č. j. 15 A 35/2021-56

 

 

USNESENÍ

 

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

žalobkyně:            T. V., narozená X,

                             bytem X,

 zastoupená JUDr. Emilem Flegelem, advokátem,

 sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00  Praha 10, 

proti

žalovanému:         Krajský úřad Ústeckého kraje,

                            sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem,

 

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

  1. Řízení se zastavuje.
  2. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč. Částka 1 000 Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
  3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobkyně podala včasnou žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve smyslu § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se domáhala, aby soud vyslovil, že žalovaný je povinen rozhodnout ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozsudku soudu o jejím odvolání ve věci vedené Magistrátem města Ústí nad Labem (dále jen „správním orgán I. stupně“) pod sp. zn. MMUL/OPA/ODN/68933/2021/Dr. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 4. 6. 2021, sp. zn. MMUL/OPA/ODN/68933/2021/Dr, přitom byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za což jí byla uložena pokuta ve výši 8 000 Kč a správní trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 10 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jakož i povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Současně se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení.
  2. Dne 29. 11. 2021 tak žalobkyně podala žalobu ve věci poté, co dle jejího tvrzení uplatnila dne 27. 10. 2021 zvláštní prostředek ochrany před nečinností u nadřízeného orgánu žalovaného - tj. Ministerstva dopravy, a to konkrétně prostřednictvím žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného ve smyslu § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). I přes tyto kroky nicméně žalovaný zůstal nečinný.
  3. Ve vyjádření k žalobě ze dne 23. 12. 2021 žalovaný uvedl, že s ohledem na postup správních orgánů zúčastněných na věci nemá za to, že by byl nečinný, přičemž současně zmínil, že žalobkyni v důsledku pozdějšího vydání rozhodnutí nehrozí žádná újma. V návaznosti na opatření proti nečinnosti Ministerstva dopravy ze dne 29. 11. 2021 přitom upozornil na fakt, že je do dne 2. 1. 2022 povinen učinit nezbytné kroky ve vztahu k odvolání žalobkyně.
  4. V replice ze dne 9. 1. 2022 pak žalobkyně setrvala na svých tvrzeních, přičemž nesouhlasila s vyjádřením žalovaného ve věci.   
  5. Následně dne 11. 2. 2022 soud obdržel podání žalobkyně, kterým byla předmětná žaloba výslovně vzata v plném rozsahu zpět s odůvodněním, že žalovaný požadované rozhodnutí již vydal dne 8. 2. 2022 pod č. j. KUUK/024695/2022/DS/Bal.
  6. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
  7. Protože je projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení předmětného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. výrokem I. usnesení řízení o podané žalobě zastavil.
  8. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl výrokem II. usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2 000 Kč, toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
  9. Soud má dále za to, že postupem žalovaného, jímž bylo v návaznosti na žalobkyní podané odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně v řešeném případě vydáno rozhodnutí o odvolání, nastala situace předvídaná v § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., v důsledku čehož žalobkyni vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení vůči žalovanému. K tomu soud ve  stručnosti upozorňuje na to, že dle § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88). Podle § 71 odst. 1 správního řádu platí, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Odstavec 3 nadepsaného ustanovení dále stanoví, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Nutno přitom zdůraznit, že žalobkyně ve věci podala včasné odvolání dne 28. 6. 2021. Dne 16. 8. 2021 byla žalovanému předána spisová dokumentace v intencích § 88 odst. 1 správního řádu. Přípisem ze dne 18. 8. 2021 poté žalovaný vrátil správní spis správnímu orgánu I. stupně k doplnění jím požadovaných dokladů. Doplněná spisová dokumentace byla následně dne 10. 11. 2021 předána opět žalovanému. Žalobkyně pak dne 29. 11 2021 podala předmětnou žalobu ve věci. Téhož dne také Ministerstvo dopravy (k žádosti žalobkyně) opatřením proti nečinnosti žalovanému přikázalo, aby nejpozději do 30 dnů ode dne doručení tohoto opatření konal v odvolacím řízení. Žalovaný však rozhodnutí o odvolání vydal až dne 8. 2. 2022.
