č. j. 72 Ad 43/2020-110

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobce: V. L.

 bytem X

 zastoupený advokátem Mgr. Ing. Petrem Konečným

 sídlem Na Střelnici 1212/39, 779 00  Olomouc

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 

o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 21. 10. 2020, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 10. 2020, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám advokáta Mgr. Ing. Petra Konečného náhradu nákladů řízení ve výši 11 283 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Žalobce navrhoval přezkoumání rozhodnutí žalované, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 8. 6. 2020, č. j. X, jímž snížila žalobci invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 35 %.
  2. Žalobce v žalobě namítal nesprávné zjištění skutkového a právního stavu. Znalec z oboru psychiatrie dospěl v roce 2018 k závěru, že žalobce trpí syndromem demence střední tíže. Stěží pak mohlo dojít za dva roky k takovému zlepšení, že invalidita byla snížena o dva stupně. Posudky OSSZ a lékaře žalované v námitkovém řízení jsou v rozporu, každý určuje jinou hlavní diagnózu. Žalobce není schopen trvale a dlouhodobě vykonávat žádnou práci z důvodu fyzických a psychických potíží, má astma, bolesti žaludku, stavy po úrazech a dva otřesy mozku v posledních třech měsících. Po úrazu ruky 28. 2. 2018 má žalobce špatnou funkčnost pravé ruky. Žalobce navrhl k důkazu čtyři lékařské zprávy.
  3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí, stabilizaci stavu žalobce a navrhla k přezkoumání invalidity žalobce vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“).
  4. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 21. 10. 2020.
  5. Žalovaná napadené rozhodnutí odůvodnila tím, že podle posudku lékaře žalované o invaliditě ze dne 17. 9. 2020 byl žalobce invalidní v prvním stupni. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce byla smíšená porucha osobnosti na organickém podkladě podle kapitoly V položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti 35 % posudkový lékař podle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky o posuzování invalidity neměnil.
  6. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v roce 2017 byla organická porucha nálady. Žalobce byl v minulosti léčen pro somatizační poruchu u akcentované osobnosti. V roce 2018 u něj byla limitující demence s poměrně náhlým rozvojem přímo od poruchy středně těžké a bez jakékoli progrese v dalším čase. Na magnetické rezonanci byl stacionární nález drobných cystoidních lézí a nespecifické dilatace prevaskulárních prostor. Neurologický nález byl zcela v normě. V říjnu 2018 psychologické vyšetření u žalobce potvrdilo klinicky i testově simulaci. Jednání žalobce a schopnost výkonu původní profese technika taktéž zjevně nesvědčí o přítomnosti středně těžké demence. Proto došlo ke změně diagnózy na smíšenou poruchu osobnosti a suspektně organický terén. V psychiatrických vyšetřeních byl žalobce bez deprese i za hospitalizace, popsány jsou projevy úzkosti, bradypsychismus (útlum myšlení) a kognitivní deficit. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen jako středně těžké organické postižení s mírou poklesu pracovní schopnosti středem stanoveného rozmezí.
  7. U astmatu bronchiale se závažnost ventilační poruchy měnila v závislosti na prodělaných respiračních infekcích. Rovněž byla konstatována těžká porucha ventilace z důvodu špatné spolupráce. U žalobce byla opakovaně zjištěna normální ventilace nebo jen lehká porucha. Saturace je v normě. Žalobce je schopen si sám upravit medikaci dle potřeb. Astma je kontrolované léčbou a nezpůsobuje pokles pracovní schopnosti odpovídající invaliditě.
  8. Nově zjištěný nález na gastroskopii nemá charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V roce 2019 byl žalobce shledán invalidní ve třetím stupni pro neurčenou demenci, kterou však již dříve, v říjnu 2018, vyloučilo psychologické a následně psychiatrické vyšetření. Tehdy posudkový lékař přihlédl ke zvýšené hladině tumor markerů, které však bylo třeba došetřit. Posouzení zdravotního stavu bylo nadhodnocené a invalidita neodpovídala třetímu stupni. Při plicním vyšetření v lednu 2020 byla zjištěna normální hladina onkomarkerů. Datum změny stupně invalidity byl stanoven na 13. 1. 2020, tj. den jednání posudkového lékaře a posouzení invalidity. Stav žalobce byl stabilizován, proto došlo k zániku invalidity třetího stupně a adaptaci žalobce na jeho onemocnění. Žalobce je schopen pracovního zařazení s využitím dosaženého vzdělání a dosavadní praxe, s limitem nadměrné psychické zátěže, práce v riziku infekce a nepříznivých klimatických podmínkách.
  9. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), soud vyžádal k důkazu posudek PK MPSV v Ostravě.
  10. Z posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 23. 4. 2021 soud zjistil, ze které zdravotnické dokumentace posudková komise vycházela, jaké byly diagnózy žalobce, jaké konkrétní skutečnosti citovala posudková komise z relevantních lékařských zpráv a k jakému posudkovému zhodnocení posudková komise dospěla. Podle posudkové komise rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 21. 10. 2020 bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, s mírou poklesu pracovní schopnosti o 35%. Posudková komise žalobce vyšetřila při svém jednání a zejména uvedla, že nebyly prokázány psychotické příznaky ani sebevražedné myšlenky, osobnost byla degradovaná, projev byl organický a intelekt se nejevil alterován. Šlo o středně těžkou organickou duševní poruchu. Posudková komise se ztotožnila se závěry posudkového lékaře žalované v námitkovém řízení. Zánik invalidity třetího stupně nastal ke dni 13. 1. 2020. Nadále je žalobce invalidní v prvním stupni, a to trvale. Žalobce je schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti.
  11. Posudková komise podrobně vypsala průběh předchozích posouzení invalidity a dodala, že došlo ke stabilizaci zdravotního stavu žalobce, který se na své onemocnění adaptoval. Stabilizaci stavu osvědčuje psychiatrické vyšetření ze dne 11. 12. 2020, podle kterého je stav onemocnění dobrý, žalobce trápí nespavost, objektivně je lucidní, situaci postihuje, chování je přiměřené a žalobce je bez agrese. Astma je podle zprávy alergoložky Fakultní nemocnice Olomouc pod kontrolou. Posudková komise se ztotožnila s posudkovým lékařem žalované v závěru, že uznání invalidity třetího stupně bylo nadhodnocené a neodůvodněné, protože demenci vyloučilo psychologické vyšetření z října 2018 i následné psychiatrické vyšetření a zvýšená hladina tumor markerů nebyla došetřena. Při plicním vyšetření v lednu 2020 byla zjištěna normální hladina onkomarkerů. Ani nově doložené lékařské zprávy neprokázaly vyšší stupeň invalidity a nepřinesly nové posudkově významné skutečnosti.
  12. Soud odročil jednání ve věci na žádost žalobce z důvodu jeho hospitalizace v Psychiatrické léčebně Kroměříž za účelem zpracování znaleckého posudku. Posudek měl být vypracován na základě žádosti soudu ve věci zločinu úvěrového podvodu k zodpovězení otázky, zda je žalobce schopen účasti u hlavního líčení, zda je schopen chápat smysl trestního stíhání a zda je schopen se náležitě hájit. Předchozí znalecké posudky se k těmto otázkám vyjádřily negativně.
  13. Stejný byl závěr posudku znalce v oboru zdravotnictví se specializací psychiatrie MUDr. P. N. ze dne 23. 6. 2021. Podle posudku jde u žalobce o závažnou duševní poruchu – jinou poruchu způsobenou poškozením mozku a somatickým onemocněním, která se postupně rozvinula z dříve diagnostikované organické poruchy nálady depresivního typu. Tento posudek navrhl žalobce k důkazu.
  14. Soud proto vyžádal od posudkové komise doplňující posudek. Posudková komise ho vypracovala dne 17. 9. 2021 a uvedla, že zhodnotila všechny nálezy a diagnózy a že zdravotní postižení žalobce neodůvodňuje stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídá prvnímu stupni invalidity.
  15. Posudková komise mj. odkázala na zprávu neuroložky ze dne 26. 7. 2021 o tom, že léčba migrén je komplikována malou compliance u psychiatricky sledovaného pacienta. Při srovnání magnetické rezonance mozku ze dne 5. 12. 2012 a ze září 2018 jde o přibližně stacionární nález. Žalobce měl opakovaně infekty a po úpravě plicní a alergologické medikace se mu dýchá lépe, zejména v noci, kdy se dusil. Byl dokončen onkoscreening, PET CT bez relevance. Bolesti hlavy jsou v poslední době častější. Nyní recidiva herpes zoster, ostatní beze změny. Žalobce je v péči psychiatrické ambulance, dle rodiny selhává v soběstačnosti, k lékařům dochází v doprovodu. V posledním roce opakovaně pracovní neschopnosti pro infekční komplikace, zhubl. Po onemocnění covid-19 je stav zhoršen, zvýšená únava, pacient sám neodpovídá, není za sebe odpovědný, někdy i vegetativní doprovod.
  16. Žalobce je podle neurologického nálezu orientován osobou a místem, časem nikoli, je bez fatické poruchy a dysartrie, dominuje psychoorganický syndrom. Mozkové nervy jsou bez patologického nálezu, meningeální jevy negativní. Horní a dolní končetiny jsou bez omezení hybnosti a svalové síly, jemný statický třes v nástavbě, bez paréz, reflexy výbavné, taktilní čití bez poruchy, stoj správný, chůze lehce nejistá a na širší bázi. Žalobce má diagnostikovanou chronickou každodenní cefaleu, transformovanou migrénu s neuralgickými bolestmi. Magnetická rezonance mozku v září 2018 je bez vývoje.
  17. Ze znaleckého posudku MUDr. N. z 23. 6. 2021 posudková komise citovala, že žalobce je opakovaně posuzován kvůli trestnímu řízení každých devět měsíců. U žalobce byl opakovaně prokázán při hospitalizacích i ambulantně pokles paměťových schopností, kolísající orientace v základních kvalitách, narušení myšlení, chápání a uvažování. Pokles kognitivních schopností byl charakterizován úpadkem úsudku a myšlení, které žalobce omezovaly v samostatném fungování v běžném životě. Soudu však byla předestřena zpráva Policie ČR, která konstatovala vyšší míru soběstačnosti a aktivity žalobce než tu, která je prezentována žalobcem v rámci ambulantních kontrol i vlastního znaleckého vyšetření. Proto vznikly pochybnosti o míře funkčního postižení psychiky a soud v trestní věci nařídil ústavní pozorování žalobce s následným zpracováním znaleckého posudku.
