[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci

žalobce:  A.H.

zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem

sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2021 č. j. MSK 152629/2020, ve věci přezkumu záznamu bodů v registru řidičů

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2021 č. j. MSK 152629/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 3. 11. 2020 č. j. SMO/636277/20/DSČ/LipK-BS o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů.
2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body:

1)      Příkazový blok č. B 1455063 postrádá zákonné náležitosti, když v něm není uvedena forma zavinění a není proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Podle § 92 odst. 2 písm. f) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) se v příkazovém bloku uvede právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána. Dle tvrzení žalobce v předmětném příkazovém bloku není uvedena forma zavinění, tedy zda se jednalo o úmysl nebo nedbalost. Slova úmysl ani nedbalost nejsou v příkazovém bloku přeškrtnuta, ani není forma zavinění definována jiným způsobem. K zavinění není nic uvedeno ani v oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Formu zavinění je na příkazovém bloku třeba vyplnit vždy, pokud je obviněným fyzická nepodnikající osoba a zavinění je shledáno. Žalobce odkazuje na metodické doporučení Ministerstva vnitra ze dne 18. 3. 2019 (dostupné na www.mvcr.cz – Legislativa – Přestupky – Metodické pomůcky k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – „Metodické doporučení – vady příkazových bloků, jejich důsledky a jejich možná náprava“), ve kterém je uvedeno, že správní orgán „zruší a vrátí věc k dalšímu projednání, pokud je v příkazovém bloku nesprávná či chybějící právní kvalifikace, včetně neuvedení formy zavinění u fyzické (nepodnikající) osoby“. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí absencí zákonných náležitostí v předmětném příkazovém bloku vůbec nezabýval, což dle žalobce zakládá nepřezkoumatelnost předmětného rozhodnutí. Žalovaný v napadeném rozhodnutí potvrdil, že tento příkazový blok neobsahuje zákonné náležitosti, ale  nevyvodil z toho žádný závěr a neuvedl, proč (a zda vůbec) se například domnívá, že tato vada nemá za následek jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalovaný se nijak nevypořádal s argumentací, že neuvedení formy zavinění představuje zásadní vadu příkazového bloku. Správní orgány jsou tedy povinny řídit se metodickými pokyny a respektovat je.

2)      Dále žalobce napadl příkazový blok č. B 0407070, jelikož jej považuje za zcela nečitelný v kolonkách 5-10 a není z něj seznatelné, co je jeho obsahem. Nejsou čitelné zákonem stanovené náležitosti příkazového bloku jako popis skutku, právní kvalifikace, celková výše uložené pokuty a místo vystavení příkazového bloku. Tento příkazový blok proto nepředstavuje způsobilý podklad pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Správní orgán byl povinen mj. za užití zásady in dubio pro reo rozhodnout tak, že záznamy bodů provedené na základě výše uvedených příkazových bloků byly provedeny neoprávněně. Tím, že tak neučinil, učinil své rozhodnutí nezákonným. Žalobce zmiňuje, že právě z příkazového bloku vychází oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, které ze své podstaty nemůže obsahovat žádné údaje, které by nebyly uvedeny již v příkazovém bloku. Pokud by byly v oznámení uvedeny skutečnosti, které by z příkazového bloku nevyplývaly, není možné k nim přihlížet, neboť by se tím bez jakékoliv zákonné opory následně doplňoval popis skutku, se kterým přestupce vyslovil souhlas. Dle žalobce je nezbytnou podmínkou pro vyřízení věci příkazem na místě právě souhlas přestupce s projednáním přestupku na místě, přičemž tento souhlas byl dán pouze v rozsahu skutku, který je popsán na příkazovém bloku. Tento souhlas se tak nemůže vztahovat na následné doplňování tohoto popisu. Rozhodnutí v blokovém řízení nabývá právní moci uložením pokuty, a zakládá tak překážku res iudicate. Jakékoliv změny předmětu blokového řízení se tak mohou provádět pouze v rámci mimořádných opravných prostředků. Žalobce svá tvrzení opírá o judikaturu  Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), např.  sp. zn. 1 As 41/2010, sp. zn. 1 As 16/2010, sp. zn. 5 As 39/2010  a ponechává na posouzení soudu, co z předmětného příkazového bloku je schopen přečíst, a tedy nakolik je čitelný.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. K příkazovému bloku č. B 1455063 ze dne 18. 8. 2020 uvedl, že skutečnost, že příkazový blok neobsahuje formu zavinění (není zaškrtnuta příslušná kolonka), nečiní blok nezpůsobilým podkladem pro záznam bodů. Otázkou zákonnosti bloku se přitom správní orgány, které vedou řízení o námitkách proti záznamu bodů, nejsou vůbec oprávněny zabývat, neboť námitky proti záznamu bodů nepředstavují opravný prostředek proti podkladovým rozhodnutím o přestupcích. Žalovaný odkázal na rozsudek NSS ze dne 6. 8. 2009 č. j. 9 As 96/2008 – 44.  Vzhledem k tomu, že se v daném případě jednalo o přestupek, u něhož je forma zavinění bez vlivu na počet zaznamenaných bodů, nebyla absence formy zavinění v příkazovém bloku překážkou pro záznam bodů. Žalovanému není nic známo o tom, že by příslušné krajské ředitelství Policie ČR příkazový blok v přezkumném řízení zrušilo, ani o tom, že by žalobce takový podnět ke zrušení bloku vůbec učinil. Žalovaný ani správní orgán I. stupně přitom není příslušný k přezkumu a případnému zrušení příkazového bloku vydaného Policií ČR. Metodické doporučení Ministerstva vnitra, na které žalobce poukazoval již v odvolání, se netýká posuzování bloků jako podkladů pro záznam bodů, nýbrž mimo jiné právě otázky zákonnosti bloků a opravných prostředků, které není správní orgán v řízení o námitkách oprávněn zkoumat.
4. K příkazovému bloku č. B 0407070 ze dne 12. 8. 2018 žalovaný uvedl, že údaje na příkazovém bloku jsou dostatečně čitelné. Zcela bez obtíží je čitelné zejména datum spáchání skutku (12. 8. 2018), které koresponduje s datem vystavení bloku, a také vlastní popis skutku („kdy přepravoval dítě bez autosedačky“), který je pro záznam bodů podstatný. Rovněž je čitelná i právní kvalifikace přestupku (§ 125c/1k, porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 písm. c bod 1 zák. č. 361/2000 Sb.).
5. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.
6. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění byly žalobci doručeny dne 4. 9. 2020. Dne 8. 9. 2020 byly správnímu orgánu I. stupně doručeny námitky proti všem jednotlivým záznamům bodů v registru řidičů, kde žalobce namítal, že ani jeden z přestupků evidovaných pod příslušnými body nespáchal, na místě nebyl a vozidlo neřídil, příkazový blok na místě nepodepsal a s uloženou pokutou nesouhlasil. Správní orgán I. stupně následně opatřil do spisu kopie pokutových bloků a usnesením doručeným žalobci dne 6. 10. 2020 jej vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čehož žalobce nevyužil. Dne 3. 11. 2020 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým námitky zamítl jako neodůvodněné a provedené záznamy bodů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 20. 11. 2020 odvolání. O tomto odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. 
7. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.
8. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby,

