č. j. 31 A 53/2021-35

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci

žalobce: T. M., narozený dne X

 X

 zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem,

 sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha

proti  

žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina
sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2021, č. j. KUJI 22619/2021,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

  1.       Městský úřad Žďár nad Sázavou, odbor dopravy (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 8. 2. 2021, č. j. OD/1641/20/JK (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) zamítl dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) jako nedůvodné námitky žalobce proti provedení záznamů bodů v jeho evidenční kartě řidiče a tyto záznamy potvrdil. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 11. 3. 2021, č. j. KUJI 22619/2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce podané proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil.

II. Stanoviska účastníků řízení

  1.       Žalobce se domáhá zrušení správních rozhodnutí obou stupňů a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že příkazové bloky č. B 0620221 a č. A 0290606 nesplňují požadavek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) uvedený v rozsudku ze dne 18. 7. 2016, č. j. 2 As 109/2016-32, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Předmětné příkazové bloky jsou částečně nečitelné, čímž je dána jejich nepřezkoumatelnost, a proto se nejedná o podklady způsobilé k provedení záznamu bodů v kartě řidiče. Žalovaný pouze konstatoval, že dané příkazové bloky jsou dostatečně čitelné, aniž by uvedl, co na nich je skutečně napsáno. Nezabýval se odvolací argumentací, pouze konstatoval opak. To zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Žalobce v odvolání namítal, že příkazový blok č. B 1613636 obsahuje nečitelnou právní kvalifikaci skutku, když v řádku č. 6 není čitelné, podle jakého zákona byla pokuta uložena. Žalovaný se však této námitce žádným způsobem nevěnoval, což opět zakládá námitku nepřezkoumatelnosti. 
  2.       Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Uvádí, že přestupky žalobce jsou pravomocně ukončeny a body do registru řidičů byly správně zaznamenány dle § 123b odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „silniční zákon“). Správní orgán prvního stupně si vyžádal příslušné příkazové bloky k ověření, že existují způsobilé podklady pro potvrzení údajů, které vedly k provedení záznamu bodů. Popisy jednotlivých jednání na příkazových blocích jsou vyplněny řádně a jsou dostatečným podkladem pro ověření oznámení o uložení pokuty v příkazním řízení a pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Hůře čitelné číslo zákona na příkazovém bloku č. B 0620221 nezakládá důvod k pochybnostem o provedeném záznamu bodů, jelikož popis jednání je plně dostatečný k ověření údajů uvedených na oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Žalovaný se příkazním blokem č. B 0620221 zabýval a dospěl k závěru, že údaje na bloku jsou dostačující, nelze proto souhlasit s tvrzením žalobce, že se žalovaný daným námitkám nevěnoval a rozhodnutí tak má být nepřezkoumatelné.
  3.       Žalobce na vyjádření žalovaného reagoval replikou ze dne 11. 2. 2021. Uvádí, že vyjádření žalovaného nekoresponduje s textem napadeného rozhodnutí. Žalovaný nikde v napadeném rozhodnutí neuvádí nic o „hůře čitelném číslu zákona v položce 6 na příkazu na místě“. Žalovaný pak potvrdil argumentaci žalobce, když ve svém vyjádření opět pouze konstatoval, že příkazové bloky jsou dostatečně čitelné, aniž by uvedl, co je na nich skutečně napsané.

III. Posouzení věci krajským soudem

  1.       Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Při rozhodování soud vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování.
  2.       Předně považuje zdejší soud za nutné předeslat, že „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod, byť i vyhovující, obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta“ (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78; všechna zde citovaná rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz). Jelikož žalobce přednesl některé své námitky pouze nekonkrétně, může na ně soud taktéž reagovat pouze v obecné rovině.
  3.       Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, soud se tak přednostně zabýval touto námitkou. Namítaná nepřezkoumatelnost má spočívat v tom, že žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze uvedl, že příkazové bloky jsou dostatečně čitelné, aniž by uvedl, co je na nich napsáno. Dále se žalovaný dle žalobce nijak nevypořádal s námitkou nečitelnosti řádku č. 6 na příkazovém bloku č. B 0620221.
  4.       Podle § 76 odst. 1 písm. a) soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez nařízení jednání pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Zde je třeba zopakovat, že nepřezkoumatelnost je vadou rozhodnutí, na základě které může soud rozhodnutí zrušit z úřední povinnosti i bez jednání. Z povahy tohoto institutu vyplývá, že soudy by k tomuto postupu měly přistupovat pouze v těch případech, kdy rozhodnutí správního orgánu bude obsahovat zásadní pochybení, pro které vůbec nelze přistoupit k věcnému přezkumu. Může jít o situace, kdy správní orgán zcela opomene vypořádat stěžejní námitku žalobce nebo kdy je odůvodnění rozhodnutí v rozporu s výrokem, což zapříčiní nesrozumitelnost daného rozhodnutí.
  5.       Soud se neztotožnil s námitkou žalobce, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné proto, že žalovaný v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, co je na příkazovém bloku napsáno. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný předmětné příkazové bloky přezkoumal a dospěl k závěru, že „[p]opis přestupkového jednání na pokutovém bloku je vyplněn řádně a je dostatečným podkladem pro ověření údajů uvedeným v oznámení o uložení pokuty příkazem na místě…“. Dále uvádí, že „příkazové bloky jsou dostatečně čitelné k ověření údajů uvedených v oznámení o uložení pokuty příkazem na místě“. Z tohoto odůvodnění je zcela zřejmé, že žalovaný se nepřiklonil k námitce žalobce, že příkazové bloky jsou nečitelné. Úvaha žalovaného je tak dle názoru soudu zcela přezkoumatelná, je totiž jasné, jak se žalovaný k odvolacím námitkám postavil. Soudu nic nebrání v tom, aby úvahu žalovaného konfrontoval s obsahem příkazového bloku a posoudil, zda je závěr o čitelnosti správný či nikoliv.
  6.       Soud se nepřiklonil ani k tvrzení žalobce, že žalovaný pouze konstatoval opak, aniž by uvedl nějaké vlastní úvahy. V daném případě šlo o námitku nečitelnosti příkazového bloku. Soudu se proto jeví zcela dostatečným, pokud žalovaný příkazové bloky přezkoumal a konstatoval, zda údaje na nich zapsané čitelné jsou nebo nikoliv. Žalovaný jistě mohl v rozhodnutí uvést, co je na bloku napsáno, aby žalobce ujistil o tom, že textu na bloku porozuměl. Absence citace obsahu bloku ovšem zároveň nezakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí totiž nastává v situacích, kdy vada rozhodnutí fakticky brání věcnému přezkumu rozhodnutí, a ne v situacích, kdy odůvodnění rozhodnutí nenaplňuje subjektivní představy adresáta o standardech kladených na odůvodnění správních orgánů.
  7.       Soud nepřisvědčil ani námitce žalobce, že se žalovaný nevypořádal s jeho námitkou nečitelnosti řádku č. 6 na příkazovém bloku č. B 0620221, konkrétně nečitelnosti čísla zákona, jehož ustanovení měl žalobce porušit. Z citací uvedených v 9. odstavci tohoto rozhodnutí jasně vyplývá, že se žalovaný čitelností napadených příkazních bloků zabýval a že argumentaci žalobce ohledně této nečitelnosti nepřisvědčil. Je sice pravdou, že napadené rozhodnutí neobsahuje přímo odkaz na řádek č. 6 daného příkazového bloku, je z něj však zcela jasně patrné, že se žalovaný komplexně zabýval způsobilostí bloku pro učinění záznamu bodů, v rámci čehož reagoval i na tvrzení o nečitelnosti daného údaje. Soud tedy opět konstatuje, že dané odůvodnění v žádném případě nebrání věcnému přezkoumání napadeného rozhodnutí, protože je zcela jasné, jakým způsobem žalovaný k námitce žalobce přistoupil.
  8.       Současně je nutné dodat, že žalobce v odvolání v části zabývající se touto námitkou označuje napadený blok číslem B 1613636, avšak správné označení je B 0620221. Dle žalobce nemohlo být pochyb o tom, o jaký blok se jedná, jelikož součástí textu žaloby byl i sken části daného bloku. Soud se s touto argumentací neztotožnil, jelikož naskenovaná část bloku neobsahuje číslo bloku, které je pro identifikaci bloku rozhodné. Za řádnou formulaci odvolacích námitek odpovídá odvolatel. V případě dílčích nedostatků odvolacích námitek správní orgán nemá povinnost nejasné nebo nedokonalé námitky odvolatele dotvářet nebo opravovat. Tyto vady jdou k tíži právě odvolateli.
  9.       Na základě těchto důvodů soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je zcela přezkoumatelné. Dále se proto zabýval věcnou stránkou sporu, tj. otázkou, zda jsou příkazové bloky č. B 0620221 a č. A 0290606 čitelné, a zda případná nečitelnost vede k tomu, že by byl příkazový blok nezpůsobilým podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.
  10.       Příkazový blok (§ 92 zákona č. 250/2016 Sb.) není způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů pouze tehdy, není-li na něm přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Nejvyšší správní soud konstantně judikuje, že s ohledem na specifičnost blokového (příkazního) řízení nelze posuzovat obsah pokutového (příkazového) bloku s rigidní přísností (srov. např. rozsudek ze dne 23. 11. 2015, č. j. 6 As 191/2015-41). „Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena […]. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu, [jedná-li se] o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20). Obdobně Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 8/2013-27 uvedl, že „je zřejmé, že popis přestupku stěžovatele na pokutových blocích byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn a uveden v hovorové formě. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se stěžovatel dopustil“. Pokud řidič souhlasí s rozhodnutím věci v příkazním řízení, podpisem bloku souhlasí se skutkovými zjištěními i právní kvalifikací, které jsou v něm obsaženy.
  11.       Zdejší soud je toho názoru, že na předmětných příkazových blocích jsou všechny zákonem stanovené a předtištěné údaje přesvědčivým způsobem vyplněny a z bloků jsou seznatelné všechny údaje rozhodné pro záznam bodů. Bloky jsou tak způsobilým podkladem pro záznam bodů.
  12.       Z příkazového bloku č. A 0290606, série BA/2017, týkajícího se jednání žalobce ze dne 12. 9. 2019, vyplývá, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč za přestupek dle § „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb“. V kolonce „Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání“ je uvedeno „Dne 12. 9. 2019, 14 18 hod, ul. Habrmanova, Hradec Králové, při jízdě vozidlem překročena nejvyšší povolená rychlost 30 km/hod, DZ č. B20a, naměřená rychlost 50 km/hod., po odečtení 3 km odchylky rychlost překročena o 17 km/hod.“. Jako forma zavinění je v kolonce „Forma zavinění“ označena „nedbalost“.
  13.       Z příkazového bloku č. B 0620221, série AB/2017, týkajícího se jednání žalobce ze dne 1. 11. 2020, vyplývá, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč za přestupek dle § „125c/1f bod 3 zák. č. 361/2000 Sb“. V kolonce „Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání“ je uvedeno „Dne 1. 11. 2020 v 9:42, Dolany u mateřské školky sil. č. I/33, porušen § 18/4 zák. č. 361/2000, rychlost 50/78/75 s vozidlem r.č. X“. Jako forma zavinění je v kolonce „Forma zavinění“ označena „nedbalost“.
  14.       Žalobcova námitka nečitelnosti řádku č. 6 příkazového bloku č. B 0620221 není důvodná. Na řádku č. 6 je napsáno, že pokuta byla uložena „za přestupek podle § 125c/1, f bod 3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“. Daný údaj je dostatečně čitelný. Údajně nečitelné číslo zákona je navíc uvedeno také na řádku č. 5, v němž tvoří součást popisu skutku. Z příkazového bloku je tak zcela jasné, že žalobci byla uložena pokuta za přestupek uvedený v zákoně č. 361/2000 Sb.
  15.       Na obou příkazových blocích je žalobce jakožto přestupce, resp. obviněný jednoznačně identifikován, a to jménem, příjmením, datem narození, adresou místa pobytu, číslem řidičského průkazu, případně číslem občanského průkazu. Stejně tak je z každého bloku jednoznačně seznatelné místo a datum jeho vydání, stejně jako jméno, případně služební číslo oprávněné úřední osoby vydávající blok, její podpis a podpis žalobce. Z žádného z příkazových bloků tedy nemůže vyvstat pochybnost o tom, s kým bylo příkazní řízení na místě vedeno a komu byla pokuta uložena. Stejně tak nemůže být pochyb o identifikaci oprávněné úřední osoby, neboť ta byla v každém z předmětných případů označena konkrétním služebním číslem. Stejně tak u všech příkazových bloků je jednoznačně uvedena forma zavinění, a to způsobem „nehodící se škrtněte“. Oba přestupky jsou identifikovány pomocí způsobu, času a místa spáchání zcela jednoznačně a nezaměnitelně. Použitý popis skutků ani jejich právní kvalifikace dle názoru zdejšího soudu nemohou vzbuzovat v žalobci žádné pochybnosti o tom, jaké přestupky spáchal.
  16.       Soud dospěl k závěru, že příkazové bloky č. B 0620221 a č. A 0290606 obsahují dostatečný popis konkrétního jednání konkrétní osoby, tak že toto jednání není zaměnitelné s jednáním jiné osoby. Příkazové bloky obsahují všechny zákonné náležitosti, a představují proto způsobilý podklad pro zápis do bodové evidence řidičů.

IV. Shrnutí a náklady řízení

  1.       Krajský soud na základě shora provedeného posouzení neshledal žalobu důvodnou, a proto ji ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2.       O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Brno 26. dubna 2022

 

 

 

JUDr. Jaroslava Skoumalová v. r.

předsedkyně senátu