[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

Rozsudek

jménem republiky

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

 

žalobce:   X

bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Bc. Vladimírem Volným

sídlem Paroubkova 228, Domažlice

proti 

žalovanému:    Okresní soud v Jablonci nad Nisou

sídlem Mírové náměstí 5, Jablonec nad Nisou

 

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:
 

  1. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 11. 2021 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, u něhož dle žaloby podal dne 19. 9. 2021 žádost o poskytnutí informací. Žalovaný sice na žádost přípisem ze dne 23. 9. 2021 reagoval, neodpověděl však na otázku č. 6, ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Žalobci byl zaslán pouze obecný odkaz, z něhož požadované informace nebylo možné zjistit. Žalobci tak nebyly poskytnuty všechny informace, které požadoval. Odkaz nesměřoval na informace, jež byly předmětem otázek k soudním řízením vedeným u povinného subjektu. Nelze akceptovat odkaz na obecné informace o činnosti všech soudů s tím, že žalobce tyto musí následně vyhledávat sám. Dne 6. 10. 2021 podal žalobce proti částečnému neposkytnutí informace stížnost, o níž však Ministerstvo spravedlnosti, jakožto nadřízený orgán žalovaného, ke dni podání žaloby v rozporu se zákonem stanovenými lhůtami nerozhodlo. Žalobce navrhl, aby soud žalovanému uložil rozhodnout o žádosti žalobce o informace do 15 dnů od právní moci rozsudku.

 

  1. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že skutečně dne 19. 9. 2021 obdržel prostřednictvím datové schránky žalobcovu žádost o informace. Nesouhlasil však s tím, že by neodpověděl na otázku č. 6 a že by žalobci sdělil jen obecný odkaz, z nějž nebylo možné požadované informace zjistit. Požadované údaje jsou jednoduše dohledatelné na stránce www.justice.cz pod žalovaným označenou aktualitou ze dne 13. 8. 2021. Odkaz byl učiněn v souladu s § 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalobci bylo poskytnuto dokonce více využitelných informací, než požadoval, žádná jiná čísla by žalovaný žalobci poskytnout nemohl, když by musel vyjít ze shodných statistických údajů, jaké poskytuje Ministerstvu spravedlnosti. Pokud jde o stížnost žalobce ze dne 6. 10. 2021, žalovaný ji dne 8. 10. 2021 předložil nadřízenému Ministerstvu spravedlnosti. Dne 14. 12. 2021 obdržel zamítavé rozhodnutí o stížnosti.

 

  1. V podané replice žalobce zpochybnil kvalitu odkazu žalovaného v rámci odpovědi na otázku č. 6. Běžný občan se dle žalobce nebude orientovat v rozhraní internetového statistického portálu infoData, odkaz by měl být podrobnější, žalobci by mělo být sděleno např. číslo výkazu i další instrukce. Bylo by vhodnější žalobci poskytnout informace přímo, jinak měl být žalobce k informacím podrobně naveden. Na přípis žalovaného k bodům 6 až 8 žalobcovy žádosti nelze nahlížet jako na rozhodnutí v materiálním smyslu. Odkaz na portál infoData není přímým ani nepřímým poskytnutím informace, není zde ani vyjádřena vůle žádost žalobce odmítnout. Dle žalobce je tak žalovaný nadále nečinný, na podporu své argumentace žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2022, č. j. 55 A 65/2021-26, jenž se zabýval obdobnou věcí.

 

  1. Ze správního spisu předloženého žalovaným ve shodě s tvrzeními účastníků plyne, že žalobce u žalovaného podal shora popsanou žádost o informace, jíž se mj. v otázce č. 6 tázal na průměrnou délku trestního řízení, občanského soudního řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé za období roku 2020. V odpovědi ze dne 23. 9. 2021 k této otázce žalovaný odkázal žalobce na Výroční zprávu Ministerstva spravedlnosti za rok 2020, která je dostupná na webových stránkách www.justice.cz, konkrétně pod aktualitou ze dne 13. 8. 2020 – Ministerstvo spravedlnosti představilo Výroční statistickou zprávu za rok 2020. Stížnost žalobce na nedostatečnost reakce žalovaného dle § 16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím podaná dne 6. 10. 2021 byla vypořádána zamítavým rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 14. 12. 2021, č. j. MSP-799/2021-OSV-OSV/2.

 

  1. K projednání věci nařídil soud ústní jednání, k němuž se dostavil pouze žalovaný, resp. jeho předsedkyně. Žalovaný setrval na svém dosavadním stanovisku a k argumentaci žalobce doplnil, že žalobce není běžným občanem, který by se nemohl zorientovat ve statistických údajích. Dle informací žalovaného je žalobce studentem právnické fakulty a advokátním asistentem svého právního zástupce. Soud provedl dokazování otevřením aktuality ze dne 13. 8. 2020 – Ministerstvo spravedlnosti představilo Výroční statistickou zprávu za rok 2020, a to na internetové stránce www.justice.cz. Zde byl čtenáři nabídnut odkaz na stránku s výročními statistickými zprávami za předešlá období, včetně roku 2020. Soud otevřel přílohu statistické
     

zprávy s daty jednotlivých soudů, v jejímž rámci lze po kliknutí na záložku s daty okresních soudů zobrazit mj. informace o průměrných délkách řízení u čtenářem zvoleného okresního soudu, včetně Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.

 

  1. K ústnímu jednání, které se konalo dne 23. 2. 2022, když bylo odročeno z původního termínu 2. 2. 2022, z nějž se tehdy zástupce žalobce omluvil, aniž o odročení žádal, soud dodává, že zástupce žalobce doručil soudu v neděli 20. 2. 2022 žádost o odročení jednání z důvodu kolize s jinými úkony. Tuto kolizi dokládal vyrozuměními policie, resp. Okresního soudu Plzeň – město ze dne 2. 2. 2022, resp. 4. 2. 2022. Soud žádosti o odročení nevyhověl, neboť ji za dané situace nevyhodnotil jako důvodnou a včasnou. Na žádost žalobce bylo možno reagovat pouhé dva dny před termínem jednání, i když jejím důvodem byla žalobci již známá kolize. Nadto zdejší soud odročil jednání na den 23. 2. 2022 již dne 1. 2. 2022. V tento den, který předchází předloženým vyrozuměním žalobce v jiných věcech, bylo vyrozumění o odročení také doručeno zástupci žalobce. Z těchto důvodů soud přistoupil ke konání ústního jednání v předem stanoveném termínu.

 

  1. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v němž se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

 

  1. V souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhodoval soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, když ověřil, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které správní řád stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, jak předpokládá § 79 odst. 1 s. ř. s. Za takový prostředek k ochraně proti nečinnosti soud v projednávaném případě považuje stížnost k Ministerstvu spravedlnosti podanou dle § 16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím. Dle § 16a odst. 5 tohoto zákona musí být stížnost předložena nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy došla, přičemž nadřízený orgán o ní dle odstavce 8 téhož ustanovení rozhodne do 15 dnů ode dne jejího předložení. Je nesporné, že stížnost byla podána dne 6. 10. 2021 a žalovaný o ní rozhodl až dne 14. 12. 2021, tedy po uplynutí zákonem stanovených lhůt a také po zahájení soudního řízení správního o nečinnostní žalobě. Za tohoto stavu považuje soud prostředek ochrany proti nečinnosti za řádně vyčerpaný (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 5 As 18/2017-55).

 

  1. Podle § 6 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

 

  1. Z žaloby plyne, že dle představ žalobce měly být požadované informace poskytnuty přímější cestou tak, aby byly žalobci ihned k dispozici bez nutnosti vyhledat konkrétní dokument na žalovaným označené internetové stránce www.justice.cz a bez nutnosti vyhledat v rámci tohoto dokumentu mezi informacemi týkajícími se jiných soudů právě ty, jež se vztahují k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, k němuž se podaná žádost vztahovala. Odkaz učiněný žalovaným považuje žalobce za nedostatečný a příliš obecný, v důsledku čehož neměly být dle žalobce v konečném důsledku řádně poskytnuty jím požadované informace. Soud se však s takovým názorem žalobce neztotožňuje.

 

  1. Především soud odkazuje na úpravu § 6 zákona o svobodném přístupu k informacím, která žalovanému umožňuje odkázat žalobce na internetovou stránku, kde se požadovaná informace nachází. Žalobce, který, jak sám uvádí, podal žádost o informace prostřednictvím datové schránky, nemá ani možnost trvat na přímém poskytnutí informace dle § 6 odst. 2 téhož zákona.

 

  1. Pokud jde o dostatečnost či obecnost žalovaným učiněného odkazu, považuje soud jeho odpověď za adekvátní. Nejlepším dokladem toho je, že soud v rámci provedeného dokazování byl schopen na základě informací uvedených žalovaným v jeho odpovědi na žádost žalobce bez problémů nalézt na www.justice.cz zmíněnou Výroční statistickou zprávu Ministerstva spravedlnosti, a v jejím rámci pak statistické údaje včetně průměrných délek řízení týkajících se Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.

 

  1. Skutečnost, že požadovaná informace není žadateli poskytnuta přímo, ale její získání vyžaduje také určitou aktivitu žadatele (zapnutí počítače, otevření webového prohlížeče, vyhledání dokumentu dle žalovaným sděleného odkazu, zorientování se v dokumentu), nepředstavuje porušení zákona o svobodném přístupu k informacím ze strany žalovaného, ale je tímto zákonem naopak předpokládána. Žalovaným uvedené údaje k otázce č. 6 jsou natolik konkrétní, že lze získat přístup ke statistickým údajům týkajícím se Okresního soudu v Jablonci nad Nisou skrze několik kliknutí myši. Pakliže zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje povinnému subjektu odkázat žadatele na zveřejněnou informaci, není nutné, aby povaha odkazu byla taková, že žadatel jediným kliknutím zobrazí právě a jen požadované informace (srov. § 6 odst. 1 zákona: „…sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace…“). Odkaz musí být natolik konkrétní, aby průměrně schopný žadatel byl schopen při vynaložení přiměřeného úsilí zobrazit požadovanou informaci. Tato podmínka byla v daném případě splněna.

 

  1. Soud podotýká, že obsah žalobcovy repliky se do značné míry míjí s nyní posuzovanou věcí. Je zřejmé, že žalobce v replice opisoval z textu rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2022, č. j. 55 A 65/2021-26, na nějž také odkázal, nicméně v tamní věci byla evidentně k žádosti žalobce o informace poskytnuta jiná odpověď, než jak je tomu v nynějším případě, a rovněž žaloba byla koncipována odlišně. Krajský soud v Praze mj. hodnotil odpověď povinného subjektu odkazem na webový portál infoData. Zdejší soud může jen souhlasit tím, že běžný občan patrně nebude schopen s tímto portálem jednoduše pracovat, pro aktuálně projednávanou věc to však není vůbec podstatné, neboť žalovaný neodkázal žalobce na portál infoData, když se o něm vůbec nezmínil. Žalovaný žalobci sdělil jednoduchou cestu, jak přes stránky www.justice.cz otevřít přímo dokument se statistickými údaji, v němž se lze jednoduše orientovat. K tomu nebylo zapotřebí, aby žalobce portál infoData vůbec otevíral, natož ovládal práci s ním.

 

  1. Také další text repliky je zjevně pouze převzat z uvedeného rozsudku. Podstata projednávané žaloby spočívá v tom, že žalovaný dle žalobce dostatečně neodpověděl na otázku č. 6, ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace. Převzetím textu z uvedeného rozsudku žalobce náhle hovoří o otázkách č. 6 až 8, jež byly řešeny v tehdejším řízení, aniž by se žalobce v projednávané žalobě o otázkách 7 a 8 byť jen zmínil, natož aby k nim uvedl jakoukoli argumentaci. Z odpovědi žalovaného na otázky 7 a 8 navíc plyne, že žalobci se v tomto rozsahu dostalo výslovné odpovědi bez jakéhokoli odkazu. Žalobce se tedy šablonovitě zpracovanou replikou nedokázal udržet v mezích konkrétně vymezeného předmětu tohoto řízení.

 

  1. Protože jiné žalobní námitky žaloba neobsahuje, posoudil soud vzhledem k výše uvedenému podanou žalobu jako nedůvodnou a podle § 81 odst. 3 s. ř. s. ji zamítl.

 

  1. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle kterého účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případu byl úspěšný žalovaný, který náhradu nákladů řízení nepožadoval. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec dne 23. února 2022

 

 

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu