č. j. 55 A 18/2022 - 13

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci

žalobce: N. L.,

toho času ve X,

proti

žalované: Vězeňská služba České republiky – Věznice Příbram,

se sídlem Dubenec 100, Příbram,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 3. 2022, č. j. VS-35044/ČJ-2022-800432,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí žalované
    ze dne 11. 3. 2021, č. j. VS-35044/ČJ-2022-800432 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byl žalobci uložen kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 10 dnů, neboť měl dne 12. 2. 2022 cca v 22:30 hodin na ubytovně E fyzicky napadnout odsouzeného J. J., čímž měl závažně porušit § 28 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
    o výkonu trestu“). Žalobce žádal, aby věc byla vrácena k došetření správnímu orgánu,
    který kázeňský trest uložil.
  2. Soud se nejprve zabýval přípustností žaloby.
  3. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
  4. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
  5. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
  6. Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu je možno podat stížnost dle § 52 odst. 1 zákona o výkonu trestu, o které rozhoduje ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby (§ 52 odst. 3 zákona o výkonu trestu).
  7. Žaloba ve správním soudnictví je přípustná pouze po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zákon  5 a § 68 písm. a) s. ř. s.]. Žalobu, která jim předchází, soud odmítne (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2003, č. j. 4 As 27/2003-77, č. 64/2004 Sb. NSS). Podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je provedením zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, č. 672/2005 Sb. NSS).
  8. Soud zjistil, že žalobce byl prvostupňovým rozhodnutím řádně poučen o možnosti podat stížnost dle § 52 zákona o výkonu trestu a této možnosti dne 11. 3. 2022 též využil. Žalobce však současně přistoupil i k podání žaloby, aniž vyčkal vydání rozhodnutí o podané stížnosti. Dle poštovního podacího razítka byla žaloba datovaná dnem 11. 3. 2022 podána k poštovní přepravě
    dne 14. 3. 2022. O stížnosti bylo rozhodnuto dne 15. 3. 2022. Tímto rozhodnutím byl podle
    § 60 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody,  uložený kázeňský trest zrušen, neboť nebyly dostatečně objasněny všechny významné skutečnosti, a věc byla vrácena k novému řízení zaměstnanci žalované, který kázeňský trest uložil. 
  9. Žalobce tedy přistoupil k podání správní žaloby proti rozhodnutí žalované vydanému v prvním stupni, aniž bezúspěšně vyčerpal řádné opravné prostředky v rámci řízení před správním orgánem, které zákon připouští, a žaloba je tedy nepřípustná [§ 68 písm. a) s. ř. s.]. Soud ji proto podle
    § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.
  10. Soud dodává, že nejde o případ, kdy by žaloba byla podána až po doručení rozhodnutí o opravném prostředku a žalobce pouze nesprávně označil jako žalobou napadené rozhodnutí rozhodnutí vydané v prvním stupni. Soud tedy nebyl povinen věcně přezkoumat rozhodnutí o opravném prostředku, které tvoří s rozhodnutím vydaným v prvním stupni jeden celek (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, č. j. 5 As 4/2008-77, či ze dne 19. 11. 2009, č. j. 1 Afs 88/2009-48). Ve vztahu k rozhodnutí o stížnosti soud též připomíná, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu nemůže být věcně přezkoumáno ve správním soudnictví rozhodnutí správního orgánu druhého stupně, kterým je rozhodnutí správního orgánu stupně prvého zrušeno a věc vrácena k novému projednání, neboť nejde o rozhodnutí ve smyslu
    § 65 s. ř. s. Takové rozhodnutí totiž není konečným rozhodnutím ve věci a zásadně samo o sobě nezasahuje do hmotněprávní sféry účastníků, ale pouze vrací věc do stadia řízení u správního orgánu prvního stupně, který o ní bude znovu rozhodovat (srov. např. rozsudky NSS ze dne 14. 5. 2014, č. j. 10 As 33/2014-34, či ze dne 14. 5. 2008, č. j. 2 As 37/2007-111, jehož závěry byly potvrzeny usnesením Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 2092/08).
    Jelikož rozhodnutím o stížnosti byl uložený kázeňský trest zrušen, ve vztahu k prvostupňovému rozhodnutí došlo též k odpadnutí předmětu řízení, jehož existence je podmínkou řízení
    [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].     
  11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle které nemá v případě odmítnutí žaloby právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 6. dubna 2022

Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r.

předseda senátu

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.