[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce:  M. P.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 9. 2021 č. j. X, o invalidním důchodu

takto:

I.            Žaloba  se zamítá.

II.            Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 8. 9. 2021 č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 13. 5. 2021 č. j. X, kterým zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ze dne 29. 4. 2021 není žalobce invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25%.

2. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které uvedl, že se neztotožňuje se závěry lékaře Okresní správy sociální zabezpečení Frýdek-Místek a lékaře České správy sociálního zabezpečení. Žalobce několikrát uváděl, že jakmile se ataka objeví, je prakticky odkázán na pomoc jiné osoby, nemyslí si, že se jedná o lehké snížení celkové výkonnosti. O všech potížích lékaři vědí, viděli konkrétní problémy na vlastní oči a také na jeho fotografiích. Žalobce je toho názoru, že pokles jeho pracovní schopnosti činí alespoň 35%. Žalobce dále uvedl, že jeho lékařka dne 27. 4. 2021 vydala pro potřeby úřadu práce stanovisko, kde výslovně uvádí, že „výše jmenovaný ze zdravotních důvodů není schopen práce v prašném prostředí. Není schopen práce v chladu, teple. Není schopen větší fyzické zátěže s přetěžováním horních končetin a páteře. Není schopen nočních směn. Je schopen práce na zkrácený úvazek – 6h/d.“

3. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 8. 9. 2021 č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ ve Frýdku-Místku, žalobcem předloženými lékařskými zprávami, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 15. 12. 2021 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

4. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že dne 31. 3. 2021 podal žalobce žádost o přiznání invalidního důchodu. Dne 29. 4. 2021 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařem OSSZ Frýdek-Místek se závěrem, že u něj nejde o invaliditu žádného stupně dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., a stanovil pokles pracovní schopnosti žalobce dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 2a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve výši 15%, které navýšil o 10% na celkových 25%. Na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 13. 5. 2021 k zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav lékař ČSSZ Ostrava dne 16. 8. 2021 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu D, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 20%. Následně o těchto námitkách žalobce rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.

5. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. U., ze spisů OSSZ Frýdek-Místek, Krajského soudu v Ostravě a ze zdravotní dokumentace doložené žalobcem. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 8. 9. 2021 bylo podle posudkové komise zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu A, položce 2a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti z rozmezí 10-15% na horní hranici, tj. 15 % a toto navýšila o 10% s ohledem na ostatní onemocnění na celkových 25%.

6. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 8. 9. 2021 nebyl invalidní v žádném stupni invalidity. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 25% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – internisty, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise svým posudkovým závěrem hodnotila zdravotní stav žalobce totožně jako lékař OSSZ. Naopak PK MPSV ČR nepodřadila zdravotní postižení žalobce pod kapitolu XIII, oddíl D, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., jako lékař ČSSZ, ale pod kapitolu XIII, oddíl A, položku 2a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., přičemž stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 15 % a s navýšením o 10% s ohledem na ostatní onemocnění na celkových 25%. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám, stejně tak si tento úsudek nemůže udělat sám žalobce. Je třeba zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v úvahu to, že žalobce svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší nebo že by je zařadil do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili a zařadili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018 č. j. 6 Ads 23/2018-37). Žalobce u ústního jednání dne 20. 1. 2022 uvedl, že diagnostický souhrn onemocnění v posudku posudkové komise na str. 2 je kompletní a že mu není známo, že by trpěl dalším vážnějším onemocněním, než která jsou uvedena v diagnostickém souhrnu. Není mu také znám žádný další lékařský nález, který by posudková komise při vypracování posudku opomenula, či o něm nevěděla. Dle názoru krajského soudu posudek PK MPSV ČR byl vypracován pro účely tohoto přezkumného soudního řízení dostatečně, přesvědčivě a úplně.

7. Jelikož u žalobce k datu 8. 9. 2021 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 13. 5. 2021, jímž byla žalobci žádost o invalidní důchod zamítnuta.

8. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu žalobce zamítl, neboť není důvodná.

9. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám  nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.             

Ostrava 20. ledna 2022

JUDr. Petr Indráček

samosoudce