č. j. 25 A 218/2020 - 36

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

 

žalobkyně:  H. J. R.

   zastoupené advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

 

proti

žalovanému   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 2771/117, 702 18  Ostrava

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 98847/2020 ze dne 15. 9. 2020, ve věci záznamu bodů v registru řidičů,

 

 

takto:

 

 

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 13. 10. 2020 domáhala přezkumu rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 98847/2020 ze dne 15. 9. 2020, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Orlová (dále jen „prvostupňový orgán“) č. j. MUOR 97855/2020/RAM ze dne 16. 6. 2020, kterým byly jako neodůvodněné zamítnuty námitky žalobkyně proti záznamu bodů v registru řidičů na základě pokutových bloků ze dne 19. 12. 2019, 24. 6. 2019, 11. 6. 2019, 27. 5. 2019, 13. 5. 2019 a 25. 9. 2018.
  2. Žalobkyně v podané žalobě namítala vady pokutových bloků, neboť z nich není jednoznačně seznatelné, o jaký přestupek se mělo jednat, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít, dle jakého ustanovení zákona byl přestupek kvalifikován, jaká byla forma zavinění, jaká byla výše sankce a kdo byla osoba přestupce.
  3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 9. 12. 2020 zcela odkázal na napadené rozhodnutí, kdy uvedl, že ve věci se jedná o šablonovitou žalobu, kterou podává zástupce žalobkyně v mnoha dalších řízeních, často bez ohledu na skutečný obsah spisu. Zopakoval, že sporné pokutové bloky jsou zcela způsobilým podkladem pro záznam bodů. 
  4. Podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti.
  5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.
  6. Z obsahu správních spisů soud zjistil následující: Prvostupňový orgán oznámil žalobkyni dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval ji k odevzdání řidičského průkazu. Oznámení ze dne 23. 12. 2019 bylo žalobkyni doručeno 2. 1. 2020. Dne 2. 1. 2020 žalobkyně podala proti oznámení námitky. Prvostupňový orgán si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie jednotlivých pokutových bloků, kterými byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání jednotlivých přestupků. Poté písemností z téhož dne vyzval žalobkyni k případnému vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 27. 2. 2020 bylo prvostupňovému orgánu doručeno vyjádření se k podkladům správního spisu, ve kterém žalobkyně navrhovala přerušení řízení do doby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, přičemž v příloze zaslala návrh na zahájení přezkumného řízení adresovaný Policii ČR. Žalovaný neshledal důvod k přerušení řízení. Rozhodnutím ze dne 16. 6. 2020 prvostupňový orgán námitky proti záznamu bodů ze dne 19. 12. 2019, 24. 6. 2019, 11. 6. 2019, 27. 5. 2019, 13. 5. 2019 a 25. 9. 2018 zamítl jako neodůvodněné, a to dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Žalobkyně podala dne 7. 7. 2020 blanketní odvolání, které k výzvě prvostupňového orgánu dne 23. 7. 2020 doplnila. Napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 9. 2020 bylo odvolání zamítnuto.
  7. Podle § 123f odst. 1-3 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
  8. Soud předně konstatuje, že žalovaný i prvostupňový orgán se řádně vypořádali s povšechnými (šablonovitými) námitkami. Pokud se týče námitek žalobních, jedná se opět o námitky téže jakosti a jde o námitky vypořádané již žalovaným, které žalobkyně toliko posouvá do soudního řízení správního. Soud se s vypořádáním v napadeném rozhodnutí proto zcela ztotožňuje.
  9. Rozsahu přezkumu záznamu bodů v námitkovém řízení se již opakovaně věnoval ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud. Určující jsou zejména závěry rozsudků NSS sp. zn. 9 As 96/2008-44 ze dne 6. 8. 2009 a 2 As 19/2009-93, podle nichž správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Jak uvedl NSS dále v rozsudku č. j. 5 As 39/2010-76 ze dne 24. 8. 2010, v případě pochybností ohledně oznámení policie je třeba „vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, např. část pokutového bloku prokazující, že přestupek byl v blokovém řízení projednán“.
  10. Správní orgány v projednávané věci kopie pokutových bloků opatřily.
  11. K hodnocení obsahu těchto bloků NSS v rozsudku č. j. 1 As 467/2018-37 ze dne 21. 2. 2019 uvedl, že „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.“ Obdobně NSS v rozsudku č. j. 4 As 127/2014-39 ze dne 28. 8. 2014 uvedl, že „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním.“
  12. V projednávané věci správní orgány jasně odcitovaly, jaký je obsah sporných bloků. Soud konstatuje, že tento popis obsahu sporných bloků odpovídá blokům tak, jak jsou založeny ve správních spisech. Bloky obsahovaly dostatečné množství údajů, které prokazují, že se vymezené přestupky staly a že se jich dopustila žalobkyně, a to jméno, příjmení, datum narození, číslo občanského průkazu a bydliště přestupce, identifikaci vozidla, popis skutku, právní kvalifikaci přestupku včetně identifikace zákonné povinnosti, kterou žalobkyně svým jednáním porušila, výši pokuty a číslo pokutového bloku. V podrobnostech krajský soud opětovně odkazuje na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů.
  13. Vzhledem k tomu, že podkladová rozhodnutí (bloky) obsahovala všechny potřebné náležitosti, žalobní námitky nejsou důvodné. Soud proto žalobu v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s.
  14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalovanému, který měl ve věci úspěch, nevznikly v souvislosti s tímto řízením podle obsahu soudního spisu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

  

Ostrava 30. března 2022

 

 

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje