USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: nprap. Z. P., zast. JUDr. Josefem Kopřivou, advokátem, se sídlem Václavské náměstí 819/43, Praha 1, proti žalovanému: policejní prezident, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2020, č. j. PPR‑30806‑38/ČJ‑2017‑990131, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2022, č. j. 43 Ad 2/2020 – 40,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti  se zastavuje.

II. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu žalobce proti tamtéž uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 9. 2. 2018, č. 442/2018, kterým byl žalobce odvolán ze služebního místa vrchního inspektora školního policejního střediska Krajského ředitelství policie Středočeského kraje podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a ke dni 1. 10. 2017 byl ustanoven podle § 20 odst. 1 písm. a) téhož zákona na služební místo vrchního inspektora obvodního oddělení Kladno Kročehlavy, územního odboru Kladno, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje s místem služebního působiště v Kladně.

[2]                Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel”) kasační stížnost.

[3]                Dříve, než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji vzal zpět podáním ze dne 31. 3. 2022.

[4]                Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět.

[5]                Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatel zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. řízení zastavil.

[6]                O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2022