USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal dne 21. 12. 2021 k Městskému soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem ministra spravedlnosti, který žalobce spatřoval v tom, že ministr spravedlnosti (v době tvrzeného zásahu ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová) ve dnech 21. – 22. 10. 2021 bez zákonného podkladu udělila plaketu „Bene meritus“ jako poděkování za práci, odvedenou a odváděnou pro českou justici JUDr. Ivě Brožové, prof. JUDr. Janu Fenykovi, Ph.D., JUDr. Vladimíru Jirouskovi, JUDr. Michalu Mazancovi, JUDr. Ljubomíru Drápalovi, Mgr. Michalu Fraňkovi, JUDr. Jeronýmu Tejcovi, JUDr. Robertu Pelikánovi, JUDr. Janu Kněžínkovi, Ph.D., doc. JUDr. PhDr. Petru Mlsnovi, Ph.D., Ing. Janě Fürstové, JUDr. Dagmar Průchové a JUDr. Jiřímu Kocourkovi. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání následujících výroků:

1. Zásah žalované vůči žalobci, ze dne 21. 10. 2021 a ze dne 22. 10. 2021 spočívající v tom, že na ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2 udělila plaketu „Bene meritus“: 1) JUDr. Ivě Brožové, bývalé soudkyni Ústavního soudu a bývalé předsedkyni Nejvyššího soudu, 2) prof. JUDr. Janu Fenykovi, Ph.D., místopředsedovi Ústavního soudu, bývalému prokurátorovi a bývalému náměstku nejvyšší státní zástupkyně v době, kdy funkci nejvyšší státní zástupkyně vykonávala Mgr. Marie Benešová, 3) JUDr. Vladimíru Jirouskovi, advokátovi a předsedovi České advokátní komory a 4) JUDr. Michalu Mazancovi, bývalému předsedovi Nejvyššího správního soudu, 5) JUDr. Ljubomíru Drápalovi, předsedovi Krajského soudu v Praze, 6) Mgr. Michalu Fraňkovi, náměstku ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešové, 7) JUDr. Jeronýmu Tejcovi, náměstku ministry spravedlnosti Mgr. Marie Benešová, 8) JUDr. Robertu Pelikánovi, bývalému ministru spravedlnosti, 9) JUDr. Janu Kněžínkovi, Ph.D. bývalému ministru spravedlnosti, 10) doc. JUDr. PhDr. Petru Mlsnovi, Ph.D., předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a bývalému náměstkovi ministra vnitra, 11) Ing Janě Fürstové, bývalé náměstkyni ministra financí, 12) JUDr. Dagmar Průchové, ředitele odboru organizace justice ministerstva spravedlnosti a 13) JUDr. Jiřímu Kocourkovi z oddělení justice ministerstva spravedlnosti byl nezákonný.
2. Žalovaná je povinna písemně vyžádat od 1) JUDr. Ivy Brožové, bývalé soudkyně Ústavního soudu a bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu, 2) prof. JUDr. Jana Fenyka, Ph.D., místopředsedy Ústavního soudu, bývalého prokurátora a bývalého náměstka nejvyšší státní zástupkyně v době, kdy funkci nejvyšší státní zástupkyně vykonávala Mgr. Marie Benešová, 3) JUDr. Vladimíru Jirouska, advokáta a předsedy České advokátní komory, 4) JUDr. Michala Mazance, předsedy Nejvyššího správního soudu, 5) JUDr. Ljubomíra Drápala, předsedy Krajského soudu v Praze, 6) Mgr. Michala Fraňka, náměstka ministra spravedlnosti Mgr. Marie Benešové, 7) JUDr. Jeronýmu Tejcovi, náměstku ministry spravedlnosti Mgr. Marie Benešová, 8) JUDr. Roberta Pelikána, bývalého ministra spravedlnosti, 9) JUDr. Jana Kněžínka, Ph.D. bývalého ministra spravedlnosti, 10) doc. JUDr. PhDr. Petra Mlsny, Ph.D., předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a bývalého náměstka ministra vnitra, 11) Ing Jany Fürstové, bývalé náměstkyni ministra financí, 12) JUDr. Dagmar Průchové, ředitelky odboru organizace justice ministerstva spravedlnosti a 13) JUDr. Jiřího Kocourkovi z oddělení justice ministerstva spravedlnosti zpět.

2. Žalovaný správní orgán ve vyjádření k žalobě k žalobní námitce chybějícího zákonného podkladu pro udělení plaket namítl, že udělování plakety „Bene meritus“ (dále jen „plaketa“) je upraveno v Instrukci Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. 5. 2010, č. j. 281/10-L, o zřízení Plakety ministra spravedlnosti „Bene meritus“ (dále jen „Instrukce“). Dle Instrukce je udělení plakety plně v diskreci žalovaného a neexistuje na něj právní nárok.
3. Žalovaný dále namítl, že žaloba nespecifikuje, jakým způsobem měl být žalobce tím, že žalovaný udělil plaketu výše uvedeným osobám, přímo zkrácen na svých právech, jak vyžaduje řízení o zásahové žalobě dle § 82 s. ř. s. Dle žalovaného nelze v souladu s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 6 A 25/2002, tvrzení žalobce považovat za „skutkově podložené tvrzení, že zásah správního orgánu se negativně projevil v právní sféře žalobce“. Z ničeho dle žalovaného nevyplývají ani důvody, pro které by eventuálně žalovaný měl plaketu udělit žalobci. Dle žalovaného nebyly splněny podmínky pro poskytnutí ochrany žalobci podle § 82 s. ř. s., neboť z výše uvedených důvodů nevyplynulo, že by žalobce prokázal aktivní legitimaci pro podání zásahové žaloby ani existenci samotného zásahu do svých práv ze strany žalovaného. Žalovaný tedy navrhl, aby soud žalobu jako nepřípustnou odmítl, eventuálně aby ji jako nedůvodnou zamítl.
4. Městský soud v Praze se v dané věci nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby se mohl žalobou věcně zabývat, a došel stejně jako žalovaný k závěru, že nejsou dány podmínky pro věcné projednání žaloby. Vyšel přitom z následující právní úpravy.
5. Podle § 82 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
6. Pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. je tedy nezbytné splnit 5 kumulativních podmínek: žalobce musí být přímo (1.) zkrácen na svých právech (2.) nezákonným (3.) zásahem správního orgánu v širším smyslu, který není rozhodnutím (4.), a ten musí být zaměřen přímo proti němu, nebo v jeho důsledku musí být proti němu přímo zasaženo (5.).
7. Z výše uvedených žalobních tvrzení soud neshledal, že by žalobci svědčily podmínky, že by byl přímo zkrácen na svých právech tím, že žalovaný udělil plaketu výše vyjmenovaným osobám.  Tento akt nebyl zaměřen přímo proti žalobci a v jeho důsledku nebylo proti němu přímo zasaženo. Žalobce pouze namítl, že k udělení plakety mělo dojít bez zákonného podkladu, což žalovaný vyvrátil mj. tím, že soudu v příloze ke svému vyjádření předložil Instrukci Ministerstva spravedlnosti č. 6 uveřejněnou ve Sbírce instrukcí a sdělení ministerstva spravedlnosti ČR z r. 2010. Žalobce však zejména neuvedl žádné relevantní argumenty podporující jím namítaný přímý zásah do jeho práv. Soud tak přisvědčil žalovanému, že aktem udělení plakety žalobce nebyl přímo zasažen a ani v důsledku tohoto aktu proti němu nebylo přímo zasaženo. Soud tak shrnuje, že v dané věci nebyly splněny podmínky dle § 82 s. ř. s. pro věcné projednání žaloby.
8. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
9. V dané věci nebyly splněny podmínky aktivní legitimace žalobce pro podání žaloby, neboť žalobce nesplňuje postavení osoby, která by tvrzeným aktem byla na svých právech zkrácena či by bylo do jejích práv zasaženo tak, jak zákon stanoví podmínky pro ochranu před nezákonným zásahem.  Proto jsou dány důvody k odmítnutí žaloby dle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s.

10. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

11. V dané věci nejsou splněny podmínky existence zásahu. Předmětný akt (jednání ministryně) vzhledem ke své povaze (ocenění výsledku činnosti osob), jeho původce a okolnostem udělování plakety dle Instrukce, rovněž není „zásahem“, ve smyslu ochrany poskytované soudním řádem správním. Nedostatek této podmínky je neodstranitelný, proto nebylo na místě v řízení pokračovat a žalobu projednat.

12. Výrok o nákladech řízení je dán ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Protože byla žaloba odmítnuta, soud o nákladech řízení v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. Podle § 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne. Protože soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítl, netrval v souladu s § 6a odst. 4 zákona o soudních poplatcích, na zaplacení soudního poplatku a ani tedy nerozhodoval o jeho vrácení ve smyslu § 10 odst. 3 věty třetí zákona o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

       Praha 29. března 2022

       JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

         předsedkyně senátu