[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci

žalobce:  P. S.

státní příslušnost: ……….

t. č. pobytem ……….  

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky                                           se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2020, č. j. OAM-394/ZA-ZA11-ZA20-2020

takto:

I. Žaloba se zamítá.  

II.  Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Podstata věci

1. Předmětem sporu je zákonnost rozhodnutí žalovaného o zastavení řízení o opakovaně podané žádosti žalobce o mezinárodní ochranu. Krajský soud se musel vypořádat s tím, zda skutečnosti, které žalobce uváděl v nové žádosti (obava ze soukromé osoby), neměly žalovaného vést k opětovnému meritornímu posouzení této žádosti.

II. Rozhodnutí žalovaného a související skutkové okolnosti

2. První žádost o mezinárodní ochranu žalobce podal v červnu 2019. V řízení o ní uvedl, že Gruzii opustil, protože si před pár lety půjčil peníze od soukromé osoby. Nyní je nemůže vrátit. Někdy v létě 2017 ho věřitel zastavil a požadoval po něm vrácení peněz. Žalobce mu je nevrátil ani za další měsíc. Věřitel ho pak naložil do auta a odvezl k řece. Zlomil mu prst, udeřil ho do hlavy a zbil ho pendrekem. Od té doby se žalobce s věřitelem nesetkal. Přes jeho kamaráda mu ale věřitel vzkázal, že ho zabije, jestli ho znovu najde. Na gruzínské státní orgány se žalobce s tímto problémem neobrátil. Má hepatitidu B a srdeční arytmii. Nicméně uvedl, že jeho zdravotní stav není tak vážný, žádnou lékařskou asistenci nepotřebuje a dokáže sám cestovat a postarat se o sebe.
3. Žalovaný v červnu 2019 tuto žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou. Gruzie je na seznamu bezpečných zemí původu a žalobce domněnku bezpečnosti nevyvrátil. Žalobce jako jediný důvod svého odchodu z vlasti uvedl problémy s věřitelem. S tím se ale naposledy setkal v roce 2017. Podle žalovaného musí být skutečným důvodem odchodu žalobce z vlasti jiný důvod. Nabízí se přítomnost příbuzných žalobce v ČR. Žalovaný také zdůraznil, že žalobce nevyužil dostupné možnosti vnitřní ochrany. Sám svůj zdravotní stav označil za ne tak vážný. Rozhodnutí žalovaného potvrdil Krajský soud v Hradci Králové.
4. Dne 13. 7. 2020 podal žalobce opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Při poskytnutí údajů k této žádosti uvedl, že žádá ze stejných důvodů, jaké uváděl v předchozím řízení. Obává se o svůj život, protože nesplatil půjčku a věřitel mu teď vyhrožuje smrtí. Žalobce zároveň zmínil své zdravotní potíže v podobě srdeční arytmie, která se projevuje vysokým krevním tlakem. Má také hepatitidu B.
5. Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 9. 2020, č. j. OAM-394/ZA-ZA11-ZA20-2020 („rozhodnutí žalovaného“) zastavil řízení podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“). Žádost žalobce shledal nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, protože ji žalobce podal opakovaně ze stejných důvodů.
6. Při posuzování druhé žádosti o mezinárodní ochranu žalovaný shromáždil informace o politické a bezpečnostní situaci a stavu dodržování lidských práv v Gruzii. S ohledem na zdravotní problémy žalobce také shromáždil informace o gruzínském systému zdravotnictví. Konkrétně se jedná o zprávy Hodnocení Gruzie jako bezpečné země původu z července 2020 a zprávu IOM Údaje o zemi, Gruzie 2019 ze dne 21. 5. 2020.
7. Žalovaný ve svém rozhodnutí konstatoval, že žalobce při nynější žádosti pouze odkázal na již sdělené důvody podání žádosti v předchozím řízení. Žalovaný neshledal, že by žalobce uvedl, nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které bez zavinění žalobce nebyly předmětem předchozího řízení. Ze zprávy IOM Údaje o zemi, Gruzie 2019 navíc plyne, že domovský stát žalobci nabízí program všeobecné zdravotní péče financovaný státem, který je dostupný všem občanům Gruzie. Žalobci tedy nehrozí vážná újma ve formě mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Závěrem žalovaný s odkazem na shromážděné informace o zemi původu uvedl, že od doby meritorního posouzení první žádosti žalobce nedošlo v Gruzii k žádné zásadní změně bezpečnostní či politické situace, která by mohla založit důvod pro opětovné meritorní posouzení žádosti žalobce.

II. Žaloba a vyjádření žalovaného

8. Žalobce namítá, že rozhodnutí žalovaného je nezákonné. Žalovaný řádně nezjistil skutkový stav a nepřihlédl ke všem rozhodným skutkovým okolnostem. V důsledku toho nesprávně aplikoval příslušná ustanovení zákona o azylu.
9. Žalovaný popírá oprávněnost žalobních námitek a nesouhlasí s nimi. Žalobce nesdělil žádné nové skutečnosti. K žádným relevantním změnám v Gruzii nedošlo. Nadto ČR považuje Gruzii za bezpečnou zemi původu.

III. Posouzení věci krajským soudem

10. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba včas. Krajský soud ve věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s“) bez nařízení ústního jednání. Žalovaný s tímto postupem souhlasil a žalobce nevyjádřil svůj nesouhlas.
11. Žaloba není důvodná.
12. Krajský soud úvodem předesílá, že v tomto řízení není ve hře otázka, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Úkolem krajského soudu proto bylo jen přezkoumat, zda žalovaný správně vyhodnotil opakovanou žádost žalobce o mezinárodní ochranu jako nepřípustnou. A zda ji neměl znovu věcně posoudit. 
13. Podmínky přípustnosti opakované žádosti o mezinárodní ochranu vymezuje § 11a odst. 1 zákona o azylu. Při hodnocení, zda je opakovaná žádost přípustná, musí žalovaný posoudit, zda (a) cizinec uvedl (nebo se objevily) nové skutečnosti nebo zjištění, které (b) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a (c) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. Podle § 10a odst. 2 zákona o azylu pak platí, že se v případě nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.
14. K přípustnosti opakované žádosti o mezinárodní ochranu se blíže vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 3. 2012, č. j. 3 Azs 6/2011-96. Uvedl, že přípustnost opakované žádosti je třeba posuzovat z pohledu existence možných nových skutečností a zjištění jak z pohledu azylu, tak z pohledu doplňkové ochrany. V této souvislosti upozornil, že i opakovaná žádost, která formálně neuvádí nové skutečnosti či důvody, může splňovat podmínku přípustnosti, jestliže se od předcházejícího pravomocného rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany zásadním způsobem změnila situace v zemi původu a tato změna by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany (viz bod 18 citovaného rozsudku).
15. Rozhodnutí žalovaného o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany pak musí obsahovat odůvodnění o tom, že „1) žadatel v opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, resp. 2) pokud takové skutečnosti či zjištění uvádí, pak pouze takové, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, a 3) že nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Správnost těchto závěrů správního orgánu podléhá v plném rozsahu kognici správních soudů v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany“ (bod 19 citovaného rozsudku).
16. Rozhodnutí žalovaného těmto požadavkům vyhovuje. Žalobce v řízení o své opakované žádosti neuvedl žádné nové skutečnosti. Obavy z věřitele, který mu hrozí smrtí kvůli dluhům, žalobce uváděl jako důvod při podání první žádosti o mezinárodní ochranu. Žalovaný je však neshledal důvodnými. Žalobce tehdy neprokázal, že by se v jeho případě neuplatnila domněnka dostupnosti vnitrostátních prostředků ochrany před jednáním soukromé osoby, které se obává. Ve své opakované žádosti však žalobce nyní uvedl naprosto stejné důvody. Což sám přiznal při poskytnutí údajů k žádosti. Žalovaný proto jeho žádost nemusel znovu meritorně posuzovat.
17. Námitka žalobce, že žalovaný řádné nezjistil skutkový stav a nepřihlédl ke všem rozhodným skutkovým okolnostem, je nedůvodná. Žalovaný v rozhodnutí vycházel z aktuálních zpráv o bezpečnostní a politické situaci v Gruzii. Zároveň si - s ohledem na zdravotní potíže žalobce - obstaral i informace týkající se gruzínského systému zdravotnictví. Z daných zpráv vyplývá, že se o Gruzii neobjevily žádné nové skutečnosti, které by svědčily o tom, že by žalobce mohl čelit pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. Žalovanému proto nelze vytýkat, že by si skutkový stav nezjistil řádně, nebo že by nepřihlédl ke všem rozhodným skutkovým okolnostem.
18. Lze uzavřít, že žalovaný postupoval správně, pokud skutečnosti, které žalobce uváděl v novém řízení, nepovažoval za důvod pro nové meritorní posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu. Tyto skutečnosti nesplňují podmínky podle § 11a odst. 1 zákona o azylu. Rozhodnutí o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti proto odpovídá zákonu.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

19. Krajský soud posoudil žalobní námitky jako nedůvodné. Proto žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (§ 60 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, pokud má stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.

Brno 20. října 2021

Martin Kopa, v. r.

samosoudce