USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Ing. D. E., zastoupený Mgr. Ondřejem Koutným, advokátem se sídlem kapitána Jaroše 2405, Žatec, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 9. 2021, č. j. 54 Ad 2/2021 ‑ 160,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III.              Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ondřeji Koutnému, advokátovi, se nepřiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Rozsudkem ze dne 27. 9. 2021, č. j. 54 Ad 2/2021 ‑ 160, Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 1. 12. 2020, č. j. Rea‑780 701 0695‑315‑IV.

[2]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu blanketní kasační stížnost, ve které uvedl, že ji doplní prostřednictvím soudem ustanoveného zástupce.

[3]                Takto formulovaná kasační stížnost nebyla věcně projednatelná, neboť neobsahovala žádný konkrétně vymezený důvod, pro který stěžovatel napadl rozhodnutí krajského soudu. Usnesením ze dne 17. 2. 2022, č. j. 7 Ads 355/2021 ‑ 38, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele k odstranění této vady ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že pokud vady kasační stížnosti neodstraní a v řízení nebude možné pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 17. 2. 2022. Lhůta ke splnění povinnosti tak uplynula ve čtvrtek 17. 3. 2022 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). V uvedené lhůtě stěžovatel kasační stížnost ani nedoplnil, ani nepožádal o prodloužení stanovené lhůty (srov. § 106 odst. 3 s. ř. s.). Stěžovatel kasační stížnost doplnil až podáním s datem 22. 3. 2022, doručeným soudu téhož dne datovou schránkou. Kasační stížnost tak doplnil až pět dnů po stanovené lhůtě.

[4]                Stěžovatel tedy nevymezil konkrétní a věcně projednatelné důvody, pro které napadl rozsudek krajského soudu (k doplnění kasační stížnosti nelze s ohledem na jeho opožděnost přihlížet ‑ viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 2 As 28/2009 ‑ 28, nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, publ. ve Sb. n. a u. ÚS č. 42 nález č. 152, s. 237). Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení, Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.

[5]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

[6]                Ustanovenému zástupci stěžovatele Nejvyšší správní soud nepřiznal odměnu za zastupování, neboť z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by učinil nějaký úkon právní služby, za který náleží odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Doplnění kasační stížnosti ze dne 22. 3. 2022 nelze považovat za účelný úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky, neboť byl učiněn až po marném uplynutí lhůty k doplnění kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. března 2022

Mgr. David Hipšr

předseda senátu