[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci

žalobce:  Carassius consulting a.s., IČO 28443926

sídlem Trojická 1910/7, Praha 2

proti
žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství

   sídlem Masarykova 427/31, Brno

za účasti:  WELT SERVIS spol. s.r.o., IČO 25356275

   sídlem Třebovická 5046/59, Ostrava – Třebovice

   zastoupena advokátem Mgr. Ing. Petrem Křížákem, MBA, LL. M.

   sídlem Purkyňova 6, Ostrava

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 6. 2021, č. j. 22816/21/5100-41456-700636, a č. j. 22817/21/5100-41456-700636,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, kterými byla potvrzena odvoláním napadená rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 23. 10. 2020, č. j. 7947287/20/2002-00540-609067, a ze dne 22. 10. 2020, č. j. 7888046/20/2002-00540-111122, kterými správce daně rozhodl o udělení příklepu.
2. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti.
3. K vymožení daňových nedoplatků žalobce jako daňového dlužníka zahájil správce daně dne 7. 6. 2017 vydáním exekučního příkazu daňovou exekuci prodejem nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce, konkrétně se jednalo o budovy ležící v části obce Vrbice, v katastrálním území Vrbice nad Odrou, obec Bohumín, zapsáno na LV č. 438 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná (dále jen „budovy“) a pozemky, včetně budov na nich umístěných, ležící v katastrálním území Vrbice nad Odrou, obec Bohumín, zapsaných na LV č. 437 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná (dále jen „pozemky“).
4. K provedení daňové exekuce prodejem nemovitých věcí nařídil správce daně postupně několik dražeb, jež proběhly neúspěšně.
5. Dne 10. 9. 2020 nařídil správce daně dražebními vyhláškami další dražby, jež byly na rozdíl od předchozích dražeb prováděny elektronicky. Dražební vyhlášky byly elektronicky zveřejněny v systému Aplikace elektronických dražeb (dále jen „APED“), ve kterém byly zveřejněny i další informace a pokyny, jak postupovat při provádění elektronické dražby. V samotné dražební vyhlášce pak byl uveden (hypertextový) odkaz na internetové stránky (aplikace APED), na nichž se elektronická dražba konala a jejichž prostřednictvím bylo možné dražbu sledovat, přihlásit se do ní a činit v jejím rámci úkony. Žalobce ani nikdo další z příjemců dražebních vyhlášek vůči nim nevznesl námitky.
6. Do dražby se přihlásil jediný dražitel, a to osoba zúčastněná na řízení, která předměty exekuce vydražila. Rozhodnutí o udělení příklepu bylo správcem daně vydáno dne 22. 10. 2020 (ohledně dražby budov) a dne 23. 10. 2020 (ohledně dražby pozemků).
7. Proti rozhodnutím o příklepu se žalobce odvolal. Žalobce namítal, že předmět dražby nebyl v dražební vyhlášce dostatečně specifikován údaji dle katastru nemovitostí, což mělo podstatný vliv na mnohost zájemců a jejich licitaci, čímž byl podstatně ovlivněn průběh dražby.
8. Nyní napadenými rozhodnutími (se shodnými odůvodněními) žalovaný obě rozhodnutí o příklepu potvrdil.
9. K odvolací námitce žalobce uvedl, že z katastrálním zákonem požadovaných údajů neobsahovaly dražební vyhlášky ze dne 10. 9. 2020 název katastrálního území, ve kterém se předměty dražby nacházely (Vrbice nad Odrou). Nicméně, i když v dražební vyhlášce tento údaj uveden nebyl, vzhledem k tomu, že se dražba konala elektronicky, byla v dražební vyhlášce v souladu s § 195 odst. 4 daňového řádu jednak uvedena adresa internetové stránky, na které se bude elektronická dražba provádět, a jednak adresa internetové stránky, na které byly zveřejněny podmínky a postup pro provádění elektronické dražby. A na této stránce údaj o katastrálním území uveden byl. Do aplikace APED byly ve shodě s obsahem dražební vyhlášky umístěny všechny podstatné informace týkající se dražby, včetně popisu předmětu dražby, zde již s uvedením katastrálního území. Jako příloha ve formátu pdf byla do této aplikace vložena i samotná dražební vyhláška, jejíž přílohou rovněž byla fotodokumentace (11 fotografií včetně ortofotomapy) předmětů dražby. Vzhledem k těmto okolnostem nemohlo neuvedení názvu katastrálního území do dražební vyhlášky ovlivnit počet dražitelů na dražbě.

II. Obsah žaloby

10. Žalobce namítá, že dražební vyhlášky neobsahovaly specifikaci katastrálního území, a tudíž nebyla dodržena jedna z jejich dílčích zákonných náležitostí. Na tomto pochybení nic nemění, pokud byla v dražební vyhlášce uvedena adresa internetové stránky, na které se bude elektronická dražba provádět, a adresa internetové stránky, na které byly zveřejněny podmínky a postup provádění elektronické dražby. Opak by znamenal, že by potenciální dražitel měl u všech internetových dražeb přepisovat hypertextový odkaz do vyhledávače na internetu, kde se až posléze dozví, kde se vůbec předmět dražby nachází. Žalobce odkazuje na § 8 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Dle žalobce jeho výkladu svědčí též § 195 odst. 4 daňového řádu, který pouze rozšiřuje základnu povinných zákonných náležitostí pro dražební vyhlášku v případě elektronické dražby. Žalobce odmítá, že by „dalším vodítkem“ pro případné zájemce byla skutečnost, že dražební vyhláška byla umístěna na úřední desce obecního úřadu, v jehož obvodu se předmět dražby nacházel. Postup finančních orgánů považuje žalobce za libovůli, jíž je poškozen nejen žalobce, nýbrž i stát Česká republika.
11. Žalobce uvádí, že svým přístupem finanční úřad podstatně ovlivnil průběh dražby a mnohost zájemců. Potenciální dražitelé neměli jakoukoliv možnost se o předmětné dražbě v příslušném katastrálním území dozvědět. Žalobce poukazuje na skutečnost, že v předmětných dražbách byl navržen předražek, což svědčí tomu, že o předmět dražby by byl mnohem větší zájem.

III. Vyjádření žalovaného

12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že v případě dražby provedené elektronicky dražební vyhlášky zahrnují nejenom listinnou dražební vyhlášku, nýbrž také její nedílnou součást – odkazované dokumenty v elektronické podobě na internetu. Dražební vyhláška je tak dohledatelná nejenom na konkrétním odkazu uvedeném vždy na první straně listinné dražební vyhlášky, nýbrž také na hlavní nabídkové straně aplikace APED, kde jsou zveřejněny všechny aktuálně nařízené dražby prováděné Finanční správou ČR. Absence označení katastrálních území v listinných dražebních vyhláškách nevedla k tomu, že případný zájemce o dražbu nemohl do zahájení dražebního jednání uplatnit svá práva (v namítaném případě právo účastnit se dražby jako dražitel). Vzhledem k tomu, že v listinných dražebních vyhláškách byly dražené nemovité věci popsány velmi podrobně i co do jejich technického popisu a dokonce byly připojeny i fotografie dražených nemovitých věcí, včetně polohy dražených nemovitostí na mapě, mohl případný zájemce o účast na dražbě po zjištění těchto skutečností buď zjistit příslušné konkrétní katastrální území, ve kterém se dražené nemovitosti nacházejí nahlédnutím do aplikace APED (kde již bylo katastrální území uvedeno a kterou musel v případě zájmu dražitel stejně navštívit, neboť dražba probíhala přímo v této aplikaci), případně se obrátit na kontaktní osobu zajišťující prohlídky nemovitostí.
13. K poukazu žalobce na skutečnost, že v dané věci byl nabídnut předražek, žalovaný dodává, že tato skutečnost nemusí nutně znamenat, že by o předmět dražby, v případě jeho podrobnější specifikace v listinné dražební vyhlášce, mohl být větší zájem.

IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení

14. Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření uvádí, že v dané věci byly zcela prokazatelně dodrženy postupy dražby dle daňového řádu. Žalobce i další dražitelé naprosto přesně věděli, co je předmětem dražby. Tvrzení žalobce o liknavém přístupu finančních úřadu o negativním dopadu na průběh dražby tak nemůže obstát. Také tvrzení, že byl u dražeb nabídnut předražek, není relevantní a nelze z něj tedy vyvozovat žádné závěry.

V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

15. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), protože účastníci s takovým postupem souhlasili.
16. Žalobce namítá, že předmětné dražební vyhlášky neobsahovaly specifikaci katastrálního území.
17. Podle § 115 odst. 2 písm. c) daňového řádu dražební vyhláška obsahuje kromě náležitostí podle § 102 odst. 1 písm. a), b), g) a h) označení a popis předmětu dražby.
18. Podle § 115 odst. 4 daňového řádu platí, že pokud je prováděna elektronická dražba, obsahuje dražební vyhláška rovněž a) adresu internetové stránky, na které se bude elektronická dražba provádět, b) adresu internetové stránky, na které jsou zveřejněny podmínky a postup pro provádění elektronické dražby.
19. Z § 115 odst. 2 písm. c) daňového řádu vyplývá, že dražební vyhláška, a to i v případě, kdy je prováděna elektronická dražba, musí obsahovat veškeré náležitosti stanovené v § 115 odst. 2 daňového řádu. Ustanovení § 115 odst. 4 daňového řádu pouze rozšiřuje obligatorní náležitosti dražební vyhlášky o další náležitosti, které musí obsahovat v případě elektronické dražby (viz použití slova „rovněž“). Samotná skutečnost, že je dražba prováděna elektronicky, tedy neznamená, že dražební vyhláška nemusí obsahovat zákonem stanovené náležitosti.
20. Podle daňového řádu musí dražení vyhláška obsahovat označení a popis předmětu dražby. V případě dražby nemovitých věci daňový řád nestanoví, jak konkrétně má být věc označena. Komentářová literatura se však shoduje (viz LICHNOVSKÝ, Ondřej, ONDRÝSEK, Roman a kol. Daňový řád. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 852, nebo BAXA, Josef a kol.: Daňový řád: komentář. Praha Wolters Kluwer, 2010, citováno dle ASPI), že v případě nemovitých věcí využije správce daně označení tak, jak jej požaduje katastrální zákon.
21. Podle § 8 katastrálního zákona v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to

a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu,

c) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena.

22. Z uvedeného tedy vyplývá, že správce daně pochybil, pokud v dražebních vyhláškách neuvedl konkrétní katastrální území, na kterém se předmětné budovy a pozemky nacházejí. Uvedené ostatně ani žalovaný nikterak nepopírá. Potud tedy lze přisvědčit žalobci, že dražební vyhlášky neobsahovaly veškeré náležitosti vyžadované § 115 odst. 2 daňového řádu.
23. Zároveň však soud zdůrazňuje, že obligatorní náležitosti dražební vyhlášky nelze vykládat striktně formalisticky, nýbrž je nezbytné sledovat účel, pro který má být ten který údaj v dražební vyhlášce uveden. V případě dražby věcí (včetně těch nemovitých) je tímto účelem náležité označení a popis předmětu dražby tak, aby případní dražitelé byli dopředu seznámeni s předmětem dražby a mohli zvážit, zdali se dražby zúčastní či nikoli. Proto je dle soudu klíčové, aby v dražební vyhlášce byly dražené věci popsány jednoznačně identifikovatelně. A tuto podmínku dle soudu nyní přezkoumávané dražební vyhlášky splňují.
24. Dražební vyhláška týkající se pozemků výslovně obsahovala označení dotčených pozemků parcelními čísly. Dále popisovala stavby stojící na předmětných pozemcích, a to včetně jejich využití, podoby a stavu. Budovy byly rovněž označeny číslem popisným. Dražební vyhláška obsahovala rovněž kontakt na osobu, která by zabezpečila případnou prohlídku. Její součástí byla rovněž fotodokumentace dražených nemovitých věcí.
25. Dražební vyhláška ohledně budov také obsahovala popis dražených nemovitostí, včetně jejich stavu a způsobu užívání. Stavby byly označeny číslem popisným a rovněž byla uvedena parcelní čísla pozemků, na kterých se dotčené stavby nacházejí. I zde by zveřejněn kontakt na osobu, která by zabezpečila případnou prohlídku a nechyběla ani fotodokumentace nemovitostí.
26. Uvedený popis dražených nemovitých věci je dle soudu natolik zřetelný, že byla splněna zákonná podmínka, aby dražební vyhlášky obsahovaly označení a popis předmětů dražeb. Soud považuje za zásadní, že dražební vyhlášky obsahovaly popisná čísla budov nacházejících se na předmětných pozemcích a parcelní čísla těchto pozemků, že dražené nemovité věci byly dostatečně popsány a že byla přiložena rovněž jejich fotodokumentace. Soud uznává, že jednotlivé nemovitosti byly plně označeny v souladu s § 8 katastrálního zákona až v aplikaci APED, dražební vyhlášky však obsahovaly odkaz na internetové stránky, na které se měla elektronická dražba provádět, a také na internetové stránky, na které byly zveřejněny podmínky a postup pro provádění elektronické dražby dle ustanovení § 115 odst. 4 daňového řádu. Případný zájemce o dražbu proto mohl i tyto informace snadno získat. 
27. Jestliže žalobce namítá, že chybným neuvedením katastrálního území došlo k poklesu zájmu o dražbu a menšímu počtu vydražitelů, tak uvedené pochybnosti soud nesdílí. Jak již soud uvedl, dle jeho názoru byly dražené nemovité věci v dražebních vyhláškách označeny dostatečně určitě, takže případným dražitelům nemohly vyvstat pochybnosti nad předmětem dražby. Případní dražitelé mohli snadno získat další informace o dražených věcech v aplikaci APED. A dražební vyhlášky byly zveřejněny rovněž na úřední desce správce daně, na úřední desce Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v Karviné, a také na úřední desce Městského úřadu Bohumín, v jejichž obvodu se nacházely předměty dražby. K naposledy uvedenému soud podotýká, že i místo zveřejnění indikovalo, v jakém katastrálním území se dražené nemovité věci nacházejí, resp. že nacházejí v obvodu Městského úřadu v Bohumíně. Nehledě na skutečnost, že v případě pochybností mohli případní zájemci snadno kontaktovat správce daně či kontaktní osobu, jejíž jméno a telefonní číslo bylo v dražebních vyhláškách uvedeno.
28. Krom již uvedeného pak soud připomíná, že žalobce mohl údajnou neurčitost dražebních vyhlášek namítat již před dražbou samotnou, neboť mu byly dražební vyhlášky s předstihem zaslány. Žádné námitky vůči jejich obsahu však do doby dražby nevznesl, nýbrž tak činil až po rozhodnutí o příklepu.
29. Soud konečně souhlasí se žalovaným, že na posouzení věci nemá žádný vliv, že byl v předmětných dražbách navržen předražek. Jedná se o specifický exekuční institut, z něhož nelze a priori dovozovat, že se dražby mohlo zúčastnit více dražitelů.
30. Soud tedy uzavírá, že dražební vyhlášky v souhrnu obsahovaly dostatečný popis dražených nemovitostí, jak vyžaduje § 115 odst. 2 písm. c) daňového řádu. Ačkoli dražební vyhlášky chybně neuváděly katastrální území, na kterém se dražené nemovité věci nacházejí, tak tato vada dražebních vyhlášek nedosahuje takové intenzity, aby soud rozhodl o zrušení navazujících rozhodnutí o příklepu.

V. Závěr

31. Žalobce tedy se svými námitkami neuspěl. Jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž by byl soud povinen přihlížet z úřední povinnosti, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
32. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 soudního řádu správního. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
33. Pokud jde o náklady řízení, které vznikly osobě zúčastněné na řízení, soud dospěl k závěru, že v dané věci nejsou dány předpoklady pro přiznání práva na jejich náhradu. Podle ustanovení § 60 odstavec 5 s. ř. s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností, kterou jí soud uložil. V posuzované věci soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost v řízení nestanovil, pouze jí dal možnost uplatnit její právo v probíhajícím řízení. Z uvedených důvodů soud shledal, že osobě zúčastněné na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha, 21. prosince 2021

JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D., v. r.

předseda senátu