62 A 140/2020-76

[OBRÁZEK]  ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a JUDr. Davida Rause, Ph.D., v právní věci

žalobce: L. F.

 bytem X

 

 

proti  

žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje

                                 sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2020, č. j. KUZL-48036/2020,

 

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Shrnutí podstaty věci

  1. Žalobce brojí žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2020, č. j. KUZL-48036/2020, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kroměříž ze dne 18. 6. 2020, č. j. MeUKM/044294/2020, jímž byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení řidiče ke dnům 12. 10. 2009, 13. 10. 2009, 12. 7. 2010, 14. 6. 2012, 24. 8. 2012, 14. 12. 2012, 1. 9. 2015, 13. 10. 2015, 17. 5. 2016, 27. 10 2017, 25. 9. 2018 a 27. 8. 2019; tyto záznamy bodů byly potvrzeny a potvrzen byl i záznam celkového počtu 12 bodů dosažený ke dni 27. 8. 2019.

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

  1. Žalobce uvádí, že nepodával námitky proti všem záznamům bodů uvedených ve výroku prvostupňového rozhodnutí, ale pouze proti poslednímu záznamu bodů ze dne 27. 8. 2019. V prvostupňovém rozhodnutí tak byl uveden nepřesný popis skutečností, které jsou předmětem řízení. Tím byla podle žalobce vytvořena zmatečnost v charakteristice skutku, o němž mělo být rozhodováno. Žalobce také popírá, že by se dne 27. 8. 2019 dopustil přestupku, jímž by naplnil celkový počet 12 bodů v rámci bodového hodnocení řidiče. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76, žalobce uvádí, že oznámení policie o bodovaných přestupcích poskytuje žalovanému pouze určitou informaci v dané věci. Podle žalobce však z něho nelze vycházet, vyskytnou-li se pochybnosti o údajích zde zaznamenaných.
  2. V posuzované věci přitom takové pochybnosti vyvstávají s ohledem na nepřesnou definici místa spáchání přestupku a chybné označení druhu automobilu. Žalovaný se však k tomu v napadeném rozhodnutí dostatečně nevyjádřil. Naopak celé rozhodnutí žalovaného bylo vedeno v obecné rovině poučování. V souladu s judikaturou NSS má však žalobce za to, že bylo povinností žalovaného zabývat se námitkou, že se popsaného přestupku dne 27. 8. 2019 nedopustil. Žalobce uvádí, že se o tom, že měl spáchat tento přestupek, dozvěděl až při seznámení s materiály u městského úřadu. Závěry žalovaného nemají oporu ve spisovém materiálu, resp. se opírají o skutečnosti v řízení nezjišťované a neprokázané.
  3. Závěrem žalobce dodává, že s ohledem na zdravotní stav jeho manželky je pro něho zákaz řízení všech motorových vozidel nesmírně tvrdým zásahem; správní orgány tak měly použít institut odstranění tvrdosti zákona.
  4. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhuje, aby zdejší soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

  1. Žalovaný uvádí, že se při posuzování odvolání žalobce opíral o správní spis zpracovaný městským úřadem a dále vzal v potaz veškeré žalobcovy námitky. Žalobní námitky jsou přitom obdobné jako námitky odvolací, a proto žalovaný odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí. Dle žalovaného vedou námitky žalobce k jedinému cíli, a to zpochybnit hlavní důkaz - pokutový blok ze dne 27. 8. 2019. Ten je však podle žalovaného plně způsobilý k zápisu 3 bodů v bodovém hodnocení řidiče.
  2. Žalovaný proto navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.

 

 

 

IV. Posouzení věci

  1. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s. ř. s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).             
  2. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů
    (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; rozhodoval bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky dle § 51 s. ř. s.
  3. Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.
  4. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
  5. Podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
  6. Podle § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu podá-li řidič po dosažení celkového počtu 12 bodů námitky proti provedenému záznamu bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.
  7. Žalobce předně namítá, že nepodal písemné námitky podle § 123f zákona o silničním provozu proti všem záznamům bodů, ale pouze proti poslednímu záznamu bodů ze dne 27. 8. 2019.  
  8. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce v písemných námitkách ze dne 13. 9. 2019 proti záznamu bodů mj. uvedl: „A právě zde je podstata podané námitky, kdy nejsem přesvědčen, že všechny přidělené body jsou v souladu s tímto protiprávním jednáním a z toho důvodu požaduji nahlédnout do podkladových materiálů pro bodové hodnocení řidiče. Podrobnost odůvodnění písemných námitek je adekvátní množství informací, získaných z oznámení o dosažení bodu a k odevzdání řidičského průkazu“. Ve vyjádření ze dne 29. 10. 2019 pak žalobce uvedl, že „teprve po té, když jsem si prostudoval v klidu materiály, které jsem za tím účelem vyzvedl od správního orgánu v Kroměříži, tak docházím k závěru, že o spáchání přestupku ve Zdounkách dne 27. 5. 2019 (pozn. soudu: jedná se o chybu v psaní; žalobce měl na mysli den 27. 8. 2019, jak ostatně vyplývá z okolností případu a z dalších podání žalobce) s nákladním vozidlem mně není známo“.
  9. Z uvedeného je zřejmé, že argumentace žalobce v písemných námitkách byla nejdříve značně obecná. Vyplývá z ní, že žalobce brojí proti celkovému počtu 12 bodů, tj. proti všem záznamům bodů. Byť ve vyjádření ze dne 29. 10. 2019 žalobce svoji argumentaci směřoval jen proti záznamu bodů ze dne 27. 8. 2019, nevyplývá z tohoto vyjádření, že podané námitky žalobce omezuje a směřují výhradně proti záznamu bodů ze dne 27. 8. 2019. Nelze tedy městskému úřadu vytýkat, že přezkoumal všechny záznamy bodů. Takový postup totiž odpovídá podaným námitkám, které proti všem záznamům bodů směřovaly. I kdyby tomu ale tak nebylo a žalobce svým vyjádřením hodlal obsah podaných námitek zúžit jen na záznam bodů ze dne 27. 8. 2019 (čemuž však obsah jeho podání neodpovídá), nemohl být postupem městského úřadu jakkoli zkrácen na svých právech, neboť městský úřad podrobil přezkumu více záznamů, než žalobce ve skutečnosti požadoval, a poskytl tak žalobcovým právům větší ochranu. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je přitom zřejmé, že se městský úřad zabýval všemi záznamy bodů, přičemž převažující část odůvodnění je věnována právě záznamu bodů ze dne 27. 8. 2019 a námitkám, které žalobce konkretizoval ve vyjádření ze dne 29. 10. 2019. Nelze tak souhlasit se žalobcem, že je v prvostupňovém rozhodnutí uveden nepřesný popis skutečností, které jsou předmětem řízení, a ani s tím, že daným postupem byla vytvořena zmatečnost v charakteristice skutku.
  10. Žalobce dále popírá, že by se dopustil přestupku, jímž měl dne 27. 8. 2019 naplnit celkový počet 12 bodů. Žalobce poukazuje na „výraznou sérii pochybení v pokutovém bloku“, kterou spatřuje v nepřesné definici místa spáchání přestupku a v chybném označení druhu automobilu.
  11. Žalobce obdobně argumentoval již v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Na rozdíl od žalobce má zdejší soud za to, že se žalovaný s touto argumentací vypořádal dostatečně. Odkázat lze přitom na str. 5 - 9 napadeného rozhodnutí, na kterých se žalovaný všemi odvolacími námitkami žalobce podrobně zabýval.
