[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem a ve věci
žalobce: R. B.,
bytem X,
zastoupen advokátem JUDr. Emilem Flegelem,
se sídlem K Chaloupkám 3170, Praha,
proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje,
se sídlem Zborovská 11, Praha,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2020, č. j. 104284/2020/KUSK/2,
takto:
- Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2020, č. j. 104284/2020/KUSK/2, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
- Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Emila Flegela, advokáta.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a obsah podání účastníků
- Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný k jeho jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Říčany (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 18. 5. 2020, č. j. 111217/2020-MURI/OPE/1124, toto rozhodnutí změnil tak, že snížil uložený zákaz činnosti z 8 na 6 měsíců, ve zbytku toto rozhodnutí potvrdil. Správní orgán prvního stupně svým rozhodnutím shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 a písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
- Žalobce předně namítl nevypořádání odvolacích argumentů. Uvedl, že v odvolání uvedl řadu důvodů, proč při měření rychlosti nebyl dodržen návod k měřícímu zařízení a proč došlo k nesprávnému změření rychlosti. Například poukazoval na nesprávný úhel měření. Žalobce dále namítl, že správní orgány vycházely z podkladů, jež nejsou obsaženy ve spise, konkrétně z návodu k obsluze měřícího zařízení a k uživatelské příručce tohoto měřícího zařízení. Rovněž namítl, že žalovaný prováděl dokazování údaji z webu www.cuzk.cz, aniž by o tom žalobce vyrozuměl. Konečně žalobce namítl nedostatečnost fotografie z měřícího zařízení a nevypořádání této námitky v napadeném rozhodnutí.
- Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s odvolacími námitkami ohledně návodu na měření a vad měření se vypořádal v napadeném rozhodnutí. Dále uvedl, že návod na obsluhu měřícího zařízení je veřejně dostupný a nemusí jím být tedy dokazováno. Rovněž uvedl, že v odvolacím řízení žádný důkaz neprováděl. Pokud jde o námitku nedostatečnosti fotografie, pak žalovaný uvedl, že tato fotografie je dostatečná a odkázal na obsah napadeného rozhodnutí.
II. Obsah správního spisu
- Z oznámení Policie ČR o přestupku ze dne 15. 7. 2019 vyplývá, že dne 14. 7. 2019 ve 23:23 hodin na dálnici D1 ve směru jízdy na Prahu v úseku 13 km, při řízení motorového vozidla tovární značky X, registrační značky X, v místech kde je nejvyšší dovolená rychlost stanovená obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích na 130 km/h, jel rychlostí nejméně 187 km/h, tedy, že překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec nejméně o 57 km/h. Současně po zastavení a kontrole policií nepředložil řidičský průkaz.
- Dne 12. 9. 2019 vydal správní orgán I. stupně příkaz, jímž shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 a písm. k) zákona o silničním provozu, neboť s ohledem na skutečnosti uvedené v bodě 8 rozsudku porušil ustanovení § 18 odst. 3 a § 6 odst. 7 písm. a) téhož zákona. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti na 8 měsíců. Dne 26. 9. 2019 podal žalobce proti tomuto příkazu odpor.
- Dne 18. 5. 2020 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 a písm. k) zákona o silničním provozu, neboť s ohledem na skutečnosti uvedené v bodě 8 rozsudku porušil ustanovení § 18 odst. 3 a § 6 odst. 7 písm. a) téhož zákona. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti na 8 měsíců.
- Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání odvolání. Dne 21. 4. 2020 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým snížil trest zákazu činnosti na 6 měsíců, ve zbytku rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. V odůvodnění uvedl, že rychlost vozidla byla rychloměrem zaznamenána, o čemž svědčí ve spisu založený záznam o přestupku vedený pod č. 0000001177 pořízený silničním radarovým rychloměrem Ramer 10 C, neboť chybný způsob měření by měl za následek vypnutí rychloměru a ke změření by vůbec nedošlo. Pořízený snímek odpovídá kvalitě měření ve večerní době. Ze snímku je seznatelné, že vozidlo obviněného bylo změřeno za jízdy v automatickém režimu (podle návodu k obsluze při měření za jízdy lze nesprávné ustanovení měřicího úhlu vyloučit), kdy vozidlo policie jelo v pravém jízdním pruhu rychlostí 91 km/h a při jeho předjíždění vozidlem obviněného v levém jízdním pruhu došlo k automatickému změření jeho rychlosti (na snímku je uvedená naměřená rychlost 193 km/h. Předložená dokumentace zobrazuje vozidlo ve zcela ideální poloze a toto dokumentace nenese žádné stopy neodborné práce s měřičem rychlosti, což prokazuje použitá šablona pro posouzení správnosti měření. Dále uvedl, že fotodokumentace z měřicího zařízení Ramer 10 C prokazuje, a to v okamžiku změřeného vozidla, místo měření souřadnicemi GPS 014°37´58.338“E, 49°57´32.573“N, kde podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního na jeho portálu (dostupné na www.cuzk.cz) zadáním uvedených hodnot GPS jednoznačně prokazují, že měření proběhlo na dálnici kolem 13 km v katastru obce Ježlovice, které spadá do působnosti obce Říčany.
III. Posouzení věci krajským soudem
- Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), načež shledal, že žaloba není důvodná. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s ohledem na § 76 s. ř. s.
- Žalobce předně namítl, že napadené rozhodnutí nevypořádává jeho odvolací námitky, konkrétně zmínil nesprávný úhel měření. Tato námitka je důvodná. Žalobce ve svém odvolání tvrdil (a dokládal výpočtem z dostupných údajů), že měření bylo provedeno z nesprávného úhlu v rozporu s návodem. Žalovaný však na tuto námitku reagoval pouze konstatováním, že chybný způsob měření by měl za následek vypnutí rychloměru a ke změření by vůbec nedošlo. Toto vypořádání je však zcela nedostatečné. Především je nutno zdůraznit, že žalobce vznesl konkrétní pochybnost o provedeném měření a žalovaný se jí tak byl povinen zabývat. Z napadeného rozhodnutí však nelze seznat, zda jsou výpočty žalobce správné či nesprávné, nebo jaký je přípustný úhel měření dle návodu (který navíc vůbec není součástí správního spisu – k tomu viz níže). Tvrzení žalovaného, že chybný způsob měření by vedl k vypnutí rychloměru, pak není vůbec ničím podložené – dovolává-li se žalovaný rozsudku NSS ze dne 2. 5. 2013, č. j. 3 As 9/2013-35, pak ten se týkal odlišného měřícího zařízení a pro závěry o nastavení a fungování měřícího zařízení použitého v projednávané věci tedy nemůže být relevantní. K takovému závěru (jaký učinil žalovaný) by bylo třeba konkrétních argumentů, proč je povaha rychloměru taková, že jedině správně nastaven vůbec měření provede, zatímco jakékoli nesprávné nastavení vede samo o sobě k tomu, že se měření neprovede. Takové argumenty však napadené rozhodnutí neobsahuje. Soud tak shrnuje, že žalovaný nedostatečně vypořádal konkrétní odvolací argumentaci žalobce směřující proti správnosti měření a napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění.
- Žalobce dále namítl, že žalovaný vycházel z návodu k měřícímu zařízení, aniž by tento podklad byl součástí správního spisu. I tato námitka je důvodná. Žalovaný v napadeném rozhodnutí z uvedeného podkladu zcela zjevně vychází při vypořádání odvolacích námitek (viz např str. 9 či str. 11 napadeného rozhodnutí), tento podklad však není součástí správního spisu. Žalovaný tak založil své rozhodnutí na skutkovém závěru, pro který správní spis neposkytuje oporu – nelze jistě tvrdit, že měření proběhlo v souladu s návodem, aniž by tento návod byl součástí správního spisu. Argumentuje-li žalovaný jeho veřejnou přístupností, pak soud konstatuje, že dokazovat není třeba skutečnosti obecně známé, což návod jistě není. Jelikož návod k obsluze měřícího zařízení není skutečností obecně známou, je třeba jím dokazovat, resp. jej učinit součástí správního spisu, což však žalovaný neučinil. Zároveň soud dodává, že v projednávané věci není možné toto pochybení napravit v soudním řízení. V soudním řízení lze jistě doplnit dokazování, pokud správní spis neobsahuje některé důkazy proto, že potřeba jejich obstarání vyvstala až v soudním řízení (typicky proto, že žalobce danou otázku dříve nevznesl). Tak tomu však v projednávané věci není. Žalobce vznesl argumentaci o rozporu měření s návodem ve svém odvolání (resp. v jeho doplnění), a žalovaný sám se návodu v napadeném rozhodnutí dovolává. Tím zatížil své rozhodnutí vadou, jelikož vycházel z podkladů neobsažených ve správním spise, který tak pro jeho závěr neposkytuje oporu a tato vada není z povahy věci zhojitelná v soudním řízení. Pro úplnost soud dodává, že právě skutečnost, že soulad měření s návodem byl předmětem odvolacích námitek, odlišuje projednávanou věc od věci řešené NSS pod sp. zn. 2 As 39/2014. V této věci sice NSS zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který rušil rozhodnutí správních orgánů pro absenci návodu k měřícímu zařízení, učinil tak však proto, že „V předmětné věci ovšem ve správním řízení nebyl konkrétní způsob měření nikterak kvalifikovaně (ani jakkoliv jinak) zpochybněn. Proto správní orgány nemusely nutně založit do spisu předmětný návod. Ostatně založení tohoto návodu do spisu by samo o sobě nemohlo osvědčit, že k měření došlo v souladu s ním. Požadavek na automatické založení návodu do přestupkového spisu ve všech případech tak zdejší soud považuje za formalistický“. V projednávané věci naopak způsob měření zpochybněn byl, a proto bylo třeba se s tímto zpochybněním náležitě vypořádat. Jelikož žalovaný pokládal (logicky) za potřebné argumentovat i návodem (ostatně bez znalosti návodu nelze posoudit, zda bylo měřeno v souladu s ním či nikoliv), bylo nezbytné učinit jej součástí správního spisu.
- Naopak jako důvodnou soud neposoudil námitku, že bylo dokazováno výstupem z portálu www.cuzk.cz. Takový důkaz v odvolacím řízení proveden nebyl. Žalovaný pouze ověřil k odvolací námitce, v obvodu které obce se nachází místo spáchání přestupku – toto místo bylo určeno GPS souřadnicemi a k ověření, v jakém obvodu se dané souřadnice nachází, není třeba vést dokazování.
- Pokud jde o otázku dostatečnosti fotografie, soud konstatuje, že z fotografie jsou vidět základní informace – registrační značka vozidla, obrysy jeho zadní části a přibližně lze zjistit i úhel záběru. Zda jsou tyto údaje dostatečné či nikoliv však lze určit pouze s ohledem na to, zda zjištěný skutkový stav jako celek (tedy včetně fotografie) je dostatečný k usvědčení žalobce a k vyvrácení jeho odvolacích námitek. Vzhledem ke shora uvedeným vadám napadeného rozhodnutí je v tuto chvíli předčasné se k této otázce vyjadřovat
V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
- S ohledem na výše uvedené zrušil soud napadené rozhodnutí žalovaného podle § 76 odst. 1
písm. a) a b) s. ř. s. a věc mu vrátil v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. k dalšímu řízení, v němž bude vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Důkazy navržené žalovaným soud neprováděl, jelikož jejich provedení by na zrušení napadeného rozhodnutí nemohlo vzhledem k výše popsaným vadám mít žádný vliv. - O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nebyl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 342 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a sepis repliky podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], ze tří paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za žalobu. Zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, jeho odměnu je proto nutno navýšit o 2 142 Kč odpovídající sazbě této daně ve výši 21 %. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 342 Kč je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, užitého na základě § 64 s. ř. s., k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 12. ledna 2022
Mgr. Miroslav Makajev, v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: H. T.