č. j. 75 Ad 8/2020-16

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci

 

žalobkyně:  D. Š., narozená X,

 bytem X,

 

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,

 se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha,

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 6. 2020, č. j. X, o starobním důchodu,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne
    11. 6. 2020, č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 1. 2020, č. j. X. Uvedeným rozhodnutím ze dne
    22. 1. 2020 zamítla žalovaná žalobkyni žádost o starobní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 28 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalovaná následně shledala námitky žalobkyně jako opožděné, a proto je žalobou napadeným rozhodnutím zamítla.

Žaloba

  1. V žalobě žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s žalobou napadeným rozhodnutím, neboť se domnívá, že jí náleží nárok na starobní důchod, neboť je jí 65 let a dosáhla již tedy důchodového věku. Žalobkyně se dále vyjádřila, že její zdravotní stav je špatný, často zapomíná a trpí rovněž psychickým onemocněním, je v pracovní neschopnosti a vzhledem k jejímu celkovému stavu ji nikdo nezaměstná.

Vyjádření k žalobě

  1. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 28. 7. 2020 zrekapitulovala dosavadní průběh řízení, konkrétně, že prvostupňové rozhodnutí ze dne 22. 1. 2021 bylo žalobkyni doručeno dne 27.  1. 2021 a od následujícího dne začala žalobkyni plynout 30 denní lhůta pro podání námitek. Žalobkyně námitky podala až dne 21. 5. 2020, tedy po marném uplynutí zákonné lhůty pro podání námitek, v důsledku čehož musela žalovaná vydat rozhodnutí, jímž námitky zamítla právě z důvodu nedodržení zákonné lhůty pro jejich podání. Proto žalobkyně navrhla žalobu zamítnout. 

Posouzení věci soudem

  1. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobkyně i žalovaná se po řádném poučení, že mohou vyslovit souhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, nevyjádřily.
  2. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobkyně uplatnila v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobkyně je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 
  3. Soud předesílá, že rozhodnutí, proti němuž žalobkyně brojí, je rozhodnutí, kterým nebylo rozhodováno in meritum o námitkách žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, nýbrž rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně podle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu zamítnuty pro opožděnost. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 4. 2012, č. j. 5 As 111/2011-87, uvedl, že: „V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2003, č. j. 5 A 14/2002 - 35, publikovaný pod č. 287/2004 Sb. NSS, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 As 51/2006 - 105, též rozsudky zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 8 As 51/2006 - 112, ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007 - 111, ze dne 23. 12. 2009, č. j. 5 As 105/2008 - 135, ze dne 23. 4. 2010, č. j. 5 As 10/2010 - 75.“ V návaznosti na uvedené závěry Nejvyššího správního soudu se soud zabýval ve věci toliko tím, zda zde byly důvody pro zamítnutí odvolání žalobce pro opožděnost.
  4. Po přezkoumání skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování žalované (dle § 75 odst. 1 s. ř. s.), dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
  5. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 22. 1. 2020 bylo žalobkyni doručováno na adresu jejího bydliště X.  Žalobkyně byla v rozhodnutí mj. poučena o tom, že je proti němu možné podat námitky, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí, které se podávají u České správy sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, 150 00 Praha. Žalobkyně toto rozhodnutí podle dodejky založené ve správním spise převzala osobně dne 27. 1. 2020. Námitky proti předmětnému rozhodnutí správního orgánu I. stupně pak žalobkyně podala prostřednictvím držitele poštovní licence dne 20. 5. 2020.
  6. Dle ust. § 20 odst. 1 věty první správního řádu se fyzické osobě doručuje písemnost na adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena.
  7. Podle ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
  8. V daném případě bylo možné podat námitky proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně do 30 dnů ode dne následujícího po jeho oznámení, o čemž byla žalobkyně v tomto rozhodnutí také řádně poučena. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně pak bylo žalobkyni doručeno v souladu s ust. § 20 odst. 1 správního řádu do vlastních rukou dne 27. 1. 2020. Posledním dnem lhůty k podání námitek byl tudíž 26. 2. 2020. Jelikož však žalobkyně námitky proti prvostupňovému rozhodnutí podala držiteli poštovní licence až dne 20. 5. 2020, je zjevné, že zákonná lhůta k podání námitek uplynula marně, a žalobkyně tak námitky proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala opožděně.
  9. Nelze než uzavřít, že úvaha žalované o opožděnosti námitek byla správná a žalovaná postupovala správně, když podané námitky žalobkyně pro opožděnost zamítla.
  10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji výrokem I. rozsudku podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  11. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. výrokem II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Ústí nad Labem 11. února 2022

 

 

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

samosoudce

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)