č. j. 30 A 2/2022 - 53  

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobce:   Mgr. Ing. R. S., LL.M.

    

proti

žalovanému:  Městský úřad Nový Bydžov

   sídlem Masarykovo náměstí 1, 504 01 Nový Bydžov

   zastoupen advokátem JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, Ph.D.

   sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice

v řízení o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

  1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 31. 12. 2021 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, která měla spočívat v tom, že žalovaný řádně a formálně správně nerozhodl o zpětvzetí žádosti Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s. o zrušení ustanovení žalobce rybářskou stráží. Žalobce se proto domáhá vydání rozsudku, kterým by soud žalovanému uložil vydat meritorní rozhodnutí v uvedeném řízení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Obsah žaloby

  1. Žalobce nejprve popsal skutkový vývoj celé věci. Uvedl, že 23. 1. 2021 obdržel oznámení Magistrátu města Hradec Králové, kterým se ruší jeho ustanovení rybářskou stráží, jehož vydání se návrhem domáhala společnost Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s. Dne 28. 6. 2021 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 21/2021 o tom, že rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 7. 1. 2021 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Dne 2. 9. 2021 zaslal žalovaný (kterému byla věc postoupena jako místně příslušnému správnímu orgánu) žalobci sdělení, č. j. NB-V/17174/Odl/1549/2021 (dále jen „Sdělení“), o zpětvzetí návrhu společnosti Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s.
  2. Žalobce následně podal ke Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje žádost k učinění opatření proti nečinnosti žalovaného, krajský úřad však svým usnesením, č. j. KUKHK-29044/ZP/2021-2, žádosti žalobce nevyhověl. Do současné doby tak dle názoru žalobce nebylo ve věci řádně rozhodnuto a nadto se v dispozici žalobce stále nenachází veřejná listina – průkaz rybářské stráže pro rybochovná zařízení Rybářského klubu České republiky, z. s.
  3. Pokud jde o právní argumentaci, žalobce uvedl, že v souladu s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 15 odst. 2 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rybářství“), bylo zahájeno dnem 23. 1. 2021 řízení o žádosti a původně bylo rozhodnuto o zrušení ustanovení žalobce rybářskou stráží. Dle názoru žalobce se tak v dané věci jednalo o řízení o žádosti dle § 45 správního řádu. Žalovaný však o zpětvzetí žádosti Rybářství Chlumec nad Cidlinou a. s. nerozhodl, správní řízení o návrhu na zrušení ustanovení žalobce rybářskou stráží tak nebylo ukončeno zákonem předvídaným způsobem a žalobce se ocitá v právní nejistotě o stavu celého řízení – zda je v něm pokračováno či zda bylo ukončeno.

III. Vyjádření žalovaného

  1. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil ve svém podání doručeném krajskému soudu dne 14. 2. 2022, kdy navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost v celém rozsahu.
  2. Věc opět skutkově rekapituloval a dále ocitoval klíčová ustanovení, tedy § 14 odst. 1, § 14 odst. 8 a § 15 odst. 2 zákona o rybářství. Uvedl, že z dikce § 14 odst. 8 zákona o rybářství jasně plyne, že v dané věci se neužije správní řád (k uvedenému výslovně dospěl i Krajský soud v Hradci Králové ve věcech sp. zn. 30 A 17/2021 a sp. zn. 30 A 21/2021). V takovém případě se ve věci ani nevydává rozhodnutí se všemi náležitostmi ve smyslu § 67 a násl. správního řádu. To neznamená, že jde o proces zcela bez pravidel – tato pravidla jsou však volnější a v mantinelech dikce § 2 - § 8 správního řádu, respektive zásad spravedlivého řízení a demokratického právního státu ve smyslu Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod. Tato pravidla žalovaný beze zbytku dodržel. Žalovaný postupoval v souladu se zákonem, neboť součástí spisové dokumentace je sdělení žalovaného ze dne 2. 9. 2021, č. j. NB-V/17174/2021/Odl/1549/2021. Zde žalovaný sděluje žalobci, že žadatel vzal návrh na zrušení ustanovení žalobce rybářskou stráží zpět. Dále se ve sdělení uvádí: „Na základě těchto skutečností bude Mgr. Ing. R. S., číslo odznaku 14509, nadále vykonávat rybářskou stráž na revíru Štít č. 251008001.“ Sdělení bylo odesláno žalobci a jím vyzvednuto dne 20. 9. 2021. Tímto sdělením žalovaný splnil všechny požadavky plynoucí se základních zásad činnosti správních orgánů a předmětné řízení (postup správního orgánu) uzavřel.
  3. Své závěry žalovaný podpořil i odkazy na judikatorní činnost Nejvyššího správního soudu, konkrétně odkázal na rozsudek ze dne 21. 12. 2011, č. j. 5 Ans 5/2011 – 221, rozsudek ze dne 4. 7. 2013, č. j. 1 Ans 9/2013 – 39, rozsudek ze dne 31. 10. 2013, č. j. 9 As 92/2013 – 41, rozsudek ze dne 29. 10. 2015, č. j. 5 Azs 89/2015 – 30 a rozsudek ze dne 4. 3. 2020, č. j. 10 Azs 375/2019 – 39.

IV. Replika žalobce a reakce žalovaného

  1. Žalobce na procesní obranu žalovaného reagoval v replice. Uvedl, že jako předběžná otázka v předmětném řízení musí být posouzeno, zda Sdělení splňuje podmínky rozhodnutí podle správního řádu. Dále žalobce poukázal na procesní souvislosti, z nichž má za to, že v řízení o zrušení jeho ustanovení rybářskou stráží je nadále pokračováno. Zdůraznil, že žalobci nebylo nikdy doručeno zpětvzetí návrhu, správní orgán žalobce nepřizval k ústnímu jednání s uživatelem revíru, nikdy správní orgán žalobce o tomto jednání neinfiormoval, Sdělení neobsahuje rozdělovník a nebylo zasláno všem účastníkům řízení – např. Rybářství Chlumec nad Cidlinou a. s. a žalobci nebyl do současné doby vrácen průkaz rybářské stráže. Žalovaný měl vydat usnesení o zastavení správního řízení ve smyslu § 76 správního řádu. Řádné ukončení řízení je pro žalobce klíčové také pro jeho další postup a to podání žaloby na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.
  2. Na výše uvedené reagoval rovněž žalovaný, který v zásadě zopakoval svá dosavadní tvrzení. Zároveň se vyjádřil k tomu, že by měl být žalobci nezákonně zadržován průkaz rybářské stráže. Uvedl, že tento byl žalobci opakovaně předáván, jeho převzetí však žalobce odmítal, respektive odmítal poskytnout potřebnou součinnost. K tomu žalovaný doložil listiny na č. l. 38 – 40 soudního spisu. Pokus o doručení rybářského průkazu žalobci byl zajišťován i prostřednictvím Policie ČR, avšak bezúspěšně.
  3. Žalobce se ve věci vyjádřil ještě jednou, konkrétně ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne 30. 3. 2022. Popsal smysl a účel institutu rybářské stráže. Dále se vyjádřil k problematice rybářských průkazů – k tomu srov. č. l. 47 – 48 soudního spisu.

V. Skutkové a právní závěry krajského soudu

  1. Krajský soud posoudil žalobu v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), bez nařízení jednání v souladu s jeho ustanovením § 51 odst. 1, přitom dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž žalobu shledal nedůvodnou.
  2. Skutkové okolnosti nejsou mezi účastníky sporné a rovněž plynou ze správního spisu. Žalobci byl žalovaným zaslán dokument – Sdělení – ze dne 2. 9. 2021, č. j. NB-V/17174/2021/Odl/1549/2021, ve kterém bylo uvedeno: „Městský úřad Nový Bydžov, Odbor výstavby a životního prostředí Vám sděluje, že žadatel Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s., IČ: 48173193 vzalo zpět dopisem ze dne 11. 8. 2021 návrh na zrušení Vaší rybářské stráže. Na základě těchto skutečností bude Mgr. Ing. R. Se. číslo odznaku 14509 nadále vykonávat rybářskou stráž na revíru Štít č. 251008001.“
  3. Krajský soud tedy přistoupil k věcnému posouzení žaloby, přičemž v souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, kdy z vyjádření žalovaného je nepochybný jeho postoj ve věci.
  4. Podle ustanovení § 79 odst. 1 s. ř. s. „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ Podle odst. 2 téhož ustanovení je žalovaným „správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.“
  5. Podle § 14 odst. 1 zákona o rybářství platí, že: „Pro zajištění ochrany řádného výkonu rybářského práva a chovu ryb v rybnících je uživatel rybářského revíru povinen a subjekt hospodařící na rybochovném zařízení oprávněn navrhnout rybářskou stráž. Rybářskou stráž ustanovuje, odvolává a zrušuje a stanovuje rozsah působnosti na návrh uživatele rybářského revíru či jiného oprávněného subjektu obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný podle místa trvalého bydliště navrhované osoby. Ten vede evidenci všech rybářských stráží, které byly ustanoveny v obvodu jeho působnosti. Příslušný rybářský orgán vydá rybářské stráži odznak a průkaz rybářské stráže. Subjekt, který rybářskou stráž ustanovil či ji vede v evidenci, je oprávněn nejméně jednou za 5 let ověřovat náležitosti, na základě kterých byl souhlas udělen, včetně kvalifikačních požadavků.“
  6. Podle § 14 odst. 8 zákona o rybářství platí, že: „Na řízení o ustanovování a zrušení ustanovení rybářské stráže se nevztahuje správní řád.“
  7. Podle § 15 odst. 1 a 2 zákona o rybářství platí, že: „Ustanovení rybářskou stráží zaniká a) zánikem rybářského revíru, pro který byla rybářská stráž ustanovena, b) zánikem výkonu rybářského práva uživatele rybářského revíru, který rybářskou stráž navrhl, c) zrušením ustanovení rybářské stráže příslušným rybářským orgánem, d) dnem doručení oznámení rybářské stráže příslušnému rybářskému orgánu o skončení výkonu rybářské stráže, e) úmrtím osoby ustanovené za rybářskou stráž. (2) Příslušný rybářský orgán ustanovení rybářské stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo splňovat podmínky stanovené v § 14 odst. 2 písm. b) až e) nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Příslušný rybářský orgán může ustanovení rybářské stráže zrušit na návrh uživatele rybářského revíru nebo z vlastního podnětu z důvodu závažného nebo opakovaného porušení zákona rybářskou stráží.“
  8. Společnost Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s. podala žádost o zrušení ustanovení žalobce rybářskou stráží, tuto žádost však vzala následně zpět. O uvedeném byl žalobce informován tím, že mu bylo doručeno Sdělení, jehož obsah je citován výše.
  9. Žalobce se však touto žalobou domáhá toho, aby ve věci bylo vydáno – formálně vzato – rozhodnutí ve smyslu § 76 správního řádu.
  10. Z výše citovaných ustanovení plyne, že na postup ustanovení nebo zrušení ustanovení rybářskou stráží se nepoužije správní řád. I za takové situace je však nutno dbát na zachování požadavků stanovených v dikci § 2 - § 8 správního řádu. Na uvedený postup se tedy nevztahuje část II. a III. správního řádu – ustanovení o rozhodnutí či usnesení. Žalovaný žalobce informoval o tom, že žádost o zrušení jeho ustanovení rybářskou stráží byla vzata zpět a že tuto funkci tak může (a bude) nadále vykonávat. Obsahově vzato je zcela zřejmé, jakým způsobem pro žalobce skončil postup správního orgánu (nikoli řízení ve smyslu § 9 správního řádu s odkazem na část II. a III. správního řádu). Nedostatek formy dle představ žalobce na uvedeném nemůže ničeho měnit. Uvedené ostatně plyne rovněž z judikatury, na kterou žalovaný odkazoval ve své procesní obraně. Například z prvního, žalovaným uváděného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, č. j. 5 Ans 5/2011 – 221, mimo jiné plyne, že: „Rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza nemusí splňovat náležitosti podle § 67 a § 68 správního řádu z roku 2004. Na řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza se nepoužijí ustanovení části druhé a třetí správního řádu, správní orgán postupuje podle procesních ustanovení zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a obdobně podle části čtvrté správního řádu z roku 2004 (§ 168 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve spojení s § 177 odst. 2 správního řádu z roku 2004).“
  11. Výše uvedené závěry je možné zobecnit a analogicky aplikovat na nyní posuzovanou věc. Za situace, kdy se na určitý úkon či postup správního orgánu neaplikuje správní řád, jako v nyní posuzované věci s ohledem na dikci § 14 odst. 8 zákona o rybářství, je vyloučena aplikace jeho části II. a III. tedy i ustanovení o rozhodnutí či usnesení, respektive o správním řízení obecně. V takovém případě však je nutné bez dalšího trvat na dodržení základních zásad činnosti správních orgánů podle § 2 - § 8 správního řádu – takto však žalovaný v nyní posuzované věci postupoval. Sdělení žalovaného tak nemuselo splňovat náležitosti rozhodnutí správního orgánu (či usnesení), ale muselo z něj být zřejmé, kdo je vydává, čeho se týká a jaký je výsledek onoho řízení vedeného podle § 15 zákona o rybářství.
  12. Nečinností žaloba nadto ve smyslu výše citovaného ustanovení dopadá na situace, kdy se žalobce domáhá vydání rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, v nyní projednávané věci však již bylo „rozhodnutí“ vydáno, respektive obsahově vzato z řízení vyplynulo, jak bylo toto ukončeno – nehledě na formu, která není pro posouzení takového závěru rozhodující. Ke stejnému závěru dospěl i Krajský úřad Královéhradeckého kraje ve svém usnesení ze dne 2. 9. 2021, č. j. KUKHK-29044/ZP/2021-2, kterým nevyhověl žádosti žalobce o učinění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu (založeno ve správním spise).
  13. Problematika toho, kdo v současné době zadržuje průkaz rybářské stráže žalobce a zda žalobce k jeho předání poskytl dostatečnou součinnost, už jde nad rámec předmětu tohoto řízení.

VI. Závěr a náklady řízení

  1. Soud tak neshledal žalobou důvodnou, a proto ji jako nedůvodnou podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.
  2. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nárokoval, avšak z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad běžnou úřední činnost vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 31. března 2022

JUDr. Jan Rutsch  v. r.

předseda senátu