6 A 62/2020-121

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobců: xxx

  zastoupeni advokátem JUDr. Miroslavem Mikou,

se sídlem Národní 365/43, Praha 1

proti  

žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy,

se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1

za účasti: (1) Domus International, spol. s r.o.,

se sídlem Zlatnická 1124/7, Praha 1

zastoupen JUDr. Nikol Popovskou, LL.M., advokátkou

  se sídlem Senovážné náměstí 1465/7, Praha 1

  xxxxx

  zúčastněné osoby 2 – 4 zastoupeni Mgr. Martinou Krumichovou, advokátkou

  se sídlem Rousova 1137/6, Česká Lípa

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2020, č. j.: MHMP 310573/2020, sp. zn.: S-MHMP 1628243/2019/STR,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Zúčastněné osoby nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[1]                        Soudní řízení se týká umístění záměru nástavby a stavební úpravy v objektu Praha 1, Zlatnická 7, žadatelem byla zúčastněná osoba Domus International, spol. s r.o.

[2]                        Napadeno bylo shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byla zamítnuta mj. odvolání žalobců, dále zamítnuta odvolání osob zúčastněných na řízení pod č. 2 – 4, a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1, odboru výstavby (dále také jen obecně „stavební úřad“, tento termín je obecně užíván i pro žalovaného, pokud rozlišení jednotlivých úřadů není nutné pro srozumitelnost textu), ze dne 27. 5. 2019, čj. UMCP1 011542/2019, sp. zn. S UMCP1/064444/2018/VÝS-Vo-2/1124 (dále také jen „územní rozhodnutí“).

[3]                        Žalobci napadli rozhodnutí v celém rozsahu a domáhají se jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě uplatnili tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu vázán. Nesouhlasili se závěrem žalovaného ohledně úplnosti správního spisu, neboť v odvolání namítali, že v době, kdy nahlíželi do spisu, nebyla zde stanoviska dotčených orgánů státní správy k dispozici. Podle jejich názoru tak úlohou žalovaného bylo, aby posoudit, jaká všechna stanoviska  měl žadatel předložit spolu s žádostí a zda je předložil všechny.

[4]                        Dále namítali, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s jejich odvolacím důvodem týkající se výpočtu dopravy v klidu, žalovaný pouze uvedl, že výpočet je v pořádku, aniž by hodnotil to, zda je průkazný, jelikož nelze ověřit správnost údajů.

[5]                        Ohledně založení páté podlažní nástavby na stávajícím suterénu nesouhlasí se závěrem žalovaného, uvádějí, že lze předpokládat, že má-li být stavba realizována, bude třeba stávající objekt kvůli vadným základům zbourat, fakticky se tak bude jednat o demolici a realizaci nové stavby.

[6]                        Dále nesouhlasí s vypořádáním své námitky týkající se řešení stávajícího otevřeného světlíku budovy č.p. 1266 v projektové dokumentaci, zákres považují za nedostatečný a odkaz na něj nevypořádává námitku.

[7]                        Napadené rozhodnutí považují za nepřezkoumatelné, přičemž podle jejich názoru vychází z nedostatečně zjištěného stavu věci.

[8]                        Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, ve vyjádření obsahově poukázal na vypořádání námitek žalobců z odvolacího řízení v odůvodnění napadeného rozhodnutí. V průběhu ústního jednání nikdo z žalobců nevznesl požadavek na předložení stanovisek, žalovaný nikdy neuváděl, že by stanoviska byla doložena někdy později, a že by se s nimi žalobci mohli seznámit, pokud by šli do spisu znovu nahlížet. Ústní jednání proběhlo dne 11. 6. 2018 na místě stavby, žádná z odvolacích námitek nesměřovala do oblasti zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Ohledně dopravy v klidu žalobci neuvedli, proč považují výpočet za neprůkazný, i tak měli tuto námitku uplatnit v rámci ústního jednání. Námitku ohledně založení nástavby na suterénu žalobci uplatňují nově až v soudním řízení, v územním řízení ani v odvolání uvedena nebyla. Případná nutnost zesílit základy bude případně řešena v další fázi dokumentace. Zákres za nedostatečný neoznačili žalobci v odvolání, proto se k němu žalovaný nevyjadřoval.

[9]                        Zúčastněná osoba – žadatel Domlus International, spol. s r.o., k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí a navrhuje ji zamítnout, považuje ji za šikanózní. Údajnou absenci ve správním spisu považuje za nedůvodnou a nespecifikovanou, výpočet dopravy v klidu byl proveden podle právních předpisů, ohledně suterénu uvádí, že neví, o jaké budově je řeč, ke světlíku uvedli, že navrhovaný objekt do světlíku nijak nezasahuje, neboť do něj nevedou žádné stávající ani nové otvory. Uvedla, že projekt k námitkám žalobců již měnila.

[10]                        V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k uplatněným žalobním bodům uvedeno, že stanoviska dotčených orgánů jsou v úvodu správního spisu, očíslována a je uveden jejich soupis, v rozhodnutí jsou vyjmenována, jejich podmínky jsou převzaty do výrokové části územního rozhodnutí. Dále je uvedeno, že dne 6. 6. 2018 nahlížel do spisu zástupce žalobce, na ústním jednání dne 11. 6. 2018 byli někteří ze žalobců přítomni, v protokolu je uvedeno, že námitky byly předány do podatelny, v průběhu jednání nikdo z přítomných nevznesl požadavek na předložení stanovisek. Dále je uvedeno, že pro výpočet dopravy v klidu bylo postupováno podle ust. § 32 Nařízení č. 10/2016 Sb. hlavního města Prahy (dále také jen „PSP“), a přílohy č. 2, kde je pro jednotlivé účely stanoven tzv. ukazatel základního počtu stání, je zde proveden výpočet této hodnoty. Projednávání konstrukční části dokumentace bude předmětem až případného stavebního řízení, případná potřeba zesílení základů bude tak řešena následně v projektové dokumentaci. Dále je uvedeno, že žalobci označili jako „světlík“ prostor mezi budovami v jejich vlastnictví a hranicí pozemků, na které je umístěna stávající stěna objektu C, tato stěna má být navýšen a na úroveň současné maximální výšky střechy a neobsahuje žádné otvory, zúčastněná osoba – žadatel – následně v reakci na námitku doložila dne 12. 10. 2018 zákresy „světlíku“ do dokumentace. Z obecné formulace není patrné, čeho se žalobci domáhají. Vliv zvýšení stěny, ve které nebudou žádné otvory, na požární bezpečnost dovodit nelze, detailní návaznost staveb se řeší až v dalším stupni dokumentace.

[11]                        Podáním ze dne 25. 1. 2022 žalobci rozšířili svou žalobní argumentaci.

[12]                        Při ústním jednání účastníci na svých procesních návrzích setrvali. Ústní jednání se konalo v nepřítomnosti právního zástupce žalobců, neboť ten, ač mu bylo řádně předvoláno, se k němu nedostavil, dostavil se se zpožděním po vyhlášení rozhodnutí.

[13]                        Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

[14]                        K prvnímu žalobnímu bodu soud uvádí, že podle jeho názoru žalovaný posoudil odvolací námitku v míře obecnosti, jak byla v odvolání formulována, a dospěl k řádnému obecnému závěru, že součástí spisu stanoviska dotčených orgánů státní správy jsou a jejich požadavky byly vtěleny jako podmínky do územního rozhodnutí. Z odvolání nelze dovodit přímou námitku, že by žalobci namítali, že při jejich nahlížení do spisu (žalobci v žalobě neuvádějí datum, pravděpodobně se bude jednat o den 6. 6. 2018, který žalovaný v odůvodnění uvádí) nebyla k dispozici všechny stanoviska, a jaký to má mít vliv na účastenská práva žalobců. Pokud některá ze stanovisek v tento den ve správním spise chyběla, a byla následně doplněna, nijak to neukrátilo právo žalobců na seznámení se s obsahem těchto stanovisek a případnému konkrétnímu zpochybnění jejich závěrů. Pokud žalovaný dospěl k závěru, že stanoviska součástí spisu jsou a jejich požadavky byly vtěleny do výroku územního rozhodnutí, žádného nepřezkoumatelného či nedostatečného závěru se nedopustil, neboť žalobci nic konkrétnějšího v odvolání neuváděli. To nečiní ani v žalobě. Soud tak při obecnosti tohoto žalobního bodu uvádí, že pokud před vydáním rozhodnutí tato stanoviska byla součástí spisu a je zjevné, že jejich obsahem se stavební úřad zabýval, k žádnému porušení práva žalobců vyjádřit se k nim nedošlo.

[15]                        Ohledně druhého žalobního bodu soud uvádí, že ten je v žalobě vymezen natolik obecně  a nekonkrétně, že k němu může soud stěží zaujmout konkrétnější závěr. Žalobci v žalobě vůbec neuvádějí, s jakou podstatou námitky se měl žalovaný v odůvodnění vypořádat, a proč je výpočet neprůkazný. Žalovaný konkrétně uvedl, jak k příslušné hodnotě dospěl, proto soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tento konkrétní postup žalobci v žalobě nijak nenapadají.

[16]                        Žalobní bod týkající se založení pátého podlaží byl vypořádán tak, že tato skutečnost bude případně předmětem stavebního řízení, s čímž soud souhlasí, neboť se týká konkrétního stavebního provedení záměru. Pokud žalobci uvádějí, že žalovaný nepochopil jejich námitku, pak lze pouze uvést, že ji měli konkrétněji ve svém odvolání rozvinout, což podle názoru soudu neučinili. Domněnky žalobců, které uvádějí v žalobě, jsou jejich názorem a nesouvisí s územním rozhodnutím, ale s případným dalším stavebním řízením a prováděním stavby, a případným dalším územním řízením o odstranění stavby. To však není a nemůže být předmětem tohoto správního řízení, které hodnotí podanou žádost a jako o takové o ní rozhoduje.

[17]                        K žalobnímu bodu týkajícího se „světlíku“ soud uvádí, že ten je natolik obecný a bez konkrétnějšího vymezení k odůvodnění napadeného rozhodnutí, že k němu se nedá uvést téměř nic konkrétního. Soud tak odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a obecně, stejně jako žalovaný, uvádí, že pokud stěna nemá otvory, nemá to vliv na požární bezpečnost, a že konkrétní stavební řešení bude součástí až stavebního řízení. Pokud žalobci v žalobě uvedli, že zákres není dostatečný a nevypořádává vznesenou námitku, pak vůbec neuvádějí, v čem je zákres nedostatečný a v čem měla jejich námitka spočívat.

[18]                        K podání žalobců ze dne 25. 1. 2022 soud uvádí, že tato žalobní argumentace byla uplatněna po uplynutí lhůty pro podání žaloby, proto podle ust. § 71 odst. 2 s.ř.s. k ní soud nepřihlíží, tato žalobní argumentace se pak konkrétně netýká napadeného rozhodnutí, ale vyjádření zúčastněné osoby.

[19]                        V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

[20]                        Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. Výrok o nákladech řízení zúčastněných osob je odůvodněn ust. § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť soud těmto osobám neukládal žádnou povinnost, náklady řízení jim tak nemohly vzniknout.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 3. února 2022

JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.

předseda senátu