č. j. 15 A 29/2021-28

 

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

žalobce:            P. K., narozený X,

                             bytem X,

proti

žalovanému:         Městský úřad Varnsdorf,

                            sídlem Nám. Edvarda Beneše 470, 407 47  Varnsdorf,

zastoupený Mgr. Janou Slintákovou, advokátkou,

 sídlem T. G. Masaryka 1838, Varnsdorf  407 47,

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

  1. Řízení se zastavuje.
  2. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč. Částka 1 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
  3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce podal včasnou žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve smyslu § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se domáhal, aby soud vyslovil, že žalovaný je povinen rozhodnout ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve věci stanovení ochranného pásma vodního zdroje k žalobcem učiněné žádosti, a to v návaznosti na rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 14. 9. 2020, č. j. KUUK/128880/2020/ZPZ/ODV-599, kterým bylo zrušeno původní prvostupňové rozhodnutí žalovaného a věc mu byla vrácena k dalšímu projednání. Současně se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení.
  2. Žalobce podal předmětnou žalobu poté, co dle svého tvrzení nebyl úspěšný při uplatnění zvláštního prostředku ochrany před nečinností u nadřízeného orgánu žalovaného, tj. Krajského úřadu Ústeckého kraje, a to konkrétně prostřednictvím žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného ze dne 1. 9. 2021 podle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). I přes tyto kroky tedy žalovaný zůstal nečinný.
  3. Podáním doručeným soudu dne 10. 12. 2021 pak žalovaný sdělil, že v zákonem stanovené lhůtě předmětné rozhodnutí opravdu nevydal, nicméně rozhodnutí bylo vydáno dne 9. 12. 2021. K tomu žalovaný soudu předložil správní spis.  
  4. Následně dne 11. 1. 2022 soud obdržel podání žalobce, kterým byla podaná žaloba výslovně vzata v plném rozsahu zpět s odůvodněním, že žalovaný požadované rozhodnutí již vydal. Žalobce rovněž vyčíslil náhradu nákladů soudního řízení.
  5. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
  6. Protože je projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení předmětného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. výrokem I. usnesení řízení o podané žalobě zastavil.
  7. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl výrokem II. usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2 000 Kč, toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
  8. Soud má dále za to, že postupem žalovaného, jímž bylo v návaznosti na zrušující rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 14. 9. 2020, č. j. KUUK/128880/2020/ZPZ/ODV-599, v dotčeném správním řízení opět vydáno rozhodnutí, nastala situace předvídaná v § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., v důsledku čehož žalobci vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení vůči žalovanému. Z tohoto důvodu soud výrokem III. usnesení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 600 Kč, kterou představuje částka 1 000 Kč za nevrácenou část soudního poplatku a částka 600 Kč jako náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení žalobce v řízení o žalobě. V této souvislosti soud považuje za nutné poukázat na nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, podle kterého „[z]ásadu rovnosti účastníků řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod naplňuje přiznání paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů podle jejich demonstrativního výčtu v § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není, a to v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem byla přiznána taková náhrada podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.“ Závěry Ústavního soudu přitom lze bez dalšího vztáhnout i na nyní projednávanou věc. Podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), náleží advokátovi náhrada účelně vynaložených hotových výdajů v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce. V posuzovaném případě učinil sám žalobce dva právní úkony – tj. podání žaloby a zpětvzetí žaloby [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. V dané věci se tak jedná o situaci, kdy by mu při zastoupení advokátem náležela paušální náhrada hotových výdajů. Z tohoto důvodu soud s přihlédnutím k citovanému nálezu Ústavního soudu přiznal žalobci právě částku ve výši 600 Kč, jež představuje paušální náhradu hotových výdajů.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Ústí nad Labem 1. února 2022

 

 

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.