[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci

žalobce: M. M., nar. X

 bytem X

 zastoupen advokátkou Mgr. Michaelou Zezulkovou

 sídlem Valašská Bystřice 401, 756 27 Valašská Bystřice
 

proti  

žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje
sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2020, č. j. KUZL 7728/2020, sp. zn. KUSP 75075/2019 ŽPZE

takto:

1. Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 21. 10. 2020, č. j. KUZL 7728/2020, sp. zn. KUSP 75075/2019 ŽPZE, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč k rukám Mgr. Michaely Zezulkové, advokátky, sídlem Valašská Bystřice 401, 756 27 Valašská Bystřice, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 12. 2020 doručenou zdejšímu soudu téhož dne domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2020, č. j. KUZL 7728/2020, sp. zn. KUSP 75075/2019 ŽPZE (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho žádost, identifikační číslo 1119/2020-v.1, zaevidované pod číslem 1459/LP/2019-K113 (dále jen „žádost“), o přiznání finančního příspěvku na zmírnění dopadu kůrovcové kalamity v lesích za období od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2018 (dále jen „příspěvek“).

II. Obsah žaloby

2. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť má za to, že jeho žádost byla úplná, podaná řádně a včas a byla doložena veškerými požadovanými doklady, tudíž jí mělo být v souladu s příslušnými částmi Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za období od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2018, č. j. 49334/2019-MZE-16221 (dále jen „Zásady“) vyhověno. Kladně nebyla vyřízena z důvodu nedodání faktur či jiných dokladů prokazujících prodej vytěženého dřeva se ztrátou na výdělku. Dle názoru žalobce je však předmětem příspěvku nikoliv náhrada ztráty za prodej dřeva napadeného kůrovcem, ale náhrada škody způsobené na lesních porostech v důsledku kůrovcové kalamity. I přesto, že vytěžené dřevo neprodal, mu vznikly ztráty způsobené nutností přistoupit k rozsáhlému pokácení lesních porostů, současně přišel o možnost vyšších budoucích výnosů a vznikly mu náklady spojené s nutností své pozemky opět zalesnit. Žalovaný nesprávně požadoval doložení objemu vytěženého dřeva doložením toliko faktur za prodej dřeva či jiných účetních dokladů, v důsledku svého přesvědčení o zacílení dotace pouze na ztrátu při prodeji dřeva. Toto však z žádného dokumentu nevyplývá a naopak je možné objem vytěženého dřeva pro účely žádosti doložit také výrobními doklady, což žalobce učinil předložením pracovních lístků a potvrzením o provedené těžbě.

III. Vyjádření žalovaného

3. Žalovaný se k předmětné žalobě vyjádřil svým podáním ze dne 16. 4. 2021. Žalobce ke své žádosti předložil doklady znějící „dodací, výkupní lístek“. Ve smyslu části B, odst. 6 písm. d) Zásad je třeba doložit pracovní lístek, přičemž dle vysvětlivky č. 4 má výrobní, mzdový nebo výrobně mzdový lístek obsahovat výši objemu těžby v jednotlivých porostních skupinách. Takový doklad však žalobcem předložen nebyl. Žalovaný proto e-mailem vyzval žalobce, aby žalovanému poskytl doklady nezbytné pro přiznání této dotace, načež žalovaný uvedl, že žádnými takovými doklady nedisponuje.
4. Přiložený doklad o provedení těžby vystavený Lesy České republiky jako správcem lesa není pro vyčíslení předmětné částky dostatečný. Toto potvrzení odborného lesního hospodáře o nahodilé těžbě jehličnatého dříví je obligatorní součástí žádosti dle části B odst. 7 písm. a) bod 11 Zásad. Není proto možné, aby nahradilo pracovní lístek prokazující rok a měsíc provedení těžby nebo soustřeďování dříví a objem těžby v jednotlivých porostních skupinách. Pro přiznání příspěvku bylo nutné pomocí pracovního lístku dokázat objem těžby v jednotlivých měsících daného roku. Takový doklad v žádosti žalobce chyběl, a to bylo důvodem pro její zamítnutí.
5. Závěrem žalovaný poukázal na žalobcovo neplnění povinnosti spojené s prevencí vývoje a přemnožení škodlivých organismů v lese. Žalobce rovněž nečerpal finanční prostředky podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a jiné myslivecké činnosti.

IV. Replika žalobce

6. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou ze dne 20. 8. 2021. Ke své žádosti přiložil pracovní lístky obsahující údaje o dílčím množství vytěženého dříví v jednotlivých měsících daného roku. V odůvodnění napadeného rozhodnutí však byl uveden jiný důvod pro zamítnutí žádosti žalobce, a to nedoložení daňových či účetních dokladů k prokázání objemů jehličnatého dříví z nahodilé těžby. Jedná se o jiný doklad, než který žalovaný uvedl ve svém vyjádření. Pověřená osoba žalovaného jej při vyřizování žádosti vyzvala k doplnění o doklady potvrzující platbu za dřevo a ve zbytku jej ujistila, že ostatní dokumenty jsou v pořádku. V reakci na odpověď žalobce, že tyto doklady nemůže doložit, neboť dřevo neprodal, pověřená osoba uvedla, že v takovém případě nárok na dotaci nevznikne, neboť tento příspěvek vychází z „filosofie ztráty při prodeji dřeva“. Nebylo však sděleno, že předložené pracovní lístky jsou neúplné či že neobsahují předepsané údaje. Žalobci tak byla pověřenou osobou žalovaného poskytnuta nepravdivá a zavádějící informace, navíc nebyl, v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu, upozorněn na nedostatek v předložených dokladech, jejichž řádná oprava by mu zajistila vznik nároku na poskytnutí příspěvku.
7. Úvahy žalovaného ohledně dodržování povinností správce lesa považuje pro dané řízení za irelevantní a za snahu žalovaného očernit pověst žalobce.

V. Posouzení věci krajským soudem

8. Na základě včas podané žaloby Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2, věta první, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O žalobě soud rozhodl, aniž by nařizoval jednání, za splnění podmínek vyplývajících z § 51 a § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
9. Řízení ve správním soudnictví ovládá zásada dispoziční, soud tedy rozhodnutí správního orgánu přezkoumává v rozsahu žalobních námitek. Z úřední povinnosti však soud přezkoumává, zda napadené rozhodnutí netrpí některou z vad uvedených v § 76 odst. 1 a 2 s. ř. s.
10. Dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.
11. Z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006-73, vyplývá, že rozhodnutí správního orgánu je možné zrušit i bez nařízení jednání tehdy, když vady rozhodnutí spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti brání věcnému přezkumu rozhodnutí a posouzení důvodnosti žalobních námitek.
12. Jinak řečeno, krajský soud je oprávněn zrušit rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení, byť by nebyly žalobcem výslovně namítány, pokud tyto vady brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů (BLAŽEK, T. a kol. Soudní řád správní – online komentář. Praha: C. H. Beck, 2016. 3. aktualizace). Obdobný závěr uvedl Nejvyšší správní soud rovněž ve svém rozsudku ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35.
13. Z rozsáhlé judikatury Nejvyššího správního soudu k tématu nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí (např. rozsudky ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008-76, ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 27/2008-76, ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, publikovaný pod č. 133/2004 Sb. NSS, a ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003-130, publikovaný pod č. 244/2004 Sb. NSS) je zřejmé, že rozhodnutí správního orgánu může být nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003-52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004-73, publikovaný pod č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, publikovaný pod č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007-64, a ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005-245).
14. K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí správního orgánu pro nedostatek důvodů lze obecně uvést, že se primárně týká nedostatků jeho odůvodnění.
15. Z ustanovení § 68 odst. 1 správního řádu vyplývá, že obligatorními částmi rozhodnutí správních orgánů jsou výrok, odůvodnění a poučení účastníků. V odůvodnění má správní orgán dle odst. 3 citovaného paragrafu povinnost uvést zdůvodnění výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů je tedy takové rozhodnutí, z něhož nelze seznat, jaké skutečnosti vzal správní orgán za podklad svého rozhodnutí, na základě jakých důkazů tak učinil, jak se vypořádal s námitkami a návrhy účastníka řízení, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů, podle kterých právních norem rozhodoval a proč.
16. Krajský soud má za to, že žalovaný v projednávané věci těmto požadavkům na odůvodnění správního rozhodnutí nedostál. Odůvodnění napadeného rozhodnutí sice obsahuje důvod, proč nebylo žádosti žalobce vyhověno, tento je však uveden velmi stručně. Žalovaný konkrétně uvedl, že „(…) příspěvek nelze poskytnout, protože podmínky pro poskytnutí příspěvku nebyly splněny z následujících důvodů: Podle části 4, odstavce 10 nebyly doloženy daňové nebo účetní doklady k prokázání objemu jehličnatého dříví z nahodilé těžby. Na základě výše uvedených skutečností krajský úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.“ V tomto směru v odůvodnění chybí především vypořádání se s tvrzeními žalobce, které v průběhu řízení uplatňoval, ale rovněž bližší rozvedení úvah žalovaného o tom, z jakých důvodů žalobcem předložené podklady nesplňují požadavek na doložení daňových nebo účetních dokladů prokazujících objem jehličnatého dříví z nahodilé těžby.
17. Pochybení lze najít rovněž ve vymezení právních norem, dle nichž žalovaný v daném případě rozhodoval. Žalovaný sice odkazuje na část 4 odst. 10 Zásad, avšak předně není z odůvodnění jasné, zda žalovaný má na mysli část A, část B nebo část C těchto Zásad. Část A (nazvaná Obecné podmínky) obsahuje část (bod) 4 (nazvanou Rozhodnutí), její součástí je odst. 10 znějící: „ustanovení, že nesplnění některých podmínek podle bodu 9 může být postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková výše finančního příspěvku.“ Z textu citovaného bodu Zásad je zřejmé, že toto ustanovení nikterak nesouvisím s nevyhověním žádosti žalobce z důvodu nedoložení požadovaných finančních dokladů. Část B (nazvaná Specifické podmínky) sice obsahuje část (bod) 4 [nazvanou Příjemce finančního příspěvku (žadatel)], v ní se ale nenalézá odst. 10. Část C (nazvaná Účinnost Zásad) obsahuje toliko informaci o jejich účinnosti. Z napadeného rozhodnutí tak nevyplývá, o jakou část Zásad žalovaný své rozhodnutí opřel, přitom ve svém odůvodnění poukázal především na předmětnou část 4 odst. 10 Zásad, z něhož má vyplývat povinnost doložit daňové nebo účetní doklady k prokázání objemu jehličnatého dříví z nahodilé těžby. Ve skutečnosti však takto uvedené důvody nekorespondují s textem Zásad.
18. Vzhledem k uvedenému soud neshledal dané odůvodnění napadeného rozhodnutí za dostatečné.
19. Nad rámec důvodu pro zrušení napadeného rozhodnutí spočívajícího v jeho nepřezkoumatelnosti se soud krátce vyjádří k postupu žalovaného stran doložení požadovaných listin. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a zástupcem žalovaného (Ing. M. K.) vyplývá, že žalobce byl dne 11. 2. 2020 vyzván k doplnění žádosti o „doklady potvrzující platbu za dřevo,“ a to konkrétně výpisy z účtu o provedené platbě nebo výdajové lístky o placení dříví v hotovosti. Dne 13. 2. 2020 žalobce reagoval sdělením, že tyto doklady není schopen dodat, neboť vytěžené dřevo neprodal, ale zpracoval a vyrobil z něj stavební řezivo. Pokud následně žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvádí tvrzení, že žalobce nedodal požadované dokumenty, a to konkrétně mzdový, výrobní nebo výrobně mzdový lístek podle části B odst. 6 písm. d) bod 2. Zásad, neshoduje se toto jeho tvrzení s tím, k doložení jakých dokumentů byl žalobce v e-mailové komunikaci se žalovaným skutečně vyzván. Rovněž tato argumentace žalovaného obsažená ve vyjádření k žalobě nekoresponduje plně s důvodem uvedeným v napadeném rozhodnutí. Nadto lze poukázat i na nesprávnost poučení poskytnutého v e-mailové komunikaci, neboť doklad o prodeji dřeva [dle části B odst. 6 písm. d) bod 3. Zásad] není jedinou možností, jak lze určit sazbu finančního příspěvku [lze poukázat na dokumenty uvedené v bodě 1. a 2. části B odst. 6 písm. d) Zásad].

VI. Shrnutí a náklady řízení

20. S ohledem na vše shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o příspěvek, nebylo vydáno v souladu se zákonem. Soudu tedy nezbylo, než napadené rozhodnutí zrušit podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém bude správní orgán vázán právním názorem zdejšího soudu dle ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s.
21. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení spočívající v náhradě nákladů za právní zastoupení advokátem a za zaplacený soudní poplatek. Na náhradě nákladů za právní zastoupení advokátem přísluší dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění [tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], odměna za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, replika), a to za každý tento úkon částka ve výši 3 100 Kč [§ 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu]. Náhrada hotových výdajů činí za každý učiněný úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu 300 Kč. Náhrada nákladů za právní zastoupení tak činí částku 10 200 Kč. Dále pak žalobci náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Celkově tak žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka ve výši 13 200 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit v soudem stanovené třicetidenní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 23. února 2022

JUDr. Jaroslava Skoumalová v. r. 
předsedkyně senátu