č. j. 22 A 25/2021 - 36

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci

 

žalobkyně:  Z. Š.

 

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 2771/117, 702 18  Ostrava

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2021, č. j. MSK 19098/2021

 

takto:

 

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

Vymezení věci

  1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 16. 4. 2021 domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného. Napadeným rozhodnutím žalovaný zrušil rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 25. 1. 2018, sp. zn. MUFO_S 40559/2016  o zamítnutí žádosti žalobkyně ze dne 22. 12. 2016 o obnovu řízení ukončeného vydáním dodatečného povolení ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. MUFO_S 3236/2013 ve věci stavby „sjezdu na účelovou komunikaci, zpevněných ploch, vsakovací jímky včetně drenážního potrubí, zemního kolektoru tepelného čerpadla a osazení 3 vikýřů a dvou oken“ na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v k. ú. X.
  2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že vzhledem k tomu, že je vázán právním názorem soudu o tom, že žádost žalobkyně ze dne 22. 12. 2016 je nutno posoudit jako odvolání opomenutého účastníka řízení ukončeného vydáním rozhodnutí ze dne 22. 1. 2014, nezbylo mu než podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) odvoláním napadené rozhodnutí zrušit a řízení o obnově zastavit.
  3. Žalobkyně s uvedeným postupem nesouhlasí, neboť v důsledku zastavení řízení nebylo nijak rozhodnuto o její žádosti ze dne 22. 12. 2016. Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí nezákonné a nepřezkoumatelné, když výrok a odůvodnění rozhodnutí si odporují, pokud žalovaný uvedl, že je nezbytné, aby se stavební úřad otázkou účastenství žalobkyně po právní moci napadeného rozhodnutí znovu zabýval, a to v souladu s právním názorem soudu, aniž však věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání.
  4. Žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí a připomněl, že prvostupňový správní orgán se nejprve s podáním žalobkyně ze dne 22. 12. 2016 vypořádal tak, že řízení o žádosti žalobkyně  o obnovu řízení svým usnesením ze dne 25. 1. 2017 č. j. MUFO 3026/2017 zastavil podle § 66 písm. b) správního řádu. Toto usnesení bylo k odvolání žalobkyně zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 5. 2017 a věc byla vrácena k novému projednání. Následně správní orgán prvního stupně vydal dne 25. 1. 2018 rozhodnutí sp. zn. MUFO_S 40559/2016, kterým žádost žalobkyně ze dne 22. 12. 2016 o dodatečné povolení shora uvedené stavby zamítl, přičemž odvolání žalobkyně bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 6. 2018. Žalobu podanou proti tomuto rozhodnutí nejprve Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 3. 2019, č. j. 25 A 87/2018-33 zamítl. Tento rozsudek však byl ke kasační stížnosti žalobkyně zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2019, č. j. 7 As 152/2019-33 s tím, že krajský soud se nezabýval argumentací žalobkyně, že její podání ze dne 22. 12. 2016 mělo být posouzeno jako odvolání opomenutého účastníka, a to s přihlédnutím k závěrům vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2008, č. j. 1 As 45/2007-48.
  5. Po vrácení věci Nejvyšším správním soudem Krajský soud v Ostravě následně rozsudkem ze dne 5. 2. 2020, č. j. 25 A 87/2018-56 zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2018 a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že podání žalobkyně ze dne 22. 12. 2016 je nutno posoudit jako odvolání opomenutého účastníka řízení proti rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 22. 1. 2014. Tímto názorem byl žalovaný v dalším řízení vázán, a proto mu nezbylo než rozhodnout ve smyslu § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. Zároveň žalovaný zavázal správní orgán prvního stupně tím, aby se v řízení o dodatečném povolení stavby ukončeném rozhodnutím ze dne 22. 1. 2014 znovu zabýval otázkou účastenství žalobkyně s tím, že teprve po vyhodnocení přípustnosti a včasnosti odvolání opomenutého účastníka řízení a po provedení úkonů podle § 86 odst. 2 správního řádu bude spis předán žalovanému jako odvolacímu orgánu. Žalovaný napadeným rozhodnutím vyhověl jak požadavku žalobkyně na zrušení rozhodnutí o zamítnutí její žádosti o obnovu řízení, tak zároveň požadavku, aby její podání ze dne 22. 12. 2016 bylo posuzováno jako odvolání opomenutého účastníka řízení.
  6. Pokud se týče obsahu správních spisů, nemá soud za potřebné jej opětovně rekapitulovat, když jej vyčerpávajícím způsobem rekapituloval žalovaný ve svém vyjádření k žalobě a nadto o obsahu správních spisů nebylo mezi účastníky žádného sporu.

Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 s. ř. s. K tomu soud jen dodává, že na uvedeném nic nemění ani podání žalobkyně ze dne 7. 3. 2022, kterým vyslovila nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť v té době již o žalobě bylo rozhodnuto, a to na podkladu předchozího konkludentního souhlasu účastníků s rozhodnutím bez nařízení jednání.
  2. Krajský soud neshledává žalobní námitky žalobkyně důvodnými. Žalobkyně se totiž skutečně mýlí, dovozuje-li, že v důsledku napadeného rozhodnutí nebylo nijak rozhodnuto o její žádosti ze dne 22. 12. 2016. Žalobkyni musí být již z průběhu řízení u podepsaného soudu ve věci sp. zn. 25 A 87/2018 zřejmé, že žalovaný byl výslovně zavázán soudem k tomu, aby podání žalobkyně ze dne 22. 12. 2016 bylo ve vztahu k řízení o dodatečném povolení stavby ukončenému rozhodnutím ze dne 22. 1. 2014 posouzeno nikoli jako žádost o obnovu předmětného řízení, ale jako odvolání opomenutého účastníka řízení ve smyslu § 84 odst. 1 správního řádu a aby takto bylo v dalším řízení s předmětným podáním nakládáno. Za uvedené situace je tedy zjevné, že správní orgány vedly řízení o obnově řízení, které však vůbec vedeno být nemělo. Proto žalovaný nemohl postupovat jinak, než rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 25. 1. 2018 o zamítnutí žádosti žalobkyně o obnovu řízení zrušit a současně řízení o obnově zastavit.
  3. Zastavení řízení přitom nemá vliv na další postup správního orgánu prvního stupně, potažmo žalovaného, v řízení o odvolání žalobkyně coby opomenutého účastníka řízení proti rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 22. 1. 2014. Jestliže žalovaný uložil výslovně správnímu orgánu prvního stupně posoudit podání žalobkyně ze dne 22. 12. 2016 v souladu se závěry soudů jako odvolání opomenutého účastníka řízení, lze mít za to, že o její „žádosti“, tedy o podání ze dne 22. 12. 2016, bylo žalovaným závazně rozhodnuto.
  4. Žalovaný zcela správně v napadeném rozhodnutí popsal, že následně bude nutné odvolání žalobkyně coby opomenutého účastníka řízení posoudit z hlediska jeho přípustnosti a včasnosti, a poté bude o tomto odvolání v návaznosti na uvedené posouzení žalovaným jako odvolacím orgánem rozhodnuto.
  5. Z uvedené vyplývá také nedůvodnost námitky žalobkyně, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a rozporné. Žalovaný rozhodl zcela v souladu s právními předpisy a krajský soud neshledal optikou žalobních bodů žádnou nezákonnost či vadu rozhodnutí, která by musela vést k jeho zrušení.

Závěr a náklady řízení

  1. Jelikož krajský soud neshledal žalobní námitky důvodné, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobkyni, neboť jeho náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Ostrava 24. února 2022

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje