č. j. 9A 132/2021 - 22

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

 

žalobce: Mgr. J. H.

 bytem X

 

proti

 

žalovanému: Český telekomunikační úřad

 sídlem Sokolovská 219, Praha 9

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2021, č. j. ČTÚ-49 624/2018-603

 

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění

 

  1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 9. 2021, č. j. ČTÚ-49 624/2018-603, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast ze dne 12. 6. 2018, č. j. ČTÚ-53 416/2017-638/IV.vyř. – PoK. Rozhodnutím správního orgánu 1. stupně bylo k návrhu společnosti Vodafone Czech Republic a.s., rozhodováno ve sporu o zaplacení dlužné ceny za služby elektronických komunikací a smluvních pokut za porušení podmínek smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací u telefonního čísla označeného v rozhodnutí za stanovené období.
  2. Podle § 129 odst. 1, věty prvé zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o elektronických komunikacích)Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
  3. S účinností zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) a zákona č. 151/2002 Sb., kterým byl mimo jiné novelizován i občanský soudní řád, od 1. 1. 2003 soudy ve správním soudnictví poskytují ochranu veřejným subjektivním právům (§ 2 s.ř.s.). To znamená, že soudy ve správním soudnictví mohou nadále přezkoumávat na základě žalob toliko ta rozhodnutí správních orgánů, jejichž předmětem jsou jen veřejná subjektivní práva účastníků řízení.
  4. Ze shora uvedených rozhodnutí správních orgánů obou stupňů a z podané žaloby vyplývá, že v dané věci bylo správními orgány rozhodnuto o návrhu obchodní společnosti Vodafone Czech Republic a.s. na uložení povinnosti žalobci vůči společnosti Vodafone Czech Republic, a.s. k finančnímu plnění – úhradě dlužné částky - ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací, vyplývající z účastnické smlouvy ze dne 13. 3. 2015.
  5. Napadené rozhodnutí je tedy rozhodnutím o sporu o výši dluhu dle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, který vyplývá z obchodního závazkového vztahu, není rozhodnutím o veřejném subjektivním právu, ale o právu soukromém. To ostatně vyplývá i z toho, jak žalobce v podané žalobě (byť nesprávně) označil za žalovaného – nikoliv Český telekomunikační úřad, ale společnost Vodafone Czech Republik a.s., jíž se spor týká. Protože však žaloba směřuje proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu jako orgánu moci výkonné rozhodujícího v soukromoprávním sporu ve smyslu § 244 odst. 1 občanského soudního řádu, městský soud v záhlaví tohoto usnesení označil za žalovaného Český telekomunikační úřad, jehož rozhodnutí se žaloba týká.
  6. Podle § 244 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.
  7. Podle výše citované právní úpravy proto Městskému soudu v Praze ve správním soudnictví nepřísluší napadené rozhodnutí přezkoumat a ve věci rozhodnout. Soudním řádem správním ve spojení s občanským soudním řádem je dán procesní postup, kterým se může žalobce u soudu domáhat ochrany svých práv.
  8. Tento procesní postup je upraven zákonem č. 151/2002 Sb., který novelizoval občanský soudní řád a stanoví v části páté o.s.ř. (ustanovení § 244 a násl.), že svého práva se účastníci řízení mohou domáhat návrhem v občanském soudním řízení, v němž již nebude napadené rozhodnutí pouze přezkoumáváno, ale ve kterém soud rozhodne přímo o právu. Žalobce však musí podat nový návrh - žalobu podle § 244 a násl. o.s.ř. Tuto žalobu, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 246 odst. 2 o.s.ř., je nutno podat ve lhůtě uvedené níže v bodu I. poučení tohoto usnesení u příslušného okresního (obvodního) soudu. V žalobě již nelze navrhovat přezkoumání rozhodnutí, ale žalobce se jí musí domáhat přímo rozhodnutí soudu ve věci samé. Podáním žaloby se věc přesouvá z pravomoci správních orgánů do pravomoci soudů, které o uplatněném právu rozhodnou s konečnou platností.
  9. Podle § 68 písm. b) s.ř.s. platí, že žaloba je nepřípustná, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.
  10. Podle ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. soud návrh odmítne, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
  11. Městský soud v Praze proto podle ustanovení § 68 písm. b) s.ř.s. za použití ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. podanou žalobu jako nepřípustnou odmítl.
  12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

Poučení:

  1.       V této věci se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 46 odst. 2 s.ř.s.) u toho okresního (obvodního) soudu, který je obecným soudem účastníka, jemuž byla nebo podle návrhu podaného u správního orgánu měla být uložena povinnost k plnění (§ 249 odst. 1, § 250 odst. 1 písm. a) o.s.ř.) a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (§ 82 odst. 3 o.s.ř.).
  2.     Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost za podmínek stanovených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s. u Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto usnesení. Podání kasační stížnosti nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby dle bodu I. poučení, kterou lze podat pouze ve lhůtě tam uvedené.

 

 

V Praze dne 25. února 2022 

 

 

JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

předsedkyně senátu