[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D., a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci

žalobkyně:  Enlino, a.s.,  IČ 24752011

sídlem Ve Dvoře 20, 285 75 Žehušice

zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Sehnalem

sídlem Politických vězňů 27, 280 02 Kolín 

proti

žalovanému:  Městský úřad Přelouč,  IČ 00274101

sídlem Československé armády 1665, 535 01 Přelouč

v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu

takto:

I.               Žaloba se zamítá.

II.            Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, a to žalovaného, v řízení vedeném podle ust. § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), domáhá, aby soud určil, že „zásah žalovaného Městského úřadu Přelouč vůči žalobci Enlino, a.s. v podobě vydání výzvy sp. zn. ST/22948/2021/Zý, č. j. MUPC 2287/2022, ze dne 3. 2. 2022, k bezodkladnému zastavení prací na stavbě oplocení na pozemcích parc. č. 521, parc. č. 520 a parc. č. 519, v k.ú. Litošice, je nezákonný.“ V žalobě žalobce uvedl, že obdržel výzvu k účasti na kontrolní prohlídce vydanou dne 17. 1. 2022 žalovaným, přičemž podle této výzvy měla dne 3. 2. 2022 proběhnout kontrolní prohlídka oplocení na pozemku p. č. 521 v k.ú. Litošice ve vlastnictví žalobce. S přihlédnutím k nepříznivému vývoji pandemie coronaviru se však této prohlídky nemohl žalobce zúčastnit a zajistit kvalifikovanou účast zástupců žalobce na předmětné kontrolní prohlídce, proto žalobce požádal žalovaného o odložení této prohlídky a zaslal žalovanému omluvu a žádost o odložení prohlídky ze dne 1. 2. 2022. Na tuto důvodnou žádost však žalovaný nereagoval a vydal výzvu k bezodkladnému zastavení prací na stavbě oplocení na pozemcích parc. č. 521, 520 a 519 v k. ú. Litošice, přičemž se jednalo o výzvu podle § 134 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Žalobce dále v žalobě uvedl důvody, které svědčí o nezákonnosti zmíněné výzvy, tj. že nebyla dána pravomoc pro vydání této výzvy, protože ke stavbě oplocení se nevyžaduje ani vydání stavebního povolení či ohlášení, výzvě nebylo možné ani vyhovět z důvodu, že výstavba oplocení byla v době vydání výzvy již „dávno dokončena“ a nemohlo tedy dojít k zastavení prací, výzva se navíc týká oplocení na pozemcích č. 520 a 519, které nebyly uvedeny ve výzvě k účasti na kontrolní prohlídce, když v té byl uveden pouze pozemek p. č. 521. Žalobce proto navrhl, aby soud určil tak, že výše zmíněný zásah žalovaného vůči žalobci „v podobě vydání výzvy“ k bezodkladnému zastavení prací na stavbě oplocení na pozemcích uvedených v této výzvě je nezákonný.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě se s argumentací žalobce neztotožnil, navrhl, aby soud žalobu zamítl.
3. Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 82 a násl. s.ř.s. dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:
4. Ze správního spisu vyplývají a mezi účastníky nejsou sporné následující rozhodné skutečnosti.
5. Žalovaný vydal dne 17. 1. 2022 podle ust. § 133 odst. 4 stavebního zákona výzvu k účasti na kontrolní prohlídce, konanou dne 3. 2. 2022 za účelem týkající se umístění stavby oplocení na pozemku parc. č. 521 v katastrálním území Litošice ve vlastnictví žalobce. Tuto výzvu žalobce obdržel a reagoval na ni dopisem ze dne 1. 2. 2022, v níž uvedl, že pandemická situace způsobila, že odpovědní pracovníci jsou buď v pracovní neschopnosti, nebo v karanténě, a že by se zodpovědný zástupce firmy žalobce nemohl této kontrolní prohlídky zúčastnit, a současně v tomto dopise je uvedeno, že žalobce žádá, aby prohlídka byla odložena zhruba o 14 dnů. Této výzvě žalovaný nevyhověl a vydal dne 3. 2. 2022 výzvu k bezodkladnému zastavení prací dle ust. § 134 odst. 4 stavebního zákona, a to k zastavení prací na stavbě oplocení na pozemcích parc. č. 521, 520 a 519 v katastrálním území Litošice. Současně je i v této výzvě uvedeno poučení o tom, že pokud stavebník neuposlechne výzvu k zastavení prací na stavbě, dopustí se přestupku podle § 178 odst. 2 písm. j) stavebního zákona, za který lze uložit pokutu až do 200.000 Kč. Následně žalobce podal předmětnou žalobu, ve které se domáhá určení, že postup žalovaného v případně vydání zmíněné výzvy k zastavení prací je nezákonný.
6. Podle ust. § 134 odst. 4 stavebního zákona „pokud je stavba prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo opatření věnovaného vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby k bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129. Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek.“
7. Podle ust. § 178 odst. 2 písm. j stavebního zákona „fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k zastavení prací na stavbě.“
8. Podle ust. § 182 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
9. Z konstantní soudní judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) vyplývá, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s.ř.s. je důvodná, pokud jsou současně splněny podmínky vymezené v rozsudku NSS ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Afs 1/2005-65 (publ. pod č. 603/2005 Sb. NSS). Z tohoto rozsudku vyplývají následující podmínky:
10. Žalobce musí být přímo (první podmínka) zkrácen na svých právech (druhá podmínka) nezákonným (třetí podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutí (čtvrtá podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo přímo proti němu zasaženo (pátá podmínka), přičemž zásah nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování zásahu (šestá podmínka). Všechny podmínky musí být splněny kumulativně a pouze poslední z uvedených podmínek byla v důsledku novelizace s.ř.s. (zákon č. 303/2011 Sb.) změněna v tom smyslu, že domáhat se lze i toho, že zásah byl nezákonný, a v takovém případě tedy zásah v době rozhodování soudu již nemusí trvat.
11. Krajský soud se nejprve zaměřil na splnění prvních dvou podmínek, tedy že žalobce musí být přímo zkrácen na svých právech v případě zásahu správního orgánu, přičemž při zkoumání otázky splnění těchto podmínek je třeba nejprve se zabývat charakterem předmětné výzvy k zastavení prací podle § 134 odst. 4 stavebního zákona (dále jen „výzva“ nebo „výzva stavebního úřadu“).
12. Jak vyplývá z konstantní judikatury NSS, pro zkoumání splnění těchto podmínek je vždy třeba takto postupovat, přičemž NSS se zabýval ve své judikatuře různými výzvami (např. se jedná o výzvu správního orgánu, aby adresát neprodleně odevzdal cestovní pas- srov. rozsudek NSS ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65), výzva, aby adresát podal žádost o příspěvek na živobytí (rozsudek NSS ze dne 5. 9. 2018, č. j. 9 Ads 146/2018-119), výzva, aby adresátka dožila souhlas vlastníků nemovitostí, jinak nebude požadovaná poznámka zapsána do katastru nemovitostí a řízení bude ukončeno (rozsudek NSS ze dne 21. 7. 2016, č. j. 2 As 94/2016-48). V neposlední řadě se NSS zabýval i předmětnou výzvou, tj. výzvou stavebního úřadu k zastavení prací dle § 134 odst. 4 stavebního zákona, a to v rozsudku ze dne 21. 1. 2021, č. j. 10 As 248/2019-43. V tomto posledně citovaném rozsudku NSS dospěl k závěru, že „… § 134 stavebního zákona stanoví jak v odstavci 2 a 3, tak v odstavci 4 dvoufázový postup stavebního úřadu při zjištění závady při stavbě či neoprávněně prováděné stavby. Teprve nereaguje-li stavebník (apelativní) výzvu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nápravu, či zastavení prací autoritativně nařídí, až toto rozhodnutí přímo zkracuje stavebníka na právech a je možné se proti němu bránit žalobou (tedy napadnout rozhodnutí správního orgánu podle § 65 s.ř.s.). A z této výzvy vyplývá, že se jedná o apelativní a informativní úkon, jehož účelem je přimět stavebníka, aby dobrovolně přestal provádět stavební práce, a případně jej vyrozumět o nedostatcích, které v jeho jednání stavební úřad spatřuje. Výzvou však není stavebníkovi ukládána žádná povinnost, která by byla přímo vynutitelná a povinnost zastavit práce na stavbě lze uložit až vydáním rozhodnutí, kterým stavební úřad nařídí stavebníkovi zastavení prací na stavbě (§ 134 odst. 4 stavebního zákona). Teprve až toto usnesení může přímo zkrátit stavebníka na jeho právech a ten se proti němu může bránit žalobou, tedy žalobou podanou dle ust. § 165 s.ř.s. Zároveň je třeba uvést, že výzvou se žalobci rovněž neukládá ani pokuta za přestupek, když pouze stavebník je ve výzvě upozorněn, že pokud neuposlechne výzvu k zastavení prací na stavbě, tak se dopustí přestupku podle § 178 odst. 2 písm. j) stavebního zákona, přičemž samo toto upozornění ještě stavebníka na žádném právu samo o sobě bez dalšího krátit nemůže, když na jeho právech jej může krátit až rozhodnutí o uložení pokuty za zmíněný přestupek, přičemž v takovém řízení se nepřezkoumává a nehodnotí, zda bylo vyhověno výzvě, ale hodnotí se pouze to, zda povinná osoba porušovala své povinnosti, které měla již před obdržením výzvy“ (srov. rozsudek NSS ze dne 9. 11. 2016, č. j. 9 As 218/2016-63).
13. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, zmíněnou výzvou stavebního úřadu nemohla být zkrácena práva žalobce a nebyla tak proto splněna první a druhá podmínka důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, a protože všechny podmínky důvodnosti zásahové žaloby musí být splněny současně (kumulativně), bylo by nadbytečné, aby se soud zabýval i podmínkami zbývajícími.
14. Krajský soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou (§ 87 odst. 3 s.ř.s.).
15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 3. května 2022

JUDr. Jan Dvořák v. r.

předsedu senátu