1 As 68/2022 - 14

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. S., zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Městská část Praha 1, se sídlem Vodičkova 18, Praha 1, zastoupen Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem se sídlem Maiselova 38/15, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti výroku III. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2022, č. j. 9 A 112/2020  91,

 

 

takto:

 

 

I.                  Kasační stížnost se odmítá.

II.                Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

Odůvodnění:

 

 

  1. Vymezení věci

 

[1]                Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o jeho žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalobce však vzal žalobu zpět, neboť žalovaný ve věci v průběhu řízení o žalobě rozhodl.

[2]                Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností výrok III. usnesení městského soudu, jímž mu soud uložil povinnost uhradit žalobci náklady řízení o žalobě.

[3]                Stěžovatel založil svou kasační stížnosti na důvodech podle § 103 odst. 1 písm. a)  d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.“). Uvedl, že městský soud vedl řízení se subjektem, který neměl pasivní legitimaci – Úřadem městské části Praha 1. Ten  však podle stěžovatele nemá právní subjektivitu, a žalovanou tak mohla být pouze Městská část Praha 1. Městský soud tak měl řízení o žalobě zastavit pro nesplnění podmínek řízení spočívající v tom, že žalovanou stranou nebyl správní orgán. Stěžovatel současně tvrdí, že nemohl napadnout výroky I. a II. usnesení městského soudu, neboť je toho názoru, že řízení mělo být zastaveno, pouze z jiného důvodu. Žalobce se snažil toliko domoci se náhrady nákladů, neboť využil toho, že stěžovatel odpověděl na jeho žádost podanou prostřednictvím emailu taktéž emailem, nikoliv datovou schránkou, a to již v době před zahájením řízení. Proto stěžovatel napadl pouze výrok III. usnesení městského soudu.

[4]                Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

[5]                Poté, co Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost má požadované formální náležitosti, byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), osobou oprávněnou (§ 102 s. ř. s.) a řádně zastoupenou (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), přistoupil k posouzení její přípustnosti i s ohledem na § 104 odst. 2 s. ř. s.

[6]                Kasační stížnost je podle § 104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná, jestliže „směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu“.

[7]                Rozšířený senát v usnesení ze dne 1. 6. 2010, č. j. 7 Afs 1/2007  64, č. 2116/2010 Sb. NSS, uvedl, že zákon nepřipouští kasační stížnost, jeli jejím jediným důvodem napadení výroku o nákladech řízení. Pokud by kasační stížnost byla podána v takto jednoznačné (čisté) podobě, musela by být pro nepřípustnost odmítnuta“.

[8]                Stěžovatel, ačkoliv považuje řízení před městským soudem za vadné z důvodu procesního pochybení, napadl pouze výrok III. usnesení městského soudu, jímž mu soud uložil povinnost uhradit žalobci náklady řízení o žalobě. Nejvyšší správní soud současně nemá pochyb o tom, že stěžovatel chtěl brojit pouze proti výroku III. usnesení městského soudu, neboť to v bodě II. kasační stížnosti takto výslovně uvedl a v bodě V. kasační stížnosti pak uvedl důvody, proč nemohl napadnout výroky I. a II. Jak ovšem vyplývá z výše uvedeného § 104 odst. 2 s. ř. s. a jak potvrzuje i ustálená judikatura kasačního soudu, taková kasační stížnost je nepřípustná.

[9]                Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost stěžovatele shledal nepřípustnou podle § 104 odst. 2 s. ř. s., a nezbylo mu tak, než ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnout.

[10]            O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

 

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

V Brně dne 11. května 2022

 

 

JUDr. Ivo Pospíšil

předseda senátu