  12. Co se týče věcného posouzení této námitky, je třeba poukázat na rozsudek NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož „v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku, atd. Předmětu řízení pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. Z těchto skutečností je třeba vycházet při podání opravných prostředků proti těmto rozhodnutím, jsou-li zákonem připuštěny. V námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů tak bude typicky možno uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů. Oproti tomu v řízení o přestupku, resp. v eventuálně podaných opravných prostředcích proti rozhodnutí o přestupku lze např. namítat, že přestupek nespáchal obviněný z přestupku, že v řízení o přestupku byl nedostatečně zjištěn skutkový stav, nebo že jednání obviněného vůbec není přestupkem“.
  13. V nyní posuzované věci žalobce v písemných námitkách, resp. v navazujícím vyjádření, namítal, že předmětný přestupek vůbec nespáchal.
  14. Ze spisu k tomu vyplynulo, že si městský úřad od Policie České republiky vyžádal žalobcem zpochybněný pokutový blok ze dne 27. 8. 2019. Městský úřad tedy nevycházel pouze z oznámení o uložení blokové pokuty. Tento pokutový blok obsahuje jméno a příjmení žalobce, datum jeho narození a číslo občanského průkazu. V pokutovém bloku je rovněž popsán skutek, tj. čas, místo a způsob spáchání („27. 8. 2019 v 15:15 hod. ve Zdounkách řídil vozidlo X, během jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem, lékařské potvrzení nevlastní“). V pokutovém bloku nechybí ani právní kvalifikace, která odpovídá popisu skutku („porušil § 6/1/A zákona č. 361/2000 Sb.“) a výše uložené pokuty (200 Kč). Následuje označení a podpis oprávněné úřední osoby a datum a podpis žalobce, který je obsažen u předtištěného souhlasu s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě a souhlasu s údaji na všech částech bloku.
  15. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce uvedl, že „situace v uvedený datum 27. 8. 2019 byla taková, že jsem byl stavěn policisty až za obcí Divoky a tudíž něco přes 3 km od městyse Zdounky. Je tudíž zřejmé, že místo přestupku rozhodně nebylo v městysu Zdounky (jak je uvedeno v pokutovém bloku a v rozhodnutí správního orgánu), ale dost daleko, dokonce až za obcí Divoky. Pakliže je v pokutovém bloku uvedeno jiné místo události, než místo, kde mělo k přestupku dojít, je na pořadu otázka platnosti takového dokladu. To však není vše k onomu inkriminovanému dni 27. 8. 2019. Když jsem byl stavěn policisty (tedy nikoliv ve Zdounkách), tak jsem měl ve vozidle spolujezdce pana L. J. (v případě požadavku mohu zadat i jeho bydliště). Policista přistoupil k oknu řidiče a doslova se zeptal, kam pospíchám, že jedu tak rychle a že za rychlost musím být pokutován. Zároveň si všiml mého spolujezdce, který byl nepřipoutaný bezpečnostním pásem a doplnil, že je to také přestupek. Já jsem po té uposlechl jeho výzvy a vystoupil z vozidla a šel k jejich služebnímu autu celou situaci vyřešit. Zde mně jenom vypsali pokutový blok a přátelsky mě vyzvali, abych byl příště s autem pomalejší, i když jsem překročil rychlost jenom pod 10 km/h. Jako vždy jsem zaplatil a odjel. Platil jsem tedy pokutu za rychlost, což právě může potvrdit i pan J. Pominu-li, že čitelnost pokutového bloku č. C2240784 je natolik zhoršená, až skoro nečitelná (což je rovněž rozhodující prvek), tak zajisté k přestupkovému jednání nedošlo ve Zdounkách (jak uvádí i správní orgán), ale zcela jinde a byl jsem sankcionován za překročenou rychlost a nikoliv za nepřipoutání se bezpečnostním pásem. Je otázkou, k jaké chybné komunikaci došlo mezi zapisujícím policistou v jejich vozidle a tím, který mě vedl k tomuto policejnímu autu a předával mi zprávu o přestupku, což jsem nemohl ani slyšet, jelikož až po té informaci jsem byl připuštěn dále k řešení. (…) a dokonce jsem ten den měl řídit nákladní vozidlo (!) – vyznačeno jako NA nákladní automobil“.
  16. Žalobce tedy v odvolání nezpochybňoval, že mu dne 27. 8. 2019 byla uložena pokuta nedaleko obce Zdounky, ale namítal nesprávnou kvalifikaci přestupku v pokutovém bloku (žalobce tvrdil, že byl při řízení připoután bezpečnostním pásem, ale překročil povolenou rychlost, a za toto porušení zákona mu měla být uložena pokuta). Vyvolané pochybnosti ohledně správnosti pokutového bloku pak žalobce doplňoval námitkami nepřesného uvedení místa spáchání přestupku a chybného označení druhu automobilu.
  17. Zdejší soud má však za to, že se žalovaný se žalobcovou argumentací věcně správně vypořádal. Určení místa přestupku jako „ve Zdounkách“ je zcela dostačující, neboť Divoky (místo, kde byl dle svého tvrzení žalobce policisty zastaven) není samostatnou obcí, ale součástí právě obce Zdounky. Co se týče identifikace druhu vozidla, ta na pokutovém bloku vůbec uvedena není. Zde je uvedena pouze RZ vozidla žalobce. Vozidlo žalobce je pak jako „NA“ (nákladní automobil) označeno v oznámení o uložení pokuty. V oznámení o uložení pokuty je pak uvedena shodná RZ jako na pokutovém bloku a je zde také správně identifikována značka a model vozidla žalobce. Mezi pokutovým blokem a oznámením o uložení pokuty tak není žádný rozpor. Případné nesprávné označení žalobcova automobilu jako „NA“ v oznámení o uložení pokuty nemá na závěru žalovaného o spáchání přestupku žádný vliv.
  18. K právě uvedenému lze poukázat na část žaloby, ve které žalobce uvádí, že „…Mercedes Benz Sprinter 316 CDI je dle žalovaného nákladní automobil. Není tomu tak. Tento druh nákladního vozidla se řadí mezi dodávkové automobily. Dodávkové automobily jsou zpravidla (někdy i k přepravě osob) určeny pro přepravu zboží, kdy maximální užitečná hmotnost nepřesáhne 1,5 tuny“. Informaci, o jaký druh vozidla se jedná, poskytuje osvědčení o registraci vozidla. Nelze se tak řídit pouze vzhledem vozidla, neboť řada užitkových vozidel se vyrábí jako osobní automobily i jako nákladní automobily. V případě oznámení o uložení pokuty se tak jeví, že policista, který daný dokument sepsal, se řídil právě vzhledem daného vozidla, nikoli technickými údaji. Tato skutečnost však vzhledem k okolnostem posuzované věci nemohla mít žádný vliv na závěry správních orgánů.
  19. Zdejší soud se plně ztotožňuje se žalovaným, který v napadené rozhodnutí uvedl, že „pokud tedy měl účastník za to, že on dne 27.8.2019 připoután jako řidič motorového vozidla za jízdy byl, ale pokutován byl za jiné porušení právní povinnosti, než té, jejíž porušení je mu kladeno za vinu, tak neměl souhlasit s vyřízením věci příkazem na místě, kdy za této situace by bylo policisty zpracováno oznámení o přestupku, kam se mohl účastník také písemně vyjádřit, a ten by pak byl předmětem standardního správního řízení před věcně a místně příslušným správním orgánem, kde by jmenovaný mohl své námitky a svoji verzi události řádně uplatnit“. Žalobci se tak nepodařilo zpochybnit předmětný pokutový blok ani závěry z něho plynoucí.
  20. Nelze souhlasit se žalobcem ani v tom, že městský úřad měl aplikovat § 12 správního řádu a postoupit podání, kterým žalobce napadá pravomocné rozhodnutí o uložení blokové pokuty (tj. zřejmě písemné námitky), místně a věcně příslušnému orgánu jako podnět k přezkumnému řízení. Žádný takový požadavek ze žalobcových podání totiž neplynul. Nelze navíc přehlédnout, že v řízení o námitkách není možné zkoumat takové námitky, které by mohly být uplatněny v řízení o přestupku či při přezkumu rozhodnutí o přestupku. V námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je možné uplatňovat toliko námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body. Přesně v tomto smyslu žalobce své námitky vymezil a městský úřad je správně vypořádal. Pokud městský úřad dospěl k závěru, že ohledně zákonnosti pokutového bloku nevyvstaly žádné pochybnosti, nebyl dán důvod k postoupení podání žalobce.
  21. Pokud se pak závěrem žalobce dovolával institutu odstranění tvrdosti zákona, zdejší soud musí souhlasit se žalovaným, že v posuzované věci aplikovaná právní úprava (zákon o silničním provozu a správní řád) institut odstranění tvrdosti zákona neobsahuje. Žalovaný, který je oprávněn pouze k tomu, co mu umožňuje zákon, tak nemohl takový institut použít. Tomu ostatně odpovídá i skutečnost, že k pozbytí řidičského oprávnění dle § 123c zákona o silničním provozu dochází uplynutím předmětné lhůty přímo ze zákona, a tedy bez povinnosti vydávat správní rozhodnutí.
  22. Soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec těchto uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

V. Náklady řízení

  1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi – žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Brno dne 21.4.2022

 

Petr Šebek v.r.

předseda senátu