[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

žalobce:  Bc. L. K.

zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Doležalem,

sídlem nám. Republiky 679/5, 746 01  Opava-Předměstí

proti

žalovanému: Magistrát města Ostravy

sídlem Prokešovo nám. 8, 729 30  Ostrava

na přezkum rozhodnutí žalovaného č. j. SMO/228600/20/ÚHAaSŘ/Sni ze dne 20. 5. 2020, ve věci svobodného přístupu k informacím,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení předmětu řízení

1.      Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 7. 2020 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. SMO/228600/20/ÚHAaSŘ/Sni ze dne 20. 5. 2020, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz č. j. MOaP/025836/20/OSŘP1/Hr ze dne 6. 4. 2020. Prvostupňovým rozhodnutím byla dle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), odmítnuta žádost žalobce o informace ze dne 15. 5. 2019.

II. Žalobní body

2.      Žalobce ve své žalobě namítal výlučně procení pochybení žalovaného v souvislosti s jím vznesenou námitkou podjatosti úřední osoby. Žalobce předně namítla nezákonně posouzené důvody podjatosti úřední osoby. Žalobce v podaném odvolání tvrdil, že prvostupňové rozhodnutí vydala podjatá úřední osoba Ing. K. Přitom v usnesení žalovaného v jiném řízení č. j. SMO/792040/18/ÚHAaSŘ sám Ing. K. uvedl, že u něj nelze hovořit o nepodjatosti vůči žadateli; rovněž v rozhodnutí žalovaného č. j. SMO/139427/20/ÚHAaSŘ/Sni ze dne 12. 3. 2020 je konstatováno, že Ing. K. je vůči žalobcově osobě podjatý a stavební úřad ve sdělení č. j. MOaP/037202/19/OSŘP/Hr ze dne 23. 5. 2019 konstatoval velkou míru podezření o nepodjatosti Ing. K. Již z těchto minulých vyjádření Ing. K. a jejich posouzení plyne jednoznačně absence nestrannosti jmenovaného vůči žalobci, a to bez ohledu na to, že v některých řízeních vystupoval sám za sebe a v jiných jako zástupce spolku Ostražitý Ostravák, z. s.).  Žalobce dále namítal, že žalovaný nesprávně aplikoval ustanovení § 14 správního řádu, kdy tvrdil, že tento se na řízení o odmítnutí žádosti nepoužije. Dle žalobce je nutno k podmínkám vyloučení úřední osoby přihlížet i na základě obecných zásad správního řízení. Dále žalobce namítal, že žalovaný nezákonně vyhodnotil včasnost vznesené námitky podjatosti. Žalobce poukázal, že v době, kdy psal podání ze dne 27. 1. 2020, ještě nevěděl, že ve věci bude rozhodovat Ing. K. Žalobce nechápe, proč se žalovaný námitkou zabýval věcně, měl-li za to, že je opožděná.

III. Vyjádření žalovaného

3.      Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 7. 10. 2020 uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou. Poukázal na to, že žádost žalobce byla odmítnuta proto, že byla materiálně vyhodnocena jako žádost o nahlédnutí do spisu, jíž bylo následně vyhověno. Pokud se týče materiálního posouzení podjatosti Ing. K., žalovaný zopakoval závěry obsažené v napadeném rozhodnutí, že pro naplnění podmínek § 14 správního řádu nepostačí pouze tvrdit poměr úřední osoby k účastníkovi, ale též konkrétní zájem na výsledku řízení. Žalovaný se neztotožnil s názorem, že je lhostejné, zda osoba vystupuje osobně, nebo jedná-li za právnickou osobu. Žalovaný zdůraznil, že je třeba podjatost zkoumat individuálně ve vztahu ke každému jednotlivému případu a není možno podat generální námitku podjatosti či generální oznámení podjatosti úřední osoby. Pokud se týče aplikace § 14 správního řízení na řízení o odmítnutí žaloby, žalovaný poukázal na komentářovou literaturu, z níž vycházel. Zdůraznil, že ačkoli uvedl, že § 14 správního řádu se na rozhodování o odmítnutí žádosti nepoužije, zároveň uvedl, že toto ustanovení je aplikovatelné v odvolacím řízení. Pokud se týče včasnosti námitky, uvedl, že tuto nijak nezpochybňoval, neboť souhlasí s tím, že o tom, že věc vyřizoval Ing. K., se žalobce dozvěděl až doručením prvostupňového rozhodnutí.

IV. Skutková zjištění

4.      Z předloženého správního spisu soud zjistil následující, pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti: Žalobce podáním ze dne 15. 5. 2019 požádal dle InfZ Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz jakožto povinný subjekt o anonymizovanou kopii spisu S‑MOaP/031552/19. Prvostupňový orgán zaslal žalovanému sdělení ze dne 23. 5. 2019 č. j. MOaP/037202/19/OSŘP1/Hr, že je stavební řadu vůči osobě žalobce podjatý a přiložil sdělení Ing. K. a Mgr. V. (Ve vyjádření Ing. K. ze dne 15. 5. 2019 je uvedeno, že má za to, že žalobce jako předseda spolku Ostražitý Ostravák, z. s., pokusil prostřednictvím zveřejněného videa na facebooku poškodit dobrou pověst Ing. K. a znevážit jej v očích široké veřejnosti; protože následně učinil kroky k ochraně své osoby, nelze hovořit o jeho nepodjatosti vůči osobě žalobce.) Žalovaný následně prvostupňovému orgánu uložil postupovat dle InfZ. Dne 13. 1. 2020 prvostupňový orgán vydal usnesení, jímž odepřel žalobci nahlížet do jím požadovaného spisu. Na to reagoval žalobce odvoláním, na jehož základě žalovaný citované usnesení zrušil. Prvostupňový orgán následně vydal dne 6. 4. 2020 další rozhodnutí, kterým žádost odmítl dle § 15 InfZ tak, že nebude poskytnuta. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, které bylo nyní napadeným rozhodnutím zamítnuto. V odvolání vznesl námitku podjatosti vůči Ing. K., přičemž poukázal na dřívější vyjádření Ing. K., že není nepodjatý vůči žalobci, neboť podnikl právní kroky proti spolku Ostražitý Ostravák, z. s., jehož předsedou žalobce je.

V. Právní posouzení věci krajským soudem

5.      Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s. napadené rozhodnutí, přičemž dle § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného.

6.      Podle § 65 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti.

7.      Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podle § 65 podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Krajský soud konstatuje, že žaloba byla podána řádně a včas a splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti.

8.      Vzhledem ke korelaci žalobních a odvolacích námitek soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nímž se ztotožňuje (s výjimkou drobné korekce uvedené níže).

9.      Pokud se týče posouzení podjatosti Ing. K., není pochyb o tom, že z předložených listin vyplývá negativní vztah jmenovaného vůči žalobci, který je dán konfliktem mezi nimi v roce 2019. Nicméně, jak správně uvedl žalovaný, sama tato skutečnost k vyloučení jmenovaného z rozhodování ve věci nepostačuje. Dle § 14 je třeba k vyloučení úřední osoby z úkonů v řízení, aby k případnému poměru dané osoby k účastníkovi řízení přistoupil také zájem této osoby na ovlivnění výsledku řízení. Takovýto zájem v dané věci nebyl ani tvrzen, ani implicitně z okolností neplyne. Je třeba zdůraznit, že Ing. K. rozhodoval, jsa vázán dřívějším názorem odvolacího orgánu (žalovaného) stran řádného procesního rámce, v němž má být žádost žalobce vyřízena. Nejednalo se přitom o zbavení možnosti žalobce domoci se požadované informace, ale jednalo se o jeho odkázání na jiný právní institut, kde by se mu daných informací dostalo. Žalovaný správně poukázal, že v případě podjatosti, je třeba tuto řešit vždy k řízení, nikoli k osobě. Soud pouze drobně koriguje úvahu žalovaného o tom, že je zásadní rozdíl mezi pozicí žalobce, který vystupuje samostatně, a pozicí žalobce, vystupujícího jako statutární zástupce spolku. I tato skutečnost musí být posuzována vždy individuálně, a v projednávané věci je zřejmé, že negativní poměr mezi žalobcem a úřední osobou byl způsoben činností žalobce a nikoli charakterem právnické osoby, za níž jednal. Úřední osoba také zásah do své právní sféry přičítala přímo aktivitě žalobce. Samo odchylné posouzení této otázky soudem nemá však žádný vliv na výsledné posouzení věci.

10.  Pokud se týče nepoužití § 14 správního řádu na řízení o odmítnutí žádosti dle § 15 informačního zákona, soud  zde opět musí korigovat závěry žalovaného, neboť z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 26/2019-36 ze dne 29. 12. 2020 plyne, že i při neformálních postupech dle InfZ se přiměřeně ustanovení § 14 užije. Nicméně tato korekce nemá na výsledek řízení v nyní projednávané věci žádný vliv. Žalobce totiž sám uplatnil námitku podjatosti v odvolání a v odvolacím řízení byla také vypořádána. Z hlediska ochrany veřejných subjektivních práv žalobce je klíčové, že § 14 byl v řízení aplikován, ovšem až v řízení odvolacím. Žalobci nebyla způsobena žádná újma na jeho veřejných subjektivních právech. Jeho námitka byla posouzena a věcně vyřízena. Pochybení v řízení před prvostupňovým orgánem nemělo na výsledek řízení, ani na veřejná subjektivní práva žalobce žádný vliv. Ve správním soudnictví soud přihlíží pouze k vadám, jež mohou mít vliv na výsledek řízení; soud je ochráncem veřejných subjektivních práv, nikoli dokonalosti správních postupů.

11.  Pokud se týče žalobní námitky týkající se včasnosti námitky podjatosti, pak tato je vedena zcela mimo odůvodnění napadeného rozhodnutí, jež včasnost námitky podjatosti nikterak nezpochybňuje.

VI. Závěr a náklady řízení

12.     Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

13.     O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Ostrava 24. února 2022

JUDr. Daniel Spratek, Ph.D.

člen senátu

Podepsáno členem senátu pro nepřítomnost předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda na pracovišti soudu v Ostravě.