USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: S. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2021, čj. OAM‑570/ZA‑ZA10‑LE31‑2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2021, čj. 20 Az 70/2021 ‑ 29, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce vede s žalovaným spor ohledně rozhodnutí o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, kterou žalovaný shledal zjevně nedůvodnou a žádost zamítl [§16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu]. Žalobce se proti rozhodnutí žalovaného bránil žalobou, kterou městský soud odmítl pro opožděnost.

[2]                Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení městského soudu kasační stížností, ke které připojil mj. návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatel uvedl, že v důsledku napadeného rozhodnutí musí vycestovat z Česka a nemůže se tak aktivně účastnit soudního řízení před NSS. Nemohl by tak v řízení vystupovat osobně a dostatečně komunikovat se svým zástupcem. Hrozí mu tak újma spočívající v nemožnosti výkonu práv zaručujících spravedlivý proces.

[3]                Žalovaná se k návrhu na odkladný účinek ve stanovené lhůtě nevyjádřila.

[4]                Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněno kumulativním naplněním následujících objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               Stěžovatel opírá argumentaci pouze o závěry vyslovené v usnesení ze dne 16. 8. 2012, čj. 4 As 56/2012‑58. Nijak svou situaci neindividualizuje a nepřináší žádné konkrétní důvody, pro které by v jeho případě došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Právní závěry zmíněného usnesení však byly překonány usnesením rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS. Zde rozšířený senát uvedl, že „v obecné rovině nemůže být důvodem pro přiznání odkladného účinku bez dalšího ani ta skutečnost, že jinak by musel cizozemský stěžovatel vycestovat z území státu, a ztratil by tak možnost přímého kontaktu se svým advokátem v řízení o kasační stížnosti.“ (bod 57 citovaného usnesení) Protože je tento argument právě jediným, který stěžovatel uvádí, NSS odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.

[6]                NSS dodává, že si je vědom momentálního vývoje na Ukrajině, zemi původu stěžovatele. Stěžovatel však v žádosti o přiznání odkladného účinku tuto situaci nijak nespecifikoval, Ukrajinu dokonce v žádosti vůbec nezmínil. NSS se proto těmito okolnostmi zabývat nemohl. Žádost však obsahovala dostatečné odůvodnění k tomu, aby ji NSS projednal.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. února 2022

Zdeněk Kühn

předseda senátu