b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno,

c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost,

d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,

e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění,

f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána,

g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti,

h) označení správního orgánu,

i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby,

j) podpis oprávněné úřední osoby,

k) datum a místo vydání příkazového bloku a

l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

9. Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích účinného do 30. 6. 2017, se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j.  4 As 127/2014-39 s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Tato judikatura je nadále použitelná i pro příkazní řízení podle § 90 a násl. zákona o odpovědnosti za přestupky účinného od 1. 7. 2017. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.
10. V prvním žalobním bodě žalobce namítl, že příkazový blok ze dne 18. 8. 2020, série: AB/2017, číslo bloku: B 1455063 není způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, jelikož postrádá zákonné náležitosti, když v něm není uvedena forma zavinění. Dle rozsudku NSS ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 94/2012-20 „podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v pokutovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním a že bude umožňovat řádné subsumování pod konkrétní porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích, které je uvedeno v příloze k zákonu o silničním provozu. Správný počet bodů, jež mají být podle § 123b odst. 1 zmíněného zákona zaznamenány v registru řidičů, lze totiž stanovit pouze tehdy, pokud popis jednání řidiče uvedený v rozhodnutí o přestupku umožňuje určit, kterou povinnost uvedenou v příloze k danému zákonu řidič porušil, neboť právě tato příloha zároveň určuje počet bodů za jednotlivá jednání, která podléhají záznamu bodů.“ Ve výše zmíněném rozsudku NSS dále uvedl, že „dovozuje-li stěžovatel, že z hlediska formálních náležitostí se v případě pokutovému bloku uplatní podobný stupeň přísnosti jako u směnky, což znamená, že chybí-li některá z nich, nenastávají jeho účinky, a proto ani nemůže být podkladem pro zápis bodů, Nejvyšší správní soud se s tímto názorem neztotožňuje. Ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů.“ Forma zavinění je zákonnou náležitostí příkazového bloku, avšak ne vždy je následkem formálních či obsahových nedostatků příkazového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Příkazový blok č. B 1455063 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo občanského průkazu. K popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Odry, Hranická, 18. 8. 2020 14:10, r. z. X, za jízdy držel v ruce mob. telefon, § 7/1c z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f bod. 1 zák. č. 361/2000 Sb.“ Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpis přestupce. Na příkazovém bloku chybí vyznačení formy zavinění. Z příkazového bloku je však zřetelné, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy držení hovorového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace skutku, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f bod 1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c)  téhož zákona drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové či záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Krajský soud dospěl k závěru, že jednání žalobce jako řidiče bylo v příkazovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že je nelze zaměnit za jiné jednání a absence údaje o zavinění v posuzované věci v kontextu shora citované judikatury nemohla mít  dopad na způsobilost příkazového bloku být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů.
11. Žalobní tvrzení o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro absenci úvahy ohledně formy zavinění krajský soud rovněž důvodným neshledal. Žalovaný se k této odvolací námitce vyjádřil na str. 6 napadeného rozhodnutí sice stručně, ale dostatečně konkrétně tak, že žalobce popsaný přestupek spáchal minimálně z nedbalosti a navíc příkazový blok podepsal. Žalovaný tedy námitku absence vyznačení formy zavinění nepominul, jeho úvahy ohledně posouzení důvodnosti odvolacích námitek jsou srozumitelné a přezkoumatelné, včetně úvahy o vyznačení formy zavinění. Je nutno zdůraznit, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008 č. j. 7 Afs 212/2006-76 a přiměřeně také rozsudek NSS ze dne 23. 7. 2008 č. j. 3 As 51/2007-84), taková situace v souzené věci nenastala. Žaloba proto v této části není důvodná.
12. Druhá žalobní námitka žalobce se týkala nečitelnosti příkazového bloku ze dne 12. 8. 2018, série: AB/2017, číslo bloku: B 0407070. Krajský soud shledal tento příkazový blok dostatečně čitelným, když z něj zjistil, že obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 12. 8. 2018 v 11:00 hod. na ul. Slovenská řídil os. vozidlo X, kdy přepravoval dítě bez autosedačky, tím porušil ust. § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 z. č. 361/2000 Sb.“   V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“ Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. Z příkazového bloku lze srozumitelně zjistit, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy přepravování dítě bez autosedačky, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace skutku, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1k“ je dle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 přepravuje dítě bez autosedačky. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje služební číslo, jméno, příjmení a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Z příkazového bloku je také zjistitelná forma zavinění žalobce. Jelikož soud nezjistil opodstatněnost námitky nečitelnosti předmětného příkazového bloku, je žaloba i v tomto bodě nedůvodná.
13. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že příkazové bloky jsou způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů.

14. Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7
    s. ř. s. zamítl.

  15.V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 21. dubna 2022

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu