[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci
žalobce: V. S.
zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně
sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín
proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2019, č. j. MSK 139538/2018, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů,
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
- Magistrát města Ostravy (správní orgán I. stupně) rozhodl o námitkách žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (rozhodnutí ze dne ze dne 21. 8. 2018). Žalobce se odvolal. Rozhodnutím označeným v záhlaví (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný odvolání zamítl.
- V žalobě proti napadenému rozhodnutí, doručené Krajskému soudu v Ostravě dne 14. 3. 2019, žalobce vytýkal žalovanému, že se nezabýval kvalitou provedení jednotlivých rozhodnutí v blokových řízeních a jejich způsobilostí být podkladem pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, a vycházel toliko z oznámení policie o skutečnosti, že žalobce spáchal přestupek, tento byl projednán a bylo o něm rozhodnuto v blokovém řízení.
- Dále namítal nezpůsobilost jednotlivých příkazových bloků být podkladem pro provedení záznamu bodů. Konkrétně jde o bloky:
- ze dne 1. 10. 2016, číslo bloku L 0821575, série JL/2015;
- ze dne 21. 8. 2016, číslo bloku L 0821504, série JL/2015;
- ze dne 29. 7. 2017, číslo bloku C 0471369, série AC/2017;
- ze dne 7. 2. 2018, číslo bloku C 0445811, série AC/2017;
- a ze dne 2. 4. 2018, číslo bloku C 1732842, série AC/2017.
Žalobce vytýkal blokům řadu nedostatků oproti zákonem a judikaturou požadované kvalitě. Tyto nedostatky namítal plošně tak, že u každé jednotlivé náležitosti uvedl takřka jakoukoliv představitelnou vadu a tu vytkl.
II.
- Rozsudkem ze dne 13. 8. 2019, č. j. 25 A 41/2019-35 (dále jen „první rozsudek krajského soudu“), zdejší soud zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Jakkoli měl za to, že příkazní bloky ze dne 21. 8. 2016, ze dne 1. 10. 2016 a ze dne 7. 2. 2018 byly způsobilým podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, bloky ze dne 29. 7. 2017 a ze dne 2. 4. 2018 byly vadné. Dle krajského soudu těmto blokům scházelo označení oprávněné úřední osoby, jelikož u obou bloků chybělo jméno a příjmení a na jednom bloku také podpis. To mělo odporovat § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (nový přestupkový zákon), dle něhož byly pokutové bloky vydány.
- Nejvyšší správní soud tento první rozsudek krajského soudu zrušil rozsudkem ze dne 27. 10. 2021, č. j. 3 As 311/2019-26 a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Přitom korigoval skutková zjištění krajského soudu, jelikož zjistil, že u bloku ze dne 29. 7. 2017 nechybí podpis policisty (bod 14 tamtéž). Dále konstatoval, že vadou chybějícího jména a příjmení policisty na příkazním bloku se zabýval v rozsudku ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 As 505/2020-20, dle něhož tato vada – ani dle § 92 odst. 2 písm. i) nového přestupkového zákona – nemá bez dalšího vliv na způsobilost bloku jako podkladu pro zápis bodů. Jde o vadu, která neovlivňuje zákonnost.
- Žalobce ani žalovaný se po vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu v této věci nevyjádřili k právním či skutkovým okolnostem případu.
III.
- Krajský soud tedy znovu přezkoumal napadené rozhodnutí. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu, neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
- Žaloba není důvodná.
- Nejvyšší správní soud nejenže konstatoval, že absence jména a příjmení na příkazních blocích ze dne 29. 7. 2017 a ze dne 2. 4. 2018 nečiní tyto bloky nezpůsobilými podklady pro zápis bodů. V bodech [19] a [21] cit. rozsudku uvedl, že tyto pokutové bloky netrpí ani žádným z typových deficitů, resp. že vykazují toliko vadu absence jména a příjmení policistů, kteří bloky vystavovali. Tímto závěrem je krajský soud vázán (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). Navzdory žalobním námitkám byly bloky ze dne 29. 7. 2017 a ze dne 2. 4. 2018 způsobilými podklady pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče.
- V prvním rozsudku v této věci krajský soud již přezkoumal i zbylé tři příkazní bloky ze dne 21. 8. 2016, ze dne 1. 10. 2016 a ze dne 7. 2. 2018 (viz bod 7 tamtéž). K těmto blokům se Nejvyšší správní soud nevyjádřil a s ohledem na rozsah kasační stížnosti žalovaného v této věci ani vyjádřit nemohl. Krajskému soudu tedy zbývá opět posoudit, zda na základě těchto tří sporných příkazních bloků mohly být žalobci zapsány body do bodového hodnocení řidiče.
- Krajský soud má za to, že – přes kasační zásah Nejvyššího správního soudu ohledně závěrů týkajících se bloků ze dne 29. 7. 2017 a ze dne 2. 4. 2018 – je nadále vázán svým původním závěrem ohledně příkazních bloků ze dne 21. 8. 2016, ze dne 1. 10. 2016 a ze dne 7. 2. 2018 (§ 49 odst. 10 s. ř. s.). V nálezu ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. II. ÚS 1688/10 Ústavní soud zdůraznil potřebu, aby soudní rozhodnutí byla předvídatelná, srozumitelná a šetřila právní jistota účastníků řízení. Soud musí respektovat právní názor, který v téže věci vyslovil dříve. Odchýlit od něj se může, jen pokud tento právní názor popřel nadřízený soud nebo v dalším řízení došlo ke změně skutkového základu, která by zapříčinila nepoužitelnost dříve vysloveného právního názoru (zejména body 26 a 34 právě cit. nálezu). Ani jeden z těchto dvou předpokladů ovšem nenastal v nyní posuzované věci. Navíc žalobce nic takového ani netvrdil, ačkoli mu k tomu krajský soud poskytl prostor.
- Již v prvním rozsudku v této věci krajský soud zjistil, že příkazní bloky 21. 8. 2016, ze dne 1. 10. 2016 a ze dne 7. 2. 2018 byly způsobilými podklady pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Vzhledem k výše uvedenému tento závěr stále platí. Opět je však třeba zdůraznit, že žalobce, resp. jeho zástupce poněkud bezprospěšně formulovali námitky vůči jednotlivým příkazním blokům podle jakési jejich šablony. Některé dílčí výtky jsou již na první pohled nedůvodné, některé se sporného příkazního bloku nemohly ani týkat, jelikož šlo o námitku nějaké typové vady, kterou dle mínění soudu zástupce žalobce pohříchu převzal z žaloby jiného jeho klienta.
- Předně soud nesouhlasí s námitkou, že žalovaný nerespektoval rozhodování jiných odvolacích orgánů ve shodných věcech. Z úřední činnosti není soudu známo rozhodnutí, se kterým by bylo napadené rozhodnutí v rozporu. Z rozhodnutí, které žalobce označil v žalobě, takový rozpor nevyplývá. Soud má také za to, že žalovaný se dostatečně vypořádal s odvolacími důvody, podrobně se zabýval též důkazními prostředky ve spise, tedy zejména pokutovými bloky. Není ani pravda, že správní orgány vycházely toliko z oznámení od policie o tom, že žalobce spáchal přestupek. Tomu rozhodně neodpovídá postup magistrátu, který si 23. 4. 2018 sporné příkazní bloky od Policie vyžádal, přímo tyto bloky i zkoumal a hodnotil. Námitky nejsou důvodné.
- Jelikož pak další žalobní námitky mířily proti kvalitě obsahu jednotlivých pokutových bloků, soud přezkoumal kopie těchto bloků. Zde je vhodné zdůraznit, že nikoli každá vada příkazového bloku vede k jeho nezpůsobilosti posloužit jako podklad pro zápis bodů. Nezpůsobilost bloku zpravidla způsobuje chyba v označení přestupce, popisu přestupkového jednání a data právní moci rozhodnutí (podrobněji rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019-42, body 17 a 18). Oproti tomu právní kvalifikace přestupkového jednání není základní náležitostí příkazního bloku, neboť body se zapisují na základě popisu jednání, nikoli dle jeho právní kvalifikace (navíc ke strohým formulacím v právní kvalifikaci skutku srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018‑40, bod 13).
- Soud se dále zaměřil na to, zda jsou příkazní bloky pravomocné a zda z nich lze poznat, kdy se pravomocnými staly a jakého jednání, kdy a kde, se žalobce dopustil.
- Z příkazového bloku ze dne 21. 8. 2016 soud zjistil, že žalobce je na něm čitelně označen jako přestupce, a to jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a čísly občanského a řidičského průkazu. V popisu skutku policista čitelně uvedl: „Dne 21. 8. 2016 v 11.15 hod. na ul. Nad Porubkou v Ostravě-Porubě, § 6/1a z. č. 361/2000 Sb. – za jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem“. Dále uvedl registrační značku vozidla, a to, že se jednalo o modrošedou Škodu Fabia. Z pokutového bloku je zřejmé, že policista žalobci uložil pokutu dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Je tedy patrné, kdy k přestupku došlo, kde se tak stalo, jakého jednání se žalobce dopustil a jak tento skutek právně kvalifikoval službukonající policista. Policista též čitelně označil výši sankce jak číslem „200 Kč“ tak slovy „dvě stě Kč“. Na bloku je dále uvedeno, že byl vydán v Ostravě Porubě dne 21. 8. 2016, oprávněná úřední osoba je dostatečně označena služebním číslem, jménem, příjmením a hodností. Není tedy pochyb o tom, kdo blok vystavil. Policista opatřil blok otiskem úředního razítka a jak policista, tak žalobce ho tentýž den podepsali.
- Také na příkazovém bloku ze dne 1. 10. 2016 je žalobce čitelně označen jako přestupce, a to jménem, příjmením, datem narození v kombinaci s posledním čtyřčíslím rodného čísla, adresou trvalého pobytu a čísly občanského a řidičského průkazu. V popisu skutku policista čitelně uvedl: „Dne 1. 10. 2016 v 15:15 hodin na ul. Polanecká v Ostravě-Svinově, řidič porušil ust. par. 6/1a zák. č. 361/2000, řidič nebyl za jízdy připoután“. Dále policista uvedl jen registrační značku vozidla. Z právě citovaného je jasné, kdy k přestupku došlo, kde se tak stalo a jakého jednání se žalobce dopustil. Z pokutového bloku je zřejmé, že policista žalobci uložil pokutu dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Ani soud nemá pochyb, kdy k přestupku došlo, kde se tak stalo, jakého jednání se žalobce dopustil, jak tento skutek právně kvalifikoval službukonající policista. Policista rovněž čitelně označil výši sankce jak číslem „500 Kč“ tak slovy „pětset“. Na bloku je dále uvedeno, že byl vydán v Ostravě dne 1. 10. 2016, oprávněná úřední osoba je dostatečně označena služebním číslem a iniciály (k označení policisty viz závěry uvedené v bodu 9. shora). Není tedy pochyb o tom, kdo blok vystavil. Službukonající policista opatřil blok otiskem úředního razítka a jak policista, tak žalobce ho tentýž den podepsali.
- Soud zjistil z příkazového bloku ze dne 7. 2. 2018, že žalobce je čitelně označen jako přestupce, a to jménem, příjmením, datem narození, adresou trvalého pobytu a číslem řidičského průkazu. Policista skutek popsal následujícím způsobem: „7. 2. 2018, 9:58 hod, Nové Sedlice, sil. I/11, § 18/4 zak. č. 361/2000 Sb., Rychlost v obci 50/72/69“. Dále uvedl registrační značku vozidla. Dle soudu je z tohoto bloku jasné, kdy k přestupku došlo, kde se tak stalo, jakého jednání se žalobce dopustil a jakou povinnost tím porušil. Policista na bloku dále specifikoval, že na straně přestupce šlo o nedbalost a uvedl, že pokutu ve výši 500 Kč (slovy „pětset“) uložil „za přestupek dle § 125c/1F4 zákona č. 361/2000 Sb.“. Na bloku je dále uvedeno, že policista ho vydal v obci Nové Sedlice dne 7. 2. 2018. Policista jako oprávněná úřední osoba je dostatečně označen služebním číslem, jménem a příjmením, a tedy není pochyb o tom, kdo blok vystavil. Blok dále nese otisk úředního razítka, podpisy policisty a žalobce a je datovaný shodně se dnem vydání pokutového bloku.
- Všechny bloky splňují podmínku dostatečné konkretizace a individualizace skutku. Rovněž lze poznat, že jsou pravomocné a od kterého dne. To díky přítomnosti datovaných podpisů úředních osob a žalobce na všech řešených blocích (§ 150 odst. 5 zákona č. 500/2002 Sb., správní řád). Soud tedy uzavírá, že bloky ze dne 21. 8. 2016, ze dne 1. 10. 2016 a ze dne 7. 2. 2018 jsou také – vedle příkazních bloků ze dne 29. 7. 2017 a ze dne 2. 4. 2018 – způsobilým podkladem pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Správní orgány tedy nepochybily, pokud jej k tomuto účelu využily.
- Zdejší soud dle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl (výrok I).
- O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly (výrok II).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky. To neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu nebo uplatňuje-li stěžovatel stížní body, které napadají závěry o otázkách, k nimž se Nejvyšší správní soud v předcházejícím zrušovacím rozsudku dosud nevyjadřoval - v tom případě je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Ostrava 20. ledna 2022
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje