[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci

žalobce:  Martin Bartoš

    bytem Nad Višňovkou 161, Statenice – Černý vůl

   zastoupený Mgr. Martinou Pekárkovou, advokátkou

   sídlem Krátký lán 138/8, Praha 6

proti
žalované:  Univerzita Karlova 

   sídlem Ovocný trh 560/5, Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy ze dne 27. 5. 2019, č.j. POP/UKRUK/3/149038/2019-3

 takto: 

I. Rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy ze dne 27. 5. 2019, č.j. POP/UKRUK/3/149038/2019-3 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.342 Kč, a to  do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně Mgr. Martiny Pekárkové, advokátky.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Univerzity Karlovy č.j. POP/UKRUK/3/149038/2019-3 ze dne 27. 5. 2019, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Univerzity Karlovy č.j. POP/UKRUK/3/149038/2019-1 ze dne 18. 5. 2019, kterým byl žalobci stanoven poplatek spojený se studiem ve výši 19.000 Kč, jehož zrušení se žalobce taktéž domáhá.
2. Žalobce v žalobě vytýká žalované, že její rozhodnutí se jeví jako formulářové, protože nezohledňuje specifické okolnosti případu žalobce. Žalobce má dále za to, že o rozhodnutí nerozhodoval rektor, ale pouze jeho úřední aparát, což podle žalobce dělá z odvolání pouze iluzorní opravný prostředek.
3. Žalobce dále vytýká žalované, že v rozhodnutí absentuje důvodné vyjádření, jak se žalovaná vypořádala s jednotlivými námitkami a jakými úvahami se žalovaná při vydávání rozhodnutí řídila, když neshledala žádný důvod pro vyhovění odvolání žalobce.
4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí.
5. K námitce, že o rozhodnutí nerozhodoval rektor, nýbrž jeho úřední aparát, uvedla, že řízení o stanovení poplatku spojeného se studiem je správní řízení a žalovaná v něm vystupuje jako správní orgán, nikoli jako úřední osoba nebo oprávněná úřední osoba. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. 51 A 17/2013-78, žalovaná uvedla, že záleží čistě na správním orgánu, jaká opatření ve směru organizace práce učiní.
6. Žalovaná nesouhlasila s námitkou, že se rozhodnutí jeví jako formulářové a že nezohledňuje specifické okolnosti případu žalobce. Uvedla, že se zabývala skutečností, zda byly naplněny podmínky pro stanovení poplatku spojeného se studiem, že v souvislosti s tím v rozhodnutí citovala příslušnou zákonnou úpravu a vnitřní předpisy. Následně žalovaná rekapitulovala svůj postup při vydávání rozhodnutí s odkazy na zákonnou úpravu a vnitřní předpisy.
7. K námitce, že napadené rozhodnutí není dostatečně odůvodněno, žalovaná uvedla, že skutkové okolnosti, ze kterých vycházela při vydávání rozhodnutí, jsou obsahem správního spisu a že úvahy, podle kterých žalovaná postupovala, jsou ze správního spisu bez pochyb rekonstruovatelné. Dále uvedla, že prominutí, snížení nebo odložení poplatku je pouze možností, nikoli povinností žalované. K provádění tohoto oprávnění zveřejnila žalovaná vnitřní předpisy, kde podmínky a náležitosti pro prominutí poplatku uvádí. Žalovaná uvádí, že žalobce neprokázal tíživou situaci, neboť doložil pouze Čestné prohlášení, které nelze považovat na doložení tíživé situace.
8. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovanou byly zjištěny následující, pro vydání rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti:
9. Žalovaná rozhodnutím č.j. POP/UKRUK/3/149038/2019-1 ze dne 18. 3. 2019 stanovila žalobci poplatek spojený se studiem za období od 19.2. 2019 do 19. 8. 2019 ve výši 19.000 Kč.
10. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že z informačního systému Sdružené informace matrik studentů (dále jen „SIMS“) bylo zjištěno, že žalobce v období od 1. 9. 2013 do 19. 2. 2019 studoval magisterský studijní program Právo a právní věda, který nenavazuje na bakalářský studijní program, studijní obor Právo, Právnická fakulta, Univerzita Karlova.