  18. Z průběhu hospitalizace v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži vyplynulo, že žalobce udával četné somatické stesky – bolesti zad, zažívací potíže a migrény. Čajovou dietu žalobce nedodržoval. Hospitalizace byla bez výraznějších komplikací, žalobce byl ve stabilizovaném duševním stavu, projev byl pasivní, žalobce byl orientovaný bazálně, neměl hlubší deprese, myšlení bylo obsahově chudé, tendence k sebepozorování, somatické stesky proměnlivé a neodpovídající subjektivním steskům pacienta. Nešlo o bludné projekce, poruchy vnímání, žalobce byl asuicidální, bez hetero/autoagrese. Žalobce byl nesamostatný a bez zájmu o jakékoli dění na oddělení. Ke zlepšení stavu žalobce nedošlo a nadále nebyl schopen se hájit, účastnit hlavního líčení, ani chápat smysl trestního řízení.
  19. Posudková komise ke znaleckému posudku uvedla, že tyto závěry nemají vliv na posouzení invalidity.
  20. Při jednání soudu žalobce namítal, že posudková komise nezohlednila vůbec závěry znaleckého posudku, že žalobce není schopen samostatně fungovat v běžném životě a že jeho zdravotní stav mu vůbec neumožňuje pracovat. Úřad práce žalobci za devět měsíců vůbec žádnou práci nenabídl. Pak žalobce nastoupil jako zametač a první den měl úraz – rozdrcenou nohu a od 26. 9. 2020 je v pracovní neschopnosti. Nyní podal žádost o prodloužení podpůrčí doby pro výplatu nemocenské a vyřizuje žádost o zvýšení invalidního důchodu. Z posledního vyšetření u psychiatričky plyne, že bere silné léky, které mu znemožňují pracovat, je nezaměstnatelný.  Posudková komise v Ostravě se znaleckým posudkem nezabývala. Žalobce proto navrhl vypracování srovnávacího posudku jiné posudkové komise. S tím žalovaná souhlasila a zdůraznila, že srovnávací posudek by se měl vypořádat se znaleckými posudky MUDr. N., zejména se zaměřením na řádné zjištění skutkového stavu, o kterém nebudou důvodné pochybnosti, a na zhoršování zdravotního stavu a na to, zda zdravotní stav žalobce v lednu 2020 odpovídal prvnímu nebo vyššímu stupni invalidity.
  21. Soud vyžádal srovnávací posudek od Posudkové komise MPSV v Hradci Králové. Tato posudková komise v posudku ze dne 11. 1. 2022 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní v druhém stupni, a to trvale od 13. 1. 2020. Postižení žalobce odpovídá kapitole V položce 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a poklesu pracovní schopnosti o 45 %. Posudková komise zvolila míru poklesu pracovní schopnosti vzhledem k funkčnímu postižení u základní diagnózy a s ohledem na další zdravotní postižení a se zohledněním profese tuto míru zvýšila podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 % na celkových 55 %.
  22. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je smíšená porucha osobnosti a na ni nasedající faktitivní porucha, somatizační porucha. Žalobce byl při jednání komise přešetřen přítomným psychiatrem.
  23. Posudková komise v Hradci Králové hodnotila rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odlišně od posudkové komise v Ostravě. Posudková komise v Hradci Králové komplexně zhodnotila poruchy kognitivních funkcí, tj. poruchy intelektu, paměti a učení, myšlení a úsudku, schopnost diferencovat a klasifikovat vnější podněty, plánovat a organizovat, vytvářet abstrakce, dále poruchy nálad a emotivity, osobnosti a chování. U žalobce nebylo zjištěno organické postižení mozku, rychlost vývoje je stacionární. Jde o smíšenou poruchu osobnosti a na ni nasedající faktitivní poruchu, kdy psychologickým vyšetřením byla prokázána agravace a simulace. Bylo prokázáno středně těžké narušení pracovního a společenského fungování z důvodu poruchy osobnosti, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování a opakované situační dekompenzace. Nejde o třetí stupeň invalidity a stav žalobce takto nelze hodnotit. Posudková komise v Hradci Králové se neshodla ani s posouzením OSSZ, protože plicní onemocnění žalobce je dlouhodobě stabilizováno.
  24. Posudková komise v Hradci Králové prostudovala podrobně i nálezy doložené po datu vydání napadeného rozhodnutí. Ty však neměly vliv na posudkový závěr. Pokud dojde k dalšímu zhoršení zdravotního stavu žalobce, zejména pokud se uskuteční diagnostický pobyt žalobce na psychiatrii s objektivizací psychického stavu, může si žalobce znovu požádat o zvýšení invalidního důchodu (stupně invalidity). Předem však nelze předjímat dobu, kdy k těmto okolnostem dojde a zda vůbec.
  25. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  26. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
  27. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména ze srovnávacího posudku PK MPSV v Hradci Králové ze dne 11. 1. 2022, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
  28. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové dne 11. 1. 2022. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Hradci Králové pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Při jednání soudu proti posudku nakonec žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky a další dokazování nenavrhovali.
  29. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  30. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)         nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)         nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)          nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

  1. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  2. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  3. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil trvale 55 %, je nutno žalobce trvale bez přerušení považovat za invalidního v druhém stupni, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Hradci Králové.
  4. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v prvním stupni bez přerušení.
  5. Úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Ze spisu soud zjistil, že advokát učinil ve věci pět úkonů právní služby, kterými byly převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, podání žaloby a účast na dvou jednáních soudu a u posudkové komise v Hradci Králové [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Za provedené účelné úkony právní služby náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši 1 000 Kč [§ 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bodem 3 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za úkony právní služby tedy advokátovi náleží 6 500 Kč. Do nákladů řízení o žalobě se promítá čas promeškaný cestou advokáta k jednání posudkové komise a zpět, v rozsahu osmi započatých půlhodin po 100 Kč [800 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), § 14 odst. 3 AT] a cestovné advokáta k tomuto jednání a zpět při ujetí 147 km ze sídla advokáta do sídla posudkové komise v Hradci Králové, tj. celkem 294 km (dle mapy.cz). Dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. náleží za použití osobního motorového vozidla advokáta základní sazba 4,70 Kč/km. Dle téže vyhlášky je průměrná cena benzinu automobilového 95 oktanů 37,10 Kč/l. Podle technického průkazu je spotřeba paliva 5,9 l/100 km. Cestovné činí 2 025 Kč. K částce 9 325 Kč náleží daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 958 Kč. Celková částka nákladů řízení činí 11 283 Kč. 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 10. února 2022

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.