  10. Soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2015, č. j. 2 As 198/2015-20: „Pokud účastník řízení podá odvolání, je jeho cílem vydání rozhodnutí v určité zákonem stanovené době (§ 90 odst. 6 ve spojení s § 71 správního řádu). Jelikož zákonodárce zakotvil možnost provedení autoremedury prvostupňovým správním orgánem, účastník řízení se (nejpozději) po uplynutí lhůty stanovené pro provedení autoremedury či pro předání spisu a stanoviska k odvolání (§ 88 odst. 1 správního řádu) a po uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí (§ 90 odst. 6 ve spojení s § 71 správního řádu) může domáhat ochrany proti nečinnosti odvolacího orgánu opatřením proti nečinnosti (§ 80 správního řádu) a následně nečinnostní žalobou dle § 79 s. ř. s. právě proti odvolacímu správnímu orgánu. Právní řád tak umožňuje žalobci domoci se ochrany tímto způsobem, což vylučuje použití žaloby proti nezákonnému zásahu. Nejvyšší správní soud tak, i s ohledem na výše uvedené, nepřisvědčil názoru krajského soudu, který má za to, že nečinnostní žalobou se žalobce nemohl v daném případě bránit proti odvolacímu správnímu orgánu, neboť tento orgán neměl spis ve své dispozici. Není totiž povinností účastníka řízení, aby sám zjišťoval, kde se spis zrovna nachází. Účastník řízení má však právo na to, aby rozhodnutí o jeho odvolání bylo vydáno ve lhůtách uvedených shora.“ Ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 14. 1. 2016, č. j. 9 As 244/2015-47, v němž uvedl, že „[z] § 88 odst. 1 spr. ř. vyplývá, že prvostupňový správní orgán má do 30 dnů ode dne doručení odvolání, pokud neshledá důvody pro autoremeduru (§ 87 spr. ř.), předat spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. Jedná se však o úpravu pouhého procesního postupu tak, aby byl technicky zajištěn průběh řízení po podání odvolání. Je tedy na prvostupňovém správním orgánu a na odvolacím správním orgánu, aby v souladu se zásadami stanovenými v § 6 odst. 1 věta prvá správního řádu ([s]právní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů) a v § 8 odst. 2 správního řádu ([s]právní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy) dodržely lhůty stanovené pro rozhodnutí o odvolání.… Jakmile se odvolací správní orgán dozví o tom, že mu v zákonné lhůtě nebylo předloženo odvolání spolu se spisem, musí učinit opatření proti nečinnosti.“
  11. V posuzovaném případě je tedy naprosto zřejmé, že žalobkyně vzala podanou žalobu zpět právě z důvodu pozdějšího chování žalovaného, přičemž jí dříve rekapitulovaný postup správních orgánů v rámci odvolacího řízení nelze klást k tíži, neboť žalobkyně legitimně očekávala, že rozhodnutí o jejím odvolání bude vydáno v zákonem stanovené lhůtě pro vydání rozhodnutí o odvolání.
  12. Na základě shora uvedených skutečností tak soud výrokem III. usnesení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 228 Kč, kterou představuje částka 1 000 Kč za nevrácenou část soudního poplatku a dále částka 6 800 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně JUDr. Emilem Flegelem, advokátem, dle § 9 odst. 4 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif”), konkrétně za dva úkony spočívající v převzetí a přípravě zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu a za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žalobu) dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (tj. 2 x 3 100 Kč), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i částka 1 428 Kč odpovídající 21% DPH, kterou je advokát podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad, jež byly shora vyjmenovány. Naproti tomu soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených s podáním repliky, neboť tyto náklady již nepovažuje za důvodně vynaložené, když žalobkyně v tomto podání pouze vyjádřila nesouhlas s argumentací žalovaného a rekapitulovala svá už dříve uplatněná tvrzení. Stejně tak soud vyhodnotil ve vztahu ke zpětvzetí žaloby, a to pro právní jednoduchost tohoto úkonu.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Ústí nad Labem 15. února 2022

 

 

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.