[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zima a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové v právní věci

žalobkyně:  E. K.

   zastoupena obecným zmocněncem Ing. B. T.

proti
žalovanému:  Celní úřad pro hlavní město Prahu

   sídlem Washingtonova 1623/7, 110 00  Praha 1

o žalobě proti exekučním příkazům z 1. 7. 2020, čj. 457375/2020-510000-42.2, čj. 457375-2/2020-510000-42.2, čj. 457375-3/2020-510000-42.2, čj. 457375-4/2020-510000-42.2 a čj. 457375-5/2020-510000-42.2

 takto:

1. Ruší se exekuční příkazy z 1. 7. 2020, čj. 457375/2020-510000-42.2, čj. 457375-2/2020-510000-42.2, čj. 457375-3/2020-510000-42.2, čj. 457375-4/2020-510000-42.2 a čj. 457375-5/2020-510000-42.2, a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se na soud obrátila, neboť nesouhlasí s pěti exekučními příkazy uvedenými v záhlaví. Pro věc je podstatné, zda byl žalobkyni řádně doručen exekuční titul, na jehož základě žalovaný exekuční příkazy vydal.
2. Ve věci se jedná o druhé rozhodnutí zdejšího soudu, neboť první rozsudek zrušil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozsudkem z 2. 2. 2022, čj. 10 Afs 256/2021-30.

II. Dosavadní průběh

3. Soud ze správního spisu zjistil následující podstatné skutečnosti.
4. Úřad městské části Praha 16 zaslal žalovanému přípis ze 4. 5. 2020, čj. 07732/2020/KÚ. Přípis byl žalovanému doručen 14. 5. 2020 a úřad městské části v něm požádal žalovaného o provedení exekuce. Jako oprávněného označil Městskou část Praha 16 jako povinného žalobkyni. V žádosti uvedl, že příkazem z 19. 12. 2019, čj. 024023/19/OOS/P (dále jen „Příkaz“), uznala městská část žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku a uložila jí povinnost zaplatit 500 Kč. Úřad žalovanému sdělil, že Příkaz nabyl právní moci 15. 1. 2020 a vykonatelným se stal 15. 2. 2020, přičemž žalobkyně dobrovolně částku neuhradila. K žádosti přiložil úřad kopii Příkazu s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti.
5. Žalovaný vyrozuměl žalobkyni o nedoplatku a poučil ji, že pokud nedoplatek nebude uhrazen, přistoupí k jeho vymáhání formou daňové exekuce. Následně 1. 7. 2020 žalovaný vydal pět shora uvedených exekučních příkazů. Jako vykonatelné rozhodnutí označil v exekučních příkazech Příkaz vydaný městskou části. Uvedené exekuční příkazy doručil žalovaný žalobkyni (fikcí do datové schránky) a poskytovatelům platebních služeb – jednotlivým peněžním ústavům, u nichž měla žalobkyně účet. Poskytovatele následně žalovaný vyrozuměl též o nabytí právní moci exekučních příkazů.
6. Žalovaný následně 15. 7. 2020 vydal pět rozhodnutí o zastavení daňové exekuce s odůvodněním, že žalobkyně pohledávku uhradila 13. 7. 2020.

III. Žaloba

7. Žalobkyně má za to, že napadená rozhodnutí jsou nezákonná, a navrhuje jejich zrušení.
8. V žalobě formulovala jediný žalobní bod, v němž namítla, že jí není znám exekuční titul. Titul jí nebyl nikdy oznámen, doručen, ani se s ním neměla možnost seznámit. Má za to, že exekuční titul neexistuje, a exekuční příkazy proto neměl žalovaný vydat.

IV. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že 14. 5. 2020 ho úřad městské části požádal o provedení exekuce. Exekuční titul zaslal žalovanému úřad jako přílohu žádosti. Žalovaný vyrozuměl žalobkyni 20. 5. 2020 o nedoplatku a upozornil ji na neuhrazený dluh. Zásilka byla odeslána jako obyčejná listovní zásilka bez doručenky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně platební povinnost nesplnila, vydal žalovaný napadené exekuční příkazy. Po uhrazení exekvované částky a nákladů exekuce žalovaný exekuci zastavil.
10. K žalobkynině námitce žalovaný uvedl, že mu oprávněný doručil pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, přičemž žalovaný není oprávněn zpochybňovat správnost doručeného exekučního titulu. Žalobkyně mohla proti exekučním příkazům podat námitku, v rámci které by žalovaný namítanou skutečnost prověřil u oprávněného. Žalobkyně však námitku nepodala. Žalovaný má za to, že postupoval v souladu se zákonem, proto navrhl, aby soud žalobu zamítl.

V. Replika žalobkyně

11. Žalobkyně v replice z 22. 10. 2020 zopakovala svoji žalobní argumentaci a setrvala na svém žalobním návrhu.
12. Nad rámec uplatněného žalobního bodu uvedla, že jí žalovaný vyzval k zaplacení dluhu v rozporu s § 39 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Žalovaný ji totiž výzvu doručoval poštou, ačkoliv má žalobkyně zřízenou datovou schránku.
13. Dále uvedla, že dluh neuhradila dobrovolně, ale byl vymožen přikázáním pohledávky z jejího bankovního účtu. K tvrzení žalovaného, že mohla podat námitku proti exekučním příkazům, žalobkyně uvedla, že žalovaný mohl sám v mezidobí prověřit stav tak, jak by to učinil v případě žalobkyniny námitky.

VI. Posouzení soudem

14. Ve věci se konalo ústní jednání v souladu s § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
15. Žalobkyně setrvala na své argumentaci. Zdůraznila, že jí Příkaz nebyl doručen, ačkoliv v té době disponovala datovou schránkou. Právě do ní, jí měl úřad městské části Příkaz doručit.
16. Žalovaný též setrval na své argumentaci, že v exekučním řízení postupoval v souladu se zákonem.
17. Soud na jednání provedl důkaz správním spisem Úřadu městské části Praha 16, sp. zn. 019553/19/OOS (dále jen „přestupkový spis“) a zjistil z něj následující. Policie ČR oznámila úřadu městské části 18. 10. 2019 podezření, že žalobkyně spáchala přestupek tím, že v obchodním domě Albert odcizila med v hodnotě 169 Kč. K oznámení policie přiložila úřední záznam o incidentu, protokol o krádeži společnosti Albert Česká republika, s. r. o. a kopii účtenky od medu.
18. Úřad městské části následně vydal 19. 12. 2019 Příkaz, kterým žalobkyni uznal vinnou ze spáchání přestupku a uložil jí pokutu ve výši 500 Kč. Příkaz doručoval úřad poštovní obálkou na adresu žalobkynina bydliště. Na doručence je uvedeno, že na adrese bylo zanecháno poučení k vyzvednutí zásilky a zásilka byla připravena k vyzvednutí 27. 12. 2019. Žalobkyně si zásilku nevyzvedla a pošta ji vrátila zpět úřadu městské části s razítkem „zpět-nevyzvednuto“. Na Příkazu je vyznačena doložka právní moci s datem 15. 1. 2020 a doložka vykonatelnosti s datem 15. 2. 2020. Žádný jiný způsob doručování Příkazu z přestupkového spisu nevyplývá.
19. Soud zároveň provedl podle § 52 odst. 1 in fine s. ř. s. důkaz sdělením České pošty, s. p., z 8. 4. 2022 na čl. 71. Z něho zjistil, že žalobkyně jako fyzická osoba měla zřízena datovou schránku od 8. 10. 2015, která byla zpřístupněna od 9. 10. 2015. Dne 19. 12. 2019 byla schránka funkční a zpřístupněna. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv žalobkyně tento důkaz výslovně nenavrhla, má soud za to, že potřebnost ho provést vyplynula z jejích opakovaných tvrzeních (které tvoří její jediný žalobní bod), že jí nebyl Příkaz doručen a že v dané době měla funkční datovou schránku, do níž mělo být doručováno.
20. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
21. Žaloba byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou.
22. Žaloba je důvodná.
23. Soud nejprve uvádí, že námitka žalobkyně, že jí žalovaný nesprávně doručoval výzvu k zaplacení dluhu je opožděná. Tuto námitku žalobkyně poprvé uplatnila až v replice z 22. 10. 2020. Napadená rozhodnutí byla žalobkyni doručena v červenci 2019. Žalobu lze podat do dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (§ 72 odst. 2 s. ř. s.) a pouze v této lhůtě lze žalobu rozšířit o další žalobní body (§ 71 odst. 2 s. ř. s.). Námitka nesprávného doručení výzvy k zaplacení je opožděná, soud se jí proto nezabýval (shodný závěr zdejšího soudu potvrdil NSS v rozsudku čj. 10 Afs 256/2021-30, bod 12).
24. Jediným (projednatelným) žalobním bodem je namítaná vada exekučního titulu. Žalobkyně již v žalobě uvedla, že jí exekuční titul nebyl nikdy doručen, ani neměla možnost se s ním seznámit. Na prvním ústním jednání 6. 5. 2021 žalobkyně tento bod rozvedla a uvedla, že jí mělo být doručováno do datové schránky, kterou měla v té době zřízenou.
25. Z judikatury NSS vyplývá, že žalobkyně mohla žalobou napadnout přímo exekuční příkazy bez toho, aby nejprve podávala námitku dle daňového řádu, (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 19. 2. 2019, čj. 1 Afs 271/2016-53, č. 3873/2019 Sb. NSS, bod 32). Jak plyne z právního názoru, kterým NSS zavázal zdejší soud v rozsudku čj. 10 Afs 256/2021-30, lze se v řízení o žalobě proti exekučním příkazům zabývat též právní mocí exekučního titulu – Příkazu (k tomu srov. též rozsudek Krajského soudu v Praze z 28. 2. 2012, čj. 44 A 95/2011-49, č. 2622/2012 Sb. NSS, a rozsudky NSS z 24. 11. 2004, čj. 1 Afs 47/2004-75, z 26. 10. 2005, čj. 2 Afs 81/2004-54, a z 29. 1. 2020, čj. 9 Ads 260/2019-72, bod 14). Soud se proto zabýval touto otázkou.
26. Obecně platí, že rozhodnutí nabývá právní moci, je-li oznámeno a nelze proti němu podat odvolání (§ 73 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu). Vykonatelným se rozhodnutí, které stanoví povinnost k plnění, stane tehdy, je-li v právní moci a uplynula lhůta ke splnění povinnosti (§ 74 odst. 2 věta první správního řádu). V Příkazu byla žalobkyni stanovena povinnost zaplatit pokutu do 30 dnů od právní moci Příkazu. Po uplynutí této lhůty by se tedy Příkaz stal vykonatelným.
27. Písemnost doručuje správní orgán primárně do datové schránky adresáta. Teprve nelze-li písemnost takto doručit, může správní orgán přistoupit k dalším způsobům doručování (§ 19 odst. 1, 2 a 3 správního řádu).
28. Ze sdělení České pošty vyplynulo, že žalobkyně v době doručování měla zpřístupněnou datovou schránku. Pokud úřad městské části nedoručoval do ní ale prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, nepostupoval správně. Toto pochybení by mohlo být zhojeno tehdy, pokud by si žalobkyně jako adresátka písemnost fakticky převzala nebo se s ní jinak seznámila (srov. rozsudek NSS z 29. 6. 2011, čj. 8 As 31/2011-88, bod 17). V takovém případě je ovšem vyloučeno náhradní doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu (srov. rozsudky NSS z 10. 4. 2013, čj. 4 As 6/2013-28, bod 9, a z 14. 3. 2019, čj. 1 As 475/2018-34, bod 19).
29. Žalobkyně si Příkaz fakticky nepřevzala a z ničeho neplyne, že by se s ní jakkoliv seznámila před vydáním exekučních příkazů.
30. Úřad městské části doručoval nesprávně, což mělo za následek, že nemohla nastat fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu. Nebyl-li Příkaz doručen, nenabyl právní moci ani vykonatelnosti. Nevykonatelný Příkaz nemohl být způsobilým exekučním titulem, a proto jsou nezákonné i  exekuční příkazy, které žalovaný vydal na jeho podkladě. Pro tento závěr je nerozhodné, zda o vadách doručení žalovaný věděl či ne.

VII. Závěr a náklady řízení

31. Žaloba je důvodná, neboť exekuční příkazy byly vydány na podkladě nepravomocného a nevykonatelného exekučního titulu.
32. Z toho důvodu jsou nezákonné a soud je výrokem I. zrušil postupem dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s. ř. s. V dalším řízení je žalovaný dle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem soudu.
33. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení.
34. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplacených soudních poplatků za žalobu ve výši 15 000 Kč a za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. V řízení před zdejším soudem byla žalobkyně zastoupena obecným zmocněncem, v řízení před NSS advokátem. Za zastoupení advokátem, náleží žalobkyni náhrada jeho odměny. Advokát ve věci učinil dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání kasační stížnosti), za které mu náleží částka 3 100 Kč/úkon [§ 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč/úkon. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto soud odměnu zvýšil o náhradu této daně ve výši 21 % dle § 57 odst. 2 s. ř. s. Žalobkyni proto náleží jako náhrada odměny advokáta částka 8 228 Kč. Za zastoupení obecným zmocněncem žalobkyni žádná náhrada nenáleží. Žalobkyně totiž žádné skutečné náklady za toto zastoupení nevyúčtovala, paušální náhradu dle advokátního tarifu lze přiznat pouze v případě zastoupení advokátem a paušální náhrada nezastoupenému účastníkovi dle § 151 odst. 3 o. s. ř. se na správní soudnictví nevztahuje (srov. rozsudek NSS z 25. 8. 2015, čj. 6 As 135/2015-79, č. 3344/2016 Sb. NSS). Žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkem náleží 28 228 Kč.
35. Lhůta k platbě náhrady nákladů řízení je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty za středníkem o. s. ř., místo plnění podle § 149 odst. 3 o. s. ř.; oboje ve spojení s § 64 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Podle § 104 odstavec 3 písmeno a) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 21. dubna 2022

Mgr. Marek Bedřich v. r.

předseda senátu