č. j. 62 Az 6/2021 - 25

  

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci

 

žalobce:  R.R.

státní příslušnost Albánská republika

toho času Pobytové středisko Havířov

sídlem Na Kopci 269/5, 735 64  Havířov

 

proti

žalovanému:   Ministerstvo vnitra 

sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2021, č. j. OAM-13/LE-VL17-VL16-2020, ve věci mezinárodní ochrany,

takto:

 

I. Žaloba se zamítá.

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

 

  1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 4. 3. 2021 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla žalobcova žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).
  2. Podle žalobce porušil žalovaný minimálně ustanovení § 3, § 50 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) a § 12a § 14a zákona o azylu. Žalobce uvedl během správního řízení, že pochází z Albánie, po určitou dobu žil s manželkou a třemi malými dětmi ve Francii. Třetí z dětí se narodilo ve Francii a nyní se žalobce snažil vycestovat do Francie, aby tam mohl pro dítě vyřídit doklady. Dále uvedl, že mu v Albánii hrozí nebezpečí ze strany soukromé osoby – otce a strýců. Jedno z žalobcových dětí je zdravotně postižené a žalobcův otec dítě navedl k žebrání na ulici. Uvedené skutečnosti vyvrací, že Albánie je pro žalobce bezpečnou zemí původu.
  3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že popírá oprávněnost žalobních námitek. Připomněl judikaturní závěry, že ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o azylu označení určité země za bezpečnou zemi původu v podstatě zvyšuje důkazní břemeno na straně žadatelů o mezinárodní ochranu (odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Azs 66/2008-70, publ. ve SbNSS č. 1749/2009); bylo proto na žalobci, aby doložil a prokázal, že v jeho případě domněnka bezpečné země původu neplatí. 

Zjištění z obsahu správních spisů

  1. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce dne 3. 2. 2021 požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to poté, co byl dne 31. 1. 2021 policií zajištěn za účelem správního vyhoštění. K zajištění žalobce došlo poté, co byl kontrolován hlídkou PČR v X na ul. X, jako hledaná osoba. Následně bylo zjištěno, že žalobce má zákaz vstupu na území schengenského prostoru od 28. 9. 2020 do 28. 9. 2023 jako nežádoucí cizinec. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dále uvedl, že nikdy nebyl ve své vlasti trestně stíhán a neměl problémy se státními orgány. Žil s rodinou ve Francii, kde požádal o azyl, byl odmítnut, následně deportován s rodinou zpět do Albánie. O udělení mezinárodní ochrany se rozhodl požádat po zajištění policií za účelem správního vyhoštění, jinak by ani nežádal. V Albánii mu hrozí pomsta ze strany konkrétních osob, a to jeho strýců.
  2. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, konkrétně se jedná o Informaci OAMP: Hodnocení Albánie jako bezpečné země původu ze dne 15. 5. 2019.
  3. Dne 18. 2. 2021 byla žalobci dána možnost seznámit se s podklady rozhodnutí, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich využití. K podkladům rozhodnutí se žalobce nevyjádřil, nenavrhoval jejich doplnění.
  4. Následně dne 26. 2. 2021 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Správní orgán uzavřel, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce je legalizace pobytu po zajištění žalobce policií a zároveň snaha cestovat do Francie. Předně žalovaný zdůraznil, že ČR považuje podle vyhl. č. 328/2015 Sb. Albánii za bezpečnou zemi původu, v Albánii obecně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení.

Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s.
  2. Krajský soud především dospěl k závěru, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu a obstaral si dostatek informací potřebných k vydání rozhodnutí. Shromážděné informace ohledně situaci v Albánii soud považuje za zcela dostatečné a přiměřeně aktuální k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí.
  3. Podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.
  4. Podle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu se pro účely tohoto zákona rozumí bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

-          ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu,

-          který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a,

-          který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a

-          který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

  1. Podle § 86 odst. 4 zákona o azylu, ministerstvo vyhláškou stanoví seznam bezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce.
  2. Podle § 2 vyhlášky č. 328/2015 Sb., Česká republika považuje Albánie za bezpečnou zemi původu.
  3. Pro rozhodnutí v dané věci je podstatné vyhodnocení obsahu žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze strany žalobce ve spojení s informacemi o Albánii jako bezpečné zemi původu. Krajský soud má za to, že žalovaný zcela správně vyhodnotil informace obsažené v listině Hodnocení Albánie jako bezpečné země původu z května roku 2019, s jejímž obsahem byl žalobce před vydáním rozhodnutí seznámen, přičemž nenavrhl doplnění dokazování a netvrdil další skutečnosti ke své žádosti. S ohledem na skutečnost, jak správně připomněl žalovaný, že označení určité země za bezpečnou zemi původu v podstatě zvyšuje důkazní břemeno na straně žadatelů o mezinárodní ochranu a že ze strany žalobce nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, které by byť náznakem měly vést k závěru o tom, že v případě žalobce se o bezpečnou zemi původu jednat nemůže, nelze přiznat důvodnosti žalobních námitek.
  4. Krajský soud se nadto zcela ztotožňuje jak se zcela vyčerpávajícím rozborem situace v Albánii ve vztahu k žalobcovým důvodům, pro které žádal o udělení mezinárodní ochrany.

Závěr a náklady řízení   

  1. Krajský soud tedy uzavírá, že žalobní námitky důvodnými neshledal, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

Ostrava 29. září 2021

 

JUDr. Petr Hluštík, Ph. D.

samosoudce

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje