM‑11552/PP-2019

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 21. 6. 2021 k Městskému soudu v Praze a postoupenou zdejšímu soudu usnesením městského soudu ze dne 28. 7. 2021, č. j. 15 A 62/2021‑33, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti o povolení k přechodnému pobytu za účelem sloučení rodiny vedeném pod č. j. OAM‑11552/PP-2019 a požaduje, aby soud žalovanému uložil povinnost ve věci rozhodnout ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
2. Žalobce uvedl, že řízení o jeho žádosti bylo zahájeno dne 1. 7. 2019 a ke dni podání žaloby trvá již více než 1 rok a 10 měsíců, aniž by žalovaný vydal ve věci rozhodnutí. Dne 16. 12. 2020 žalobce podal podnět k uplatnění opatření proti nečinnosti ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“). Komise rozhodnutím ze dne 12. 1. 2021 přikázala žalovanému, aby ve věci rozhodl do 30 dnů. Žalobce v uvedené lhůtě rozhodnutí neobdržel, proto dne 26. 2. 2021 podal ke Komisi druhý podnět k uplatnění opatření proti nečinnosti, o kterém Komise dosud nerozhodla.
3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 22. 9. 2021 žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu vyhověl. Dne 1. 11. 2021 se žalobce dostavil na pracoviště žalovaného, kde převzal povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU (biometrickou kartu).
4. Krajský soud v Praze se musel nejprve zabývat naplněním procesních předpokladů pro věcné projednání žaloby.
5. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
6. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.
7. Podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 15. 8. 2017 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) je žalovaný povinen rozhodnout o žádosti cizince o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti.
8. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu dne 1. 7. 2019, lhůta 60 dnů pro rozhodnutí tak marně uplynula dne 30. 8. 2019. Soud ze správního spisu ověřil, že řízení o žalobcově žádosti nebylo přerušeno ani nedošlo k situaci, kdy by běžela nová lhůta v důsledku zrušení původního rozhodnutí soudem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2011, č. j. 2 Ans 11/2011-95).
9. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně či opožděně.
10. Jednoletá lhůta pro podání nečinnostní žaloby je odvislá od běhu lhůty pro vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že lhůta pro rozhodnutí podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců marně uběhla dne 30. 8. 2019, bylo nejpozdějším dnem pro podání nečinnostní žaloby pondělí 31. 8. 2020. Žaloba podaná dne 21. 6. 2021 je tak zjevně opožděná.
11. Nad rámec nezbytného odůvodnění soud doplňuje, že ze správního spisu vyplývá, že žalovaný již skutečně ve věci samé rozhodl a žalobcově žádosti o povolení k přechodnému pobytu vyhověl (rozhodnutí ze dne 22. 9. 2021, č. j. OAM-11552-36/PP-2019).
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. ledna 2022

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu