USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci navrhovatele: PharmDr. Mgr. J. Ž., zast. JUDr. PharmDr. Vladimírem Bíbou, advokátem se sídlem Duškova 164/45, Praha 5, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 20. 11. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-28/MIN/KAN,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Navrhovateli se vrací část zaplaceného soudního poplatku za návrh na zrušení mimořádného opatření odpůrce ve výši 4000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce JUDr. PharmDr. Vladimíra Bíby, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 23. 11. 2021 návrh na zrušení opatření obecné povahy ‑ mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. 11. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-28/MIN/KAN (dále též „mimořádné opatření odpůrce“).

[2]               Podáním ze dne 25. 4. 2022, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzal navrhovatel prostřednictvím svého zástupce svůj návrh na zrušení, resp. následně deklaraci nezákonnosti mimořádného opatření odpůrce v plném rozsahu zpět.

[3]               V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel disponuje řízením a jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). Podle § 47 písm. a) s. ř. s., vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.

[4]               Vzhledem k tomu, že projev vůle navrhovatele, jímž došlo ke zpětvzetí návrhu, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o návrhu na zrušení, resp. deklaraci nezákonnosti opatření obecné povahy výrokem I. tohoto usnesení zastavil.

[5]               O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud výrokem II. tohoto usnesení na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

[6]               Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Navrhovatel zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč (srov. Záznam o složení ze dne 26. 11. 2021). Vzhledem k tomu, že soud zastavil řízení v důsledku zpětvzetí návrhu před prvním jednáním, rozhodl výrokem III. tohoto usnesení o vrácení soudního poplatku ve výši 4000 Kč. Dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatek vrací ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 28. dubna 2022

JUDr. Miluše Došková

            předsedkyně senátu