USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové v právní věci

žalobce: M. Š.,
bytem X,

proti  

žalovaným: 1) Celní úřad pro Středočeský kraj,
sídlem Washingtonova 11, Praha,

 2) Generální ředitelství cel,

 sídlem Budějovická 7, Praha,

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaných,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3.  Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti dle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 27. 8. 2021 se žalobce domáhá: 1) aby soud přikázal žalovanému 1) zajistit cigarety, které má společnost GOLDEN FLEECE COMPANY s.r.o., IČO 27182924, uskladněny u Krajského soudu v Praze (dále jen „KS Praha“) a u Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), 2) aby soud přikázal žalovanému 1) zahájit řízení o správním deliktu skladování neznačených cigaret vůči KS Praha a NSS, 3) aby soud přikázal žalovanému 1) rozhodnout ve shora zmiňované věci, a to včetně doměření spotřební daně, a 4) aby soud přikázal žalovanému 2) rozhodnout o odvolání proti rozhodnutí požadovaném v bodě 3.
2. Soud předně pokládá za nezbytné vyjasnit, kdo je v projednávané věci žalobcem. V podání ze dne 26. 2. 2022, kterým žalobce specifikoval vznesenou námitku podjatosti, je totiž vedle Mgr. Š. (žalobce) uvedena rovněž společnost GOLDEN FLEECE COMPANY s.r.o. (jako „žalující společnost“). Soud však dospěl k závěru, že postavení žalobce náleží toliko Mgr. Š.. Především je třeba uvést, že v předcházejících podáních (v žalobě a v replice) je jako žalobce uveden výhradně Mgr. Š. – společnost GOLDEN FLEECE COMPANY s.r.o. je v žalobě výslovně vymezena jako osoba zúčastněná na řízení, v replice nefiguruje vůbec. Navíc z textu žaloby je patrné, že žalobcem je právě a pouze Mgr. Š. (v textu žaloby píše žalobce o této společnosti slovy „má společnost“, žaloba celá je pak psána ich-formou z pohledu Mgr. Š.). Pro úplnost pak soud dodává, že stejný náhled na věc zaujal i NSS, který v usnesení ze dne 17. 3. 2022, 
   č. j. Nao 40/2002-28, jímž zamítl žalobcem vznesenou námitku podjatosti, označil za žalobce výhradně Mgr. Š..

1. Soud se musel dále zabývat procesními předpoklady projednání podané žaloby. Dospěl přitom k závěru, že žaloba meritorně projednatelná není.

2. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se totiž touto žalobou může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
3. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
4. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

5. V rozsudku ze dne 8. 7. 2009, č. j. 3 Ans 1/2009-58, NSS jednoznačně uzavřel, že žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se nelze úspěšně domáhat vydání rozhodnutí v případech, kdy je možno správní řízení zahájit jen z moci úřední a správní orgán sám o své vůli k takovému kroku nepřistoupil. Pokud jde o tehdejší závěr NSS, že v takovém případě měla být nečinnostní žaloba zamítnuta, a nikoliv odmítnuta, tento závěr byl odůvodněn odlišnými okolnostmi (tehdy se jednalo o judikatorně neřešenou otázku, dnes jde však již o ustálené řešení akceptované i Ústavním soudem např. v usneseních ze dne 8. 10. 2002, sp. zn. II. ÚS 586/02, a ze dne 30. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 1611/19) a navíc byl nepřímo překonán rozsudkem rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160, publikovaným pod č. 3687/2018 Sb. NSS, který v odst. 62 a 63 ve vztahu k zásahové žalobě dovodil, že za nesplnění podmínek řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. je třeba považovat i situaci, kdy žalobce označí jako nezákonný zásah skutečnost, která z povahy věci nezákonným zásahem být nemůže. Není rozumného důvodu, aby stejné měřítko výkladu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nebylo užito i na nečinnostní žalobu, je-li za nečinnost žalobcem označeno chování žalovaného, jež z povahy věci bez jakýchkoliv pochyb nečinností ve smyslu soudního řádu správního být nemůže. Vzhledem k tomu, že se nelze nečinnostní žalobou domáhat zahájení řízení z moci úřední, nelze se rovněž domáhat vydání rozhodnutí v takovém řízení, pakliže nebylo vůbec zahájeno.
6. Ve vztahu k požadavku na zahájení přestupkového řízení vůči KS Praha a NSS (a na vydání rozhodnutí v něm v prvním i druhém stupni) musí být nečinnostní žaloba odmítnuta též jako podaná zjevně neoprávněnou osobou ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť délka eventuálně zahájeného přestupkového řízení vůči osobě odlišné od žalobce není způsobilá jakkoliv myslitelně zasáhnout do jeho právní sféry, a to tím spíše, že žalobce ani není vlastníkem tabákových výrobků, jichž se jeho žaloba věcně týká. Vzhledem k tomu nemůže být žalobce oprávněn ani k prvnímu bodu své žaloby, totiž k požadavku na zajištění předmětných tabákových výrobků – nelze si myslitelně představit, jak by zajištění tabákových výrobků, které nejsou ve vlastnictví ani v detenci žalobce, mohlo zasáhnout jeho právní sféru.
7. Soud se zároveň zabýval otázkou, zda se zahájení řízení z moci úřední (zde řízení o přestupku) nelze domáhat žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, a zda tedy není namístě žalobce poučit o nesprávnosti jím zvoleného žalobního typu. Dospěl přitom k závěru, že podaná žaloba by nemohla být úspěšná, ani byla-li by podána podle § 82 s. ř. s. S odkazem na rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019 – 39, soud konstatuje, že předpokladem úspěšného uplatnění takového žalobního návrhu je především tvrzení žalobce o dotčení na vlastních hmotných právech, resp. alespoň myslitelnost dotčení těchto práv žalobce. Pokud se žalobce domáhal zahájení přestupkového řízení ve vztahu ke KS Praha a NSS (jemuž balíčky cigaret zaslal fakticky jako záminku pro svoji žalobu, jak je soudu známo z úřední činnosti), jedná se zároveň o návrh, u něhož není splněn základní předpoklad pro poskytnutí ochrany ve správním soudnictví vůbec, totiž dotčení na subjektivním veřejném právu navrhovatele (srovnej rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2021, č. j. 2 Afs 276/2020-79). Totéž platí pro otázku zajištění tabákových výrobků – jak již soud uvedl výše, ani v tomto ohledu si nelze myslitelně představit dotčení právní sféry žalobce. Navíc je třeba zdůraznit, že ze shora citovaného rozsudku rozšířeného senátu výslovně vyplývá nemožnost domáhat se zásahovou žalobou zahájení řízení o správním deliktu. Jak uvedl NSS ve shora citovaném rozsudku, „posouzení viny a případné uložení sankce v rámci správního trestání se totiž odehrává výlučně ve vztahu státu a obviněného. Třetí osoba (ať již je touto osobou jiný obviněný, poškozený nebo jiná osoba) nemá subjektivní právo domáhat se zahájení řízení o správním deliktu s jiným subjektem nebo požadovat uznání jeho viny (srov. k tomu z početné judikatury např. rozsudky ze dne 31. 10. 2007, čj. 2 As 46/2006-100, č. 2276/2011 Sb. NSS, nebo ze dne 11. 3. 2008, čj. 8 As 46/2007-98, detailněji pak rozsudek ze dne 29. 1. 2015, čj. 8 Afs 25/2012-351, Philips Electronics a další, body 208 a 209)“.
8. Vzhledem k výše uvedenému postupoval soud podle § 46 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s. a žalobu odmítl. Vzhledem k tomu, že byly dány důvody pro odmítnutí žaloby, soud ve věci rozhodoval bez jednání.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.
10. Žalobci vznikla v tomto řízení poplatková povinnost ve výši 2 000 Kč (poplatek za žalobu), kterou plně uhradil. Soud rozhodl podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení zaplaceného poplatku, neboť žaloba byla odmítnuta. Zaplacený poplatek bude vrácen v souladu s § 10a odst. 1 téhož zákona ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 7. dubna 2022

Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r.
předseda senátu