USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci

žalobkyně:      D. M., narozená X,

 bytem X,

       zastoupená P. H., obecným zmocněncem,

 bytem X,

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 1. 2021, č. j. X,

takto:

1. Žaloba se odmítá.

2.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 1. 2021, č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 10. 2020, č. j. X.  Uvedeným rozhodnutím ze dne 5. 10. 2020 zamítla žalovaná žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem ze dne 17. 9. 2020 není žalobkyně invalidní, neboť pokles její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil 30 %.

Předně je nutno uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence nebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.

K výzvě soudu žalovaná předložila doklady o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalobkyni. Na základě toho pak soud mohl zjistit, kdy žalobkyni začala běžet lhůta pro podání správní žaloby, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě nepochybně patří.

Z předložené listiny (poštovní doručenky) soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni prostřednictvím držitele poštovní licence doručeno dne 14. 1. 2021. Tento den, tj. 14. 1. 2021, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s.

Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí den 14. 1. 2021 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila dne 15. 3. 2021.

Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, že byla žalobkyní podána u soudu osobně až dne 18. 10. 2021; tato skutečnost zjevně vyplývá z podacího razítka soudu.

Na základě předloženého dokladu o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalované a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto byl soud nucen podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť toto řízení je od soudního poplatku osvobozeno.

Soud směrem k žalobkyni poznamenává, že její podání ze dne 9. 3. 2021 doručené zdejšímu soudu prostřednictvím elektronické pošty nebylo opatřeno elektronickým podpisem, a proto jej nebylo možno považovat za řádně podanou žalobu. Ze strany žalobkyně nedošlo ve lhůtě 3 dnů ve smyslu § 37 odst. 2 s. ř. s. k doplnění tohoto podání a v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu jej bylo nutné považovat za podání, ke kterému se nepřihlíží (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016-16). Stran podpisu soud uvádí, že podpis (sken či fotokopie vlastnoručního podpisu) na podání ze dne 9. 3. 2021 nelze považovat za elektronický podpis dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, a proto byla žaloba podána až dne 18. 10. 2021, tedy opožděně.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 22. února 2022

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

samosoudce