[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci

žalobce:  J. J., nar. X

 bytem X

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu,

takto:

1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 6. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím ze dne 22. 6. 2021 žalovaná rozhodla o námitkách proti rozhodnutí ze dne 19. 4. 2021, kterým jako správní orgán prvního stupně snížila žalobci od 24. 5. 2021 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Pardubice ze dne 18. 2. 2021 byl žalobce shledán invalidním pro invaliditu prvního stupně. Podle uvedeného posudku poklesla žalobcova pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 %. Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky žalobce zamítla a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila.

II. Žalobní argumentace

2. Žalobce v žalobě polemizoval se závěry o posouzení zdravotního stavu. Poukázal na posudek MUDr. J. R. ze dne 29. 1. 2019, která vyhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti o 70 %. Rekapituloval svůj zdravotní stav a popsal s ním související omezení.
3. Žalobce navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a žalovaný aby byl zavázán právním názorem, že žalobci náleží invalidní důchod III. stupně.

III. Vyjádření žalované

4. Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na posudek o invaliditě ze dne 8. 6. 2021, jehož závěry byla při rozhodování vázána; ten určil jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole IV (poruchy endokrinní, výživy a přeměny látek), položce 14c (obezita – obezita III. stupně, BMI více než 40, vzdorující léčbě na odborném pracovišti, s podstatným poklesem kardiorespirační výkonnosti a snížením hybnosti, podle rozsahu funkčního postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.; v návaznosti na to určil míru poklesu pracovní schopnosti na 40 %.

IV. Jednání soudu

5. Krajský soud provedl při jednání dne 25. 1. 2021 důkaz posudkem věcně a místně příslušné (§ 4 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.) Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“) ze dne 24. 3. 2021. Jiné důkazy strany k provedení nenavrhovaly.
6. Žalobce k provedenému důkazu uvedl, že se závěry posudku PK MPSV souhlasí. Navrhl zrušení rozhodnutí žalované.
7. Pověřená pracovnice žalované uvedla, že respektuje závěr posudku PK MPSV.

V. Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2  s. ř. s.), ve svém rozhodnutí soud vyšel ze skutkového a právního stavu výše zjištěného (§ 77 odst. 2 s. ř. s.).
9. Žaloba je důvodná.
10. Na základě provedeného důkazu posudkem PK MPSV vzal krajský soud za prokázané, že předchozí posudky o invaliditě, o něž se opíralo rozhodnutí žalované jako správního orgánu prvního stupně i napadené rozhodnutí žalované, posoudily zdravotní stav žalobce nesprávně; žalovaná tak napadené rozhodnutí založila na nesprávně zjištěném skutkovém stavu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je těžká obezita III. stupně s mnohočetnými komplikacemi a nutnými kompenzatorními pomůckami, což odpovídá těžké obezitě s BMI nad 45, s projevy srdeční nedostatečnosti nebo těžce omezenou pohyblivostí podle kap. IV., pol. 14 písm. d) s procentní mírou poklesu pracovní schopnosti o 70 %. PK MPSV dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, přičemž jde o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, neboť pokles žalobcovy pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí nejméně 70 %. S tímto závěrem se krajský soud ztotožnil.
11. Na základě právě uvedených skutečností, vycházeje podle § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí, krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí se zakládá na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a nesprávném právním posouzení věci, a je tedy nezákonné.

VI. Závěr a náklady řízení

12. Protože krajský soud shledal žalobu důvodnou, podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení zrušil rozhodnutí žalované a podle § 78 odst. 4 s. ř. s. jí věc vrátil k dalšímu řízení.
13. Podle § 78 odst. 5 a 6 s. ř. s. je žalovaná v dalším řízení vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku; důkazy provedené soudem budou zahrnuty mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení tedy správní orgány vezmou v úvahu závěry posudku PK MPSV a žalobci přiznají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, výslovně však prohlásil, že mu žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pardubice 25. ledna 2022

Mgr. Ondřej Bartoš v. r.

soudce