11. Žalovanou bylo dále ze SIMS zjištěno, že žalobce v období od 20. 8. 2009 do 1. 4. 2010 studoval bakalářský studijní program Politologie, Fakulta mezinárodní vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze, který ukončil jinak než řádně.
12. Na základě těchto zjištění žalovaná shledala naplnění podmínek pro stanovení poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998, zákon o vysokých školách (dále jen „zákon o vysokých školách).
13. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání ze dne 1. 5. 2019, ve kterém žádal o prominutí in eventum o snížení stanoveného poplatku.
14. V odvolání uvedl, že poslední zkoušku složil 9. 2. 2017, že nadále fakultu nenavštěvoval a nikterak nevyužíval její služby, a proto se nacházel v režimu uzavřeného studia, a tudíž nebyl studentem.
15. Žalobce v odvolání dále uvedl, že bakalářský studijní program Politologie, Fakulta mezinárodní vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze, studoval do měsíce září 2009.
16. Žalobce dále uvedl, že se nachází v tíživé sociální situaci, jelikož společné příjmy domácnosti nedosahují 1,5 násobku životního minima.
17. Doplněním odvolání ze dne 28. 5. 2019 žalobce sdělil, že dne 27. 5. 2019 úspěšně dokončil studium.
18. Doplněním odvolání ze dne 6. 6. 2019 žalobce předložil Čestné prohlášení, ve kterém prohlásil, že příjmy, společně s žalobce posuzovaných osob, činily 10.853 Kč měsíčně a nepřekročily 2,4 násobek životního minima, a dále že nevlastní žádný nemovitý majetek ani movitý majetek v hodnotě přesahující 250.000 Kč, a proto mu jeho majetkové poměry neumožní uhradit stanovený poplatek.
19. Žalovaná rozhodnutím č.j. POP/UKRUK/3/149038/2019-3 ze dne 27. 5. 2019 zamítla odvolání žalobce a potvrdila napadené rozhodnutí.
20. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že při vydání napadeného rozhodnutí byl řádně zjištěn skutkový stav věci a že byly splněny podmínky pro stanovení poplatku spojeného se studiem. Dále uvedla, jaké jsou zákonem a vnitřními předpisy stanoveny podmínky pro prominutí poplatku a dále že neshledala důvody pro snížení, prominutí nebo odložení poplatku.
21. Při jednání konaném před Městským soudem v Praze dne 27. 1. 2022 účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích.
22. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (ust. § 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního - dále jen „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
23. Podle ust. § 61 odst. 1 zákona o vysokých školách: „Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.“
24. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona o vysokých školách: „Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.“
25. Podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) se studiu ukončuje také zanecháním studia.
26. Podle ust. § 58 odst. 3 zákona o vysokých školách: „Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu. Období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech, nebo v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství.“
27. Podle ust. § 58 odst. 7 zákona o vysokých školách: „Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.“
28. Podle čl. 24 Statutu Univerzity Karlovy ze dne 14. 12. 2016: „Poplatky spojené se studiem včetně pravidel pro stanovení jejich výše, formy placení a splatnosti jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto statutu.“
29. Podle čl. 3 Přílohy č. 2 Statutu Univerzity Karlovy ze dne 14. prosince 2016: „V odvolacím řízení může rektor poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti. Podrobnosti stanoví opatření rektora. Důvody pro snížení, prominutí nebo odložení splatnosti jsou zejména:

a) vynikající studijní, vědecké nebo další tvůrčí výsledky, dosažené v rámci studia, v němž bylo vydáno rozhodnutí o vyměření poplatku,

b) absolvování studijního pobytu organizovaného nebo zajištěného prostřednictvím fakulty anebo univerzity na jiné vysoké škole v zahraničí,

c) tíživá sociální situace nebo jiné vážné důvody,

d) jiný důvod hodný zvláštního zřetele.“

30. V příloze č. 1 Opatření rektora č. 45/2017 je uveden výčet důvodů pro prominutí nebo snížení poplatku, včetně způsobu prokázání takového důvodu. Pro důvod „tíživá sociální situace“ jsou jako způsoby prokázání uvedeny: potvrzení z Úřadu práce o příjmech posuzované společné domácnosti do 1,5 násobku životního minima, dávky v hmotné nouzi. Pro první vyměření poplatku v daném studijním programu je při naplnění uvedeného důvodu umožněno snížení v rozmezí 75 až 100 %.  Pro důvod „tíživá sociální situace“ je dále jako způsob prokázání uveden přídavek na dítě. Pro první vyměření poplatku v daném studijním programu je při naplnění uvedeného důvodu umožněno snížení v rozmezí 50 %.
31. Přestože jádrem sporu vyjádřeným v žalobě je, zda žalovaná řádně odůvodnila, proč neshledala důvody pro prominutí poplatku spojeného se studiem, pokládá soud za vhodné, aby bylo postaveno na jisto, zda poplatek byl stanoven v souladu se zákony a vnitřními předpisy, neboť i když stanovení poplatku žalobce nezpochybnil v žalobě, zpochybnil ho nepřímo ve svém odvolání, o kterém bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím.
32. Žalovaná zjistila z informačního systému SIMS, že žalobce v období od 1. 9. 2013 do 19. 2. 2019 studoval magisterský studijní program Právo a právní věda, který nenavazuje na bakalářský studijní program, studijní obor Právo, Právnická fakulta, Univerzita Karlova.
33. Žalovanou bylo dále ze SIMS zjištěno, že žalobce v období od 20. 8. 2009 do 1. 4. 2010 studoval bakalářský studijní program Politologie, Fakulta mezinárodní vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze, který ukončil jinak než řádně.
34. Z uvedeného zjištění vyplývá, že zákonné důvody pro stanovení poplatku spojeného se studiem naplněny byly v souladu z výše citovanou zákonnou úpravou bez jakýchkoli pochybností. Žalovaná rozhodla o stanovení poplatku v souladu se zákonem a vnitřními předpisy.
35. Podstata sporu vymezená v podané žalobě tkví v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobce tvrdí, že žalovaná se nevypořádala řádně s námitkami v odvolání žalobce a že nepopsala úvahy, které ji vedly k vydání napadeného rozhodnutí, což dle žalobce činí rozhodnutí nepřezkoumatelným.
36. Pro další posouzení je nutné připomenout, že žalobce se v závěru odvolání, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím, domáhal prominutí in eventum snížení stanoveného poplatku. Tuto žádost podpořil třemi skutkovými tvrzeními. Dvě z těchto tvrzení však nikterak neodpovídají smyslu jeho závěrečné žádosti, neboť pokud by tyto skutečnosti byly pravdivé, nejednalo by se o důvody pro prominutí či snížení poplatku, nýbrž samotný poplatek by byl stanoven v rozporu se zákonem o vysokých školách. Žalobce se následně v žalobě mylně snažil tyto námitky podřadit pod písm. d) čl. 3 Přílohy č. 2 Statutu Univerzity Karlovy ze dne 14. 12. 2016 jako jiný důvod pro prominutí nebo snížení stanoveného poplatku. Nutno také dodat, že žalobce kromě Čestného prohlášení nedodal žádný další důkaz na podporu svých tvrzení.
37. Rozhodování o prominutí poplatku spojeného se studiem, jak vyplývá z jazykového výkladu ust. § 58 odst. 7 zákona o vysokých školách, je v režimu možnosti, tedy oprávnění, a nikoli povinnosti. Je tedy na správním orgánu a jeho správním uvážení, jak zmíněné ustanovení provede. Žalovaná provádí toto ustanovení svými vnitřními předpisy, v kterých jsou stanoveny podmínky, za kterých žalovaná poplatky promíjí.
38. V této souvislosti Městský soud v Praze konstatuje, že upravují-li (sjednocují-li) vnitřní předpisy praxi správního orgánu, jedná se o předpisy, kterými je správní orgán pro své správní praxi vázán. Správní praxí se rozumí ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Správní praxe zakládá legitimní očekávání účastníků řízení. Ti potom očekávají, že správní orgány budou v totožných případech postupovat stejně (srovnej: rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.9.2015 č.j. 9 Afs 310/2014-36). Jestliže se tedy na základě vnitřního předpisu žalované vytvořila správní praxe, žalovaná se od ní nemůže v jednotlivých případech odchýlit, neboť takový postup by byl libovůlí, která je dle principů správního řízení nepřípustná. Na základě předestřeného má městský soud za to, že vydala-li žalovaná vnitřní předpisy upřesňující postup rektora při rozhodování o žádosti o prominutí či snížení poplatků za studium, které nejsou v rozporu se zákonem, je nezbytné podle nich postupovat, i když nejde o pramen práva. Žalovaná tedy při své rozhodovací činnosti nepochybila, když na příslušné vnitřní předpisy odkázala.
39. Uvedené však neznamená, že se žalovaná mohla vypořádat s podaným odvoláním pouhým odkazem (či citací) vnitřních předpisů a zákonných ustanovení. Odvolací námitky jsou žalobcem předestřeny zcela konkrétně, a žalovaná tak byla povinna na ně reagovat a vypořádat je správní úvahou, z níž by bylo patrné, jaká kritéria v rámci své úvahy použila a jakým způsobem odvolací námitky posoudila.
40. Odůvodnění žalované však obsahuje pouze paušální argumentaci, která nijak nereaguje na konkrétní situaci žadatele. Žalovaná se v žalobou napadeném rozhodnutí nijak nevyjádřila ke skutkovým argumentům žalobce, z odůvodnění napadeného rozhodnutí není ani v obecných rysech seznatelné, jak žalovaná posoudila tvrzení o délce studia na obou relevantních vysokých školách a zejména o namítané tíživé sociální situaci žalobce, když „tíživá sociální situace“ je přitom přímo zahrnuta mezi důvody pro snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku dle vnitřního předpisu žalované; ani jak posuzovala žalobcem předložené důkazy a jakými úvahami při tom byla vedena. Odůvodnění se tak městskému soudu jeví jako formalistické, spočívající jen v odkazech a v citacích právních předpisů. Městský soud postrádá jakoukoliv konkrétní vazbu na projednávanou věc.
41. Protože tedy žalovaná na námitky žalobce uplatněné v odvolání nereagovala a v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se nijak nevypořádala ani s předloženými důkazy, zatížila své rozhodnutí vadou, která způsobila nezákonnost tohoto rozhodnutí. 
42. Žalobní námitce, dle níž rozhodoval-li o podaném odvolání úřední aparát rektora místo jeho samotného, činí to odvolání pouze iluziorním opravným prostředkem, Městský soud v Praze naproti tomu přisvědčit nemůže.
43. Dle § 69 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) písemné vyhotovení rozhodnutí musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podmínkou zákonnosti správního rozhodnutí je tudíž mimo jiné jeho podepsání oprávněnou úřední osobou (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č.j. 9 As 34/2014-76).
44. Dle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o vysokých školách“ rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor. Smyslem daného ustanovení je umožnit nastavení pravidel efektivního fungování vysoké školy tak, aby vysoká škola nebyla ochromena při plnění svých úkolů v případě delší nepřítomnosti rektora (např. v případě dovolené či déle trvající nemoci), případně aby nedošlo k zahlcení rektora. Zcela v souladu se smyslem citovaného ustanovení je to, aby se rektor dal zastupovat prorektorem i ve věcech rozhodování o prominutí či snížení poplatku za studium.
45. Jinými slovy řečeno, je čistě na žalované, jaké organizační opatření v rámci delegace kompetencí rektora přijme a zda rozhodování o prominutí či snížení poplatků za studium svěří prorektorovi. Ze správního spisu vyplývá, že originál rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podepsala prorektorka pro studijní záležitosti v zastoupení rektora Univerzity Karlovy. Městský soud v Praze k tomu uvádí, že žalobce žádným způsobem nezpochybnil oprávnění prorektorky k zastupování rektora v dané věci a k podepisování rozhodnutí, městský soud proto neměl důvod její oprávnění v příslušných interních předpisech ověřovat, když ani z obsahu správního spisu nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by existenci takového oprávnění zpochybnily.
46. Otázka, zda a na základě jakých právních předpisů je prorektor oprávněn k zastupování rektora, byla Městským soudem v Praze již řešena, a to v rozsudku ze dne 12. 11. 2019, č.j. 14 A 91/2018-27, kde v bodech 39 až 40 soud konstatoval: „Podle § 15 odst. 2 a odst. 4 věty první správního řádu provádějí úkony správního orgánu v řízení úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu. Podle § 10 odst. 1 zákona o veřejných vysokých školách v čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak, s tím, že podle § 10 odst. 4 tohoto zákona rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři, které jmenuje a odvolává rektor. V návaznosti na zákon pak čl. 11 odst. 1 Statutu Univerzity Karlovy v Praze účinného ode dne 1. 1. 2017 (dostupný na: https://cuni.cz/UK-8891.html) normuje, že úseky činnosti prorektorů stanoví rektor po vyjádření senátu. Pokud je určitá osoba rektorem jmenována do funkce prorektora, dojde tím ze zákona k vymezení příslušného zastupování rektora, a to v tom úseku činnosti, na který je prorektor rektorem jmenován. Vzhledem ke skutečnosti, že jmenovací pravomoc má pouze rektor, ten sám také určuje svým rozhodnutím (jmenováním konkrétní osoby), koho jako prorektora do konkrétní funkce prorektora jmenuje; tím, že jej jmenuje, tak zároveň dojde ke vzniku funkce prorektora pro konkrétní činnost (blíže vymezenou statutem veřejné vysoké školy), a tento prorektor tak tímto okamžikem může zastupovat rektora v činnostech blíže vymezených statutem podle § 10 odst. 4 zákona o vysokých školách. Vznikem této funkce prorektora je tak tento prorektor ze zákona oprávněn rektora zastupovat.“.
47. Městský soud se s uvedeným právním posouzením ztotožňuje a má za to, že je pro danou věc přiléhavé. Městský soud proto shrnuje, že má za souladné se zákonem, bylo-li rozhodnutí žalované vydáno prostřednictvím prorektorky, která působí v rámci organizační struktury žalované a které je dle zákona o vysokých školách možné svěřit vydání rozhodnutí. Z těchto důvodů nelze hovořit o tom, že by rozhodnutí nebylo přičitatelné žalované. Žalobní námitka, že proces rozhodování je vadný a napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu rozhodování jinou úřední osobou než rektorem, tak není opodstatněná. 
48. Městský soud z výše uvedených důvodů shledal žalobu důvodnou, proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušil pro vady řízení (nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
49. Žalobce měl ve věci plný úspěch. Městský soud mu proto přiznal náhradu důvodně vynaložených nákladů soudního řízení. Výše nákladů řízení o žalobě se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000 Kč (položka 18 bod 2, položka 20 sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a z tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání před soudem) ve výši 3.100 Kč za úkon dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) na základě ust. § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s ust. § 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Dále k nákladům řízení patří i tři režijní paušály ve výši 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Jelikož zástupkyně žalobce doložila, že je plátcem DPH, zvyšují se náklady řízení za zastoupení ve smyslu ust. § 57 odst. 2 s. ř. s. o 21 %, tj. o 2.142 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 27. ledna 2022

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu