[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2020, č. j. SZIF/2020/0643797,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo žalobci oznámeno ukončení administrace jeho žádosti o dotaci v rámci Programu rozvoje venkova reg. č. 19/008/0641a/232/000179, (dále jen „žádost“), neboť celkové bodové hodnocení jeho žádosti bylo 23 bodů, přičemž pravidla stanovovala minimální hranici v rámci přijatelnosti projektu na úrovni 26 bodů.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce v prvním žalobním bodu namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřoval v nedostatečném odůvodnění nesplnění podmínek preferenčního kritéria č. 6 uvedeného v příloze č. 1 pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 – specifické podmínky – ze dne 3. 10. 2019, č. j. 46579/2019-MZE-14113 (dále jen „pravidla – specifické podmínky“). Namítal, že žalovaný neuvedl ani nevysvětlil, v čem konkrétně žalobce nesplnil podmínky, když žalovaným uvedené odůvodnění mělo postrádat vazbu na stanovené podmínky. Pokud žalovaný dospěl k závěru o nesplnění preferenčního kritéria č. 6 proto, že tepelné čerpadlo nebylo jediným způsobem vytápění, pak žalobce upozornil, že taková podmínka nebyla v pravidlech uvedena. Podle žalobce nebyla v pravidlech ani uvedena podmínka, aby nově pořízené tepelné čerpadlo muselo zcela nahradit původní systém vytápění, nebo k němu být připojeno. Žalobce měl za to, že splnil podmínky pro přidělení bodů v rámci preferenčního kritéria č. 6. Uvedl, že tepelné čerpadlo typu „vzduch – vzduch“ je nutné považovat za otopnou soustavu, což vyplývá z jeho technického řešení a fungování na bázi změny tlaku chladiva, výměny tepla mezi okolím a chladivem a následném oběhu chladiva mezi výparníkem a výměníkem. Tím, že samotné tepelné čerpadlo tvoří otopnou soustavu, splňuje bez dalšího podmínku preferenčního kritéria.
3. Ve druhém žalobním bodu žalobce tvrdil, že v rámci 6. kola i 8. kola příjmů žádostí byly schváleny žádosti, které jsou typově identické s žádostí žalobce. 

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

4. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.
5. K prvnímu žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že při administrativní kontrole žádosti byly odhaleny nesrovnalosti, na základě kterých byl následně žalobce několikrát vyzván k doplnění požadovaných informací. Žalobce měl vysvětlit, kterých částí provozovny se stavební práce (výměna oken) budou týkat, doplnit informace týkající se tepelného čerpadla, zejména půdorys, ze kterého bude možné zjistit, kde v budově bude investice realizována. Na základě doplnění nebyl žalovaný schopen posoudit splnění podmínky, podle které zdroj obnovitelné energie má být využit v rámci otopné soustavy celé budovy nebo zařízení sloužícího k ohřevu TUV. Žalovaný neudělil žalobci body za preferenční kritérium č. 6, neboť ani po doplnění žádosti nebylo možné zjistit, k jakému účelu jsou využívané kanceláře, které mají být vytápěné tepelným čerpadlem, nadto za situace, kdy měla být vedle tepelného čerpadla v provozu i stávající otopná soustava.
6. Ohledně tvrzené nepřezkoumatelnosti odkázal žalovaný na závěry usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č.j. 7 Afs 212/2006 – 76, podle kterého má být nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů vykládána v souladu se svým skutečným smyslem, tedy nemožností přezkoumat rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č.j. 1 Afs 92/2012 – 45, podle kterého je zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost vyhrazeno nejvážnějším chybám, pro které jej nelze meritorně přezkoumat. Žalovaný tvrdil, že napadené rozhodnutí bylo řádně odůvodněno a podloženo důkazními prostředky, nemůže tedy být nepřezkoumatelné.
7. Žalobce podal k Přezkumné komisi PRV Ministerstva zemědělství (dále jen „přezkumná komise“) žádost o přezkum postupu žalovaného. K žádosti se přezkumná komise vyjádřila tak, že tepelné čerpadlo, ve své podstatě klimatizace, není způsobilé v rámci preferenčního kritéria č. 6, neboť je nezávislé na současné otopné soustavě a slouží pouze jako doplňkový zdroj vytápění.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).
9. Soud o žalobě rozhodl bez jednání, neboť žalovaný s takovým postupem výslovně souhlasil a žalobce se k výzvě podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nevyjádřil.
10. Soud neshledal žalobu důvodnou.
11. Předmětem sporu mezi účastníky řízení je otázka, zda žalobce prokázal splnění požadavku pro zisk bodů z preferenčního kritéria č. 6 s označením „Projekt využívá tepelné energie z OZE“ dle pravidel – specifické podmínky, či nikoliv.
12. U preferenčního kritéria s označením „Projekt využívá tepelné energie z OZE“ je uvedeno, že pod využitím tepelné energie z obnovitelného zdroje energie (OZE) se rozumí použití tepelných čerpadel, bioplynových stanic, automatických kotlů spalujících pouze biomasu (s automatickým přísunem paliva a regulace). Pokud žadatele požaduje za toto kritérium bodové zvýhodnění, musí být zdroj a využití OZE obsahem projektové dokumentace nebo půdorysu stavby/půdorysu dispozice technologie předkládaným jako povinná příloha k žádosti o dotaci (tj. v předložené projektové dokumentaci/půdorysu stavby/půdorysu dispozice technologie musí být uveden zdroj OZE a musí být zřejmé využití tohoto zdroje v rámci otopné soustavy nebo zařízení sloužícího k ohřevu TUV v objektu, který je předmětem dotace).
13. Soud poznamenává, že předmětné preferenční kritérium je v příloze č. 1 pravidel – specifické podmínky označeno jako č. 7, nikoli č. 6 (dále jen „preferenční kritérium“), jak společně uvádí žalobce i žalovaný. Tato nepřesnost však dle soudu nemohla založit vadu nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť žalobce i žalovaný zcela zjevně odkazují na podmínky správného preferenčního kritéria. Jedná se tak toliko o zřejmou nesprávnost spočívající v chybě v psaní.
14. Pro posouzení věci soud považoval za vhodné poukázat na rozhodné skutečnosti vyplývající ze správního spisu předloženého žalovaným:

• Podle žádosti o dotaci žalobce hodlal pořídit štípačku na dřevo, dopravník pro dřevařskou provozovnu, kulový nakladač a teplovzdušné solární kolektory k vytápění administrativní budovy a zároveň provést modernizaci administrativní budovy (výplně otvorů, okna). Následně byla žalovanému doručena aktualizovaná žádost, ve které došlo ke změně předmětu žádosti z teplovzdušných solárních kolektorů na pořízení tepelného čerpadla.
• Žalovaný výzvou ze dne 29. 4. 2020, č. j. SZIF/2020/0309289, vyzval žalobce, aby doplnil neúplnou dokumentaci žádosti, a to ve vztahu k pořízení tepelného čerpadla tak, že měl žalobce uvést, co konkrétně bude tepelným čerpadlem vytápěno. Zároveň byl žalobce upozorněn, že pro splnění preferenčního kritéria č. 6 musí být zdroj OZE využit v rámci otopné soustavy nebo zařízení sloužícího k ohřevu TUV v objektu, který je předmětem dotace. Zdroj a využití OZE musí být součástí projektové dokumentace nebo půdorysu stavby, které tvoří povinnou přílohu žádosti (tj. v předložené projektové dokumentaci/půdorysu stavby/půdorysu dispozice technologie musí být uveden zdroj OZE a musí být zřejmé využití tohoto zdroje v rámci otopné soustavy nebo zařízení sloužícího k ohřevu TUV v objektu, který je předmětem dotace).
• V reakci na výzvu dodal žalobce dne 14. 5. 2020 doplněnou žádost, ve které uvedl, že tepelným čerpadlem budou vytápěny místnosti provozovny související s projektem, konkrétně kanceláře pro zaměstnance společnosti, přičemž tepelné čerpadlo bude doplňkovým zdrojem vytápění a bude využito v rámci otopné soustavy. Pořízením tepelného čerpadla mělo dojít k podpoře OZE. V dodaném půdorysu stavby byly tři kanceláře označeny jako „vytápění tepelné čerpadlo“.
• Dne 9. 6. 2020 žalovaný vyzval žalobce k dodatečnému doplnění informací k žádosti. Žalobce měl vysvětlit, jak místnosti vytápěné tepelným čerpadlem souvisí s projektem. Dále měl uvést, zda tyto místnosti mají vlastní otopnou soustavu napojenou na tepelné čerpadlo.
• Dne 23. 6. 2020 dodal žalobce dodatečně doplněnou žádost, ve které uvedl, že tepelným čerpadlem budou doplňkově a nezávisle na otopné soustavě vytápěny čtyři kanceláře pro zaměstnance společnosti. Dále žalobce uvedl, že stávající objekt je vybaven otopnou soustavou vytápěnou kotlem na dřevo. Dále žalobce předložil opravený půdorys, ve kterém byly vyznačeny čtyři kanceláře, ve kterých mají být provedeny stavební práce, včetně elektroinstalace. Zde soud poznamenává, že v posledním doplnění žádosti žalobce vypustil zakázku, jejímž předmětem měly být stavební práce. Jelikož tuto skutečnost žalobce v žalobě nikterak nezpochybnil, soud se již dále nezabýval obsahem spisu a argumentací žalovaného týkající se této zakázky. Soudu však neuniklo, že v posledně doplněné žádosti se původní celkové výdaje za pořízení tepelného čerpadla zvýšily ze 70 000 Kč na 170 000 Kč, přičemž tento rozdíl odpovídal celkovým výdajům, původně určeným na stavební práce. K této skutečnosti se žalobce v doplněné žádosti nevyjádřil.

15. Z dotčeného preferenčního kritéria vyplývá, že aby mohl žadatel získat body za toto kritérium, musí být splněny současně 2 podmínky, a to (1.) musí se jednat o tepelnou energii z OZE, tj. z tepelných čerpadel, z bioplynových stanic nebo a z automatických kotlů spalující pouze biomasu, a (2.) zdroj a využití OZE musel být obsahem projektové dokumentace nebo půdorysu stavby/půdorysu dispozice technologie předkládaným jako povinná příloha k žádosti o dotaci. Zároveň v rámci druhé z uvedených podmínek preferenční kritérium výslovně stanoví, že z přílohy k žádosti o dotaci „musí být zřejmé využití tohoto zdroje v rámci otopné soustavy nebo zařízení sloužícího k ohřevu TUV v objektu, který je předmětem dotace“. Doložení splnění výše uvedených podmínek předmětného preferenčního kritéria je pak výlučně na žalobci jako žadateli o dotaci. Ze znění podmínek preferenčního kritéria je zjevné, že tepelné čerpadlo představuje tepelnou energii z OZE, avšak aby mohl žalobce získat body za uvedené kritérium, musí současně prokázat splnění i druhé z uvedených podmínek, a to že tepelné čerpadlo bude využito v rámci otopné soustavy nacházející se v objektu. To však žalobce neprokázal. Žalobce totiž v doplnění žádosti ze dne 23. 6. 2020 uvedl, že v objektu se nachází otopná soustava vyhřívaná kotlem na dřevo, na které je otopná soustava tepelného čerpadla nezávislá. Navíc žalobce přes opakované výzvy žalovaného nepředložil potřebné doklady, tj. projektovou dokumentaci nebo půdorys stavby, ze kterých by bylo zřejmé využití tohoto zdroje v rámci otopné soustavy a rovněž ani neobjasnil, k jakému účelu ve vztahu k projektu budou kanceláře, které měly být doplňkově tepelným čerpadlem vyhřívány, využity, a jak souvisí s projektem, tj. s pořízením strojů (viz bod [14] první odrážka). Za uvedené situace nelze dospět k jinému závěru, než že v projednávaném případě žalobce nedoložil splnění předmětného preferenčního kritéria. Žalovaný tak postupoval správně, když žalobci za dotčené preferenční kritérium body neudělil.
16. Soud neshledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že v případě preferenčního kritéria nebyla splněna podmínka uvedená v pravidlech – specifických podmínkách – ve znění „Z doloženého půdorysu musí být zřejmé využití zdroje OZE v rámci otopné soustavy nebo zdroj OZE musí sloužit jako zařízení sloužící k ohřevu TUV v objektu, který je předmětem dotace“. Dále žalovaný odkázal na vyjádření žalobce uvedené v žádostech, že tepelné čerpadlo bude doplňkovým zdrojem vytápění a že se jedná o zcela nezávislé topení na stávající otopné soustavě. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl podmínku preferenčního kritéria, kterou žalobce nesplnil, přičemž odkázal na tvrzení žalobce, na základě kterých dospěl k závěru o nesplnění tohoto kritéria. Z napadeného rozhodnutí (a to i v souvislosti s předchozími výzvami žalovaného) je tak zcela zřejmé, z jakých důvodů žalovaný nepovažoval v projednávaném případě předmětné preferenční kritérium za splněné.
17. K tvrzení žalobce, že v pravidlech, respektive ve specifických podmínkách není uveden požadavek, aby tepelné čerpadlo bylo jediným způsobem vytápění, a rovněž k tvrzení, že tepelné čerpadlo tvoří samostatnou otopnou soustavu a nemuselo tedy být napojeno na otopnou soustavu stávající, soud uvádí, že se míjí s podmínkami předmětného preferenčního kritéria. Toto kritérium totiž výslovně vyžadovalo, aby tepelné čerpadlo bylo využito v rámci otopné soustavy objektu, který je předmětem dotace. Tato podmínka pak nebyla v projednávaném případě splněna, přičemž tvrzení žalobce pak na (ne)splnění této podmínky nemají žádná vliv. Z uvedeného důvodu soud tato tvrzení žalobce považoval za irelevantní.
18. K tvrzení žalobce, že nebyl zachován jednotný přístup k žádostem o dotaci, neboť byly schváleny žádosti typově identické s žádostí žalobce, soud uvádí, že se jím nemohl blíže zabývat. Žalobce v podané žalobě totiž nesdělil bližší informace k případům, které, jak tvrdí, byly identické s žádostí žalobce, a přesto byly schváleny. Žalobce pak ani tyto případy nedoložil. Bylo přitom výhradně na žalobci, aby svá tvrzení jednoznačně konkretizoval a zejména doložil. Neučinil-li tak, nevytvořil soudu podmínky soudního přezkumu. Z uvedeného důvodu se soud tvrzením žalobce nemohl blíže zabývat.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

19. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 30. března 2022

Mgr. Milan Tauber v.r.

předseda senátu